Milá Kudlanko, mám problém… Naše dvě děti – 16 letá a 14 letý, jsou jako nebe a dudy. Děvče je celkem tiché a mírné, dobře se učí, kluk je jak z divokých vajec, ale školu taky celkem zvládá. Stalo se, že si dcera přála k narozeninám počítačovou hru Xbox One a také ji od dědečka a babičky dostala. Tím se změnil celý její dosavadní styl života – jak přijde domů, už u toho sedí a stalo se, že jsem zjistila, že je u toho i do ranních hodin.
Pak je ve škole ospalá a také se už i trochu zhoršila v prospěchu. Nevím si s tim rady, protože ona říká, že to „má každý“, že to je „normální“ a že se zas tak nezhoršila, že za to můžou učitelé… My s manželem chodíme spát kolem desáté, protože ráno brzo vstáváme. Na to, že ona takhle ponocuje, jsme přišli vlastně náhodou.
A tak bych se chtěla zeptat,
jestli má také někdo podobný problém,
a hlavně, jak to řešit?
ELIŠKA
Milá Eliško,
počítače a další technologie patří neodmyslitelně k modernímu životu. Určit vhodnou dobu, kterou by dítě mělo trávit u počítače nebo herní konzole, není zcela jednoznačné. Pokud vaše děti strávily dopoledne ve škole a pak třeba tři hodiny venku sportovaly, můžete je nechat odpočívat třeba právě u hraní her. Podobně, když je dítě nemocné nebo venku celý den prší, jistě není nutné čas na počítači přísně omezovat. Větší angažovanost rodičů je vidět na tom, že čas na používání internetu nebo televize omezují tři čtvrtiny rodičů.
Nejvíce rizikovým pro vznik vážnějších komplikací je věk mezi 12. až 19. rokem. Dříve se předpokládalo, že z hlediska pohlaví jsou na tom hůře chlapci, protože častěji hrají počítačové hry. Nelátkové závislosti ale hrozí stejnou mírou i dívkám. Ve věku puberty (11–15 let) a adolescence (15–20 let) mohou nelátkové závislosti ohrožovat až dvacet procent dětí. Problém vzniká, když se dítě do činnosti ponoří tak, že nemá čas, chuť ani energii na jakékoliv další aktivity – do tří do rána (i déle) hraje počítačové hry, nepřipravuje se do školy, v hodině usíná, ztrácí zájem o skutečný svět. U adolescentů už tady není jednoduché řešení a po dovršení osmnácti let bývají rodiče zaskočeni tím, jak málo toho proti vůli svého potomka zmohou.
Je především nutno si uvědomit, že nadměrné používání komunikačních prostředků je velmi často důsledkem nezvládnuté výchovy, ve které dítě nemělo dostatečně jasné mantinely pro své chování. Velké množství dětí má výchovný hendikep v tom, že jejich rodiče nejsou schopní vytvářet dostatečně zřetelné a pro děti čitelné hranice, vyžadovat jejich dodržování a vést děti k tomu, že některé věci nejsou dosažitelné vždy nebo hned. Rodiče často v této oblasti selhávají a pak jsou překvapeni, že taková výchova může vést například až k problémům se závislostí.
·
Často se však stane, že na řešení nemají zájem ani rodiče, natož pak děti.
- Takovým příkladem může být následující rodina se dvěma dětmi: starší syn (15 let) s mladší sestrou (12 let). Rodiče tvrdí, že chlapec nezvládá hry a sítě. U počítače tráví v průměru šest hodin denně, o víkendu i osm a více. Je uzavřený a přátele má víceméně jen ty, se kterými hraje. Rodina má obecně problém s hranicemi a dodržováním pravidel. Chlapec je zvyklý mít, nač si vzpomene, a rodiče rád „pozlobí“ tím, že má „svou hlavu“. Po úvodním setkání je zřejmé, že je třeba přenastavit pravidla zacházení s počítačem, přenést větší díl zodpovědnosti na chlapce a současně jej zapojit do dalších povinností v rodině a domácnosti. Je také potřeba přijmout pravidla, která budou dodržovat rodiče i chlapec. Rodina ale po návrhu terapeutického plánu ukončuje kontakt s ambulancí, protože na žádnou terapii vlastně nemají čas a každé setkání se „kříží“ s dalšími činnostmi. Dvakrát syna omluví údajně kvůli nemoci a víckrát již nedorazí. Nejedná se o nijak výjimečný případ. Bohužel prognosticky podobné případy často vedou k progresi a zhoršení.
A moje rada?
Fofrem vymyslet nějakou zájmovou činnost, která by ji bavila, pochopitelně zapojit do domácích povinností a rodinných akcí.
Především však být důslední, kontrolovat, kontrolovat a znovu kontrolovat. Zavést souvislost mezi hodinami na počítači a jejími výsledky ve škole.
Znovu opakuji: hlavní je vaše důslednost!
Jistě se to dá „ošéfovat“ – prostě vám dejme tomu v těch deset odevzdá ovladač.
Aby se tedy nestalo, že vy jdete spát a ona si bude do rána „pařit hru“.
d@niela
