Takovou otázku si možná klade nejeden obchodník či obchodní ředitel. "Jak se stát z průměrného, snaživého obchodníka lepším a nejlepším? Jak mám udělat, abych byl plný energie a vše šlo jako po másle?" Samozřejmě, že dobří a úspěšní obchodníci jsou životně nezbytní pro své firmy.  A když už takový nějaký JE - tak si zaslouží obrovské uznání. Mimochodem - uznání, ocenění či pochvala, to vám řekne většina psychologů, je základní psychologickou potřebou každého člověka. Po uznání touží váš partner doma, vaše dítě, každý člověk, s nímž se setkáte. No, ale takového super-obchodníka, jako byl tenhle Kohn, nový příručí u Sterna ... :-)))

Známý obchodník Stern přijme nového příručího Kohna, který má skvělá doporučení. Nechá ho na zkoušku ve kšeftě a odejde. Když se vrátí, vidí, že v krámě stojí elegantně oblečený zákazník a právě si prohlíží rybářský prut. A příručí Kohn jede jak sentinel:

"... samozřejmě jeden prut jim nestačí, tenhle je od Steinenberga, nejlepší kousek; pán pochopitelně nebude chytat jen na jeden, každej odborník jim doporučí aspoň tři pruty, takže to máme ještě jednoho Steinenberga a k tomu si vezmou tenhle speciální kousek, to je zakázková výroba od Fish&Fish, ty si kupujou opravdoví majstři; chytaj' raděj natěžko nebo na třpytku? - no já vim, tím se teď nezatěžujou, to jak je zrovna chuť, oder? - jednou zajdou na pstruhy, jindy na rybník - to jim můžu doporučit: u Zbraslavi je takovej fajnovej flíček, sekční šéf Meinlig to tudle povídal, tam je krásně, tam si báječně odpočinou; takže to máme kompletní sadu na kapry, líny a karase, tohle náádrherný balení - viděj to provedení, to se hned pozná kvalita - třpytek, to maj' na štiky a candáty; a S-A-M-O-Z-Ř-E-J-M-Ě mušky!

Mušky, pane, to tu máme tuhle jedinečnou sadičku - ty se dělaj až v Orientě, ruční práce, kvůli každý oškubají jednoho páva, takový nekoupěj' ani ve Vídni.

Ja! A natürlich stolička, přece nebudou sedět na zemi - ale - mezi náma - takhle k vodě asi nepůjdou, že jo: voni šijou u Lipperta, nicht war - to by zničili takový kvádro, až by tahali toho obrovskýho sumce - ale nebojej se, tady maj' tenhle nepromokavý overal, viděj tu módní fazónu, to se pozná i u tý vody, že voni nejsou žádnej nýmand - a ten se jim nepromočí, ani kdyby za tím sumcem skočili až doprostřed rybníka - a vemou si hnedka dva, co kdyby se přece promočil; na ja, na ryby, to se musí nemlich po ránu, věděj voni, jak je krásnej východ slunce u vody - to jim až závidim - ale jakýho maj' voni budíka - to aby nezaspali, to by o to nejkrásnější přišli, že jo - tadydle máme unikátní kousek, ze Švicrlandu, to je orloj, vašnosti, to si sem k nám podle něho chodí řídit hodinky i ratmajstr - že jsou tak kulantní kunčaft, tak je jejich, ať jsme plajte; ale jak voni pojedou do tý Zbraslavi?

Koukám před krámem stojí pragovka, to je jejich, nicht war, na ja, fajnovej vůz; ale jestli jim můžu doporučit, vono to nějak rychle nejede - mám recht, že jo - to by museli vstávat moc brzo a prošvihli by ten kráásnej východ slunce na Zbraslavi; já jim udělam košer cenu - máme na skladě epesní sedánek: Mercedes, vašnosti, Mercedes-Benz, s tím budou u vody natošup - a to je jim tak elegantní automobil, s tim můžou i v neděli do divadla a ještě se portýři budou předhánět, aby jim ho mohli zaparkovat.

A nemusej se s ničím obtěžovat, vašnosti, vůz jim přistavíme až před barák, a všechno ostatní jim dovezeme ještě než dojdou domů - a zejtra už můžou na ty ryby..."

Konsternovaný zákazník vyplní šek a odejde.

Stern přijde k příručímu a povídá: "Teda Kohn, voni jsou fakt klasa, to se jim musí nechat. Kunčaft přijde koupit prut a oni udělaj takovejhle kšeft - i automobil mu prodaj!

To se musí nechat, Kohn, voni sou echt do kšeftu."

Kohn se začervená a povídá: "Věděj pane šéf, on se tady ten pán původně jen zastavil pro balíček prezervativů… a já mu povídám, ať se vykašle na ženský a jde radši na ryby..."

S úsměvem jde všechno líp - zvláště, když jste "do kšeftu"

d@niela