Jeden chlap má vdanou milenku. Když se opět spolu vášnivě milují, uvidí chlap, jak u postele leze šváb. Už se ho chystá zabít, když tu šváb promluví lidským hlasem: "Nezabíjej mě, ještě ti budu užitečný!" Tak ho teda nezabil a pokračoval v "díle". V tom zazvoní zvonek! "Proboha, to je manžel! Kde se schováš?", říká jeho milenka.
Chlap už začal zmatkovat, ale tu zase vylezl šváb a promluvil lidským hlasem: "Zatahej se jedenkrát za ptáka a změníš se na švába. Až nebezpečí pomine, zataháš se dvakrát a přeměníš se zase na člověka." Tak se i stalo. Chlap se jednou zatahal, změnil se na švába, ukryl se pod postel a vyčkal, dokud milenčin manžel neusne. Potom se dvakrát zatahal - a nic. Byl pořád švábem. Začal si jím zuřivě škubat, ale nic nepomáhalo.
Vtom zaslechl nad sebou ostrý hlas: "Kolego, vy nejen že spíte na poradě, ale ještě tady onanujete!!!"
"jak nejvíc naštvat ženskou..."
Dvě přítelkyně si vyprávějí, jaký byl včera večer Valentýn:
První: Katastrofa. Manžel přišel domů, za čtyři minuty zhltnul jídlo, které jsem vařila celé odpoledne, tři minuty jsme se milovali, pak se otočil na bok a za dvě minuty usnul. A co u vás?
Druhá: Bylo to úžasné. Když jsem přišla domů, manžel na mě čekal a pozval mě na romantickou večeři. Po večeři jsme se ještě hodinu procházeli. Když jsme přišli domů, zapálil všechny svíčky a milostná předehra trvala hodinu. Další dvě hodiny jsme se milovali a pak jsme si ještě další hodinu povídali. Prostě nádhera!
Jenže manželé těchto dam diskutují ve stejnou dobu na stejné téma:
První: Tak co včera večer, dobrý?
Druhý: Senzace! Přišel jsem domů, bylo uvařeno, najedli jsme se, vrzli jsme si a usnul jsem. Co ty? První: To u nás to bylo hotový peklo. Vrátil jsem se brzy, abych spravil poličku v kuchyni. Když jsem zapnul vrtačku, vypadl proud a nešel nahodit.Když se žena vrátila domů, jediná možnost, aby mě neseřvala, bylo vzít jí do restaurace. Večeře byla drahá jak svině a už mi nezbylo na taxík. Tak jsme se domů vlekli hodinu pěšky. Doma samozřejmě světlo nesvítilo, tak jsem musel zapálit svíčky, aby bylo v baráku aspoň trochu vidět. To mě tak zdrblo, že mi trvalo skoro hodinu, než se mi postavil a další hodinu, než jsem se udělal. Nadřel jsem se jako blbec, až jsem z toho ještě hodinu nemohl usnout, a ta moje nezavřela hubu...
První nedělní kázání trvalo jen 8 minut. Druhé o dvě minuty déle. Stížnost na sebe nenechala čekat. Třetí týden kázal dvě hodiny. Biskup si jej pozval na koberec a žádal vysvětlení.
"Vaše Jasnosti, nové zubní protézy je bolestivý proces. První kázání jsem protrpěl 8 minut, více to pro bolest nebylo možné. Druhou neděli, ač sem se snažil sebevíce, jsem prodloužil kázání jen o dvě minuty. Třetí nedělní kázání jsem si omylem vzal zubní protézy mé kuchařky a nemohl jsem zavřít hubu dvě hodiny.
Aby i ženské věděly, co to je, žít s podrážděnou pííííp
