Hm... tak se na tebe podíváme, kočko... Uvařil jsem si grog a začal jsem si hrát s nativním horoskopem. 30.3.1971, dvě hodiny ráno. Někde ve střední Evropě. Hm. Pročpak se brání uvést město, kde se narodila? Že by to mělo nějaký důvod? Snad nemá strach z toho, že se mrknu do registru VZP a zjistím, co je zač?
To těžko, tyhle přístupy měla k dispozici stejně Milena, já se staral jen o software. Tak jedem...
Individualistka. Inspirativní.
A vypadá to, že na sebe klade zbytečně vysoké nároky.
Možná nejen sama na sebe.
Ten grog krásně rozvoněl celou naši chýši.
Určitě jí to dobře myslí, občas bude sarkastická. Profesní ambice. To by asi podle profilu souhlasilo, určitě to nebude šedivá myš.
Skládal jsem si její obraz a začala mi z něj docela dobře vystupovat.
Pořád tam ale bylo něco... jak to říct.
Protáhl jsem se a chvíli šel dát odpočinout očím od monitoru. Přemýšlel jsem, kde asi teď je... možná na druhé straně zeměkoule, kdo ví? Stejně jsem měl pocit, že je blízká. Velmi blízká. Je přecitlivělá. Ale umí tvrdě pracovat. Bude vdaná? Asi nějak podivně. Klade na partnera obrovské nároky... a překvapivě nejvíc v lásce. Jenže kdo to má na ní poznat, když je taková... odborně vyspělá. Jestli je s někým podobným, asi moc šťastná ve vztahu nebude.
Zašel jsem se podívat za Myškou, už bylo dlouho po půlnoci a snad spí.
Jo. Měl jsem chuť ji pohladit, ale nerad bych ji vzbudil. Vypadala spokojeně, snad jí tenhle domov přijde jako opravdovej domov. Na nočním stolku měla papírek, nedalo mi, abych ho nepřečetl. Volat Petru. Hm.
Vlastně proč ne. Potichu jsem za sebou zavřel dveře a poslal Petře smsku, jestli nespí, že bych s ní chtěl mluvit.
Chvilku jsem počkal a ozvalo se pipnutí.
Ano, nespim.
"Ahoj Petro."
"Ahoj Jirko."
"Jsem rád, že jste byli v té zoo. Děkuju."
Bylo slyšet, jak oddychuje... doufám, že ji nezlobí netbook, zase...
"Neni začo, ja som rada, že sa Myška ozvala."
"Chtěl jsem..." Co jsem vlastně chtěl? To, kdybych sakra věděl. "... tě pozvat zítra k nám na oběd, myslíš, že bys měla chuť?"
"Asi to neni jednoduché, toto mi ponúknuť, že?"
"Není."
"Malo by to byť všetko jednoduchšie, že?"
"Mělo."
"Prídem rada. A i keď to bude zložitejšie, chcela by som to skúsiť."
"Dobře."
"Jirko... "
"Dobrou noc, Petro. Krásnou noc ti přeju."
Zavěsil jsem.
A vrátil se k horoskopu.
Ne... dneska už tam těžko něco najdu. Ale myslím, že už tuším, co jsi zač, kočko.
Petra pro nás měla překvapení.
"Miláčikovia moji..." začala skoro oficiálně a významně se odmlčela. Podíval jsem po Myšce, jestli tuší, co bude následovat, ale vypadala na to, že jí momentálně nejvíc zajímá proč se tomu kusu masa říká zrovna španělský ptáček. "Rada by som vás pozvala na výročný ples miestnych sokolov."
Ajaj.
Myška přestala pitvat ptáčka.
„No... nepozerajte tak na mňa. Proste mám tri lístky. Segra s Horkým odriekli. Asi to pre nich neni dosť hoch."
Naposledy jsem tancoval někdy před dvaceti roky. S Milenou to nebylo úplně ideální, ostatně, se mnou by to asi neměla ideální žádná tanečnice. Byl jsem spíš muzikant, a na většině plesů a podobných věcí jsem většinu času trávil nad parketem. Myška, pokud vím, k těmhle věcem vztah nemá vůbec.
"No ale to budu potřebovat šaty!"
Aha, takže má....
"Ples je v sobotu, zajtra môžeme vyraziť na nákupy," usmála se na ni Petra.
"Joo, to bude fajn. Můžeš mě vyzvednout rovnou ze školy zítra?"
Koukám, že už jsem docela zbytečnej. Ale nešť.
Ples byl krásnej. Sokolíci si dali obrovskou práci nejen s přípravou, ale i s atmosférou. Petra vypadala skvěle. Měla na sobě krvavě rudé šaty a na hlavě složitý systém loken.
Otáčeli se po ní všichni.
Myšce pořídily naštěstí méně vyzývavý model, ale taky jí to moc slušelo.
Vždyť to trvalo skoro tři hodiny, než se vrátily z nákupů. A moje dcera se teď prvně nesla na vysokých jehlách a tvářila se jako korunní princezna. Byl jsem na ni pyšnej. Petra jí kromě šatů našla i tanečníka - docela fajn kluk a patrně s velkou empatií - než jsem rozhýbal svoje kosti já a přestal šlapat Petře na nohy, všiml jsem si, že ti dva už spolu docela úspěšně krouží.
"Sluší im to spolu, že?"
"Ty kuplířko..."
"Čo je to kuplířka?"
"Jen se nedělej," rozesmál jsem se.
"To je nejaká stredoveká profesia?
"Ne, to opravdu ne... i když... vlastně... jo."
"Tak čo je to?"
"No to je taková ženština... co dohazuje k sobě lidi."
"Aha ty myslíš dohadzovačku," teď se rozesmála ona.
"Jojo, to bude ono. Ale nezapomeň, že Myšce je šestnáct."
"Tss... ja v jej rokoch..."
"Petro, já ti neberu tvoje mládežnický zájmy, ale přece jen bych byl radši, kdyby se teď učila fotit."
Zbytečně brzo jsem se při tanci pustil do složitých úvah a ztratil drobet kontrolu nad svými kroky.
"Tys mi šlápnul na manželku!!" zaslechl jsem známý hlas.
"Jejda, Přemku. Ty jsi sokol? To bych nikdy neřekl."
"Miláčku, tohle je můj nový kolega, Jirka Moravec. Jirko, tohle je Anežka, moje žena."
Drobná ruka, ale energická.
"Velmi mě těší, a omlouvám se. Opravdu jsem na vás nechtěl šlápnout."
"Nevěřte Přemkovi, jen hledal záminku, jak přestat tančit," usmála se.
Seznámil jsem je oba s Petrou a uvítal, že skončila další série polek a valčíků. Zamířili jsme k baru a osvěžili se bublinkama. Přemek neměl touhu řešit pracovní věci, Petra ho neměla chuť balit, a tak jsme se všichni vyhnuli případnému trapasu. Za chvilku ze sálu zazněly schody do nebe a Petra neváhala ani vteřinu:
"Smiem prosiť, môj milý?"
Zešeřelý sál do sebe zabalil tančící páry a nabídl jim pár chvil té blízkosti, co umí být velmi příjemná. Petra mi zavoněla nejen parfémem, a já jsem znovu zjistil, že najít ji ve svých dlaních je fantastické.
Byli jsme si k sobě velmi blízko a ta krásná žena musela v tenhle okamžik docela jistě vědět, že mi není lhostejná, ať se děje cokoliv. Užíval jsem si jí a jen občas někde v sále zahlédl i Myšku.
Petra má pravdu. I já v jejím věku zažil první lásku a asi nemá smysl si myslet, že jí něco takového mine.
Našel jsem Petřiny rty a dlouho, velmi dlouho si s nimi povidal.
Domů jsme dorazili dlouho po půlnoci.
To už asi kočku živou nenajdu teď.
Notebook zabzučel a já si šel zatím spláchnout plesový pot.
ONA
Petra priniesla lístky na nejaký ples. No to mi tak chýbalo. Celý večer sa na každého usmievať a tváriť sa, že tvoríme s pánom doktorom šťastný pár. Nejak rapídne strácam chuť na čokoľvek podobné. Pristihla som sa pri myšlienke, že stokrát radšej by som strávila večer pri notebooku... s Jirkom. Tak krásne sa s ním dá kecať o všetkom a o ničom... a hlavne, zaujímam ho. Jednoducho je to človek, ktorého zaujímam. Ktorého zaujíma, čo si myslím... dokonca aj to, čo cítim.
A zjavil sa v mojom živote práve vo chvíli, keď som si začala myslieť, že už nezaujímam vôbec nikoho. Už stokrát som oľutovala, že som ho na tom parkovisku zahnala.
Hihi, to som strašne zvedavá, ako zareaguje, keď mu prezradím, s kým má tú česť. Tak veľmi by som chcela, aby ho to potešilo... aby nebol sklamaný. A som zvedavá, čo urobí s tým mojím časom narodenia. Čo mu o mne povedia hviezdy?
Manžel vyriešil plesovú dilemu za mňa, poslal Petru aj s lístkami do mínusu. Tentokrát ma to nemrzelo. Aj tak by som si nemala čo obliecť. V sobotu večer som sedela pri počítači a veľmi dúfala, že Jirka sa objaví. Okolo polnoci som začala strácať nádej, ale čakala som ďalej... čo keď... Potom som si dovolila počkať do pol jednej. Nakoniec som si prikázala, že pokiaľ nepríde do jednej, pôjdem konečne spať. Do jednej, ani o minútu dlhšie.
Zjavil sa o 00:57.
- Ahoj kočičko. Ještě živá? Já už dneska ani ne : ))
- Ahoj Jirko. Už jsem to zrovna šla zabalit.
- Zůstaň aspoň chviličku prosím. Teď jsem dorazil z plesání.
- I ty, Brute? : ) Co s tím všichni máte...
- No pozvala nás jedna známá.
- Vás? Jirko, můžu se tě něco zeptat?
- Můžeš kočičko, ale myslel jsem sebe a svou dceru, pokud ti šlo o to.
- Jirko jsi ženatý?
- No tak ne že bych si myslel, že ti do toho něco je, ale od minulého měsíce ne.
- Čili šťastně rozvedenej : )
- Řekněme rozvedenej. Se štěstím to opravdu nemá co dělat. Nechceš vědět, co mám za sebou?
- Chci : )
- Poslouchej, a co ty? Koukal jsem trochu na ten tvůj horoskop a tipl bych to na nepříliš šťastné manželství...
- Hele Jirko, tipnout si v dnešní době tohle u ženský v mém věku, co tráví osamělé noci na netu, je skoro sázka na jistotu. Zkus mě ohromit něčím jiným ; )
- Ty máš dneska nějak nabroušené drápky, kočko. Ale vůbec mě nepřekvapuje, co říkáš, jelikož podle svého horoskopu jsi velmi náročná nejen na sebe, ale taky na druhé. Nicméně máš být taky plachá, něžná a plná lásky ; )
- Hmmm... a dál?
- Jsi chytrá individualistka s bohatým vnitřním životem... a ještě tam bylo pár věcí, ale teď si nemůžu vzpomenout. Tohle jsem si zapamatoval, protože kvůli tomu jsi mě zaujala. Je Pyšná aspoň trochu spokojená se zahradníkem? : )
- Hihi... Zavaž mi střevíček!
- Hohó... nezavážu : ))
- Musíííš, hum. Jsem přece princezna!
- Že hum... : ))) Ježiš já tě u toho úplně vidím : )))
- Ty, zahradníku... docela ses trefil. To jsem nečekala.
- Kdo jsi, kočko?
- Jirko, je ti se mnou dobře?
- Jistě, proto se ptám : )
- Mě s tebou taky. Tak to prosím nekaž. Až bude čas, dozvíš se.
- Nerozumím, proč se tolik skrýváš, kočičko moje.
- Protože se... bojím.
- Bojíš se mě??
- Ne, to ne... ale víš... ženská toulající se sama na netu musí být opatrná... Jirko... dneska jsem moc doufala, že se ukážeš... bylo mi smutno.
- Ale moje malá... nesmíš být smutná... jestli chceš, zůstanu s tebou. Budu ti povídat, chceš?
- Jirko, můj milý... budu poslouchat moc ráda...
A tak mi rozprával... o tom, ako založil na gympli rockovú skupinu, o tom, ako lietal na vojne s vrtulníkom, ako si vzal dievča, ktoré poznal desať dní, ako založil po revolúcii firmu, aké knihy má rád, aké filmy sa mu páčia, a spústu iných vecí.
A ja som počúvala a počúvala, teda vlastne čítala, čo mi píše.
A cítila som sa skoro tak krásne, ako keď ma objal na tom parkovisku.
- Miláčku, je skoro pět, půjdem spát?
Ach bože... povedal mi miláčku... srdce mi šťastím skoro vyskočilo z hrude. A keď sme sa rozlúčili, vedela som, že mi bude chýbať. Že mi bude veľmi chýbať až do ôsmej večer, kedy sme si sľúbili, že sa zase stretneme.
ROMAN
(čamrák = po našem vrabec)
Jsem zvědavej na vývoj hlavního hrdiny. Doufám, že nějakej bude.
. To bych za ty roky na kudle moh už taky přejít k ňákýmu miláčkování, žejo? Mám několik tajnejch tipů na děvčata, kerý by to jistě potěšilo, ani deset vysavačovejch hadic by nestačilo! 
Začíná to být lepší jak IT Crowd
ještě že má vedle sebe výbornou dceru, ta ho trošku ukotvuje, jinak už by lítal nad zemí :-)
