LAHODNÁ (A TĚŽKÁ) ŽIDOVSKÁ KRMĚ
Pátek, 15 duben 2011

Blumenfeld má v bohulibém úmyslu se dát v neděli pokřtít. Na šabat, den předtím, zajde ještě jednou naposledy do košer restaurace a nechá si naservírovat své oblíbené pokrmy: vejce s cibulkou a kuřecími jatýrky, „Gefilten fiš", šoulet s fazolemi a kroupami, k tomu křen a nakládané sladkokyselé okurky s koprem, dále nadívaný husí krk a sladký a tučný cimes.

 

 

 

 

Zatímco Blumenfeld zamyšleně jí, přistoupí k němu hostinský a ptá se:
„Tak co, jak vám chutná?"
„Vynikající!" zamumlá Blumenfeld s plnou pusou.
Na to hostinský, s mírnou výčitkou: „A od takového náboženství chcete odpadnout?!"

 

 


Vyptává se mladý žid učeného profesora ze židovské školy na různé záhady náboženské, a je mu divná jedna věc. "Jak to přijde, že rabín má děti. Vždyť přece nedělá nic jiného než studuje písma." "To ti mohu říci. Večer, když studuje a studuje a není tomu studiu žádný konec, přistoupí k němu čtyřikrát dvanáct tisíc andělů. Dva tisíce z nich ho vezmou za jednu ruku, dva tisíce za druhou ruku, dva tisíce za jednu nohu, dva tisíce za druhou nohu - a tak ho lehce snesou na lože k jeho manželce."
"A co těch ostatních čtyřicet tisíc andělů?" "Ti ho pak zas tahají zpátky ke studiu."

 



Pan Roubíček navštívil věhlasného právníka Jajtelese. "Rád bych si jich zajistil pro důležitý případ - jestli ovšem budou pozitivně přesvědčen o úspěchu," začal mnohoznačně Roubíček.
"Tak to vysypou, ale hezky popořadě," pobídl ho Jajteles. A Roubíček se rozpovídal a pěkně vykreslil případ jedné velké škaredosti, kdy se společník dopustil - přes písemně uzavřenou smlouvu - jasného podrazu. "Tak co, doktore, žaloval byste to? A s jakým výsledkem?" končí svůj výklad Roubíček.
"To je brnkačka," pochvaloval si kausu doktor Jajteles, " takový případ by mohl prohrát jen úplnej šlemajlz!"
Roubíček vstal a odcházel.

"Co jim je," zarazil se doktor Jajteles, "říkám jim, tohle se nedá prohrát!" Roubíček se ve dveřích jen smutně pootočil a procedil: "Však právě. Já jim to exponoval - z pohledu - tý druhý strany."

 

 

 

Leibowitz je nemocný se žaludkem a odkázaný na šetrnou dietu. To, že již nesmí tradiční lahůdky tradiční židovské kuchyně mu připadá nesmírně obtížné.
„A mohu přinejmenším na šábes sem a tam ochutnat trochu šouletu?" naléhá prosebně na svého lékaře.
„A z čeho se dělá šoulet?" chce vědět lékař.
Leibowitz mu vyjmenuje přísady do tohoto pokrmu.
„Co vás napadá!" řekl lékař přísně.
Leibowitz tedy vyhledá věhlasného profesora medicíny v nedalekém velkoměstě, s nadějí, že tento snad bude daleko tolerantnější a velkorysejší. Ale když si profesor nechal vylíčit, co všechno obsahuje šoulet, rovněž ho pacientovi zakáže. Leibowitz však pořád ještě neztrácí naději a jde za doktorem východních židů: Ten už bude nepochybně vědět, jak jsou šoulet, kugel, cimes a další lahodná šabatová jídla chutná a bude mít pro něj daleko větší pochopení!
A skutečně - pochopení měl, hned mu přátelsky doporučil: „Jez klidně šoulet, můj synu, jak je ti libo! Ale prdět po něm budeš už v nebi."

 

 

 

Komentáře
šoulet : -doktor-
Lahodný a dobrý jak pro koho.Mně chutná,ale znám dost mlsounů,kteří pro to jídlo nemají pochopení,prý je to moc prostéAale jedno vím určitě,že kdo je pojí,tomu se nadouvá břich i kalhoty.Vtipně napsané a poučné.
-doktor-
duben 15, 2011 14:20
... : bb2
šoulet, je nebo není to husa s kroupami a hrachem?
duben 15, 2011 15:28
husa ne : Kamila
jen ty kroupy s hrachem, podle mýho...
duben 15, 2011 15:31
V katolické komunitě : Michal
bydlí jeden žid. Vždy v pátek, když mají katolíci půst voní všude kolem steaky, které žid peče venku na grilu. I rozhodnou se, že s tím musí něco udělat.
Podaří se jim přesvědčit žida, aby se stal také katolíkem. Žid je slavnostně pokřtěn, všichni si oddechnou a čekají napjatě na pátek.
A všude kolem zas voní steaky na grilu. Nechápou, juknou přes plot a co nevidí? U grilu stojí žid a nad steaky promlouvá. Narodil jsem se jako žid, ale teď jsem katolík. Ty steaku ses narodil jako kráva, ale dnes ses stal rybou.
duben 15, 2011 15:34
... : bb2
mrkla jsem po netu, receptů víc, kdo ví, který je původní a kdy je to inovace - řekla bych, že uzené vepřové v šouletu asi nebude původní recept na pokrm pro šábes :-) ale židovka nejsem, tak kdo ví.

http://www.novyvek.cz/index.php?sekce=maminka&pg=clanek&id=848
duben 15, 2011 15:37
bb2 : Michal
ať dělám co dělám, v receptu na který odkazuješ žádné uzené vepřové nevidím:
Suroviny: 1 hrnek hrachu, 1 hrnek krup, 3 cibule, 7 stroužků česneku, 1–2 lžíce sádla nebo oleje, majoránka, pepř, sůl
A pokud to bude sádlo kachní nebo husí, jak se píše v úvodu, tak je to v pořádku. Ledaže by na dvorku žily husy vedle prasátka a nakazily se. smilies/wink.gif
duben 15, 2011 16:12
jo hrách a kroupy...babička to vařila s odporem, : alíček puntíček
neb "to museli žrát celou válku"....ovšem bez tý husy, že. Ale mně to chutnalo, stejně jako chlupatý knedlíky a nastavovaná kaše -.- což byly další dvě tabu v kuchyni mojí babičky. Jak praví lidová píseň :"Hrách a kroupy, to je hlupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden." Autor písně byl spíš na sladké.
duben 15, 2011 16:23
Michale : Mikin
tys me pripomnel historku z Inzenyra lidskych dusi od Skvoreckyho o tom, jak v nejakem izraelskem kibutzu nebyla zidum z kralovstvi vepro-knedlo-zelova povolena zabijacka, tak ji delali za branou v polich.
Jenze vitr foukal zpet pres zed a ostatnim kibutznikum se ze vsech tech vuni sbihaly cely den sliny......
duben 15, 2011 19:48

Powered by Azrul's Jom Comment
busy