Jednoho dne roku 1961 zastavil před bruselskou kanceláří nahrávací společnosti Philips citroen, z něhož vystoupily dvě jeptišky. Ta starší v rozhovoru s vedením studia naznačila, že jedna ze sester z kláštera ve Fichermontu skládá a zpívá pěkné písničky a ještě se sama doprovází na kytaru.
Jeptišky by rády, aby některé z nich mohla natočit, a navrhly, že náklad několika stovek kopií samy zaplatí. Bylo však před Vánocemi a všechny frekvence ve studiu firmy Philips byly obsazeny...
Za čtvrt roku se situace změnila k lepšímu a Luc-Gabrielle, neboli Soeur Sourire, čili sestra Úsměv, mohla své písničky natočit. Lidem z Philipsu se líbily a okamžitě zavětřili možný úspěch. Tu nejlíbivější - o zakladateli dominikánského řádu - vydala společnost na singlu. Za nějaký čas doputovala až do Ameriky, kde Dominique vyšel na značce Kapp a kde jeho autorka a interpretka byla prezentována jako Singing Nun, Zpívající jeptiška. Byla dokonce vítězkou Grammy Award v kategorii nejlepší gospelové písně roku. Ano, na sklonku roku 1963 to byl navzdory francouzskému jazyku velikánský americký hit - tak velký, že dal za dva roky vzniknout celovečernímu filmu, v němž roli belgické jeptišky ztvárnila Debbie Reynoldsová.
Příběh má však, bohužel, v závěru smutné kontury. Celý povyk okolo náhle slavné řádové sestry se vůbec nezamlouval matce představené a její nevole nakonec přiměla Luc-Gabrielle k odchodu z kláštera. Dvacet let se pak věnovala pod civilním jménem Jeanine Deckersová světskému misionářství. Vlastně až do 29. března roku 1985, kdy (poté, co středisko pro autistické děti v Belgii, které pomáhala založit, bylo zavřeno pro nedostatek peněz) společně s přítelkyní spáchala ve svém bytě v Belgii sebevraždu. Okolnosti tohoto tragického skonu nebyly dodnes vyjasněny. V době smrti jí bylo 52 let.
DOMINIKU - NIKU - NIKU ....
Poprvé jsem viděla ho,
Přede mnou když zvolna šel
po chodníku levá pravá,
smutnou díru v patě měl.
Dominiku, niku, niku,
ty jsi sám jak poustevník,
Já hříšnou duši mám.
Můžeš zázrak udělat.
Když mě budeš míti rád,
peklo, ďábla překonám.
Plnovous měl jako svatý,
začli se mnou čerti šít
jaká krása by to byla
kdyby mě chtěl políbit.
Pod střechou hned vedle půdy,
aby snad byl nebi blíž,
maluje a neprodává
chudý jak kostelní myš.
Co je půst, když budu v ráji,
až se se mnou ožení,
rozjímám a mívám o tom
všelijaká vidění.
Vystříhám se navždy všeho,
co mu bude nemilé
pokorná jak láska káže,
budu mu prát košile.
Všude číhá pokušení
- proč nás tolik musí být -
jako správný anděl strážný
ostražitě budu bdít.
Kdyby mě snad nevyslyšel,
konec je mých světských dní.
Posílali Ofélii,
půjdu sama místo ní.
.
No jako jsem netušila, že film 101 dalmatinů byl natočen už v r. 1959 a ten, na který jsme museli s prcky do kina, je už jen remake
ale povedenej remake...což jsou skoro všechny povedené filmy , jejichž originální verzi jsem neviděla )