SVÁTEK MAMINEK SE BLÍŽÍ |
Úterý, 05 květen 2009 | |
Jeho kořeny bychom mohli hledat v antických oslavách bohyně matky nebo ve starověkém Římě, kde se slavily Matronalie, které byly zasvěceny bohyni Juno.
PRVNÍ ZPRÁVY o "předchůdci" Svátku matek sahají do Anglie 16. století. Tehdy se tomuto dni říkalo Mateřská neděle nebo Neděle matek (Mothering Sunday) a slavil se na počest všech anglických matek v období zvaném Lent (tj. čtyřicetidenní postní období od Velikonoc). V USA poprvé Den matek navrhla v roce 1872 Julia Ward Howeová a věnovala tento den míru. Na sklonku 19. století se Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, matka 11 dětí, začala angažovat za práva matek. Když zemřela, pokračovala v jejím započatém úsilí její dcera, která požádala pastora metodistické církve ve městě Grafton v Západní Virginii, aby vykonal zvláštní bohoslužbu na počest paní Jarvisové a všech matek světa.
NEJVÍCE SE o oslavu Dne matek v bývalém Československu zasloužila Alice Masaryková. Ostatně není divu, protože její otec T. G. Masaryk na svou matku vzpomínal takto: "Matka na mne měla větší vliv než otec... Matka byla chytrá a moudrá... Matka byla zbožná. Ráda chodila do kostela, ale neměla k tomu kdy, protože musela dřít na rodinu..."
na kliku matčiny ložnice Petr Křička
Má matičko, mé potěšení, teď teprve jdu spat. A zítra zase velké dření, již o půl páté musím vstát.
Jak známo, v pátek dělám zkoušku z kvasné chemie... Tož prosím, vzbudit, můj drahoušku, je vous en supplie.
Budíku neřídím. Je bídák. Chci ze sna slyšet hlas, ten nejmilejší, nejkrásnější: "Vstaň, synu, už je čas..."
To člověk jinak z peřin skočí, a veselý je celý svět... Tak prosím jistě o půl páté - anebo - nanejdéle v pět...
Komentáře
hezká básnička : ivanka
no, plánujem na neděli sešlost u našich, snad přijde i sluníčko :-)))
květen 06, 2009 09:46
... : bb
vůbec si na to nepotrpím, obešla bych se bez toho, ale vím, že mámu potěší pohled kytka, pohled i když se vidíme nebo spolu mluvíme co chvíli, no tak pohled pošlu já a pokud zrovna ten víkend se chystám k našim, tak upeču dortík nebo roládu, neb máma ráda mlsá domácí, ale na cukrařinu moc není, peče staromoravsky, a kytku a bonbonádu koupí táta. Fakt je, že mě potěší od potomků k svátku matek, protože vím, že znají můj postoj k tomuhle svátku, takže to není od nich očekávané splnění povinnosti ani domácí úkol z výtvarné výchovy. Ten postoj jsem zdědila po babičce, tak jí taky posílám pohled, protože nemusím a tím víc potěším. Pohledy jsou zase moje slabost, posílám důsledně ke všem svátkům, narozkám, vánocům, velikonocům, z cest. A straaaašně ráda je dostávám. MMS fajn, ale jak ji nedoprovodíte pohledem, tak si s ní jděte k šípku :-)
květen 06, 2009 15:00
P.S. : bb
a děkuji Kudlance za připomenutí :-)
květen 06, 2009 15:01
K svátku matek : Milene
mám čerstvou historku. U ná doma jsme tenhle svátek pomíjeli, děti nosili přáníčka jen ze školy a to už ani nevím, zda-li to byl tento svátek nebo MDŽ. A včera vnouček přinesl ze školky srdíčko pro maminku. (Kráááásný) Maminko, to jsem ti udělal k svátku. A ta moje holka mu řekla: Ale já žádný svátek přece nemám.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() květen 07, 2009 15:13
maminky... : Ivča
mě dostala jedna holčička u nás ve škole...
Její maminka se před pár týdny i se sestřičkou odstěhovala od tatínka.Ona zůstala s ním a jeho rodiči. Děti taky dělaly přáníčka a ona povídá: -Paní učitelko,maminka ale s námi nebydlí... - To nevadí,můžeš jí ho dát,až ji uvidíš.. -Ale ona říkala,že už za ní nemáme chodit.Já ho dám babičce,ta je stejně lepší než maminka... A v hodině angličtiny,na kterou si děti měly přinést fotky rodiny: -Paní učitelko,já doma žádnou fotku maminky nenašla(!),ale mám tady jednu,co je na ní tatínek a teta.Můžu říkat,že je to jako maminka?... To fakt pak člověk neví,jestli má brečet,vzít ji do náruče nebo sprostě nadávat... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() květen 07, 2009 19:25
Ma maminka uz je dlouho na druhem brehu : Alena P-H
teda, umrela uz moc davno a uz 22 let jsem maminkou ja.
A je mi smutno, ze kdyz tady byla nejak jsem si neuvedomovala co pro mne maminka znamena. Mely jsme se rady - ale toho hastereni mezi nami bylo taky dost, az prilis. Byla jsem blba tinejdzerka - a tak mi vadilo, kdyz mi radila tepleji se oblict, studovat vic..atd. Mela jsem pocit, ze mne chce kontrolovat. A taky ten postoj blbejch pubertaku - jak jsme jen my moudri a nasi rodice tak zaostali. A ona pak odesla ze dne na den a ja si zacala uvedomovat nejvic jak moc mi chybi, kdyz se mi narodila dcera. Dneska uz jsem ve veku kdy ma mamka umrela a na zblizovani je pozde... Ja taky tenhle svatek nemusim - ale stejne: kdo jeste ma mamku nazivu zavolejte, poslete pohled, prineste kyticku. Kazdy hezky moment s jejim "detatkem", i kdyz ono to uz ma trebas pres padesat je pro ni dar. Ja zapalim aspon zdalky svicku a pustim si nejakou vzpominkovou muziku...teda to je to co delam prave ted. A jsou to fajn vzpominky. I to jak jsme se hadaly, ze nenosim teple tricko na krize, ktere pry mne budou bolet, kdyz budu starsi ![]() květen 07, 2009 20:45
Ali, : Ivča
kolikrát se přistihnu,že svým dvěma puberťákům opakuji tytéž věty toutéž intonací jako moje máma před lety mně....a přerazila bych je,když se u toho šklebí nebo pokyvují s takovým tím výrazem,jasně vykecej se...musí si na to holt každej přijít sám...
Nedávno jsem se nad nimi rozčilovala,nervy mi vibrovaly a ten můj 17ti letej chlap najednou přišel objal mě a povídá,tak si to tak neber,víš,že tě máme rádi...než mi vyskočily slzy dojetí dodal:Můžu jít večer na zábavu? ![]() květen 07, 2009 20:56
Ivčo : Iris
ani nevím , co dodat k Tvým příspěvkům. Ten ze školy snad nepotřebuje komentář a ten z domova - tak ten taky ne
![]() Že nám ale dávají, co? Mám pocit, že když to píše, že komentář je příliš krátký, snad se s námi nějak pracuje, či co.Vždycky mě to vytočí, ale po chvíli i tento "krátký" komentář najednou zase jde vložit. Musíme se zeptat Daniely. Ahoj květen 09, 2009 09:54
|