Že čtu ráda a čtu hodně, o tom jsem se na kudlance už zmiňovala. I o tom, že poslední dobou moc času na čtení nemám, a když ho mám, tak ho spíš prosedím nad kudlankou, než nad knížkou. Ale dostala se mi do ruky další knížka od Ireny Obermannové - Normální zázraky. Je to knížka plná povídek.
Povídek čtivých, někdy zvláštních, někdy lehce nadpozemských, ale povšechně ze života. O nás, o ženách. O našich trápeních, láskách, zkušenostech, poznáních, o mužích a vztazích, o hledání smyslu života a hlavně o tom, jak to v životě opravdu je.
Doporučuji přečíst. Je to kniha na cesty, k vodě, čte se jedním dechem a najdeme se v ní. Pohlazeníčko po duši a potěšení, když je ouvej. Prostě takové normální zázraky.
Jsem velkou fanynkou Obermannové od chvíle, kdy napsala Deník šílené manželky a jeho volné pokračování Divnovlásky. Můžete je číst jednou a nebo stokrát, a najdete v nich to samé a přitom pokaždé jiné. Zvláštní, osobitý styl psaní mě velmi zaujal. Přečetla jsem je obě najednou, za jeden večer, až mě oči bolely. Začala jsem v sedm a skončila s menšími přestávkami někdy ve tři ráno. Nemohla jsem odolat. Další pokračování Deník šílené milenky přišel až o něco později, už tak moc nehořel, ale je jasné, že je psán stejnou rukou. Nadpozemsky. A přitom tak realisticky. Až to bolí, jak moc se v těch knihách člověk najde.
Příručka pro neposlušné ženy mě nesmírně pobavila. Jako bych to psala já sama, jako bych to psala o sobě a jako by někdo nakukoval do mé duše. Tak trochu uhozená, tak trochu skutečná, tak trochu překvapivá, tak trochu legrační. Paráda, zavýskla jsem si.
Matky to chtěj taky byl ovšem jiný kalibr. Proč by zralá žena nemohla chtít lásku a proč by nemohla udělat to, o čem jiné ženy jen sní a ještě se u toho červenají a nebo cítí výčitky, že na něco takového vůbec pomyslely? Super čtení, doporučuji každé zralé ženě přečíst, odvážný příběh, a věřím, že ne neskutečný. Život je velký fantasta a chystá nejrůznější překvapení a zvraty.
Knížka Nezavěšujte se jako obvykle nezklamala. Vlastně bych ani nečekala, že by to mohlo být jinak.
Ovšem knihou, která je poněkud jiná, víc fantaskní, víc tajemná a která mě dostala, očarovala a na chvíli přivedla mimo tento svět, do jiného prostoru a jiného času, jsou Ženské pohyby. Příběh Doroty a řádové sestry Leticie vás překvapí. Každá žena v sobě skrývá dva póly, divokost, lačnost a nenasytnost, žádostivost, touhu po lásce a stejnou měrou je plná mystiky a víry a pokory. Nehledejte příběh ze života, nečekejte obvyklé prostředí a obvyklé zápletky. Tahle útlá knížečka je plná překvapení. Tak jako všechny knihy Ireny Obermannové jsou pohledem do jejího života a duše, tak tahle je okénkem do duše, do představ, do fantazií a snů. Komu se dostane pod kůži, ten se jí nezbaví. Nikdy.
Tak čtěte. Je to všechno o nás ženách. O mužích. O vztazích. Pravdivé. Neskutečné. Čtivé. A v neposlední řadě i poučné. Zkuste tam najít kus svého života, je to i o vás.
Pavla Vodoměrka
A co Iva Hercíková - znáš, znáte ? To byl průlom do témata.
