Je pravda, že přejímáme hodně výrazů, hlavně z angličtiny. Naši řeč velmi inspirovala například řečtina, latina, němčina, francouzština. Pokud byste chtěli mluvit jen česky, tak byste třeba na sobě nemohli mít košili nebo chodit do školy, protože škola a košile jsou slova latinského původu.
Zůstanu o oděvů - stejně tak kabát, šála nebo halenka jsou slova původně perská, tričko nebo blůza francouzská, svetr anglický, bunda maďarská. Ano, je poměrně málo slov, která jsou opravdu ryze česká. A je hodně slov, která změnila svůj význam, někdy i zvulgárněla...
Mj. užívání vulgarismů - uznávám, někde to je ještě jakž takž akceptovatelné. Vulgarismus má katarktickou funkci. Když se bouchnu kladívkem do ruky a ulevím si, je to celkem v pořádku - od toho ten vulgarismus vlastně je. Má nějakou funkci a je jasné, že to je komunikační situace zcela soukromého charakteru, které se neúčastní nikdo cizí, často vůbec nikdo, kromě toho dotyčného. Ulevíte si, ale rozhodně nemůžeme říct, že jste nekultivovaný člověk.
Ale pak jsou vulgarismy, které někdo používá záměrně a někdy bohužel i mimoděk. Protože chce být třeba zajímavý, drsný nebo žije v nějakém sociálním prostředí, kde se prostě takhle mluví. Mezi mládeží se vulgarismy používají a používaly dost často, celá léta. A vždycky starší generace nadávaly, jak ti mladí mluví špatně. To je jev, který nezměníme. Problém ovšem je, když se takové výrazivo z mluvy mládeže, ze slangu, či dokonce argotu, tedy vyloženě z mluvy sociálních skupin, kde se předpokládá jistá pokleslost nejen v jazykové rovině, přenese do komunikačních situací,případně na internet. Ano, pak je to problém - ale není to problém češtiny jako takové, čeština se neprzní, ale je to problém dotyčných lidí.
x x x
Spíš než nářky nad tím, že stále nejsem schopna ukočírovat pár lidí, aby se vyjadřovali tak, jak se ve slušné společnosti předpokládá, bych vám dnes chtěla předložit první trojici slov, která možná už někteří vůbec neznáte - a jiní zase "nemají páru", z čeho to slovo pochází...
takže hádejte - co to které slovo znamená,
a jak a z čeho vzniklo:
1) kofr
2) culifinda
3) štrajchpudlík
Pokud vás také nějaké zajímavé
slovíčko napadne, napište!
d@niela
Komentáře
... : *deeres*
V Praze se dodnes používají všechny tři, ale to první, jak vzniklo vůbec netuším. Jak jsem tak měla jednoho dědu ze Žižkova a jeho manželka byla Rakušanka, tak na mne zanechaly tyhle stopy.
A já pak na základce, dokud jsem nezačala sama číst, s tím měla potíže, protože jsem znala lidové výrazy, jejich smysl, ale ne české výrazy. Štokrle, karfiol, špajz, šuplík, vaškostn, špígl,šnytlyk, bichle,šrank, škatule a šraňky,flok,heft, dakl a dekl. Nebo třeba piglovat,slovo, které s původním významem nemá nic společného. A víte, že německy fant není žádná zástava, ale fouňa? A Horníčkovo "štyft spadl do trýbu", tak to znamená, že nějaký kolík spadl do hnacího pohonu.
A já pak na základce, dokud jsem nezačala sama číst, s tím měla potíže, protože jsem znala lidové výrazy, jejich smysl, ale ne české výrazy. Štokrle, karfiol, špajz, šuplík, vaškostn, špígl,šnytlyk, bichle,šrank, škatule a šraňky,flok,heft, dakl a dekl. Nebo třeba piglovat,slovo, které s původním významem nemá nic společného. A víte, že německy fant není žádná zástava, ale fouňa? A Horníčkovo "štyft spadl do trýbu", tak to znamená, že nějaký kolík spadl do hnacího pohonu.
srpen 16, 2016 13:42
... : doktor
Narodil jsem se v Roudnici,ale žiji v "Sudetech" a tak některé výrazy převzaté od mamky....glotky,rulmups,šoufek,špagát,flaška atd..Chválím deeres,bezva soubor slov,které jsme v Ústí n.L. též používali.
srpen 16, 2016 15:05
danielka : doktor
kofr-machr,culifinda-bílá káva s cikorky,štrajchpudlík-kašparek.papapapapa
srpen 16, 2016 15:07
tak je to trošku jinak: : Martina P.
co vím, tak štrajchpudlík to byla kdysi funkce, kterou vykonávalo dítě pomáhající v tiskárně látek
a přidám taky něco: víte, co je "litkupník"? A co měl na starosti "faktor"?
a přidám taky něco: víte, co je "litkupník"? A co měl na starosti "faktor"?
srpen 16, 2016 15:26
Já : Milene
z těch slov od Daniely neznám žádné. 
Tak jsem se poučila. Jen se u nás používá podobné čulifinda ve významu slabé, řídké. Například kafe. Jen, aby to nebyla čulifinda. Tak to je odvozené od culifindy. Štrajchpudlíci je román od Arbese. Učili jsme se ve škole.
Piglovat používáme ve smyslu pečlivě uklízet, pečlivě žehlit.
Tak jsem se poučila. Jen se u nás používá podobné čulifinda ve významu slabé, řídké. Například kafe. Jen, aby to nebyla čulifinda. Tak to je odvozené od culifindy. Štrajchpudlíci je román od Arbese. Učili jsme se ve škole. Piglovat používáme ve smyslu pečlivě uklízet, pečlivě žehlit.
srpen 16, 2016 16:00
Mileno, tak to používáte správně, : *deeres*
protože to je germanismus a opravdu znamená žehlit. Ale v Praze se to používá trochu jinak a nesmí se v tomto významu používat před 22hod.
Culifinda byl původně odvar z cikorky, někde se do toho cvrnklo trochu kozího mlíka a nalámal starej chleba. Už jenom z té představy se mně dělá šoufl. Jo, to je také jedno takové slovo.
Kofr se u nás používá pro fešáky, lamače dívčích srdcí. A štrajchpudlíci byli učni, ale myslím že v tiskárnách, ale možná má pravdu Martina P. Faktor vím z filmu Krakonoš a lyžníci, ale litkupník?
Napadá mne
Culifinda byl původně odvar z cikorky, někde se do toho cvrnklo trochu kozího mlíka a nalámal starej chleba. Už jenom z té představy se mně dělá šoufl. Jo, to je také jedno takové slovo.
Kofr se u nás používá pro fešáky, lamače dívčích srdcí. A štrajchpudlíci byli učni, ale myslím že v tiskárnách, ale možná má pravdu Martina P. Faktor vím z filmu Krakonoš a lyžníci, ale litkupník?
Napadá mne
srpen 16, 2016 17:25
... : *deeres*
něco s obchodem, kupník, kupec, prodejce něčeho????
srpen 16, 2016 17:27
tak to první slovo, litkupník - : Martina P.
LITKUPNÍK = povolání v Čechách už vymřelé = městský úředník, dozírající na dodržování poctivého obchodu
FAKTOR = zprostředkovatel mezi továrnou a domácími pracovníky (nap. nosil přízi domácím tkalcům a přejímal od nich utkané sukno)
No, mne ta stará a zapomenutá slova docela baví vyhledávat, takže tak...
srpen 16, 2016 18:48
Tady máte "pár" dalších slov, : Sidon
které asi většina nebude znát -
Staročeský slovník
alafanc, halafanc, - úplatek
Araběnín, Raběnín - Arab
bachoř,-ěm. - tlusté střevo
batík, batěk, batíček,-čka (demin.z báťa) m. - bratříček; miláček
batoh m. - řemen důtek, důtky, pramen biče
Běhohvězda- planeta
Bekyně- zbožná dívka, nebo vdova
Běsník- člověk posedlý běsem, zlý duchem
Bezdušec- špatný člověk, zlý duchem
Bobonek - zaříkávání, čáry, pověra
brt,-i f.brě - (dutý strom, v němž jsou usazeny včely); - úl
brtník m. - včelař
bujař, bújař,-ě m. - kdo si bujné, nezřízeně vede
búr m. - potupná přezdívka sedlákům
Bydlec- obyvatel
Cafúr m. - nadávka kacířům
Calta f. - druh pečiva, houska
cechovati, -uju, -uješ - ned. pít, popíjet
cicera f. - cizrna, jedlé semeno cizrníku
cúdař, -ě m. - soudce
čacký, čadský adj. - (z pův, čad, čád) - chlapec, mladík
čan m. - štěstí; výhra při hře v karty
časniva f. - kronika
čechel, čechl, - rouška; košile, rubáš
čtena f. - písmeno, litera
dařitel, -ě m. - dárce, obdařovatel
debř, débř, - dolina, hluboké údolí, rokle, propast
děvečstvie, -ie n. - panenství, neposkvrněnost
domoděl, -a m. - stavitel domů
domudnicě, f. - hanlivé označení ženy; snad: loudalka
dráč, též dračka - vyděrač, zloděj, lupič
drst, -i f. - smetí
dušna f. – duše
fallař,- ě m. - falešník, neupřímný člověk; podvodník
feřie - volno, prázdniny
fiklovati sě - strojit se, parádit se, fintit se
folk - shovění, povolení
fortel - podvodný úmysl, lest, úskok
frajmarčěnie - směnný obchod, kupčení
frej, -ě - namlouvání, milkování, zálety, bavit se,
milostné pletky
frickovati, -uješ - žertovat
haken - potupné označení člověka(zprav. s přívl. slepý)
hel(m)brechticě - světačka, záletnice, prostopášnice, nevěstka
hmyzadlo - (něco pohybujícího se břichem těsně u země,
též o rybách)
hodoválek, -lka - hodovník, kdo rád chodí po hostinách
hofarta - nevěstka; kuplířka, správkyně nevěstince
hohtati - huhlat, výt, skučět, plakat
holcucha, holčucha - dřevák (?)
holec, -lcě - holohlavý člověk
holota - opatrovník psů, psovod
hovadník - zhovadilec
hradodržna - majitelka hradu
hrdláč - žrout, darmožrout, ničema
hrzitel, -e - pohrdavec, opovrhovatel
hubenec, -nce - ubožák, neštastník, zbědovaný člověk
hvězdník - obloha
chlebnář - pekař
chodák - pocestný, tulák; žebrák; ubožák
chřib, chrb - pahorek, kopec, vršek
chvílenie - otálení, meškání
chytřec, -trcě - chytrák, vychytralec
jadač - badatel, zkoumatel
jednotný adj. - osamocený, samotářský
jědovatec, -tcě - travič
jědovatka - připravovatelka jedů, travička
jěšut - nicota, nicotnost, marnost, marnivost
jinokrajín, -a – cizozemec
jistboměticě - zametačka jizby
kalostud m. - melancholie
káně - loďka
kapavka - dešťová kapka
karkule, -ě - čepec
karťas, -a - cikán (?):
káznivý adj. - dobře vychovaný, mravný
klákol, klákolec, -lcě - chatrný oděv, hadr
klindřík - posměšek
klopotol, -ě - záletník, smilník
kluk - šíp
knidr - závistník; závist
koba - krkavec, havran
kobolt, -a - skřítek
kokot - kohout; mužský pohlavní úd
kolec, -lce - zápasník, bojovník
korčát, korčák - nádoba, pohár
kramol, -a - hádka, svár, spor; strast
krásnicě - krásná dívka, krasavice
krčemník - kdo vysedává v krčmě, v hospodě
krokot, -a, -u - zralost, dospělost, vrchol
kršně - levá ruka
krvavník - muž krvavný, vrah
kupidlo - směnný prostředek, peníze
kusosladiti - lichotit
kvasitel - hodovník
lada f. - dívka, panna
lájivý adj. - klamný (o chvále)
lakač - pokušitel; zákeřník, lstivý člověk
lákava - lest, úskok, nástraha, léčka
lap - hlupák
lečenie - leknuti, úlek
lehačka f. - komorná
lejchéř - potulný zpěvák, kejklíř; podvodník
lestník m. - lstivý člověk, podvodník
librařie - knihovna, skříň na knihy
litkupník m. - dohazovač
lomozitel, -e m. - zápasník
lomoženie, lomozenie - trápení, trýznění
lotrovina f. - pouliční dav, sebranka, lůza
ludač, ludař, -ě m. - kdo obluzuje, klame, podvodník, svůdce
ludba f. - šálení, klam
matloka f. - hatlanina, žvanění
mětežník m. - působitel zmatků
mezdnář - námezdní pracovník, kdo pracuje za mzdu
Milosrditel- slitovník
Milostivicě f. - slitovnice
Mrdec- vrtkavec
Mrdenie - pokynutí, mžiknutí
Slibovník- ten, kdo jen slibuje
Plískač- tlachal, mluvka
Rohan- paličák, beran
Rorýnky - slabiny (anatomicky)
Roztlesk- lívanec, koláč
Shledač- zvěd, vyzvědač, pozorovatel
Skoble- škrabák, hoblík
Skřečník- pištec
Skutečník- člověk, jehož víra se projevuje v jeho skutcích
Smatloka- patlanina, nechutné lídlo
Sporota- hojnost
Tresktač- karatel
Trošt- útěcha, naděje
Trupel- hromada, hmota, nebo i hlupák
Tščě- tchyně (matka ženina)
Tščicě- sklíčenost, tesklivost, strast, utrpení
Ubřísti- vstoupit do vody, začít se brodit
Umýtiti- podplatit, uplatit
Úrupnost- urputnost, zavilost, zběsilost
Úřadec- úkol
Uvirý- křivý, zkroucený, zborcený
Valpurt- čaroděj
Varkoč- krátká suknice, rozříznutá po stranách i ve
prostřed
Varmužka- kašovitý pokrm, příkrm, pochoutka
Vavák- pohlavmí úd
Věník- větvička, chomáč listů na větvi, zástěrka (Evin
fíkový list)
Vila- bloud, blázen, šašek
Vilenie- smilstvo, cizoložení, vilnost
Vnada- zločin, zloba, zlost, zlomyslnost
Úkruch- krajíc chleba
Zabytec- blázen, pošetilec
Zádava- útisk, strast, škoda
Zlob, Zmek - zloduch, čert, ďábel
Zpara- parno, vedro, horko
Zvučna- souhláska
Žáda- žádost, touha, přání
Žadovník- žadatel
Žakéř- herec, kejklíř
Žásanie- úlek, strach
Žařátek, též řeřátek- karbunkl
Žehr- žehrání, kárání, plísnění, výtka-zvyk, způsob
obyčej, poučení, vábidlo, vnadidlo
Staročeský slovník
alafanc, halafanc, - úplatek
Araběnín, Raběnín - Arab
bachoř,-ěm. - tlusté střevo
batík, batěk, batíček,-čka (demin.z báťa) m. - bratříček; miláček
batoh m. - řemen důtek, důtky, pramen biče
Běhohvězda- planeta
Bekyně- zbožná dívka, nebo vdova
Běsník- člověk posedlý běsem, zlý duchem
Bezdušec- špatný člověk, zlý duchem
Bobonek - zaříkávání, čáry, pověra
brt,-i f.brě - (dutý strom, v němž jsou usazeny včely); - úl
brtník m. - včelař
bujař, bújař,-ě m. - kdo si bujné, nezřízeně vede
búr m. - potupná přezdívka sedlákům
Bydlec- obyvatel
Cafúr m. - nadávka kacířům
Calta f. - druh pečiva, houska
cechovati, -uju, -uješ - ned. pít, popíjet
cicera f. - cizrna, jedlé semeno cizrníku
cúdař, -ě m. - soudce
čacký, čadský adj. - (z pův, čad, čád) - chlapec, mladík
čan m. - štěstí; výhra při hře v karty
časniva f. - kronika
čechel, čechl, - rouška; košile, rubáš
čtena f. - písmeno, litera
dařitel, -ě m. - dárce, obdařovatel
debř, débř, - dolina, hluboké údolí, rokle, propast
děvečstvie, -ie n. - panenství, neposkvrněnost
domoděl, -a m. - stavitel domů
domudnicě, f. - hanlivé označení ženy; snad: loudalka
dráč, též dračka - vyděrač, zloděj, lupič
drst, -i f. - smetí
dušna f. – duše
fallař,- ě m. - falešník, neupřímný člověk; podvodník
feřie - volno, prázdniny
fiklovati sě - strojit se, parádit se, fintit se
folk - shovění, povolení
fortel - podvodný úmysl, lest, úskok
frajmarčěnie - směnný obchod, kupčení
frej, -ě - namlouvání, milkování, zálety, bavit se,
milostné pletky
frickovati, -uješ - žertovat
haken - potupné označení člověka(zprav. s přívl. slepý)
hel(m)brechticě - světačka, záletnice, prostopášnice, nevěstka
hmyzadlo - (něco pohybujícího se břichem těsně u země,
též o rybách)
hodoválek, -lka - hodovník, kdo rád chodí po hostinách
hofarta - nevěstka; kuplířka, správkyně nevěstince
hohtati - huhlat, výt, skučět, plakat
holcucha, holčucha - dřevák (?)
holec, -lcě - holohlavý člověk
holota - opatrovník psů, psovod
hovadník - zhovadilec
hradodržna - majitelka hradu
hrdláč - žrout, darmožrout, ničema
hrzitel, -e - pohrdavec, opovrhovatel
hubenec, -nce - ubožák, neštastník, zbědovaný člověk
hvězdník - obloha
chlebnář - pekař
chodák - pocestný, tulák; žebrák; ubožák
chřib, chrb - pahorek, kopec, vršek
chvílenie - otálení, meškání
chytřec, -trcě - chytrák, vychytralec
jadač - badatel, zkoumatel
jednotný adj. - osamocený, samotářský
jědovatec, -tcě - travič
jědovatka - připravovatelka jedů, travička
jěšut - nicota, nicotnost, marnost, marnivost
jinokrajín, -a – cizozemec
jistboměticě - zametačka jizby
kalostud m. - melancholie
káně - loďka
kapavka - dešťová kapka
karkule, -ě - čepec
karťas, -a - cikán (?):
káznivý adj. - dobře vychovaný, mravný
klákol, klákolec, -lcě - chatrný oděv, hadr
klindřík - posměšek
klopotol, -ě - záletník, smilník
kluk - šíp
knidr - závistník; závist
koba - krkavec, havran
kobolt, -a - skřítek
kokot - kohout; mužský pohlavní úd
kolec, -lce - zápasník, bojovník
korčát, korčák - nádoba, pohár
kramol, -a - hádka, svár, spor; strast
krásnicě - krásná dívka, krasavice
krčemník - kdo vysedává v krčmě, v hospodě
krokot, -a, -u - zralost, dospělost, vrchol
kršně - levá ruka
krvavník - muž krvavný, vrah
kupidlo - směnný prostředek, peníze
kusosladiti - lichotit
kvasitel - hodovník
lada f. - dívka, panna
lájivý adj. - klamný (o chvále)
lakač - pokušitel; zákeřník, lstivý člověk
lákava - lest, úskok, nástraha, léčka
lap - hlupák
lečenie - leknuti, úlek
lehačka f. - komorná
lejchéř - potulný zpěvák, kejklíř; podvodník
lestník m. - lstivý člověk, podvodník
librařie - knihovna, skříň na knihy
litkupník m. - dohazovač
lomozitel, -e m. - zápasník
lomoženie, lomozenie - trápení, trýznění
lotrovina f. - pouliční dav, sebranka, lůza
ludač, ludař, -ě m. - kdo obluzuje, klame, podvodník, svůdce
ludba f. - šálení, klam
matloka f. - hatlanina, žvanění
mětežník m. - působitel zmatků
mezdnář - námezdní pracovník, kdo pracuje za mzdu
Milosrditel- slitovník
Milostivicě f. - slitovnice
Mrdec- vrtkavec
Mrdenie - pokynutí, mžiknutí
Slibovník- ten, kdo jen slibuje
Plískač- tlachal, mluvka
Rohan- paličák, beran
Rorýnky - slabiny (anatomicky)
Roztlesk- lívanec, koláč
Shledač- zvěd, vyzvědač, pozorovatel
Skoble- škrabák, hoblík
Skřečník- pištec
Skutečník- člověk, jehož víra se projevuje v jeho skutcích
Smatloka- patlanina, nechutné lídlo
Sporota- hojnost
Tresktač- karatel
Trošt- útěcha, naděje
Trupel- hromada, hmota, nebo i hlupák
Tščě- tchyně (matka ženina)
Tščicě- sklíčenost, tesklivost, strast, utrpení
Ubřísti- vstoupit do vody, začít se brodit
Umýtiti- podplatit, uplatit
Úrupnost- urputnost, zavilost, zběsilost
Úřadec- úkol
Uvirý- křivý, zkroucený, zborcený
Valpurt- čaroděj
Varkoč- krátká suknice, rozříznutá po stranách i ve
prostřed
Varmužka- kašovitý pokrm, příkrm, pochoutka
Vavák- pohlavmí úd
Věník- větvička, chomáč listů na větvi, zástěrka (Evin
fíkový list)
Vila- bloud, blázen, šašek
Vilenie- smilstvo, cizoložení, vilnost
Vnada- zločin, zloba, zlost, zlomyslnost
Úkruch- krajíc chleba
Zabytec- blázen, pošetilec
Zádava- útisk, strast, škoda
Zlob, Zmek - zloduch, čert, ďábel
Zpara- parno, vedro, horko
Zvučna- souhláska
Žáda- žádost, touha, přání
Žadovník- žadatel
Žakéř- herec, kejklíř
Žásanie- úlek, strach
Žařátek, též řeřátek- karbunkl
Žehr- žehrání, kárání, plísnění, výtka-zvyk, způsob
obyčej, poučení, vábidlo, vnadidlo
srpen 17, 2016 11:30
to je kráááása... : d@niela
a většina z nich už je zapomenuta...
Ale jak tak na to blíže koukám, to spíš budou slova typu "čistonosoplena" :-))))
Asi tak půl na půl - staročeština i "uměločeština".
Ale jak tak na to blíže koukám, to spíš budou slova typu "čistonosoplena" :-))))
Asi tak půl na půl - staročeština i "uměločeština".
srpen 17, 2016 11:33
A to : Lenka1
se mi právě na jazycích líbí - ta rozmanitost a neustálý vývoj.
Z těch nabízených slov jsem věděla jen to bílý kafe.
Z těch nabízených slov jsem věděla jen to bílý kafe.
srpen 17, 2016 21:39
