a je naadherna!!!!

Jaro krasne voni,vzdycky se tesim,ale rozkvetle stromy,to fakt ne. Ten muj me tyden nevidel,byla jsem pryc a pry,ze se mu zda,ze mam nejaky sirsi oblicej. No dekuju jemu i alergii,budu se fakt rozmyslet,nechat se polibit pod rozkvetlym stromem....
Marika ma uzasny hlas,obcas si ji poustim na youtube a s Mirem byli vzdycky dobra pevecka dvojka

S děvou Paulou mlátí jaro. Vzpomíná i na meze,
pouští si song lásky dvakrát, ale ona neleze...
Kde jsi lásko? Přijď už, spěchej, nenech mne tu v Máchův čas,
snít o mezích, o vrzání, snít o lásce jako ďas.

Olejničkou maže kyčle, kolena i klouby,
aby lásku překvapila a nebylo z ní houby.
Kde jste, meze? Lože lásky, kam jste se mi poděly?
Proč je družstva rozorala? Už jsou všechny v prdeli.


Rozbor básně:
Na otázku, co tím chtěl básník říci – odpověď:
Básník chtěl především upozornit na skutečnost, na nešvar padesátých let, kdy došlo, mnohde i k násilnému rozorávání mezí, kdy se tvořila tzv. družstva. Na to, kromě milenců, doplatila i spousta zvěře. Vzpomeňme třeba na hrabavé ptactvo, na koroptve, na divoké králíky, které už se nemnoží tak, jak se množívali. Oni nemají prostor, zázemí, oni nemají ta svá zámezí. Po vzoru Sovětského svazu nám bylo naopak doporučováno – viz filmy, abychom se líbali, nikoli na mezích, ale pod břízami.

škoda MAriky, že se jí stalo, co se jí stalo. Úžasný hlas. Teď se prý uzavírá před světem...

basen je uzasna. ale s temi koroptvemi a kraliky, ja nevim. tuhle jsem jedouc (nebo jedouce?) v autobusu videla pred kacerovem podel silnice v klidu kracet bazanta. pro neprazaky - kacerov je pomerne frekventovana stanice autobusu a metra, silnici prebihaji pouze sebevrazi, ostatni vyhradne podchodem. a nas pes pri prochazce kolem vltavy (v sousedstvi cyklisticke a bruslarske stezky a golfoveho hriste) honil divokeho kralika. tak se asi i ta zver uz prizpusobila

jinak u nas v nemocnici zije pocetne stado muflonu, zrovna maji mala muflonatka. jsou znacne domaci, tuhle se sli vyvencit skrz vratnici (pekne na tu hlavni silnici, co vede ke kacerovu)

Strejdo, neznáme se, ale takovou čest, aby mě někdo uvedl do textu své básně mi ještě nikdo neprokázal, takže óóóó děkuji, opravdu jsi mě potěšil.
Jinak jaro se mnou mlátí, pořád lepší, než kdybych měla nadávat na vrzavé kyčle a kolena, na to mám snad času ještě dost.

no jo, až mi to slzičky vehnalo, kdopak by dnes robil zázraky pre někoho?
na jaře se mi vrací deprese z podzimu, no tak ať už je radši léto! Náš vykastrovaný kocour, jak řekl pan veterinář prej bude líp lovit myši, no a on potvora nám včera donesl zakouslého malého králíčka, bylo mi líto obou, neboť kocour byl ze svýho úlovku naprosto vyčerpán a i vyděšen a králíček zkončil v popelnici ještě teplej!
Jinak jaro budiž pochváleno říká můj manžel, když čumí po vykukujících pupících mladých masíček! no jo, jen ať se pokochá!
stejně je mi moc smutno i když snad dostanu tu pověstnou pusu pod čímsi rozkvetlým!

Asi před půl rokem jsem si na Mariku vzpomněla a snažila se vyhledat na netu nějaké informace o jejím životě.Miluju hlavně písničku Vyznanie refrén je nádherný a pak Koloseum,ale určitě by se našly další.Marika byla nejen velmi krásná,ale hlavně velmi talentovaná.Je obrovská škoda,že tuhle slibnou karieru překazila autohavarie.Pak už o ní byly jen sporadické zprávy.Když si pustím její písničky,trochu mě přepadne smutek,všechno moc letí a ty časy,kdy jsme poslouchali tyhle krásné texty a byly mladí bych brala,člověk půvab mládých let bohužel ocení až daleko později.Miro Žbiro ovšem vypadá pořád stejně,to se musí nechat. Jinak strejdo jsem ráda,žes dal o sobě zas vědět,poslední dobou ses nějak stáhnul.Básen super,ale že by Paula musela mazat klouby?Na to je ještě mladá Taky u vás tak blázní vítr??

byli mladí

rozum z hlavy se nám kouří
a hormony se v těle bouří
mladí vlítnou na meze
staří radši zaleze
teď však ještě fouká zima
bude z toho velká rýma!
polib každý svýho Románka
ať má radost KUDLANKA!!

Slunko ven leze
Máme rádi meze
ať nám skřípou kyčle záda
ať se s náma stará hádá
je tu jaro vážení
všude lááásky k zbláznění

Už je tu zase to pitomý jaro,
ptáci řvou, šeříky smrdí,
pro samý housata není kam plivnout,
v horku mi nakyslo strdí...

(To ovšem není vlastní tvorba)

jak vás to jaro pusobí. Je to tady jeden velký básnický spolek. Co to mám s klávesnicí? Nejdou mi psát hácky.
Asi by taky chtela nekam ven, na mez.

ptáci řvou, šeříky smrdí,

to by byla krása, kdyby u toho zůstalo.
Ptáci cvrlikali, šeříky voněly, ale soused na dvorku už v půl 6 ráno řval do mobilu, aby překřičel konečně nastartované auto, a smrad z řepky se line vůkol už několik dnů. A bude to tak do listopadu, než to zaořou´:-(

když jsem viděla nadpis, bála jsem se sem jít.
Ale tady je to krásně odlehčené, to je prima.
No Miro je nejenom stále fajn, ale zdá se mi, že čím dál lepší a lepší.Jak dokáže jen tak civilně hrábnout do strun a jen tak zlehýnka cokoliv zazpívat, bez nějakých efektů a zjevné námahy...No a Marika je také moje mládí a moje sny, takže smutek.

Strejdo - super báseň i s následným výkladem, už se na Tvoji tvorbu začínám normálně těšit.

BB - ta olejka, to je něco, viď? Mně stačí jenom ten smrad, když projíždím kolem v autě, nedovedu si představit, že bych to měla za barákem, fakt ne. Starší kluk se mi z toho normálně regulérně pupínkuje. A zdá se, že téhle plodiny bude houšť a houšt...

Kordulinko moje, Ty jsi taky smutná? Někdy je té krásy a lásky kolem až moc, viď? Ahoj

óóóóó, nemáš zač.
Kdyby se však pod tímto textem podepsala třeba Alenka puňť. nebo jiná srandistka, byla by bývala uvedena v textu. Tam bych ale použil k mazání vaseliny, protože olej se brzy vytratí a za chvíli to zase vrže. Kdyby to byl např. NČ, smlsnul bych si na jeho ztopořených hormonech.
Koukám se koukám, že on je má tak zaneprázdněné, že nemá ani čas jít na Kudlanku.

Jinak dfm, Paulo, že jsem Tě, ani ostatní, nepohoršil svojí jarní rozpustilostí. Nenašel jsem vhodnější rým na slovo "poděly".

Nepamatuju,že by někdy kvetly šeříky a řepka už v dubnu.Plus všechno ostatní,díky čemuž sotva dýchám.V životě jsem nebyla na nic alergická a poslední asi 3 roky si teda pyly fakt užívám...
Ještě když tu strejda vzpomněl ty rozorané meze a Sovětský svaz,vzpomněla jsem si,jak nám kdysi ruštinářka ve škole přibližovala velikost této úžasné země tak,že nám vyprávěla,že když tam traktorista sedne ráno na traktor a oře a oře a jede a jede,tak na konec pole dojede až večer....vím,že mi tenkrát hrozně vrtalo hlavou,co dělá pak,jestli spí v tom traktoru nebo jede celou noc zpátky a co druhej den,jestli pak v tom případě musí do práce...

já jsem se nestáhnul. Mně se jen probudily pracovní hormony. Já dřu jako mezek. Stále stavím opěrnou zeď ze šutrů. Vozím pytle s betonem, kameny a jsem jako nádeník. Večer se osprchnu, poslechnu zprávy a za chvíli mám zavřeno. A představ si, že se mi zdá, že i to točené je příliš daleko...

vidím vidím, že máš také ráda tento styl humoru.

..to nic není.
Když se nás učitelka ve 4 třídě ptala, čím chceme být, tak já jsem řekla, že traktoristkou, představovala jsem si, jak jedu po velké poli, všude kolem širé lány, všechno se tak vlní ve větru a já jedu a jedu....
Učitelka na mě hleděla tehdy dost vyjeveně, ale já byla jen zmasírovaná, teď jsi mi to potvrdila. Ty širé lány jsem neměla v palici jen tak pro nic za nic..

je fajn slyšet také o jiných, než pohlavních hormonech.
Báseň super.
Jo a zajdi prosím na článek o autech od Vodoměrky - už jsme tam plakaly, že tam nejsou chlapíí.. Ahoj

země,kde zítra znamenalo včera,to bylo fakt něco...A možná bych dokázala ještě zarecitovat kousek nějaké básničky,co jsem se učila na Puškinův památník.Tuším,že to bylo něco společensky kritického o průměrnosti...pasrédstvennosť nebo jak se to řeklo?To by mi asi přeložila jazykovědkyně s puntíky..
A pod těma břízama už se prý líbali i ti Keltové,nejen sovětští druzja...

práci čest a rukám klid,nepřeháněj to at ti zbyde energie na polibky pod nějakou rozkvetlou dřevinou a dej prostor i jiným hormonům,víš co se říká-v máji pastýřovi nesmí.....

..co nesmí pastýřovi ??

vdaná ženská a takovýhle nedostatky no přece oschnout hůl tedy ...

díky, to víš, za pů roku už jsem všechno zapomněla..

zas jsem chytřejší...

Hele nákej ten starší doktůrek není na obzoru?? Fakt koukám,že to jaro s náma nějak mává.Aspon se zasmějem

ten humor tady, to je tak jediný
A to se nám to jaro a humor dostalo i do té nevinné debaty o autech, viď Ivčo?

holt to s námi sexuálně neukojenými ženskými asi pěkně cvičí...

A což vyrazit na nějaký víkendový pobyt do lázní?Ne s cílem chtít někoho ulovit děj se co děj ale zrelaxovat,poznat nové lidi,...Určitě by to byla příjemná změna,nebo ne co myslíš?A kdyby se tam našel nějaký společník nebylo by to špatné.Hledat nový vztah na to asi není ještě vhodná doba,ale vem si kolik lidí žije v nefunkčním vztahu a hledá prostě jen někoho na posezení u kávy,na tom nevidím nic špatného.

tak teď se tomu říká posezení u kávy? To je to, co pastýřovi nesmí??? Sice nevím co, ale třeba že pastýřovi v máji nesmí ujít žádné posezení u kávy???

co umí posedět u kávy...Každej to do sebe hrkne jak vodu...

na mě už taky leze jaro... myčka myje, pračka pere, Gabča spí, pes spí, syn si uklízí odpadky ve svém pokoji (nevím, kde je měl schované, ale má jich už půl koše a ještě neskončil, fifin jeden) a já sedím na kudlance, modlím se, aby už byl čtvrtek a nevím, coby kdyby... jo a posezení u kávy sama se sebou mám za sebou, právě jsem ji dopila... tak teď už fakt nevím, co víc...

ty lištičko

já myslela,že z toho bude další báseň:Myčka myje,pračka pere.....rýmovalo by se tam ledaco...

to máš pravdu... ale to bych ji musela stvořit dřív, protože to byla pravda, zrovna předtím ho Tom venčil...

Myčka myje, pračka pere,
Gabča spí a pejsek s...
Potom bude sladce spát
o kosti si nechá zdát

jo,něco v tom smyslu...

Myčka myje, pračka pere
manžel na mě z vejšky se..
Pastýřovi oschla hůl
já jsem sama, jako kůl.
Chtělo by to probrat vlohy
s chlapem, co má velké nohy.
Veverky to neřeší,
maj co dělat v ořeší.
Čmeláci si vrznou v letu
nikdo nechce starou tetu.
Snad uženu chlapa s kávou,
užiju si se vší slávou..

No, do básnění jsem se nikdy nehrnula, ale když se to tu tak jarně zvrhlo.
Vodoměrko promiň, ty jsi taková jemná duše..

Ježíš to je krásný.

Mio, málokdy slyším poklonu.

ta moje jemná duše je asi napůl slepá, já četla "chlapa s krávou" a přemýšlela jsem, jestli po něm budeš chtít čerstvé mléko do kafe... a ty chceš to posezení u kávy, ne u krávy... to je se mnou hodně špatné, Tom mě bude mít na svědomí... už aby tu byl z práce, hned postavím na kafe...

A básnička je eňo ňuňo prímová... tys takové básnické střevo, když se naladíš... a projet se tím offroadem nahoru do kopce, tak budeš skládat i opěvné ódy na džípy... já to tušila, co se v tobě skrývá...

super!!!!

píšeš..když se naladíš, no takovéhle naladění bych nechtěla často,
mám migrénu jako prase, depresi jako kRávu, slzy v očích, strach z dlouhého víkendu, příšerně čerstvě obarvenou hlavu, prázdnou lednici a prázdnou lebku.

Ale s váma holky je alespoń fajn, hodně fajn, ježíši ještě že jste!!
Představa chlapa s krávou k podojení mi ty debilní slzy okamžitě osušila.
A teď si jdu pustit ještě jednou to vídeo s tím tvým fajn autíčkem, mrknu na doporučené stránky a nechám se unášet dobrodružstvím..

od Tebe ta pochvala obzvlášť hřeje, jsi profík přes krásu jazyka
Ahoj holka moje

houby profík.Dostalo mě,jak navzdory svému trápení jsi v tom lehce propojila svůj smutek,jarní téma i ty naše ptákoviny a klubající se nadhled,kterého už myslím budeš brzy schopna...

vidíš, chlap s kávou a krávou tě rozesmál, vzala bych tě s Gabčou do lesa, někam do kopce, abys neměla čas na smutné myšlenky a musela raději dávat pozor na dech a určitě by ti i dlouhý víkend utekl jak voda...
Byla bys něco jako moje starší sestra, kterou jsem chtěla mít a nemám a probraly bychom kudlanky a kudlánky spolu od hlavy (i neobarvené) až po ponožky

kéž by se nadhled vylíhl co nejrychleji Díky.

Když jsme u té literatury, teď myslím opravdovou literaturu - také jste přemýšlely nad tím, v jakém rozpoložení vznikala taková ta sebeironická humorná dílka s nadhledem typu knih Betty Mac Donaldové - já si myslím, že to psala také v určitém citovém dyskomfortu, že jí to nabudilo k takové té břitkosti a ironii, která nám připadá prvoplánově jen k smíchu. A to není jediný příklad, jen moje praskající lebka teď nic nevyhazuje.Vaše sečtělé hlavy určitě hned napadne jiný vzor.
Probůh, ne abyste si myslely, že se pokládám za literátku - ha ha - jenom jsem teď taková rozblblá.Vodoměrka, to už je jiná spisovatelka.

My jsme podobnému rozpoložení na operačních sálech říkali předsmrtný humor. To se operovalo hodiny a hodiny, třeba do večera - nešlo to skončit, pořád se něco komplikovalo, na něco čekalo,operace akutně přibývaly, lampy svítily a hřály,mozek jel naplno, tělo dehydratovalo, hypoglykemie ho ničila a my jsme se najednou řehtali každému slovu, padali jsme na drž.., ale smíchy jsme se lámali. Ne chudák operatér a jeho asistent, ale my okolo.To byly takové fóry, které stály za zapsání. Pak se vše zdárně dokončilo, uklidili jsme a umřeli.Pacienti vždycky v pohodě ve zdraví přežili
To už se tak nějak vědělo, jakmile se začneme smát každé kravině, jsme moc unavení a potřebujeme vystřídat.Znáte to také?

Vodoměrko, ty nemáš žádné sourozence? Já si zase vždycky přála bráchu - ochránce.
Ráda bych s vámi prodrandila les, případně bych vás ráda uvítala ne mé opuštěné zahradě.
Ale jakoby se stalo. Budu na vás myslet holky, pa.

jsem jedináček... ale vždycky jsem chtěla staršího bráchu, no hlavně kvůli motorce a džisce, džisku jsem chtěla půjčovat na zábavy, no a motorku bych si půjčovala na ježdění, protože mě ji babička nedovolila... a postupem času bych brala i starší sestru, hlavně v době, když jsem se rozváděla, tak by mi taková starší a zkušenější sestra moc pomohla a měla bych si komu vylít srdíčko... no a nemám nikoho, jaká škoda, přece jen sourozenci jsou sourozenci... vždycky jsem záviděla své nejlepší kamarádce, že má ségru, na kterou sice pořád nadávala a stěžovala si, ale teď, po nějakých dalších 15 letech jsou nejlepší kamarádky a nikdo by neřekl, že si věčně málem rvaly vlasy

já mám tu starší ségru ve Švédsku - to je ta, co tě má ráda - je daleko, ale je fakt, že rady od ní jsou jaksi solidní, takové opravdové, jako od maminky, naplkáš jí to do ouška (po telefonu) a víš, že cokoliv ti řekne, míní naprosto vážně a jen pro tvoje dobro. Mám i mladší sestru, ale tady je problém, myslím, že jednou budu muset hodně pomáhat spíš já jí a doufám že do té doby už budu dost silná a takové pomoci schopná. Psala jsem už, že je spojená s mamkou pupeční šňůrou, nejde bez mámy skoro ani koupit rohlíky, tak je to vážné....

Je legrační, co takovou malou holku napadá - motorka a džiska.
Už alespoň chápu tvojí vášeň pro Drobka - jmenuje se tak tvoje auto, viď?
Ale já měla také nápady jako holka, jeje..

já vždycky toužila po něčem motorizovaném... když mi bylo šestnáct, tak jsem se učila jezdit na fichtlu, teda na Simsonu, což o to, šlo mi to, ale když jsem se učila, to byla síla, jezdili jsme po polích po polňačkách, a tam, kde to bylo hrbatý, tak jsem přidala, aby to bylo dřív za mnou, po rovné cestě jsem zase trochu ubrala a kochala se krásnou jízdou... no můj "učitel" to nechápal, ale prý ženská... hahaha... a pamatuju si, jak jsem poprvé dojela až k nám domů, a najednou prázdno v hlavě a já zapomněla, co dělat, abych zabrzdila a zastavila, tak jsem místo plánovaného zastavení před brankou stočila řídítka a vzala to po chodníku k dalšímu výjezdu a zase to otočila na silnici... no a potom už mi došlo, že mám prostě zabrzdit, dokud nebudu stát... joj, to byly časy... ale řidičák jsem si udělat nesměla, babička začala vystřihovat z novin černou kroniku, hlavně nehody a úmrtí motorkářů, takže na zábavy jsem se nechala vozit jako spolujezdec, ale ne moc často, děsně mi to totiž cuchalo vlasy, měla jsem polodlouhé kudrny a ráno to pak nikdy nešlo rozčesat...
No a po "Drobkovi" toužím od té doby, co jsem si projela Jeseníky v létě i v zimě Patrolem, se známými, co mají koně, a tudíž známé tam všude, kde jsou stáje... jo, na některé tamější cesty to bylo jediné možné vozidlo... a když mi půjčili volant do ruky, srdíčko zahořelo láskou nehynoucí a moje kamarádky poslouchaly oslavné ódy na džíp... umocnila to ještě návštěva Hummer centra v Praze, jízda v terénu s vojenskou helmou na hlavě, projížďka vodou a pro zájemce i vyzkoušení si jízdy sice jen v Toyotách, ne hamříkem, no a bylo to jasné... láska na první, druhé až desáté projetí... ale ani ve snu mě nenapadlo, že se tenhle můj sen stane skutečností... ještě mám jeden, ale ten je teď odsunut do pozadí... aspoň jednou se svézt pořádným čoprem... i když s přibývajícími lety už to není tak žhavé, jako v těch mých pětadvaceti...

ty jsi éro
Úplně tě vidím.
Můj muž měl období touhy po motorce, stavěli jsme v kdejaké prodejně, časopisy se kupily u postele - no znáš to.
Neměla jsem sice moc pochopení - důvodem byl strach, ne nepřejícnost. Ale on napřed neměl
peníze, protože jako podnikatel si naštěstí vždycky uvědomil priority (dodávky na zboží apod.).
No a potom splasknul a změnil zájem - jako vždycky.
Ale vím že tahle vášen dovede silně posednout - jak chlapa, tak i holky.
U nás jsou často ty "hamly" k vidění - psala jsem už, že máme ten domek se zahrádkou už na okraji vojenského prostoru. Jednou za čas tam je nějaké to cvičeníčko - a amíci jsou takoví frajeři, že třeba uspořádaji v té vesničce něco jako dětský den a vozí kluky. Synovec by byl z hamlu auf A ty asi také, jak tak vidím

Ty jsi skrytý a neprobuzený talent. To by se dalo publikovat i knižně. A když jsi tou zdravotní sestřičkou - víš, co mi udělala moje žena? Měli jsme 38. výročí svatby. Nejprve se mě zeptala, jestli vím, kolik let jsme spolu, jestli jsem to od loňska nezapomněl a pak mi řekla, že mne objednala na preventivní prohlídku, protože už jsem víc jak tři roky nikde nebyl. Zmije jedna jedovatá. Ona snad asi chce, aby mi něco našli... :-)))
A tak jsem musel na krev, na rentgen, na EKG, lahvinku močinky jsem musel odevzdat, byl jsem zkoušen z písmenek na dálku a až budou výsledky, musím tam znovu. A také musím odevzdat tři papírky s trusem. Víš co to je za oběť? Měl jsem úplně po náladě až jsem se z toho chtěl opít. Jojo...Za dobrotu, na žebrotu...

manželka je prima srandistka. Napřed vyzkoušela správně položeným dotazem tvoje mentální schopnosti a pak zařídila všechny ty lahvinky a trusy
A to buď rád, že nemusíš jít na gyndu.

No ale je to správně, musím být profesionálně osvětová.
Jenom si v poslední době v praxi ověřuji větu, kterou jsem přečetla někde v alternativně-medicínských knihách. Že není zdravého člověka, jsou jen lidé nedokonale vyšetření. Takže do hloubky už moc nepátrej.
Ale ty jsi pokud vím krušnohorec a my se jen tak nedáme.

Dobře dopadni, klidně se lehce opij a zcela určitě pozdravuj manželku, je to zmije chytrá a má tě ráda.
A kdyby něco, klidně se ptej - zdravotnická poradna u iris se může klidně rozběhnout.Ahoj

hele, ja ted zjistila, ze nemam cirhozu jater, tak se z toho raduju - a pritel povida:"To je ale spatna zprava! To znamena, ze chlastat jen tak neprestanes!"
Tak bud rad, ze mas tak fajn zenskou... no a s tim trusem uz se nejak porovnas

študuju, jak se zapojuje třífázovej proudovej chránič 30mA.

zrovna tuhle jsem si říkala, zda jsi prodala domeček na kolečkách a nejsi někde v Argentině nebo na Zélandu kde není internet.
Jinak já mám jen bráchu o 5 let mladšího, džísku jsem půjčovala já jemu, zato na motorce jsem s ním jezdila až jsem z toho občas nemohla chodit
jinak já mám teréňáka Rav4, je to úžasný auto, když v blátě zapneš všechny 4 kola, je to super zážitek, miluju ho moc a jen moje, vyjede kde co, občas dost často mám puntíky od bláta po celém autě. Jezdím domů takovým úvozem, tak to bylo nutné. Auto je můj životní VĚRNÝ přítel, asi bych bez něj nemohla být, což se se o jiných říci nedá.
Také okukuju Hummery, chtěla bych ho zkusit řídit, ale vlastnit no nevím to byl vír jak v nádrži tak v peněžence, žere prý potvora dost, ale je to masiv.

co ty chmury
mrkni na to trochu shůry
je to úhel pohledu
získej trochu nadhledu.
Jaro to je lásky čas
i k Tobě se vrátí zas.
Občas nás ten život zlobí,
není to vždy legrace
nespoléhej na náhody
a vrhni se do práce.
Nestůj jenom jako pěna,
kdo chce ženu s depresema?
Začas bude zase dobře,
zase se Ti splní sny,
jen tu šňůru s nevěrníkem
co nejdříve odstřihni.
Vydej se tím správným směrem,
přejdi přes ten dlouhej dlouhý most,
Ty se držíš minulosti
a před Tebou je budoucnost.
všichni Ti tu přejem štěstí
Kudlánci i Kudlanky,
je to tu jak v kavárničce
či u koláčků u mamky.
Musím končit mám moc práce
a to myslím bez legrace.

Všem Vám přeji krásný den

výrok tvého přítele mě upřímně pobavil :-)))

On je Američan? Že má takový anglický smysl pro humor

dneska to na jaro zrovna nevypadá, nějaká šedivá obloha - proboha!
přeji krásný úplakaný den!

i Tobě

teď úplně se stydím za tu svou přisprostlou "báseň" napsanou v depce..
Tys to zveršovala tak hezky, lidsky citlivě, po kudlansku empaticky a opravdově přejícně, že se mi už zase chce plakat (to si vždycky nevhodně vzpomenu na Postráneckého v Černých Baronech myslím, jak říkal - už zase se mi chce zvrrracet.. ).

Jsi hodná holka a krásná duše, ale to se tu ví
Krásný pracovní den i ode mne tobě a ostatním kudlankám, pa

tedy Inko,
to je krása!
duši věčná Tobě spása,
slzy končí v polštáři
lechtají v uších,tečou po tváři!

zdravím Tebe milá Iris, hezky jsi to napsala, jaro je sice tady, ale slyšela jsem, že spíš se budou učit jen dvě roční období, neboť ze zimy jdeme hnedky do léta!
Jezdím kousek od Kadaně do Podbořan a v Mašťově mám příbuzenstvo! znám ten zvláštní kraj, tak tam pozdravuj!

Už je to tady, je to zas tady,
tohle jarní počasí má ale nápady.
Chvíli to krásně pálí na záda
a v dáli už bouře o pozornost žádá.

Sotva se všude louže udělaj
mrak je ten tam, slunce zas zahřívá celý kraj.
A střechy domů jsou pak jak nový
jarem to zavoní což každej pták vám poví.

Jarní počasí má něco do sebe
hlavní je přece, že už to vůbec nezebe.
Každej si sundává vše co se sundat dá
udělá píšťalu na ní pak zapíská:

Už je to tady, je to zas tady . . .
:-)))

vždycky jsem obdivovala chlapi, co tohle umí, moc hezký, louže udělaj-celej kraj, no fakt nápaditý, ještě melodii tak syšet!

také tě ráda vidím, už jsem se někde ptala, jestli máš všechno doma v pořádku, psalas, že dostaneš i prvomájového hubana pod nějakým tím stromem, tak si to užij.Ať vám to klape.

Přemýšlím, jak víš, že máme baráček se zahradou v Mašťově? Nebo to nevíš a zrovna ses strefila? Ten kraj tam je skutečně kouzelný, tvrdí to každý, kdo se tam octne. A vlastně jen relativně malý kousek od elektráren a dolů.je tam nějaké kouzlo ve vzduchu nebo co. Každého to dostane.Tak až budeš mít cestu, určitě se ozvi.
Ahoj

píšeš moc hezky.
A k tomu jsi se na něco doprovázel? Kytara nebo klávesy?
Máš kromě literárního také hudební střevo ? Protože takových chlapů není moc a je třeba je chválit a hýčkat. Ahoj

Tenkrát jsem obýval na svobodárně místnost 3x1,7 metru a v ní měl postel, stůl, noční stolek a skříň . . . Sedm let. Když dneska čtu, jak si ta cikánská rodina s tou popálenou holčičkou stěžuje, že musí šest lidí žít ve dvou místnostech, připadá mně to jako neuvěřitelná drzost. A tam se dalo jen ležet na posteli a spát nebo sedět a skládat písničky, aby se tam z toho člověk nezbláznil. Abych prošel k posteli, tak chodit bokem :-) V zimě max. 17°C. Železné okno přes celou stěnu s centimetrovýma škvírama . . .
S melodií byl vždycky problém, ta byla vydřená :-))). Pár písniček jsem skládal s kolegou z práce. Ten donesl melodii a já složil slova . . .

Já to tušila, že jsi nevšední bytost.
Ta dvanáctistrunka jenom zvoní, můj první muž mě s ní dozvonil na radnici.A hrát se na ní musí umět, neshazuj se.
Popravdě řečeno, udělám si teď kafíčko a popátrám na Kudlance po Tvé minulosti. Třeba se dozvím, proč si žil poměrně dlouhý čas v tak neutěšených podmínkách, toulavej.
Je tu pro nováčka hodně materiálu ke čtení, pobavení i poučení, je na to ale málo času a musí se to studovat postupně.
Zatím ahoj

ta Tvá básnička inspirovala, ale všechny jsou tu moc hezké, je to takové jarní naladění na básnění. U nás také dneska nic moc, dokonce chvíli pršelo, teď musím jet do Prahy, lidi mě se tak nechce.

bráchu s džiskou a motorkou jsem taky chtěla,a taky aby za ním domů chodili jeho kamarádi....No,mám mladší segru,co mi pak kradla tu mou džisku...
Když dnes o motorce mluví ten můj skoro 17ti letý syn,asi bych ho spíš raděj sama zabila...určitě i díky tomu,že jsem před časem kousek od svého pracoviště byla u toho,když oživovali 16ti letýho kluka,co zkoušel na mašině přejet přejezd dřív než vlak...stojí tam dnes pískovcovej pomníček...

inspiruješ mě, teď mě napadlo, že jsem záviděla svojí kamarádce staršího bráchu, když se u nich doma svého času scházela parta krásných kluků - hippies, pouštěli si hudbu a byli všichni tak hezcí (pro mě telátko). K nám domů nikdo ani nepáchl a u nich to pořád tak báječně žilo.
No a s tou džiskou..ha ha. Mám také jednu mladší sestru.

A už jsem psala, že jsem viděla ve své profesi tolik rozbitých lidí, mladých i dětí, že tyhle hrátky s motorkami tedy také nemusím. Jsem v tomhle ohledu ráda za synovu vášeň k PC.
Za našeho mládí po tom fichtlu toužili snad všichni kluci, dnes už tak ani ne, nebo se pletu ?
Pa

dnes už si každej z nich v 18 koupí za pár tisícovek ojetý auto,pěkně si ho vytuní a pak se v něm zabije cestou ožralej ze zábavy...Tenkrát chtěli kluci motorky,protože auta byly něco nedostižnýho...Já na zábavy chodila pěšky,nebo jezdila na kole(nebo na štangli nějakýho kola... ),mělo to něco do sebe,člověk cestou vystřízlivěl a domů přišel "slušně"..

tak to je svatá pravda, bohužel. To jsou taková ta auta, co už na dálku duní jako repráky na diskotéce a v nich tihle potencionální sebevrazi, kteří nemají zkušenosti ani blikající varovné světýlko. Je to smutné.
Jo a štangle - taky fajn vzpomínky, holka dnes je to samá asociace

nee, je to cech a tak ma taky ceskej smysl po humor

domek se zahrádkou v Mašťově? panebože! a kde? já to tam znám, nedávno jsme tam byli na pohřbu, umřela mi nejmilejší teta Boženka, ať byla jaká byla,já jí měla ráda. Její životní příběh je na román a ona uměla krásně vyprávět, sedávali jsme dlouho do noci a poslouchali, tohle nadání bylo úžasný, až nad ránem jsme šli spát, ale lidi to byla terapie! Nádhera!
Krásný den Vám všem!

U kostela nahoře na náměstí je odbočka vlevo na Dobřenec. Až kousek dál za cedulí oznamující konec vesnice je v jedné zatáčce vidět vpravo pod lesem ve stráni zanedbaný domek a před ním zpravidla shrbená stařenka s hráběmi nebo rýčem - tedy já
Pokud bys měla cestu, určitě dej vědět. Ahoj a hezký víkend

adresu jsem zapsala, do hlavinky, až tam pojedu, tak se jistě stavím, okouknout shrbenou stařenku-hihi,...ale nevím, jak dát vědět? nedáš mi mailika? hm!?? prosím!!!
tak snad někdy!

trochu mi trvalo, než jsem se sem zase vypravila. Můj mailík už tady lítá, ale po poslední zkušenosti na debatě kolem interrupcí se bojím ho tu zveřejnit, nejsme tu všechny samé milé holky.
Říkala jsem si, co s tou Kordulkou je, že nezareaguje. Jednou jsem tě také vyzvala, jestli mi nenapíšeš svůj příběh, alespoň v kostce. Ale je možné, že se také bojíš nepříjemných reakcí.
Můj mail má samozřejmě Daniela, já ještě promyslím, jak Ti dát vědět. Naše číslo popisné v Mašťově je 211
Kordulinko zatím ahoj a zůstaň se mnou, I.