Kudlanka - ČEŠTINA A MORAVŠTINA

Docela mě na kudlančích stránkách překvapilo, jaká jazyková bariéra se tyčí mezi Moravou a Čechami. Vždycky jsem si myslela, že jako rodačka ze Zlína jsem typická použivatelka spisovné češtiny. Ó, jak hluboce jsem se mýlila. Stačilo se jen chvíli poslouchat a poslouchat lidi kolem - těch nářečnických paskvilů bych se nedopočítala.

Moje stará známá velmi ráda používá rčení: „Ten do teho pomele psa s búdú aj řeťazem." a to pokaždé, když ochutná jídlo nejistého obsahu. „Náčeňová hadra" se tu zmínila už několikrát a tak jen pro ty, kteří nečtou všechny příspěvky, jedná se o hadr na nádobí. Když je něco hrozná nuda - film, knížka, cokoliv, tak našinec rád nad půllitrem shrne dílo jako „baladu o ho*ně", nebo jen o ho*ně. Pokud chceme my z města říct o někom, že je z vesnice a podle toho vypadá i jeho chování, použijeme kromě starého známého vesan, vesanka i termín vidlák. O pěkné ženě se na Moravě často mluví jako o pěkné babě. Obličej může být čuňa, drňa, držka. Nejčastěji používaným souslovím potom je lištit po (nebo dát do) čuni, drni... Když je někdo drzý, pak se může říct, že je pěkná čuňa, drňa, držka, nebo je i možné jednoduše použít slovesa, tedy čuňovat, držkovat.

Tak bych mohla vypisovat dál a dál, že? Ale rozhodla jsem se, že budu pokračovat pěkně podle abecedy.

babúňat - nádherný výraz, těžko přeložitelný, babúňá někdo, kdo ponocuje, taky otravuje a dělá při tom velký rámus
banděro, panděro - břicho, pro těhotné speciální výraz - buben
bar - v tomto případě jen předpona, když k tomu přidáme příslovce jaký, který, čí, kdo, co atd..= kdokoliv, kterýkoliv atd....(barjaký, barco....)
békat - má dvojí význam, buď nahlas zpívat, nebo pokřikovat, maminky běžně napomínají své děti: „Co na mně békáš?"
baže - výraz souhlasu, jasně
bo - neboť, oceníme zejména při chatování, nebo psaní sms
činaný - hezký, o dítěti, poprvé jsem uslyšela asi před sedmi lety. Moje tchýně se tak vyjádřila o mé novorozené dceři a jejím prvním vnoučeti.
čmuček - opět těžce přeložitelný výraz, ale když někoho nazveme čmučkem, není to rozhodně nic lichotivého
čuryna - velká sranda
dodrbat - něco pokazit
esli, eslivá - jestli
eště, ešče - ještě

no tohlůe bylo super! : Alena Puntíkovaná

Já akorát vím, že sklínka není sklenička, nýbrž láhev a že sifon není součást dřezového odpadu, ale sodovka. Už se těším, až dojdete k té zatracené lepenici.

únor 14, 2008 03:42

Móňala : Myška

je od slova móňat se, to znamená být moc pomalý, zdržovat, teď mě nenapadá ekvivalent ve spisovné češtině, protože móňala, móňat, používám automaticky. Je to něco jako když se řekne "seš jak zpomalené film".
Na Moravě, tak jako v Čechách, je řada nářečí, a ne vždy se daří člověku odjinud dobře identifikovat co co znamená. Vzpomínám si, že když jsem z moravské metropole přesídlila do šluknovského výběžku, že mě ze začátku tahalo za uši, když šli nakupovat "do kráámů", tedy do obchodu, brněnsky kšeftu. Moje tamní kamarádka, pocházející z Ostravy zase říkala, že jde "z tama", tedy od tam.

únor 14, 2008 09:00

Jo a naše brněnská šalina : Myška

vlastně vznikla tak, že se zkracoval tehdejší název tramvaje, die Elektrische Line (nevím jestli to píšu dobře), elektrišeline, tedy časem šalina.
Brněnské čtvrti Pisárky se říká šrajbec, z německého schreiben - psát.
A tak bych mohla pokračovat, ale nevím, jestli to tady někoho zajímá...

únor 14, 2008 09:04

Je to směs : ježibabka

dětského blábolení, zpotvořené němčiny a řekla bych místy i jiddiš, ale kde je ta čeština?

únor 14, 2008 09:06

Jestli pak víte, co to znamená : David

Kdybych bábel ...

Můj děda to často používal.

únor 14, 2008 09:40

Myško, pokračuj : Míša šíša

Samozřejmě že nás to zajímá!! Moc!

únor 14, 2008 10:26

V dětství jsem nějaký čas žila na Moravě, : mamča

přesněji : V Olomouci. Moji příbuzní hovořili krásným hanáckým nářečím, a já jim zpočátku vůbec nerozumněla. Když na mě sestřenice houkla :"Dejsemkátenbot", tak jsem koukala jak zjara. Naštěstí svůj požadavek doplnila posunkovou řečí, takže jsem pochopila, že jí mám podat botu. smilies/cheesy.gif

únor 14, 2008 11:25

jééééé - to je taky pěkný idiom, mamčo, : ivanka

ten jsem neznala... (koukat jak z jara)

znám zatím jen tohle:
být z něčeho celý nakřivo
být z něčeho vedle sebe
být z něčeho vykulený
být z toho jelen
být z něčeho na větvi
-
nebo:
koukat jak vyvoraná myš
koukat jako péro z gauče
koukat jako sůva z nudlí
koukat jako tele na nová vrata
koukat skrz prsty
---
dobrýýýýýýýýýýýýýý

únor 14, 2008 11:40

ivanka : mamča

koukat zkrz prsty nemá stejný význam jako třeba čumět jako péro z gauče - tedy udiveně.
Koukání skrz prsty znamená spíš něco jako opovržlivě, s despektem.

únor 14, 2008 12:08

Jájínečko, : Míša šíša

když mi někdo řekne, že je ze z Plzně, tak si myslím, že je opravdu z Plzně a už nepátrám, jestli je původem odněkud odjinud, odkud si přitáhnul takovou polámanou češtinu. Jen říkám, že mě to tahá za uši.

únor 14, 2008 12:30

Přestěhovala jsem se : Káča

z Brna do středních Čech, takže můžu zodpovědně prohlásit, že jsem neměla nejmenší tušení, co je to čumbrk, gumovky, bác (a pokud si vzpomenu na další, tak doplním), ale většinou tedy spíš Středočeši některá slova nerozumějí mně, i když se snažím přizpůsobit, ale někdy to ujede, protože použiju slovo, který je pro mě úplně přirozený a až pak se dozvím, že se v Čechách vůbec nepoužívá, třeba příslovce "vrchem" smilies/shocked.gif

)

únor 14, 2008 12:46

Míšo šíšo : bb

od Budějic, tomu rozumím tak, že není přímo z toho města, je z vesnice nebo malého města, jejichž název by nikomu nic neřekl, takže by stejně musel vysvětlovat, že se to nachází poblíž Budějovic - čili "od Budějovic" je pro mě budějovicko
ze z plzně jsem teda ještě taky neslyšela :-)

únor 14, 2008 13:24

Nebo třeba já řeknu rožnót, rožnout, : Myška

a myslím rozsvítit, to v severních Čechách nepoužívají.
Pokračování Brna - čtvrti Černá Pole - Blekfíld, Královo Pole - Kénik, Židenice - Šimice, Staré Brno - Oltec, koupaliště Riviéra - Rivec, přehrada - prygl. Hrad Špilberk - Špilas, Kraví Hora - Monte Bú.

A víte co je to gómat, zgómnót?

únor 14, 2008 13:36

... : bb

tady u nás se taky občas používá rožnout, hlavně starší

únor 14, 2008 13:39

Káča : mamča

Každý druhý Pražák je z Moravy. Přestože se většinou přizpůsobí místní mluvě a jako první přestane říkat "já su" "já chcu", tak stejně používá výrazy, které nejsou v Praze běžné, jako např. "rožni" (rozsviť) nebo "navrchu" (nahoře).
Ale my, rodilí Pražáci, to necítíme jako jazykovou křivdu. Je tady takový Babylón jazyků a nářečí, že to neřešíme.
Jen když slyším zprávy na Nově, které většina hlasatelů čte jakýmsi zvláštním nedbalým dialektem s otevřenými samohláskami, tak chápu, proč na nás - Pražáky, mají Moravani vztek. To je skutečné kur**ní spisovného jazyka českého.

únor 14, 2008 13:40

od Budějic - nebo taky od Buďouc : alena tečkovaná

Plzenština se mi líbí..je taková zpěvná. Vrchem - to he jako "shora"? Kdysi byla moje kamarádka hostem na Moravě a tam po ní chtěli, aby si vzala žufánek - ona sice nepochopila proč, bylo dopoledne a vařilo se - ale poslechla a oblékla si župánek. (holt jiný kraj, jiný mrav.

únor 14, 2008 13:40

no jo ta naše čeština je taková tvořivá, : Inka

já také užívám když něco někam založím a nemůžu to najít, tak říkám, že jsem to "zašudelila" a kamarád šikulka když ještě potřebuje doma něco udělat, tak říká já tu ještě něco "pošouním" a brnknu Ti.
Jinak mám tetičku v také v "Budějicích" a jako pražák to užívám běžně, protže to slyším od narození. Místní rodáci z Budějic mají též zvláštní skloňování příjmení říkají třeba třeba rodina Foglů, Háchů, Jirsů. My bychom řekli Foglovi, Háchovi, Jirsovi....

únor 14, 2008 13:47

Kaco : Manul

Ja se taky na nejakou dobu prestehovala z Moravy do Strednich Cech. Doplnila bych jen vyraz "prijdu dyl" ktery mi pripadal trochu podivny i kdyz ne nesrozumitelny.
Hantecu se ani neda rikat nareci, to uz je upne jina rec, stejne tak jako prajzstina. Z Prajzke skoro pokazde odjizdim smovym slovem.

únor 14, 2008 13:54

nojo bramborák... ten má jmen... : ivanka

kramflek - jinak se tomu u nás neřeklo...
táta uměl ty nejlepčí kramfleky :-)))

únor 14, 2008 14:01

To "přijdu dýl" : Myška

bylo ze začátku v Čechách pro mě taky celkem tajemné. Než jsem se zeptala, že. Ale to na mě čučeli jak z jara, že to nevím.

únor 14, 2008 14:04

Šufánek, čili naběračka - : Myška

od mala jsem slyšela jen šufánek. Když na nás při nějaké příležitosti učitelka ve škole vybalila slovo naběračka, nevěděla jsem, že je to šufánek. Dodnes je mi slovo naběračka cizí.

únor 14, 2008 14:08

Jak pročítám komentáře, : Jitka

zdá se mi, že už se to všechno pěkně promíchalo, takže já od Plzně znám taky slovo sběračka jako se to údajně říká v sev. Čechách. Ze z Plzně se domnívám vzniklo z toho, že se říká zezdola, zeshora apod. Ze z Plzně bych byla taky nikdy neřekla a ani jsem to nikdy od Plzeňáka neslyšela. Moje maminka užívala taky různý zvláštní slova, který jsem si musela od ní nechat přeložit - třeba firhonka, dršlák, šůta a plno dalších, který už si ani nepamatuju, protože už skoro čtyřicet let žiju u Prahy. A příjmení mají v mým rodným kraji ještě jiný zakončení - Novákojc, Procházkojc apod.

únor 14, 2008 15:04

Hen... : Vodoměrka

to bylo nejpoužívanější slovo našeho dědy... to bylo hentam, podej mi hento, henti tam byli a už něvěděli, henco by vymysleli...
A taky je tu krásné slovo HALUZ...
Bramboráku se u nás říká CMUNDA...
No a babička zase místo záclonek říkala FIRHAŃKY...
Od tchýně jsem zase pochytila slovo DÝNKO... dlouho jsem nevěděla, co to je, až mi bylo prozrazeno, že je to dřevěné prkénko na krájení...

únor 14, 2008 15:19

Firhonka je zřejmě firhaňk, tedy : Myška

závěs. Dršlák a šůta netuším...

únor 14, 2008 15:20

taky jsme měli u babičky firhaňky : alena tečkovaná

a jelikož bylo do Německa kousíček, používaly se germanismy typu :Koukni se jednou (Kuk mal) a místo kapesník se tam říkalo "šátek" (Tuch).

únor 14, 2008 15:37

ano, taky mám větev ze Sudet... : korčagyn P.

tyštuch - ubrus
lajntuch - prostěradlo
cinkostn - skleník
šláftruňk - doušek na dobrou noc
jarmara - skříň
pukét, tringelt - ale to asi víte, že?
... a další
babičce jsem rozuměl, ale nerozuměli mi pak ostatní, když jsem to pak ve škole opakova

únor 14, 2008 15:51

nojo - my jsme jako děti : alena tečkovaná

hrávali hru "Hans kommit-vífílštyt? odpověď byla tři slepičí, dva sloní , atd. V Praze děti tuto hru neznaly - hráli"Honzo vstáfej - kolik je hodin?" smilies/grin.gif

Doma jsme tedy měli gláskostn, tyštuch,lajntuch - ale kupodivu skříně. Nisméně jsme měli verštat, a dříví a uhlí jsme měli v šupně.

únor 14, 2008 15:59

Lajntuch, šláftruňk znám, : Míša šíša

to používá můj tatínek. Šůty říkáváme botám, většinou v hanlivém slova smyslu (už jsou prostě jetý). Bramboráku říkáme bramborák, ale moje babička říkávala cmunda anebo kucmoch.

Ta příjmení s "ů" na konci se používají nejen u "Budějic", ale i o kousek dál na Šumavě. Navíc tam ty koncovky zpívají a tahají do neuvěřitelných výšek. Na moji babičku vždycky volávali "paní Svitáků-ů-ů-ůůůůů" a já v dětství málem učůrávala smíchy a pitvořila jsem se po nich. Dnes mi to přijde docela kouzelný.

únor 14, 2008 16:07

Jo..k tomu přijdu dýl : Káča

se mi pojí ještě, že se něco nechá (udělat například)...to se asi používat nenaučím, pro mě má slovo nechat jen jeden význam.
Jinak třeba používám slovo prošvihnout nebo že je něco polámaný (jako rozbitý), tak to prej je taky moravský. Jinak hantec bych vůbec nenazvala mluvou, protože ho v Brně až na pár slov (viz šalina, kterou zná opravdu každej) skoro nikdo nepoužívá...je to spíš taková báchorka, kterou zpopularizoval Donutil.

únor 14, 2008 16:11

A co treba HEPETO...? : jajinecka

Pouzivate to nekdo nekde?

únor 14, 2008 16:43

no, a to móňala, móňat : korčagyn P.

není to louda, loudat?

únor 14, 2008 17:17

Mám příhodu Cizojazyčnou : alena puntíkovaná

pracuje s námi dívka Sylvia , takto rodačka z Bratislavy. Tuhle přišla k nám do kanceláře a ptala se, zda u nás nenechala šálku. Žádnou šálku jsme nenašli, tak jsme jí řekli, ať se třeba podívá po chodbě, nebo dolů do kantýny - nebo do výtahu, prostě, jestli jí neztratila někde tam.Ona na nás vyjeveně koukala a pak se zeptala, co vlastně znamená šálka česky, tak jsme řekli, ža malou šálu a ukázaly jí řečený kus oděvu. Začala se smát a vysvětlila nám, že slovensky šálka je to, do čeho si lejeme kafe - tedy hrneček.

únor 14, 2008 17:47

ještě před večerem : Manul

jsem si vzpoměla na jeden rozdil mezi českou a moravskou mluvou, na ktery mě kdysi upozornila sestřenka a ja jeji pozorovani dale ověřovala v praxi. Na moravě je většinou hloupa kolka kača, víc na západ už je z ní káča (to není nic proti "Káče"). A ještě víc se tento rozdíl projevuje u jineho slova, ktere se mi nechce psat, má poslední 2 písmenka stejná jako ta káča.
Ja si taky myslím, že větší část brňáků má jen plnou pusu hantecu, ale na víc než na šalinu se nezmůžou. Ale jednou jsem jela stopem s chlapíkem, který jej celkem plynně ovládal, nevím, jestli nepatřil dokonce k nějakému klubu hantecářů.

únor 14, 2008 17:51

Myško : skaz

gómat - vědět,zgómnót -odkoukat,naučit se.Šufánek,firhaňky,jó a ještě erteple a beleše,to byla babička.

únor 14, 2008 21:25

Myško, : Jitka

firhonka byla opravdu záclonka, ale jen taková krátká, navlečená na dvou do sebe zapadajících hliníkových tyčkách, dokonce si myslím, jestli to neměly být jen ty tyčky. Šůty byly šišky a jetý boty byly bůty. Dršlák říkala maminka takovýmu velkýmu cedníku, přes který cedila polívku.

únor 15, 2008 07:42

Jitko, díky. : Myška

U nás se říká firhaňk čemukoliv na okně, ale spíš závěsu. Šůty - šišky jako z těsta na jídlo, nebo šišky ze stromu?
Germanismy se v Brně používají taky, laintuch (prostěradlo), zupa (suppe - polévka), štatl - město, a další.
Dost mi v Čechách dělalo ze začátku potíže to, že když jsem řekla, že chci sodovku, dostala jsem sifon, tedy neochucenou vodu s bublinkami. Pro nás sodovka = limonáda.
V Čechách jsem taky poprvé jedla na vánoce bílou klobásu. U nás doma v Brně se nikdy nedělala, měli jsme a máme rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát. Zkusili jsme tedy tu klobásu, ale ani mě, ani rodinu nenadchla.

únor 15, 2008 08:05

z detstvi u ostravske babicky : mura

si pamatuju strample.
tech slov bylo mnohem vic, ale uz jsem je zapomnela.
a protoze jsem tam jezdila od malinka, snadno jsem chytila ostravsky prizvuk a po navratu do prahy chvili trvalo, nez me opustil, z cehoz byla na nervy moje mama, protoze si myslela, ze ji to delam schvalne smilies/grin.gif

dodneska, kdyz na me zacne nekdo mluvit ostravsky, uz v druhy vete ten prizvuk zase chytam
strasne rada bych nekdy slysela prazskej prizvuk, ale jako rodilemu prazakovi se mi to asi nepodari smilies/sad.gif

únor 15, 2008 08:09

Šůty = šišky, tak to jsem fakt nevěděla :-) : Míša šíša

Špejchar měl můj strejda, byla to taková místnost mimo chalupu a měl tam spousta krámů a vedle toho plno zajímavých věciček. V původním slova smyslu asi něco jako odkládací místnost? Anebo špajz?
Kvelb = obchod, netynka říkává moje tcháně kynutému koláči s meruňkama a drobenkou, prdelačka je zabijačková polévka - a kostrbáče a šišmák mi vůbec nic neříkají.

únor 15, 2008 09:14

Šůty : Jitka

jsou šišky ze stromů, šišky jako pokrm jsou šlejsky. A vzpomněla jsem si na rozpíčky, což byly vdolky pečený v troubě a jedli jsme je k rajský omáčce bez masa. Jinak moravštinu neznám, protože široko daleko v mém okolí se nikdo z Moravy nikdy nevyskytoval. Překvapila mě puntíková Alenka, které se líbí plzeňština, ze které si v rodině utahujeme a můj synovec ji skvěle napodobuje. Ale je to přízvuk spíš z okolí Klatov a Přeštic, kde mají tak široké "á", že zní téměř jako "é" a působí to hrozně komicky. A taky místo tohle říkají tuto a když si z mé kolegyně kdysi dělali legraci z nějakýho krajovýho výrazu, ona prohlásila - tuto já vůbec neřikam.

únor 15, 2008 09:28

Myško : Káča

V Brně jsem se narodila a třicet let tam žila a znám tam pouze jednoho člověka, který aktivně mluví hantecem, protože je to jeho hobby. Nepočítám-li těch pár slov, které se do řeči vloudí každému Brňákovi. Ale stylem, který byl prezentován např. v reklamě na Starobrno opravdu nemluví nikdo, to se na mě nezlob. Trošku mě to rozčiluje, protože kdykoli řeknu, odkud pocházím, tak se mě většina lidí začne vyptávat na hantec, jakoby na Brně žila tlupa tatarů, která mluví nesrozumitelnou hatmatilkou, protože co si budeme povídat, hantec je jazykový paskvil, na který není důvod být kdo ví jak pyšný...alespoň podle mýho skromnýho názoru.

únor 15, 2008 09:32

Káčo, : Myška

čistým hantecem asi fakt už nikdo nemluví. Aspoň tak jak je prezentován v reklamách. Jsou Brňáci, kteří používají dost slov z hantecu, potom ti, kteří používají pár slov, a jsou Brňáci, kteří hantec nepoužívají a nemají k němu žádný, nebo spíše odmítavý postoj, třeba jako Ty. Já na hantec pyšná jsem, používám při řeči pár slov, ale rozumím mu. Jestliže chceš o hantecu uvažovat jako o jazykovém paskvilu, musela bys tak uvažovat i o nářečích, protože ani nářečí, ani hantec nevznikly uměle, ale vývojem ve specifickýcjh podmínkách. A ani nářečím nikde nemluví sto procent obyvatel daného regionu.

únor 15, 2008 10:02

Řešení : David

špejchar = sýpka
kvelb = krám, klenutá místnost, přeneseně i velká spíž
netynky = škvarkové placky
kostrbáče = bramboráky
prdelačka = zabijačková polévka z krve a krup
šišmák = cukroví

únor 15, 2008 11:08

Pražský přízvuk : David

Je trochu omezené hodnotit kvalitu přízvuku někoho jiného. Jistě existuje středočeská výslovnost, slezská výslovnost, jihomoravská výslovnost, hanácká, jihočeská atd., ale podle čeho chcete určovat, která z nich je "lepší" a která "horší" ?
Spisovná čeština je stejně jako BBC english umělý jazyk a poměřovat "hodnotu" dialektu podle toho, nakolik se těmto normalizovaným předpisům blíží je stupidní. To bys museli mít pro lašské nářečí jen slova opovržení.

únor 15, 2008 11:28

... : Kamila

pozastavila jsem se nad tím, jak asi moje výslovnost působí na jiné, nevím, proč mi Davide nadáváš do omezenců...

únor 15, 2008 12:01

a vůbec : Kamila

máš pocit, že tu někdo řekl, že něčí výslovnost je lepší a některá horší? A slova opovržení - zaznělo to něco takového od někoho, kromě tebe?
Až doteď to bylo velmi milé povídání, mně se líbí všechny přízvuky, každý je jiný a jinak zvukomalebný. Jen jsem do té doby nevěděla, jak vůbec může vypadat přízvuk z Prahy. Jako rodilý Pražák jsem se mylně domnívala, že v podstatě žádný přízvuk nemáme.

únor 15, 2008 12:06

ale ale, lidičky, pevně doufám, že ani jeden z vás to nemyslel nějak pejorativně :-))) : d@niela

kdysi dávno, na studiích, mě po mém "nádherném" (a celonočně pilovaném) školním proslovu, pan profesor Lehovec těžce sprdnul, že sem rozezpívanej Pražák, že pokud bych náááhodou chtěla mluvit jinde než v koupelně sama k sobě před zrcadlem, že se mám odnaučit zpívat.
Jéžiš, jak mě tenkrát naštval... Vidíte, dodnes si ho pamatuju smilies/grin.gif

Ale - kde by bylo "naše doma", kdybychom byli všichni na jedno brdo? Pevně doufám, že oba jste to nemysleli zle, žejo?
OK - buďte rádi, že nejste doma a nemáte puštěnou televizi jako já, a nešílíte stejně jako já... Promlouvají a hřímají tu komunisté, mám husí kůži, když poslouchám, jak a kam jsem se zase vydali...
TO je hrůza... a ne nějaký přízvuk, přátelé... Kamila stopro nic zlého nemyslela!

únor 15, 2008 12:23

... : olina

ja pochazim ze sluknovskeho vybezku, takze morava a jeji nareci a mluva byla pro mne velice daleko. setkala jsem se s ni az ve statech ,kdyz jsem bydlela spolecne s osmi moravaky. to byla sranda / pro me / , ted uz jsem si zvykla , osm let ziju s moravakem a uz jsem i obcas neco pochytila a kdyz mluvim s nasima, tak pry tam slysi nejake ty odchylky. ze zacatku mi taky rikali / moravaci / ze zpivam, az po tomhle jejich upozorneni jsem si toho opravdu vsimla, ze nejaka ta slova tahaaam smilies/grin.gif

. porad me ale desne taha za usi ostravstina, ty jejich "kratky zobaky" , ale jinak se mi to vse moc libi, jak je kazdy kraj proste jiny.

únor 15, 2008 13:18

ježíš, kdo tady koho obviňuje : alena tečkovaná

jenom se bavíme tím, jak květnatý a barvitý je náš jazyk - jo, Pražáci prý zpívají, já udajně taky - tuhle mi vykládala známá z Ostravy, jak se strašně nasmála, když se Pražák s Plzeňákem dohadují, kdo víc zpívá...přesně jak dí Daniela - není důležité jak to říkáte, ale CO VLASTNĚ říkáte.

únor 15, 2008 13:20

Davide : Kamila

pak i já se omlouvám, že jsem se jak ta potrefená husa ozvala. Jen jsem v první chvíli dostala vztek a v druhé mi to přišlo líííítooo smilies/grin.gif

...no, ženská. Nakonec mi taky došlo, že ne každý z Kudly ví, že jsem z PRAHÉ smilies/wink.gif

únor 15, 2008 14:08

Majíc syna šermíře : Alena Puntíkovaná

vím co je kyrys - ale kykyrys teda né...co je to?

únor 16, 2008 00:00

Krakonoši, : Jitka

prej prozradím a napíšeš slovo, který mi taky nic neříká, i když mám dojem, že už jsem ho někdy slyšela. Tak prozraď, prosím, co je to bazmek?

únor 18, 2008 12:12

Tož, : Krakonoš

bazmek a kykyrys je věc, kterou potřebujem pojmenovat, ale pojmenovat neumíme, ani často nevíme, k čemu slouží a zda vůbec k něčemu slouží. Je to technickej termín, se kterým si vystačíme téměř pro všechno třeba při nákupu náhradního dílu na auto, nástroje v kutilskejch potřebách, při jakýkoli činnosti, práci či hobby. Za chvíli jdu jezdit na koni, tož mu na hlavu nasadím ten kykyrys a na záda hodím bazmek, abych z něho nespad, např. smilies/wink.gif

únor 18, 2008 13:35

Krakonoši, takže bazmek a kykyrys je totéž, : ivanka

co štyft a trýb a čudlík?

Prostě takový to "todleto"

únor 18, 2008 15:31

Nevíte někdo náhodou : Otíček

kde se dostanou koupit dzindziky?

březen 05, 2008 20:00

Tak to sfóknem dohromady ne? Moji milý študénti... : Kitty

Takže, nečekovala sem to celý, ale někde se ještě furt hantecem šprechčí. Je to hlavně v zapomenutejch vesnicích okolo štatlu. Vidláci to maj jednoduchý. nic je neovlivňuje. Hantec se za dobu Masaryka decánko změnil a jestli budete všichni chcet tak si jenom ze zavřenýma bulvama slyšte jak šprechčí moravák a jak cajzl... tedy pražák. Bude to sakra rozdíl. Hantecem se jinak fakt moc nešprechčí. Není to lukrativní... a tak zůstala jenom ta šalina, málo kdy električka(či šmirgl-což je Tramvaj(šalina je lepší. říkneme "šalinkarta" cajzlové "tramvajenka" co vám z ní líp?), nebo fízl, švestky, chlupatí(policajt), cajzl, čížek(pražák), Řepa(hlava, čelo), hópnót(houpnout-někam skočit, pro něco), Hodíme sicnu (tady kempnem... ech ani já nevím jak bych to řekla česky. Ale je to od německého wem platz), Klepeta (ruce), haksny (nohy- ten měl haksny jak retychové pavók), Retych (záchod) atd. Možná že se eště hodně po brně objevuje slovo hafo, ale to není z hantecu. děda ho neznal. to je prej nějaká ostravština. Mám toho hodně, ale to bych tady dřepěla(sedět) tejden... nemám čas se válet(lenošit(???)) u pekelného stroje (pc(písí)P-ekelný S-troj) věky...

červen 20, 2008 11:23

KYKYRYS : KYKYRYS

KYKYRYS je starodávná kožní choroba a vypadá asi jako TY smilies/tongue.gif

březen 21, 2009 18:24

východ východních Čech : Jana K.

Běžně se tu používá koncovka oj místo ovi - dědoj, tátoj, bramborákům se říká křapáče (ale na střední škole, kde jsme byli z celých východních Čech, jsem se setkala i s výrazy kramfleky, cmunda, sejkory). Cvíboch byla bábovka, kůlna šupna, kůlnička šupnička, u babičky se místo "na půdě" říkalo "na hůře", brambory byly buď erteple nebo zemáky a u babičky dokonce zemní jabka, jarmárka byla skříňka, která sloužila jako spižírna, ovšem klasické spíži se říkalo špajz nebo špajzka. Hebedo je něco velkého a neskladného. Výraz vrchem je tu taky doma a nikomu nepřijde zvláštní. Verštat měl děda v seknici (v jediné obytné místnosti v chalupě, ve které s babičkou bydleli), a byl to jakoby svěrák na kus dřeva, ze kterého se vyráběly třeba loukože kol nebo násady k nářadí, dalo se na tom obkročmo sedět a přišlápnutím takového pedálu dole se vlastně shora upnulo to neopracované dřevo... taky se tomu myslím říkalo obřeznice. Byla to klasická pracovní pomůcka kolářů (nezaměňovat s kolaři, to jsou cyklisté). Sudeťácká češtino-němčina byla taky svérázná, pamatuju se, jak kdysi jeden kolega v práci vyprávěl, že když se hnala malá selátka do nejbližšího většího města na trh na prodej, Sudeťáci tomu říkali: Die klajne prasátka přes ten kopečka laufa. :-))) Inu, myslím, že takový cizinec, co se učí česky, by byl hodně zmatený z těch krajových zpotvořenin, stačilo by říct místo žízeň žížeň, což se taky dost používá, a nevěděl by. Krom toho tady kousek od nás je víska, která má přímo svůj osobitý dialekt - tak trochu krkonošsky to zní: koneu, mrkeu, kreu, stouka, ďouče, poliuka s rejžej, jdu dousi (do vsi)... Etnograf by se vyřádil. :-))

červen 03, 2011 19:16

... : Jana K.

A ještě: moje babička dělávala z tvarohu, vařených brambor, vajíčka a krupice takové těsto, co se rozválelo na vymaštěný plech, pokladlo plátky jablek a pocukrovalo a maličko pokapalo máslem - říkala tomu "nadivajna". A když do bramborákového těsta nedala česnek a majoránku a rozetřela ho taky takhle na plech, upekla v troubě a hotové pokapala máslem a pocukrovala, jmenovalo se to "barches".

červen 03, 2011 19:20

... : Jana K.

V prvním svém příspěvku bych ještě ráda opravila loukože na loukotě (kdo spěchá, má si sednout). A vzpomněla jsem si ještě na jeden místní výraz pro takový ten pracovní nepořádek kolem vesnické chalupy (kupka klacků z lesa na zátop, kupka cihel na opravu komína... určitě si to každý z vás dovede představit) - tomu se v té nedaleké vísce říká "drápelí" nebo "krámelí"... :-))

červen 03, 2011 19:25