„Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby byl spokojen se svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí člověka obsaženo i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.“ Tato krásná slova, s nimiž se mimochodem ztotožňuji, vyřkl moudrý muž, jehož jméno je obsahem dnešní hádanky.
Náš známý-neznámý se narodil 20. února 1869 v Lysé nad Labem do rodiny lékaře. I on sám vystudoval lékařství, promoval 28. 7. 1895, následně nastoupil na pozici asistenta profesora Maydla na chirurgické klinice v Praze. V letech 1912 - 1913 se aktivně zúčastnil I. balkánské války, kde významně pomohl zachraňovat lidské životy. Z počtu 1800 tehdy provedených operací pouze 40 případů skončilo smrtí pacienta.
Roku 1921 byl jmenován řádným profesorem II. Chirurgické kliniky UK, jež byla tehdy umístěna v Pražském sanatoriu v Podolí. Bez velkých oficialit tehdy uvedl do provozu Pražské sanatorium, dnes známé jako Ústav pro péči o matku a dítě. Poněkud kostrbatý název se sice obecně nevžil, zato porodnici v Podolí nezná jen málokdo.
Běžně cestoval po Evropě a roku 1908 navštívil také USA. Zřejmě nejvíce ho ovlivnila návštěva nemocnice St. Mary řádu sester sv. Františka v Rochesteru v Minnesotě, kde působila bratrská dvojice chirurgů Charlese a Wiliama Mayů (dnešní známá klinika Mayo). Povšiml si jejího obsáhlého vědeckého zázemí i toho, že platby bohatších pacientů jsou stanoveny tak, aby z nich bylo možné poskytovat i určitý objem zdravotní péče pro nemajetné. Přesto nemocnice zůstávala výnosným podnikem. Stejný systém tedy naplánoval i pro „své“ sanatorium.
Svůj záměr velmi prozíravě tajil až do doby, než se mu na jaře roku 1909 podařilo v Podolí přímo pod Vyšehradem objevit vhodný pozemek, asi čtyřhektarovou zanedbanou zahradu zvanou „Neumanka“. Protože si uvědomoval, že jeho vlastní finanční prostředky na výstavbu sanatoria v žádném případě nebudou stačit, chybějící kapitál shromáždil formou upisování.
S žádostí o peněžité vklady do budoucího podniku se obrátil na ty, které znal nejlépe, české kolegy z univerzity a praktické lékaře. Zajímavá investiční příležitost je rychle oslovila. Již 9. července 1909 se podařilo tímto způsobem shromáždit 240 000 korun a vyhlédnutý pozemek zakoupit. Během dvou let v Praze vyrostlo sanatorium, kterému se nemohlo rovnat žádné podobné zařízení v Evropě. Kupodivu se nekonalo žádné slavnostní zahájení provozu. Historické záznamy jen suše konstatují, že 29. května 1914 byl přijat první pacient...
Ve své praxi prosazoval zejména diagnostiku a léčení pomocí rentgenových paprsků. Zakoupil z vlastních prostředků rentgenový přístroj, jehož cena přesahovala výši jeho ročního platu. Krátce po objevu Roentgenových paprsků roku 1895 provedl první operaci na základě rentgenové diagnostiky. Stal se zakladatelem české lékařské rentgenologie a radiologie a byl propagátorem rentgenologie nejen jako diagnostické metody, ale také jako doplňkové léčby zhoubných nádorů. Zaplatil za to exartikulací článků prstů na levé ruce.
Většina z nás má jeho jméno spjato s ústavem nesoucím jeho jméno, jež byl postaven v Praze podle vzoru St. Mary s Hospital v americkém Rochesteru. Pamětní desku našeho muže lze najít v Praze 2 - ul. V pevnosti 4/13. Jeho jméno je rovněž vyryto na pomníku obětí rentgenového a radioaktivního záření v Hamburku. Jeho konání nikdy nechyběla stálost a důslednost, a především hluboký zájem o sociální problémy. Smyslem jeho práce vždy bylo pomáhat.
Zemřel 26. října 1926 ve své vile v Harrachově, pohřben je na Vyšehradě. Věřím, že mnozí z vás už tuší jméno tohoto předního chirurga, rentgenologa, radiologa a iniciátora řady zdravotně sociálních aktivit. Ti, kteří váhají, nechť se jako vždy podívají do rozluštění hádanek.
Příjemné chvíle u hádání přeje
MIA
A jako vždy - nepište své odpovědi do komentářů
(nekažte hádání jiným).
Ale dík za pěkný psaní, trošku jsem si potrápila závity poránu, ale, jak výše uvedeno, jsou poněkud zatuhlý 
