Začalo to loni, hned po Novém roce. Můj dlouholetý přítel si našel, ani nevím jak to nazvat, milenku, přítelkyni. Příznaky jsem zpozorovala velmi brzy, ovšem bylo mi řečeno, že vše je v pořádku, že má jen "bordel v hlavě" a že potřebuje čas, aby se srovnal. Čas jsem mu dopřála, ale k ničemu to nevedlo. Milenku nepřiznal, ale rozešel se se mnou.
Po čase se vrátil, že už ví co chce, že jsem mu chyběla a že mne stále miluje.
Jenže - od té doby stále lže, má spoustu kamarádek, se kterými se chodí bavit, kamarádky ho milují a patřičně mu to dávají najevo. Dotyky, polibky a podobně. Také má nějakou "vrbu", údajně muže, kterému může říct vše, co ho trápí a podobně. Co si myslím, asi tušíte: to nebude muž, ale žena.
Letos mi loňskou nevěru přiznal; byť jsem na 99% tušila, že je mi nevěrný, tím jedním procentem jsem doufala, že se pletu. Ne, nepletla jsem se. Ale co teď, stále ho velmi miluji, ale nevěřím mu. Trápí mě různé odporné myšlenky - pokaždé, když odjede z domu, i když sedí vedle mne.
Má někdo nějakou radu, jak tuhle nepříjemnou situaci vyřešit? Nikdy jsem to nezažila, nevím, jak se k tomu postavit, jak reagovat, jak se chovat.
Díky, ORNELLA
O D P O V Ě Ď :
Milá Ornello,
je mi to, holka, moc líto - ale jednoznačně v tom všem velice plaveš, spíš se topíš...
Tvůj přítel - jak píšeš "dlouholetý" - už má váš vztah nejspíš odžitý. Pro něj je to jako dlouholeté manželství. To prvotní zamilování je už fuč, zůstala jen taková ta poklidná všednost s "full servisem", jak se dnes vtipně říká. Určitě tě má svým způsobem stále rád, ale zase ne natolik, aby se, pokud je příležitost, nekouknul jinam. A pochopitelně, že zas není hned po ruce jiná, která by se o něj starala tak, jako ty.
Ráda bys slyšela nějaký návrh řešení. Dobře - tak fofrem se musíš odmilovat. Přestat být na něm závislá. Víš, tvůj vztah k němu je strašně podobný vztahu malého dítěte k nějaké vydupávané hračce. Prostě umíněně trváš na tom, že TY ho miluješ a chceš, aby ON se přestal koukat jinam a měl jen tebe. ZA TU JEDINOU...
Bohužel, podle všeho on už jiný nebude. Po určitou dobu nejspíš věrný být zvládne - než mu dotyčná přestane "vonět novotou". Ale na dlouho to asi nebude... A ty? Ty jsi naopak z rodu věrných, oddaných. Asi bys si neuměla představit spát současně s několika muži, všem říkat, jak je ti s nimi báááječně, jak oni jsou ti jediní... Jo, nezbývá ti než se odmilovat. Ne, neříkám ti, abys ho hned vyhodila, opustila - ale zkus se na něj dívat jinýma, rozumějšíma očima. A odpovídat si - sama sobě - i na ty hodně nepříjemné otázky:
- chtěla bys už "navždy" žít v těchto nervácích?
- chtěla bys s ním mít za tuto cenu dítě?
- chtěla bys mít stále nad hlavou hrůzu, že tě jednou opustí pro jinou?
Takže přestaň se trápit, když nebude zrovna těsně vedle tebe, přestaň na něm viset - tím myslím psychicky. A hlavně: opovaž se mu něco vyčítat! Víš, to mají mužští ze všeho "nejraději", smutnou vyčítavou. Musíš si udělat ještě jiný program, než jeho. Snaž se naučít žít samostatně, alespoň navenek se snaž být klidnější, vyrovnanější. Není doma? Nevíš, kde byl? NEPTEJ SE! Ale občas si udělej i svůj program. Tím nemyslím, že bys měla chodit cvičit, na cizí jazyk, atd. Ne, najdi si něco, kde se schází víc mladých lidí - nejen ženské... :-). Neznám tě, tak to zkusím jen tak - třebas na volejbal a pak s partou si na chvíli jít někam sednout. Nebo - nedávno jsem četla o programu "TMOU" - dej si to do vyhledávače, uvidíš... Je mnoho akcí, kde se scházejí mladí lidé, kde můžeš přijít do nějaké prima party. A pak můžeš doma nadšeně vyprávět...
Mj. mnohokrát se to zevšednění stane i proto, že se partnerka po určitém čase stane onou proslulou "rohožkou", "ledničkou", "kredencí"... Prostě kusem něčeho, co odevzdaně a vždy čeká doma.
Ale tím ti nechci dávat veškerou vinu - hodně velká vina je ovšem v tom, že sis vybrala špatného :-). Tedy - pro tebe špatného.
Komentáře
... : Sandra.
Milá Ornello, Daniela ti radí dobře. Další možnost, kterou máš je si ho držet na řetěze, a to hodně krátkém řetěze.
Jak jako kamarádky, navíc ještě takové, které ho milují? To má tolik volného času, který chce trávit bez tebe? Kámošky se dají zakázat, s vrbou se můžeš chtít seznámit...teď by se možná na ten řetěz přivázat dal, protože ty bys měla být ta, co má ve vztahu navrch (vzala jsi ho zpátky...a doufám, že jsi mu to trochu osolila a nevítala ho s otevřenou náručí)
Potíž ovšem je, že nebudeš pořád ta, co má navrch, jakmile si pořídíte děti (předpokládám, že zatím žádné nemáte, když píšeš v jednotném čísle), tak ty budeš naprosto zapikolovaná a závislá, uvázaná doma u dítěte a on si zase bude moct dělat, co bude chtít.
Nebo třeba zjistíš, že ho miluješ tolik, že ho budeš chtít i s jeho kámoškami a občasnou milenkou...ale kdyby jsi byla typ, co se dokáže přes nevěru přenést, tak sem nepíšeš, takže to asi také nebude tvoje cesta.
To, co píše Daniela, je dobrý způsob, jak se jednak od něj odpoutat a druhak mu dát trochu ochutnat jeho vlastní polívčičku. Třeba zjistí, že se mu také nelíbí, že jeho partnerka má spoustu kámošů, co ji hrozně milujou a nějakého pana vrbu, kterému se svěřuje...
Jak jako kamarádky, navíc ještě takové, které ho milují? To má tolik volného času, který chce trávit bez tebe? Kámošky se dají zakázat, s vrbou se můžeš chtít seznámit...teď by se možná na ten řetěz přivázat dal, protože ty bys měla být ta, co má ve vztahu navrch (vzala jsi ho zpátky...a doufám, že jsi mu to trochu osolila a nevítala ho s otevřenou náručí)
Potíž ovšem je, že nebudeš pořád ta, co má navrch, jakmile si pořídíte děti (předpokládám, že zatím žádné nemáte, když píšeš v jednotném čísle), tak ty budeš naprosto zapikolovaná a závislá, uvázaná doma u dítěte a on si zase bude moct dělat, co bude chtít.
Nebo třeba zjistíš, že ho miluješ tolik, že ho budeš chtít i s jeho kámoškami a občasnou milenkou...ale kdyby jsi byla typ, co se dokáže přes nevěru přenést, tak sem nepíšeš, takže to asi také nebude tvoje cesta.
To, co píše Daniela, je dobrý způsob, jak se jednak od něj odpoutat a druhak mu dát trochu ochutnat jeho vlastní polívčičku. Třeba zjistí, že se mu také nelíbí, že jeho partnerka má spoustu kámošů, co ji hrozně milujou a nějakého pana vrbu, kterému se svěřuje...
listopad 11, 2011 15:00
Fýýha! : Krakonoš
Mám pěknej průser, mám taky kámošky, co mě milujou a daj mi pusu, dyž se vobčas potkáme. Mám dokonce takový kámoše.
Ale moje žena někde něco zjevně zanedbala, páč mi je nezakázala. Ačkoli Sandra píše, že se to dá, zakázat kámošky nebo kámoše. Já bych teda spíš řek, že pokud maj dva lidi potřebu si ve vztahu vzájemně zakazovat kamarády, bez vohledu na pohlaví, tak by se na ten vztah měli vys*at, protože jim nefunguje.
Nojo, ale to nejni vo Ornelle, takže k ní:
Podstatný, milý děvče, bez vohledu na minulost, je to, zda jde jen vo tvoje myšlenky, vobavy, pochyby a nebo je chlapec skutečně děvkař. Pokud ti chlapec lže, nicméně lže vo tom, že se někde potkal s ňákou kámoškou a dali kafe, a lže proto, že ví, jak budeš reagovat, pak se ten problém jmenuje "tvoje žárlivost". A je úplně fuk, že máš "důvod" danej nevěrou v minulosti, votravuje ti to život současnej, kterej už moh bejt jinde.
Ty bys měla udělat dvě věci, který tady za tebe nikdo neudělá - něco províst se svou žárlivostí, dovolit taky sama sobě nějaký ty kamarády a naučit se nedělat ze vztahu vězení, kde dva musej bejt těsně nalepený na sebe, a pokud nejsou, znamená to, že se nemaj dost rádi. Takovýhle vztahy vyhořej nejdřív, skončej blbě a k ničemu to nejni. A za druhý by sis měla s tím svým plejbojem sednout a pořádně si promluvit: Vo vašem vztahu a vo tom, jak každej z vás vidí jeho budoucnost, co vod něj čeká a co do něj chce přinýst. Z takovýho rozhovoru musí jednoznačně vyplynout shoda na nějakejch základních životních cílech a taky pravidlech, tj. například sex je jenom mezi náma dvouma, bez vohledu na počet kamarádů a kamarádek. A protože tohle pravidlo bylo už jednou z jeho strany porušený, musí vědět, že příští přešlap znamený konec vztahu. Definitivní, bez možnosti návratu. A tohle musíš dodržet. A pokud na to chlapec takhle přistoupí (a ty jsi schopná dodržet to samý), tak si zakaž "myšlenky" a řeš až případnej problém - ale řeš ho důsledně a tvrdě. A pokud se nejste schopný takhle bavit a udělat si ve vašem vztahu jasno, tak se na to fakt radši vykašlete, než pak tady zase řešit nějaký alimenty a svěřování do péče a placení školnýho na pátý vysoký škole a podobný chuťovky....
Ale moje žena někde něco zjevně zanedbala, páč mi je nezakázala. Ačkoli Sandra píše, že se to dá, zakázat kámošky nebo kámoše. Já bych teda spíš řek, že pokud maj dva lidi potřebu si ve vztahu vzájemně zakazovat kamarády, bez vohledu na pohlaví, tak by se na ten vztah měli vys*at, protože jim nefunguje. Nojo, ale to nejni vo Ornelle, takže k ní:
Podstatný, milý děvče, bez vohledu na minulost, je to, zda jde jen vo tvoje myšlenky, vobavy, pochyby a nebo je chlapec skutečně děvkař. Pokud ti chlapec lže, nicméně lže vo tom, že se někde potkal s ňákou kámoškou a dali kafe, a lže proto, že ví, jak budeš reagovat, pak se ten problém jmenuje "tvoje žárlivost". A je úplně fuk, že máš "důvod" danej nevěrou v minulosti, votravuje ti to život současnej, kterej už moh bejt jinde.
Ty bys měla udělat dvě věci, který tady za tebe nikdo neudělá - něco províst se svou žárlivostí, dovolit taky sama sobě nějaký ty kamarády a naučit se nedělat ze vztahu vězení, kde dva musej bejt těsně nalepený na sebe, a pokud nejsou, znamená to, že se nemaj dost rádi. Takovýhle vztahy vyhořej nejdřív, skončej blbě a k ničemu to nejni. A za druhý by sis měla s tím svým plejbojem sednout a pořádně si promluvit: Vo vašem vztahu a vo tom, jak každej z vás vidí jeho budoucnost, co vod něj čeká a co do něj chce přinýst. Z takovýho rozhovoru musí jednoznačně vyplynout shoda na nějakejch základních životních cílech a taky pravidlech, tj. například sex je jenom mezi náma dvouma, bez vohledu na počet kamarádů a kamarádek. A protože tohle pravidlo bylo už jednou z jeho strany porušený, musí vědět, že příští přešlap znamený konec vztahu. Definitivní, bez možnosti návratu. A tohle musíš dodržet. A pokud na to chlapec takhle přistoupí (a ty jsi schopná dodržet to samý), tak si zakaž "myšlenky" a řeš až případnej problém - ale řeš ho důsledně a tvrdě. A pokud se nejste schopný takhle bavit a udělat si ve vašem vztahu jasno, tak se na to fakt radši vykašlete, než pak tady zase řešit nějaký alimenty a svěřování do péče a placení školnýho na pátý vysoký škole a podobný chuťovky....
listopad 11, 2011 17:07
není to tak : anina
složitý, je to jenom bolestivý. Ty si jen myslíš, že ho miluješ. Kdyby to tak bylo, důvěřovala bys. Platí to i z jeho strany. On chce vlastnit tebe a ty jeho. To vylučuje důvěru. Mysli na Čapkovo: "Člověka nezměníš, jenom se ti vybarví". A on se ti už vybarvil. Osobně bych mu další šanci nedala, neriskovala bych, aby se z toho opouštění a návratů stal zvyk. Ať se rozhodneš tak nebo jinak, držím ti palce, ať jsi v pohodě.
listopad 11, 2011 17:19
... : Sandra.
Krakonoši, jenže tvoje žena ti věří, protože nemá důvod ti nevěřit. Ornella tomu svému nevěří, protože nejen že spal s jinou (navěrník), ale ještě jí to vytrvale zatloukal (lhář), aby se posléze, když už to bylo dávno promlčené, přiznal (blbec). Pokud jeden ve vztahu chybuje tak, jako to udělal Ornelly přítel, měl by se snažit si důvěru získat zpátky. I pokud by to mělo znamenat omezit styky s kamarádkami. Mmch. myslím si, že nejsem žárlivá, ale také by mne štvalo, kdyby manžel to málo času, které mu po práci zbývá nechtěl trávit se mnou, ale s nějakými jinými ženami. Když už, tak se jdeme s přáteli bavit spolu...
P.S. ono asi taky záleží na míře. Něco jiného je zajít jednou za čas na kafe s kamarádkou z dětství a něco jiného je chodit pravidelně pařit s ženami, které by si daly říct na lusknutí prstem, a trčet bůhvíkde s bůhvíkým do pozdních večerních (brzkých ranních)hodin
P.S. ono asi taky záleží na míře. Něco jiného je zajít jednou za čas na kafe s kamarádkou z dětství a něco jiného je chodit pravidelně pařit s ženami, které by si daly říct na lusknutí prstem, a trčet bůhvíkde s bůhvíkým do pozdních večerních (brzkých ranních)hodin
listopad 11, 2011 17:33
No, omezit styk sice lze, : Krakonoš
ale kdo chce žárlit, důvod si dycky najde. Takže pak, bohužel, nastupuje zase lhaní, a to jen proto, že ten, kdo pochybil, nechce ubližovat. Naprosto dokonalej příklad, jak tohle funguje, je vyfabulovanej vztah manželů Seidlových z Ulice (to je ten důvod, proč na to rád čumim, protože ty každodenní mezilidský vztahy mají autoři scénáře docela dobře vodpozorovaný, včetně jejich vývoje) - předpokládám, že jako správná inteligentní žena na tuhle kravinu nečumíš, což je škoda, páč by mi to ušetřilo hromadu vysvětlování
Měl jsem tam ještě jeden vodstavec, kterej jsem pak smazal. Leč podstata byla asi taková: V souvislosti s nedávnou diskusí vo psaní na Kudlu si nějak silnějc poslední dobou uvědomuju, že tohle z hlediska "poradny" pro nějakej pár fakt nemá moc cenu. Protože na to, aby se dalo s nějakým párem a krizí jejich vztahu fakt pracovat, potřebuješ mnohem víc informací, komunikovat s vobouma, věnovat tomu fakt dost času. To touhle formou nejde, takže každej si tam promítneme svoje nastavení, svoje zážitky, ale vobjektivně ani já ani ty nemáme šanci zjistit, jestli to s kámoškama přehání, nebo né, jestli je v týhle fázi nevěrnej, nebo né.... Prostě náměty Ornella dostala a jistě ještě spoustu dalších dostane, ale tu práci musej stejně udělat voni dva. A jestli se chce další roky svíjet v křečích, jak to mezi nima je, prolejzat maily nebo mobil, tak to fakt nemá cenu. Ani kdyby měl 200 mega na kontě - pokud nejni smrtelně nemocnej s prognózou na pár měsíců, to bych potom navopak doporučoval rychlej sňatek. 
Měl jsem tam ještě jeden vodstavec, kterej jsem pak smazal. Leč podstata byla asi taková: V souvislosti s nedávnou diskusí vo psaní na Kudlu si nějak silnějc poslední dobou uvědomuju, že tohle z hlediska "poradny" pro nějakej pár fakt nemá moc cenu. Protože na to, aby se dalo s nějakým párem a krizí jejich vztahu fakt pracovat, potřebuješ mnohem víc informací, komunikovat s vobouma, věnovat tomu fakt dost času. To touhle formou nejde, takže každej si tam promítneme svoje nastavení, svoje zážitky, ale vobjektivně ani já ani ty nemáme šanci zjistit, jestli to s kámoškama přehání, nebo né, jestli je v týhle fázi nevěrnej, nebo né.... Prostě náměty Ornella dostala a jistě ještě spoustu dalších dostane, ale tu práci musej stejně udělat voni dva. A jestli se chce další roky svíjet v křečích, jak to mezi nima je, prolejzat maily nebo mobil, tak to fakt nemá cenu. Ani kdyby měl 200 mega na kontě - pokud nejni smrtelně nemocnej s prognózou na pár měsíců, to bych potom navopak doporučoval rychlej sňatek.
listopad 11, 2011 18:19
Mne by zajimaly dve veci : KK
1. Jak se odmilovat? Myslim jako konkretni a hlavne ucinny navod, opravdu by me zajimal... :-)
2. Jak se odnaucit zarlit? Tady se prece nejedna o nejakou patologickou vlastnost, kterou je treba probirat na sezenich s psychologem/psychiatrem. Tady bylo nekolik jasnych indicii, ze na partnera neni spoleh, tj. ztrata duvery je nabiledni. Odnauceni je v teto souvislosti blbe zvolene slovo.
Samozrejme tohoto chlapa do budoucna nebrat. Prave proto, ze ta duvera k nemu se bude budovat velmi tezko, s ohledem na minulost. A mit nepravem nalepku zarlivce ... neni o co stat.
Pokud se tak moc chtel vratit, tak by mel delat vsechno pro to, aby uz zarlivost nevzbuzoval, tj. sekat latinu, kdyz to reknu strucne a bez obalu. Ale on opet podivne mlzi (v cem je problem priznat, ze mam vrbu - kamaradku a ne kamarada?) a prave tim mlzenim je vice nez podezrely. Takhle se ztracena duvera neda znovu nabyt, tot muj nazor. Mne by se na Tvem miste nutne v hlave honila myslenka, zda nepredstavuji nejakou docasnou nahrazku, nez si najde nekoho, kdo mu bude vyhovovat z ruznych duvodu lepe.
2. Jak se odnaucit zarlit? Tady se prece nejedna o nejakou patologickou vlastnost, kterou je treba probirat na sezenich s psychologem/psychiatrem. Tady bylo nekolik jasnych indicii, ze na partnera neni spoleh, tj. ztrata duvery je nabiledni. Odnauceni je v teto souvislosti blbe zvolene slovo.
Samozrejme tohoto chlapa do budoucna nebrat. Prave proto, ze ta duvera k nemu se bude budovat velmi tezko, s ohledem na minulost. A mit nepravem nalepku zarlivce ... neni o co stat.
Pokud se tak moc chtel vratit, tak by mel delat vsechno pro to, aby uz zarlivost nevzbuzoval, tj. sekat latinu, kdyz to reknu strucne a bez obalu. Ale on opet podivne mlzi (v cem je problem priznat, ze mam vrbu - kamaradku a ne kamarada?) a prave tim mlzenim je vice nez podezrely. Takhle se ztracena duvera neda znovu nabyt, tot muj nazor. Mne by se na Tvem miste nutne v hlave honila myslenka, zda nepredstavuji nejakou docasnou nahrazku, nez si najde nekoho, kdo mu bude vyhovovat z ruznych duvodu lepe.
listopad 11, 2011 18:50
Jeste k hram TMOU : KK
je to uz dlouhotrvajici projekt a docela zajimavy napad, ale tymy se obvykle rekrutuji z jiz etablovanych particek. Nevim, jestli je sance se k nekomu prifarit...
Ale v obecne rovine doporucuju se necim zabavit nezavisle na partnerovi. At uz se ohledne pokracovani vztahu rozhodnes jakkoli.
Ale v obecne rovine doporucuju se necim zabavit nezavisle na partnerovi. At uz se ohledne pokracovani vztahu rozhodnes jakkoli.
listopad 11, 2011 18:53
inu, KK, : Krakonoš
ptáš-li se na žárlivost a dodáváš-li:
tak věz, že spoustu reakcí naší psychiky, a to právě těch nepatologickejch, který do ruky psychiatra ani nepatřej, je možný ovlivnit nepřeberným množstvím technik a metod (práce s naší duší skutečně nejni jen doménou psychologů, vo psychiatrech nemluvě). A proč tyhle reakce vůbec vovlivňovat, když nejsou patologický? No protože nám (nebo našim milejm)třeba trochu znepříjemňujou život. Takže je určitě dobrý pracovat např. na svý žárlivosti, i kdyby byla zcela "nepatologická". Protože žárlivost je reakce, která do vztahu nic dobrýho nepřináší, libovolně jak silná je. Určitě je příjemnější žít vztah zcela bez žárlení - je to příjemnější pro voba, umožňuje to mít rád daleko inteznivnějc, protože beze strachu a bez vomezování. Nálepku žárlivce nemůžeš mít "neprávem", protože buď žárlíš, nebo ne. Ornella nepíše nic vo tom, že její přítel má v tuhle chvíli milenku. Dokonce je dost pravděpodobný, že žádnou nemá. Ale vo nich teď nemluvim - jak jsem psal, nemám informace a tak to nemá cenu. Mluvim vobecně. Vo jejich vztahu, jeho historii, současnosti a budoucnosti z tohodle dopisu dovopravdy nevíme nic. Ornello, pojďme společně posunout Kudlanku - nechť sem začne psát i tvůj chlapec svou verzi! Slibuju, že nebudu sprostej!
P.S. V čem je problém přiznat, že mám vrbu kamarádku a né kamaráda? No třeba právě v tom, že reakce na to bude bouřlivá, hysterická, vztah nabourávající - a já to vim. Kdybych věděl, že to bude přijatý v klidu, maximálně s potřebou nějakýho vysvětlení, tak to klidně řeknu. Takhle volím lež, což je samozřejmě špatně, protože každá lež ve vztahu se dřív či pozdějc vymstí, leč "viníkem" v tu chvíli nejni zdaleka jen lhář. Opět - viz manželé Saidlovi.
Tady se prece nejedna o nejakou patologickou vlastnost, kterou je treba probirat na sezenich s psychologem/psychiatrem.
tak věz, že spoustu reakcí naší psychiky, a to právě těch nepatologickejch, který do ruky psychiatra ani nepatřej, je možný ovlivnit nepřeberným množstvím technik a metod (práce s naší duší skutečně nejni jen doménou psychologů, vo psychiatrech nemluvě). A proč tyhle reakce vůbec vovlivňovat, když nejsou patologický? No protože nám (nebo našim milejm)třeba trochu znepříjemňujou život. Takže je určitě dobrý pracovat např. na svý žárlivosti, i kdyby byla zcela "nepatologická". Protože žárlivost je reakce, která do vztahu nic dobrýho nepřináší, libovolně jak silná je. Určitě je příjemnější žít vztah zcela bez žárlení - je to příjemnější pro voba, umožňuje to mít rád daleko inteznivnějc, protože beze strachu a bez vomezování. Nálepku žárlivce nemůžeš mít "neprávem", protože buď žárlíš, nebo ne. Ornella nepíše nic vo tom, že její přítel má v tuhle chvíli milenku. Dokonce je dost pravděpodobný, že žádnou nemá. Ale vo nich teď nemluvim - jak jsem psal, nemám informace a tak to nemá cenu. Mluvim vobecně. Vo jejich vztahu, jeho historii, současnosti a budoucnosti z tohodle dopisu dovopravdy nevíme nic. Ornello, pojďme společně posunout Kudlanku - nechť sem začne psát i tvůj chlapec svou verzi! Slibuju, že nebudu sprostej!
P.S. V čem je problém přiznat, že mám vrbu kamarádku a né kamaráda? No třeba právě v tom, že reakce na to bude bouřlivá, hysterická, vztah nabourávající - a já to vim. Kdybych věděl, že to bude přijatý v klidu, maximálně s potřebou nějakýho vysvětlení, tak to klidně řeknu. Takhle volím lež, což je samozřejmě špatně, protože každá lež ve vztahu se dřív či pozdějc vymstí, leč "viníkem" v tu chvíli nejni zdaleka jen lhář. Opět - viz manželé Saidlovi
.listopad 11, 2011 19:11
Ad Tmou : Petrxxx
Patřím k lidem, kteří se věnují "akcím typu Tmou". Myslím si, že je to aktivita, která baví hodně malé procento populace, většinou na nás ostatní čuměj jako puci.... Spíše doporučuji najít volejbalové amatéry (u nás chodí hrát ženský, který do toho opravdu bouchnout neumí), pinec, bachatu (velmi erotické), salsu apod.
listopad 11, 2011 23:48
Mě taky moc : Linda1
zajímá, jak se ptá KK - jak se odmilovat ? Konkrétní účinný návod ...Jak překona bolest ze zklamání, obzvláště když toho chlapa milujete a pak zjistíte že je to patologický lhář a nevěrník. Jak se s tím srovnat, vnitřne. Ty první okamžiky vás paralyzují, a co dělat dál ? Rozum velí nechat ho, ale srdce bojuje...hledá důvody proč vás podváděl a způsob jak to omluvit, nebo i pochopit.
listopad 12, 2011 08:24
Univerzální návod : anina
na odmilování existuje a je jednoduchej jak facka: prostě počkat. Protože pokud opravdu jde o hluboký cit a ne jen cosi povrchního, tak se nejde odmilovat rychle a na povel. A jak přežít tu dobu? Jen ne civět do kouta a litovat se. Všechno, co je výše popsáno - věnovat se zálibám, chodit mezi lidi. A taky uvědomit si, že moje trápení není středobodem světa. Čili nadhled. Dá to práci, ale jde to.
listopad 12, 2011 09:30
Jak píše anina, : Krakonoš
jenom čas, nic jinýho nepomůže. A přerušit veškerej kontakt - čím častější kontakt, tím dýl "vodmilování" trvá. A něčim intenzivnim se zaměstnat. A pak taky hodně pomůže vopakování zkušenosti - vodmilovat se v 18 po krachu první velký lásky je daleko větší dřina než vodmilovat se potřetí, počtvrtý... Člověk už přece jen má uloženou tu zkušenost, že "pro jedno kvítí...", že další vztah může bejt ještě hezčí než ten voplakávanej a že je teda naděje. Zatimco když je to poprvý, vypadá to, že nastal konec světa.
(Podotýkám že teď jsem mluvil vo bezdětnejch vztazích přítel-přítelka. Protože krach manželství/partnerství s rodinou je tzv. jinej "level" a jakobysme začínali s tím uměním vodmilovat se vod nuly, navíc tam kvůli dětem nepude přerušit kontakt, takže to bude vo to větší makačka. Čas, čas, čas... nic víc. A něco stejně zůstane, už nafurt.)
Člověk už přece jen má uloženou tu zkušenost, že "pro jedno kvítí...", že další vztah může bejt ještě hezčí než ten voplakávanej a že je teda naděje. Zatimco když je to poprvý, vypadá to, že nastal konec světa. (Podotýkám že teď jsem mluvil vo bezdětnejch vztazích přítel-přítelka. Protože krach manželství/partnerství s rodinou je tzv. jinej "level" a jakobysme začínali s tím uměním vodmilovat se vod nuly
, navíc tam kvůli dětem nepude přerušit kontakt, takže to bude vo to větší makačka. Čas, čas, čas... nic víc. A něco stejně zůstane, už nafurt.)listopad 12, 2011 10:34
No a to je prave ono : KK
1. Odmilovani
Ja si prave taky myslim, ze pomuze jen cas. A ze behem te odmilovavaci doby neni jaksi vhodne a rozumne ten svuj protejsek, od ktereho se mame odmilovat, vidat. Cilem je naopak kontakt omezit na minimum. Tim, ze spolu dal budou randit, nerkuli zit, ten proces asi nebude uplne fungovat tak, jak ma, minimalne v tom smeru, ze nebude snadne si od udalosti soucasnych a minulych zachovat odstup.
Z toho plyne, ze asi odmilovat se za chodu vztahu neni uplne optimalni, a tedy bude treba ucinit rozhodnuti, zda v tom vztahu pokracovat, nebo ne.
2. Zarlivost
Ja proste trvam na tom, ze v tomto pripade se mozna o zarlivost jedna, ale ne o zarlivost, se kterou by bylo treba neco delat. Je to IMHO spise prirozena obranna reakce, neco podobneho jako pud sebezachovy (kdyz se nekdo boji skocit bungee jumping, tak ho prece taky nenabadame, aby se sebou neco delal a strachu se zbavil - coz nevylucuje, ze jsou lidi, co ten strach nemaji). Analogicky, jsou lidi, kteri by v situaci, v jake se nachazi tazatelka, nezarlili (zjednodusene receno). Takovych je ale asi mensina a podle meho nazoru by v takovem pripade ta nezarlivost znamenala, ze o toho druheho moc nestojim, a tudiz ze neni treba resit ani ad 1.
Ja si prave taky myslim, ze pomuze jen cas. A ze behem te odmilovavaci doby neni jaksi vhodne a rozumne ten svuj protejsek, od ktereho se mame odmilovat, vidat. Cilem je naopak kontakt omezit na minimum. Tim, ze spolu dal budou randit, nerkuli zit, ten proces asi nebude uplne fungovat tak, jak ma, minimalne v tom smeru, ze nebude snadne si od udalosti soucasnych a minulych zachovat odstup.
Z toho plyne, ze asi odmilovat se za chodu vztahu neni uplne optimalni, a tedy bude treba ucinit rozhodnuti, zda v tom vztahu pokracovat, nebo ne.
2. Zarlivost
Ja proste trvam na tom, ze v tomto pripade se mozna o zarlivost jedna, ale ne o zarlivost, se kterou by bylo treba neco delat. Je to IMHO spise prirozena obranna reakce, neco podobneho jako pud sebezachovy (kdyz se nekdo boji skocit bungee jumping, tak ho prece taky nenabadame, aby se sebou neco delal a strachu se zbavil - coz nevylucuje, ze jsou lidi, co ten strach nemaji). Analogicky, jsou lidi, kteri by v situaci, v jake se nachazi tazatelka, nezarlili (zjednodusene receno). Takovych je ale asi mensina a podle meho nazoru by v takovem pripade ta nezarlivost znamenala, ze o toho druheho moc nestojim, a tudiz ze neni treba resit ani ad 1.
listopad 12, 2011 11:51
Tak jelikož : Linda1
něčím takovým procházím, tak Vám děkuji. Já to všechno rozumově vím. Hlava to ví, mozek to říká, a kdbych měla někomu odpovědět já, tak mu odpovím úplně stejně. Nicméně, ty stavy jsou strašný a ačkoliv se snažím s tím bojovat, tak ta bolest je silnější a vyhrává. Snažím se toho člověka si zhnusit, ano částečně se to daří. Ale za chvíli jsem tam zpět. Kontakty jsem všechny přerušila, nicméně na mobil hledím pořád. A jistá čísla z hlavy nevymažete že jo. Nevím s čím víc bojuji, zda s bolestí ze zrady a ze lží, nebo s pocitem že jsem milovala..I tak dík Vám.
listopad 12, 2011 11:52
Jeste ke hre TMOU : KK
dodala bych, ze jakkoli je to zajimava a obdivuhodna aktivita, neni podle meho nazoru pro kazdeho. Pro me treba zrovna ne. Nejsem uplne typ, abych se nekde plazila v mlazi, lezla do starych kanalizacnich sachet a to cele v zime jak prase :-).
listopad 12, 2011 11:55
Lindo : KK
s tim zhnusovanim opatrne. Ono se to nabizi a je v kratkodobem kontextu relativne ucinne, ale ma to svoje limity.
Krome toho, ze cilene zhnusovani muze vrazet pomyslny klin mezi tebe a spolecne pratele, muze nastat situace, kdy budes konfrontovana se zjistenim, ze zase takovy hajzl neni, ba naopak (jista objektivni hlediska). To se treba stalo mne... pak je problem, ze cely ten zaklad, na kterem to odmilovani stalo, pada jak hrad z pisku.
Bohuzel ten proces odmilovani je na dlouho a vsechny pokusy ho zrychlit, obvykle moc nefunguji.
Krome toho, ze cilene zhnusovani muze vrazet pomyslny klin mezi tebe a spolecne pratele, muze nastat situace, kdy budes konfrontovana se zjistenim, ze zase takovy hajzl neni, ba naopak (jista objektivni hlediska). To se treba stalo mne... pak je problem, ze cely ten zaklad, na kterem to odmilovani stalo, pada jak hrad z pisku.
Bohuzel ten proces odmilovani je na dlouho a vsechny pokusy ho zrychlit, obvykle moc nefunguji.
listopad 12, 2011 11:59
KK : anina
nežárlit neznamená, že o toho druhého nestojím. Žárlivost je projevem touhy vlastnit. Čím víc chceš toho druhého ovládnout, tím víc nedůvěřuješ a žárlíš. Asi by bylo lepší, přesně vymezit ten význam "žárlit" - můžu žárlit a nikdo o tom neví, ale taky číhat na každý jeho podezřelý pohyb a stropit scénu jak z italského filmu. Furt je to žárlení. A pak taky, z hlediska žárlení, záleží na stáří vztahu i jeho aktérů. Pokud žiju ve vztahu, kterej vydržel pár krizí a vyvinul se do vzájemnýho respektu a takového toho společného plynutí životem, tak tam na žárlení místo není. Teď mi dochází, že čím víc svůj protějšek znám, tak tím míň to zamilování "bolí". A souběžně se o něj míň bojím, čili míň žárlím 
listopad 12, 2011 12:22
KK : Linda1
vím o čem mluvíš, protože bohužel tohle už mám jednou za sebou, s tím samým člověkem :-( vložila jsem do něj znovu důvěru a ted podpásovka jako bič. Tenkrát jsem si ho tak dokonale zprotivila, že fakt neudržovat s ním kontakt byla brnkačka. Jenže pak to všechno odnesl čas a já myslela že je to definitivně za mnou. Ejhle, nebylo 
A teď to mám nanovo. Jo a mě šíleně doráží ten fakt, že to co dával mě, dával celou tu dobu i jinde. Ale s láskou, fakt. A že já jsem ta která neodpustila (což je správně rozum to tak velí) ale bohužel ted trpím jak kůň a té druhé on teď zůstal (vím,že on se nezmění a ten problém se tam vyskytne znovu) a já jí snad závidím ten pocit že mu mohla dát ještě druhou (třetí,pátou) šanci. Cítím se sama a jsem zděšená z každé hodiny předemnou, protože nevím co mám dělat. Prostě díra jako hrom. A těžko se to zaplácává jinýma aktivitama, tělo prostě nefunguje, mysl nefunguje. To je ta otázka, jak se mám přemoct, jak z toho ven :-(
A teď to mám nanovo. Jo a mě šíleně doráží ten fakt, že to co dával mě, dával celou tu dobu i jinde. Ale s láskou, fakt. A že já jsem ta která neodpustila (což je správně rozum to tak velí) ale bohužel ted trpím jak kůň a té druhé on teď zůstal (vím,že on se nezmění a ten problém se tam vyskytne znovu) a já jí snad závidím ten pocit že mu mohla dát ještě druhou (třetí,pátou) šanci. Cítím se sama a jsem zděšená z každé hodiny předemnou, protože nevím co mám dělat. Prostě díra jako hrom. A těžko se to zaplácává jinýma aktivitama, tělo prostě nefunguje, mysl nefunguje. To je ta otázka, jak se mám přemoct, jak z toho ven :-(listopad 12, 2011 12:59
Lindo : bb2
myslím, že právě "přemoct se" nejde a nebylo by dobře se o to snažit. Nejhorší časy se dají jen přežít a podle mě jen tak, že se nemyslí na to, co bude, co by mohlo být, jestli někdy a co když ne apod. To je ubíjející, vrací to zpátky a užírá energii, kterou nemáš, takže jdeš do mínusu a je ti hůř.
Ber to jako léčbu, jsi nemocná, zacházej se sebou tak. Když má člověk těžkou chřipku, stará se o to, aby přežil, vstal z postele na záchod a napít se a dost. Těch několik dnů prostě nepracuje, nefunguje, jen přežívá.
Zkus to ze dne na den. Dnes udělám v práci tohle, pak si koupím tohle jídlo a tamten časopis, doma zaliju kytky a večer si umyju vlasy a udělám masku, potřebuju to...A další den si zase naplánuj jen to nenáročné, lehké. Často chodit ven, do přírody, nenutit se násilím k ničemu, to by ti spíš uškodilo. Až se ti zachce mezi lidi, do aktivit, tak bude ten pravý čas, to budeš už v rekonvalescenci. Teď jsi ještě nemocná :-) tak jen přežít den, druhý, pátý...Ono se to časem zklidní, ale chce to ten čas, jak píšou přede mnou - čas je kouzelník a léčitel.
Ber to jako léčbu, jsi nemocná, zacházej se sebou tak. Když má člověk těžkou chřipku, stará se o to, aby přežil, vstal z postele na záchod a napít se a dost. Těch několik dnů prostě nepracuje, nefunguje, jen přežívá.
Zkus to ze dne na den. Dnes udělám v práci tohle, pak si koupím tohle jídlo a tamten časopis, doma zaliju kytky a večer si umyju vlasy a udělám masku, potřebuju to...A další den si zase naplánuj jen to nenáročné, lehké. Často chodit ven, do přírody, nenutit se násilím k ničemu, to by ti spíš uškodilo. Až se ti zachce mezi lidi, do aktivit, tak bude ten pravý čas, to budeš už v rekonvalescenci. Teď jsi ještě nemocná :-) tak jen přežít den, druhý, pátý...Ono se to časem zklidní, ale chce to ten čas, jak píšou přede mnou - čas je kouzelník a léčitel.
listopad 12, 2011 13:26
... : bb2
zkusit nepřemýšlet, to mně jde právě třeba u tekoucí vody, tj. u řeky (ne že si pustím doma kohoutek v koupelně a medituju;-) i když teplá sprcha mi taky udělá dobře, ale to spíš uvolní napětí), řeka je můj meditační partner.
Nechat myšlenky volně plynout, když některá přijde, nechat ji odejít, nenutit se to zpracovat a prmyslet a naplánovat. Nechat hlavu, ať se sama vyplachuje, myšlenky brát jako sny.
Nechat myšlenky volně plynout, když některá přijde, nechat ji odejít, nenutit se to zpracovat a prmyslet a naplánovat. Nechat hlavu, ať se sama vyplachuje, myšlenky brát jako sny.
listopad 12, 2011 13:29
Anino : KK
souhlasim s tim, co jsi napsala.
Ale presto stale trvam na tom, ze kdyz me nekdo podrazi, pozada o druhou sanci, ale stale se chova znacne podezrele (ano, Krakonos spravne poznamenal, ze vychazime jen z toho, co tazatelka Ornella pise a jak to podava, mozna by to nekdo zhodnotil jinak - a pak je mozna na miste uvaha, zda nema ona problem se zarlivosti), ze by stalo za revizi, zda si tu druhou sanci vubec zaslouzil, a za velmi velmi opatrnou uvahu, zda si vubec nekdy zaslouzi treba nejakou sanci treti.
Uznavam, ze vychazim samozrejme ze sebe a z toho, jak tyto veci vnimam ja. Myslim, ze se muzu smele oznacit za cloveka, kteremu je ve fungujicim vztahu zarlivost naprosto cizi vlastnost, nemam potrebu partnera zpovidat, kde a s kym byl, nerkuli mu konktrolovat mail nebo mobil (mail bych mohla, zname vzajemne hesla, kdyby bylo neco treba). Pokud se kdy u me zarlivost vyskytla, vzdy mela nakonec nejake opodstatneni, vzdy se ukazalo, ze pro ni byl duvod. Mozna sesty smysl. Proto bych tady ty pocity nepodcenovala a nevylivala hned s vanickou i dite.
Lindo, je mi moc lito, co prozivas, ty prvni dny a tydny, snad i mesice jsou nejhorsi, chut neni na nic a cloveku se chce jen brecet. Ale ono bude postupne lip, i kdyz se ted tomu tezko veri. Doporucuju kazdopadne zkusit si o tom vsem s nekym promluvit, nejen s prateli (jsou-li ochotni naslouchat), ale treba i s odbornikem. Mne se treba dost nevyplatilo, ze jsem si po rozchodu delala z pratel "psychology", rady staly za pendrek (to proto, ze nemeli absolutni vlastni zkusenost, nechapali, co prozivam a proc) a narusilo to akorat vzajemne vztahy.
Ale presto stale trvam na tom, ze kdyz me nekdo podrazi, pozada o druhou sanci, ale stale se chova znacne podezrele (ano, Krakonos spravne poznamenal, ze vychazime jen z toho, co tazatelka Ornella pise a jak to podava, mozna by to nekdo zhodnotil jinak - a pak je mozna na miste uvaha, zda nema ona problem se zarlivosti), ze by stalo za revizi, zda si tu druhou sanci vubec zaslouzil, a za velmi velmi opatrnou uvahu, zda si vubec nekdy zaslouzi treba nejakou sanci treti.
Uznavam, ze vychazim samozrejme ze sebe a z toho, jak tyto veci vnimam ja. Myslim, ze se muzu smele oznacit za cloveka, kteremu je ve fungujicim vztahu zarlivost naprosto cizi vlastnost, nemam potrebu partnera zpovidat, kde a s kym byl, nerkuli mu konktrolovat mail nebo mobil (mail bych mohla, zname vzajemne hesla, kdyby bylo neco treba). Pokud se kdy u me zarlivost vyskytla, vzdy mela nakonec nejake opodstatneni, vzdy se ukazalo, ze pro ni byl duvod. Mozna sesty smysl. Proto bych tady ty pocity nepodcenovala a nevylivala hned s vanickou i dite.
Lindo, je mi moc lito, co prozivas, ty prvni dny a tydny, snad i mesice jsou nejhorsi, chut neni na nic a cloveku se chce jen brecet. Ale ono bude postupne lip, i kdyz se ted tomu tezko veri. Doporucuju kazdopadne zkusit si o tom vsem s nekym promluvit, nejen s prateli (jsou-li ochotni naslouchat), ale treba i s odbornikem. Mne se treba dost nevyplatilo, ze jsem si po rozchodu delala z pratel "psychology", rady staly za pendrek (to proto, ze nemeli absolutni vlastni zkusenost, nechapali, co prozivam a proc) a narusilo to akorat vzajemne vztahy.
listopad 12, 2011 16:27
.. : kolemjdoucí
celej problém je v tom, že vy holky máte partnera a vztah na prvním místě co se významu a náplně života týká. Kdybyste ho zařadily tam kam skutečně patří, měly byste to s tím odmilováváním se jednodušší.
listopad 12, 2011 18:28
Samozřejmě je nesmysl : Krakonoš
chtít se "vodmilovat" a zároveň pokračovat ve vztahu. Na co by asi takovej vztah byl? No já vim na co, ale zase bych byl za sprosťáka . Takže vodmilovávání má svůj čas po ukončení vztahu, zaměňovat pořadí je debilita.
. Takže vodmilovávání má svůj čas po ukončení vztahu, zaměňovat pořadí je debilita.listopad 12, 2011 18:29
kolemjdoucí : anina
jo, moje životní zkušenosti tvoje slova potvrzují, jen jsem to ještě od žádnýho chlapa (kromě Fráni Šrámka) neslyšela, tak mi to potvrď anebo vyvrať: partner (chlap) = rozsévač?
listopad 12, 2011 20:48
Děkuji, : Linda1
tohle mi pomáhá. Děkuji BB, skvěle napsané a snažím se to tak brát..prostě ted jsem nemocná, tak opatrně. Ale není to vůbec jednoduché. A o to horší, že ač jsem vymazala kontakty a vše, přišly mi od něj sms. Nereagovat, vím. Ale je to těžké, opravdu těžké. A to jsem si o sobě myslela, že fakt s něčím takovým umím zatočit raz dva. Snaží se mě vtáhnout zpět, ale vím že jakákoliv reakce by byla krokem zpět pro mě. Nejhorší je ovládat myšlenky, to jsou neskutečné mrchy, protože to je pořád - měli jsme být tam a tam, mohli jsme dělat to a to, tamto bylo naplánované, na to sem se těšila, kdyby byly věci tak a ne jinak, jaké by to bylo atd....Omlouvám se, že jsem Ornelle tady zaplevenila diskuzi, promiň holka, cítím s tebou :-(
listopad 12, 2011 21:20
A ještě, : Linda1
už vím, že z přátel si psychology nedělat. A nedělám. Problém je, že to neprobírám vůbec s nikým, o to víc jste mi pomohli vy. Ale s nikým "živým" tohle neprobírám, myslím si, že je to tak lepší. Vím, že se tím dá pěkně ta kamarádka otrávit, sama jsem to zažila.
listopad 12, 2011 21:25
... : Sandra.
Lindo, já jsem si kdysi v podobné situaci vyrobila "modrý život", jak je popsaný v Rychlých šípech a za každý den, kdy jsem onoho chlapce dokázala nekontaktovat, jsem si vybarvila políčko modře. Ze začátku to bylo těžké, ale jak čas plynul, nebylo problém zaplnit všechna políčka modře. Je to taková prkotina, ale vždycky když mi cukala ruka, že zvednu telefon a zavolám mu, tak jsem se myšlenkou vší silou upla na to modré políčko...
listopad 12, 2011 22:15
Děkuji, jste úžasní. : Linda1
Zavedu si modrý život. Trochu jsem se bála že dostanu kapky, proč jsem s takovým blbem byla. Takovou podporu jsem nečekala, moc mi to pomáhá. Děkuji vám všem.
listopad 13, 2011 07:27
Rada pro : kim
příští vztah, aby to fungovalo tak jak píše kolemjdoucí. Měj vztah s tím kdo miluje tebe a ne ty jeho. Tobě má být s ním jenom příjemně. Někdo chytrý řekl lepší je milovat než být milován, ale já mám opačnou zkušenost.
listopad 13, 2011 09:00
No nevim, kim : KK
ja na tuhle teorii v zivote taky dojela. A bohuzel znam i par lidi ve svem okoli. Zprvu byli radi za to, ze je vubec nekdo ma rad a chova se k nim slusne, jenze casem narazeli na to, ze tam nebyla takova pritazlivost, obdiv k tomu druhemu, atp.
Ve stadiu "single" prece neni zadny hrich hledat vztah, ve kterem budu milovat i milovana. Je treba hledat vztah, ktery bude vyvazeny. Samozrejme nejde to merit na lekarnickych vahach, ale i takove vztahy existuji (troufam si rici, ze treba ten nas). To potom neni treba resit zadne vrby a pseudokamaradky, neni treba taktizovat a premyslet nad tim, zda moje pocity a reakce jsou normalni, zda druheho neztratim, kdyz budu sama sebou, atp... vsechno jde hladce, coz clovek sam vyciti tim, ze je spokojeny a stastny.
Ve stadiu "single" prece neni zadny hrich hledat vztah, ve kterem budu milovat i milovana. Je treba hledat vztah, ktery bude vyvazeny. Samozrejme nejde to merit na lekarnickych vahach, ale i takove vztahy existuji (troufam si rici, ze treba ten nas). To potom neni treba resit zadne vrby a pseudokamaradky, neni treba taktizovat a premyslet nad tim, zda moje pocity a reakce jsou normalni, zda druheho neztratim, kdyz budu sama sebou, atp... vsechno jde hladce, coz clovek sam vyciti tim, ze je spokojeny a stastny.
listopad 13, 2011 10:26
kolemjdoucí, : anina
kdy půjdeš kolem?
listopad 13, 2011 11:15
kim, : anina
je to zřejmě o povaze. Být ve vztahu submisivní mi kdysi vůbec nevyhovovalo, pak, v procesu hledání,
přišel submisivní partner a být dominantní jsem už vůbec nedokázala. Jak píše KK, není nad vyrovnaný vztah - ale to bys musela mít velkou životní kliku, abys kápla na toho pravýho bez hledání.
přišel submisivní partner a být dominantní jsem už vůbec nedokázala. Jak píše KK, není nad vyrovnaný vztah - ale to bys musela mít velkou životní kliku, abys kápla na toho pravýho bez hledání.
listopad 13, 2011 11:22
Nevěra a nevěrník je od slova NEVĚŘITI : alena puntíkovaná
- takže , kde je problém? Takže, celá situace nevznikla tím, že ty bys byla extrémě žárlivá...nebyla bys (pokud vůbec jsi), kdyby se jemu dalo věřit. A jelikož se evidentně nedá, vyraž s ním dveře a najdi si někoho, kom se věřit dá. A taky pro tvůj vlastní klid. Když se kvůli němu budeš trápit a nervovat - budeš ta špatn ty - jak ti zde pánové naznačili.
listopad 13, 2011 15:25
Bič a pryč! : Euridika
Pokud již v přátelském vztahu jeden z partnerů zahýbá (a to pravidelně), co bude dělat v manželství? Tady nejsou žádné děti, žádné závazky a není tedy ani důvod, proč se nepoohlédnout někde jinde. Já jsem u svých přátel žádné nevěry nikdy netolerovala - jakmile se něco podobného provalilo, finito. V manželství to bylo podobné, nedokážu žít s někým, kdo mě podvádí a lže mi do očí. Pokud jsou ve vztahu děti,je to složitější, možná se to dá i prominout, ale nikoliv u chronického děvkaře. Ale vztah to vždycky naleptá a většinou i zničí. Můj exchoť si dělal vždycky to,co chtěl, já jsem ho nijak nestíhala, ale jeho úlety se prostě provalily. Zatloukal sice a nikdy se nepřiznal ,ale můj vztah k němu to poznamenalo. Přestala jsem ho mít ráda, zmizely moje zábrany a zamilovala jsem se do někoho jiného. Jenže přes vlastní paroží se ten macho přenést nedokázal. Vadilo mu víc, že to v okolí vědí, nežli to, že ho nemiluju. Slíbila jsem, že s přítelem přeruším kontakt (což jsem splnila, ačkoliv to bylo těžké), ale žárlivé scény nepřestaly, nakonec už se to nedalo vydržet a požádala jsem o rozvod. Už jsem k němu stejně nic necítila a zůstala jsem s ním jen proto, že mě uprosil. A to nemá smysl.
listopad 13, 2011 15:33
Omlouvám se, : Linda1
znovu prosím o pár slov. Máchám se v tom příšerně. je to horší a horší ...připustila jsem výměnu pár sms a jsem úplně špatně. Jsem slaboch, naprosto nevyrovnaná a strašně se za sebe stydím :-( Ale opravdu jsem se snažila, ale pak se nechala unést a ted ještě víc než na dně...mám ten mobil zahodit ? výměna čísla není možná, navíc jsem se přistihla, že chci aby mi napsal :-( kde mám znovu najít svoji důstojnost ?
listopad 13, 2011 19:19
Považuji za nešťastný a nic neřešící model myšlení, : Eva
když člověku ještě naložíme na hrb jeho "vin a pseudovin". Většinou už sám od sebe táhne světem slušnou krosnu a potřebuje spíše odhazovat, než, aby mu někdo přikládal nákladu, viz: "Ale tím ti nechci dávat veškerou vinu - hodně velká vina je ovšem v tom, že sis vybrala špatného"
Každé lidské učení, tedy i učení ve výběru partnera, je vždy provázeno nějakými chybami, to je naprosto běžný stav a je znakem našeho těžkého nepochopení, pokud mu chyby vyčítáme a označujeme je rovnou za viny, neřku-li viny obrovské Člověk není naprogramovaný na učení bez chyb, vůbec nikdo z nás to neumí
Jen je prima, když nám chyby slouží k tomu, abychom vyšli novou, lepší, šťastnější cestou. A nikdo, ani my sami, bychom své chyby neměli považovat za viny. Je to normální životní učební proces
Každé lidské učení, tedy i učení ve výběru partnera, je vždy provázeno nějakými chybami, to je naprosto běžný stav a je znakem našeho těžkého nepochopení, pokud mu chyby vyčítáme a označujeme je rovnou za viny, neřku-li viny obrovské
Člověk není naprogramovaný na učení bez chyb, vůbec nikdo z nás to neumí Jen je prima, když nám chyby slouží k tomu, abychom vyšli novou, lepší, šťastnější cestou. A nikdo, ani my sami, bychom své chyby neměli považovat za viny. Je to normální životní učební proces
listopad 13, 2011 19:29
Linda1, : deeres
mácháš se v tom opravdu skvěle a bude to ještě chvíli trvat, a to proto,že nejsi bezcitná mrcha. Samozřejmě, že chceš, aby ti napsal, ať píše, ale ty si vyplňuj svoje modré čtverečky, jen tak se z toho vymotáš v co nejkratší možné době.
listopad 13, 2011 19:49
... : ornellat
děkuji všem za poznatky a názory....
krakonoši: nikdy jsem na něj nežárlila a kamarádky mu nezakazovala, neměla jsem důvod...ale po 5 měsících, co mě loni podváděl, a já ho vzala zpět, je důvěra prostě pryč...on by se měl snažit, aby ji získal zpět, ne já...já musím pracovat s tím, co mi nabídne...a on nenabídl nic, byť jsem mu přímo naservírovala, co po něm chci....má prý své zásady a principy...no, když je má, tak ať.....
takže dnes jsem to definitivně ukončila...vyhodila jsem ho ze svého domu a je to...bude pár žadonících a škemravých sms...jakože už byly...ty vydržím, po chvíli se mi začnou hnusit...neboť on si mé číslo nevymaže a já si jeho pamatuji...ale časem snad bude lépe....nechtěla jsem ho vlastnit...byl to pro mne člověk se kterým jsem plánovala zestárnout, užívat života...bavit se...bohužel nedokázal udržet svůj ocas tam, kde měl.....teď už může mít třeba harém...u mne skončil a neexistuje....
mimo jiné...je tu další slečna či paní....takže...no comment....
krakonoši: nikdy jsem na něj nežárlila a kamarádky mu nezakazovala, neměla jsem důvod...ale po 5 měsících, co mě loni podváděl, a já ho vzala zpět, je důvěra prostě pryč...on by se měl snažit, aby ji získal zpět, ne já...já musím pracovat s tím, co mi nabídne...a on nenabídl nic, byť jsem mu přímo naservírovala, co po něm chci....má prý své zásady a principy...no, když je má, tak ať.....
takže dnes jsem to definitivně ukončila...vyhodila jsem ho ze svého domu a je to...bude pár žadonících a škemravých sms...jakože už byly...ty vydržím, po chvíli se mi začnou hnusit...neboť on si mé číslo nevymaže a já si jeho pamatuji...ale časem snad bude lépe....nechtěla jsem ho vlastnit...byl to pro mne člověk se kterým jsem plánovala zestárnout, užívat života...bavit se...bohužel nedokázal udržet svůj ocas tam, kde měl.....teď už může mít třeba harém...u mne skončil a neexistuje....
mimo jiné...je tu další slečna či paní....takže...no comment....
listopad 13, 2011 21:29
linda : ornellat
ahoj lindo....hm, koukám, že jsme na tom stejně, nemusíš se omlouvat, že jsi zaplevelila diskusi..je to tady pro všechny.....i já jsem ráda za každý názor a podporu....snad to dáme...nemůžeme si nechat s..t na hlavu.....takže se drž a vydrž.....
listopad 13, 2011 22:54
Evo : KK
tleskam a podepisuju se... taky jsem si za zivot vyslechla x strasne chytrych teorii na tema, jak jsem si vlastne za vsechno mohla sama. Ono se to vubec jednu dobu asi stalo mezi (pseudo)psychology "modni".
Pro me to je, jako kdyz vas auto srazi na prechodu a namisto toho, aby se resilo, ze ridic nemel jet jako prase, se resi, proc jste na ten prechod lezli. Nebo namisto toho, aby se rikalo, ze se zasadne nekrade, tak se rika, ze si kazdy ma davat pozor na sve veci.
Samozrejme pravda je oboji, ale kdyz to vezmu z pozice cloveka, kteremu se stane nejaka ujma, tak mu podobne reci moc nepomuzou. Eva mi mozna da za pravdu, ze to podobne funguje napr. u obeti trestne cinnosti. Takovy ten pocit bezmoci, neschopnosti/nemoznosti "vratit ranu", dockat se nejake opravdu ucinne satisfakce...
Lindo, z toho si nic nedelej, to se asi stane jeste vickrat. :-( Kazdopadne napad s modrymi ctverecky se mi taky libi.
Pro me to je, jako kdyz vas auto srazi na prechodu a namisto toho, aby se resilo, ze ridic nemel jet jako prase, se resi, proc jste na ten prechod lezli. Nebo namisto toho, aby se rikalo, ze se zasadne nekrade, tak se rika, ze si kazdy ma davat pozor na sve veci.
Samozrejme pravda je oboji, ale kdyz to vezmu z pozice cloveka, kteremu se stane nejaka ujma, tak mu podobne reci moc nepomuzou. Eva mi mozna da za pravdu, ze to podobne funguje napr. u obeti trestne cinnosti. Takovy ten pocit bezmoci, neschopnosti/nemoznosti "vratit ranu", dockat se nejake opravdu ucinne satisfakce...
Lindo, z toho si nic nedelej, to se asi stane jeste vickrat. :-( Kazdopadne napad s modrymi ctverecky se mi taky libi.
listopad 14, 2011 07:32
LInda1 : Euridika
Právě čtu knížku amerického psychiatra M.Scotta Pecka "Nevyšlapanou cestou", která vyšla u nás už roku 1993. Doporučuju přečíst -zejména kapitolu "závislost".
"Druhou nejobvyklejší mylnou přestavou o lásce je ta, že závislost je láska. V nejkřiklavější podobě ji vídáme u osob, které se po rozchodu s partnerem pokusí o sebevraždu, případně tím vyhrožují, anebo se ocitnou v ochromující depresi. "Nechci žít bez svého manžela (manželky, milence, milenky). Příliš ho(ji)miluji." Obvykle na to odpovídám slovy: Mýlíte se. Vy svého partnera nemilujete. To, co popisujete, je prazitismus, ne láska.Potřebujete-li k svému přežití jinou osobu, pak na této osobě parazitujete. Váš vztah není otázkou volby, není v něm žádná svoboda. Je to spíš nutnost než láska. K lásce patří možnost svobodně si vybrat. U fyzicky zdravého dospělého člověka je závislost patologickým jevem a svědčí o duševní chorobě či poruše!!! Lidé s touto poruchou vynakládají tolik energie na to, aby byli milováni, že už jim žádná nezbývá na to, aby sami milovali.Jako by v sobě měli vnitřní prázdnotu, proto mají tito lidé trvalý pocit nenaplněnosti. Velice špatně snášejí samotu....
Lze tedy shrnout, že závislost se může zdánlivě jevit jako láska, protože vede k tomu, že se k sobě lidé až fanaticky vážou. Ve skutečnosti je však naopak určitou formou nelásky. Její příčinou je nedostatek lásky rodičovské, který se takto často přenáší. Spočívá ve snaze příjímat, ne dávat, spíše než k růstu vede k infantilismu. Je to síla, která se nesnaží člověka osvobodit ale polapit a spoutat. Ve svých konečných důsledcích pak mezilidské vztahy ničí místo aby je vytvářela-a totéž dělá s lidmi samotnými.
"Druhou nejobvyklejší mylnou přestavou o lásce je ta, že závislost je láska. V nejkřiklavější podobě ji vídáme u osob, které se po rozchodu s partnerem pokusí o sebevraždu, případně tím vyhrožují, anebo se ocitnou v ochromující depresi. "Nechci žít bez svého manžela (manželky, milence, milenky). Příliš ho(ji)miluji." Obvykle na to odpovídám slovy: Mýlíte se. Vy svého partnera nemilujete. To, co popisujete, je prazitismus, ne láska.Potřebujete-li k svému přežití jinou osobu, pak na této osobě parazitujete. Váš vztah není otázkou volby, není v něm žádná svoboda. Je to spíš nutnost než láska. K lásce patří možnost svobodně si vybrat. U fyzicky zdravého dospělého člověka je závislost patologickým jevem a svědčí o duševní chorobě či poruše!!! Lidé s touto poruchou vynakládají tolik energie na to, aby byli milováni, že už jim žádná nezbývá na to, aby sami milovali.Jako by v sobě měli vnitřní prázdnotu, proto mají tito lidé trvalý pocit nenaplněnosti. Velice špatně snášejí samotu....
Lze tedy shrnout, že závislost se může zdánlivě jevit jako láska, protože vede k tomu, že se k sobě lidé až fanaticky vážou. Ve skutečnosti je však naopak určitou formou nelásky. Její příčinou je nedostatek lásky rodičovské, který se takto často přenáší. Spočívá ve snaze příjímat, ne dávat, spíše než k růstu vede k infantilismu. Je to síla, která se nesnaží člověka osvobodit ale polapit a spoutat. Ve svých konečných důsledcích pak mezilidské vztahy ničí místo aby je vytvářela-a totéž dělá s lidmi samotnými.
listopad 14, 2011 08:53
ornellat, linda : anina
držím palce, ať je na konci Vašeho hledání opravdu ten Pravej! Aby to člověk poznal, musí ale, dle mého, mít především rád sám sebe.
listopad 14, 2011 10:10
anina : ornellat
díky....už nic nehledám, jsem zhnusená...jen se z toho musím dostat, pak bude líp....a sebe ráda mám...i když asi méně než jsem měla jeho...ale napravím to
listopad 14, 2011 10:33
ornelat : anina
to víš, že se ti to podaří Nejdůležitější člověk tvého žívota jsi totiž TY sama, pak až někdo jiný....
Nejdůležitější člověk tvého žívota jsi totiž TY sama, pak až někdo jiný.... listopad 14, 2011 10:45
Anino, : Linda1
to co píšeš je svatá pravda a mé životní takové heslo zní : Mám se ráda ! Dokonce mi to vždy svítí na mobilu, kdykoliv ho otevřu. Jenže v praxi jak to udělat. Ornellat, z tebe cítím větší sílu, navíc ty jsi ve fázi zhusení - kterou já mám za sebou a myslela jsem si, že nikdy po téhle fázi se nemůžu dostat zpět do fáze obrovské bolesti a zoufalství. Je to příšerné, když najednou bych chěla některé věci zkusit jinak a vrátit zpět s tímhle člověkem, který mi tak ublížil. Ornellat, naše příběhy jsou hodně podobné, ono se takových najde asi mnohem víc. Neměly bysme být tak moc hodné holky...Drž se !
listopad 14, 2011 11:31
linda 1 : ornellat
Lindo, to se Ti zdá....sedím tu jak pytel sr....ek a přemýšlím nad tím proč? Proč mi to udělal, proč pořád lhal....sice jsem zhnusená, ale ten člověk je pořád tam kde byl...v mém srdci...pořád ho miluju....bude mi dlouho trvat, než se z toho posbírám.....a navíc od doby, co jsem ho vyhodila, pořád píše sms....pořád se kaje, píše jak je mu to líto...no, nevěřím ani slovu....je to začarovanej kruh...čas nás prověří
listopad 14, 2011 11:36
Nápad s morými čtverečky : PetrXXX
Za to, že nebudete kontaktovat onoho "chlapce" mi nepřijde úplně ideální. Připomíná mi to ten psychologický test kdy terapeut říká skupině: "Myslete na co chcete, ale ne na velblouda. Na co chcete, ale ne na velblouda". Hádejte na co všichni mysleli....
P.S. Modrý život z Rychlých šípů je něco jiného - začíná rozcvičkou
P.S. Modrý život z Rychlých šípů je něco jiného - začíná rozcvičkou
listopad 14, 2011 12:11
petr.... : ornellat
a co Ti přijde ideální....?
listopad 14, 2011 12:12
Milenka není manželka. : Milan
Manželce slibujeme veřejně věrnost a tak má plné právo se na nás za nevěru zlobit.
Milence neslibujeme nic. Milenka je než milenka, i dlouhodobá milenka je než milenka. Milenka si nemůže stěžovat na nevěru svého milence - nemá to žádný smysl.
Svobodný muž je nezadaný muž - každá má právo ho lovit a jeho současná milenka nemá k němu žádná zvláštní práva.
Milence neslibujeme nic. Milenka je než milenka, i dlouhodobá milenka je než milenka. Milenka si nemůže stěžovat na nevěru svého milence - nemá to žádný smysl.
Svobodný muž je nezadaný muž - každá má právo ho lovit a jeho současná milenka nemá k němu žádná zvláštní práva.
listopad 14, 2011 12:23
nevím jestli ideální, : PetrXXX
Nevím jestli ideální, ale přijde mi lepší radovat se z malých i větších věcí, naplánovat si na každý den, něco, na co se budu těšit (pokud nemáš děti, nějaký volný čas snad máš) - to něco může být třeba koncert, volejbal, posezení v klubu deskových her, u vína s kámoškou, procházka v lese, na lyžích, kole atd. Spíše než být doma sama a vzdychat po něm. Pokud takový program budeš mít, daleko spíš zjistíš, že "ex" vlastně nepotřebuješ a daleko spíš někoho jiného potkáš.
listopad 14, 2011 12:29
Ornellat : Linda1
Ono je to jedno, nemysli na velblouda nebo dělej čtverečky. V té hlavě ten velbloud i ten chlap je pořád ! Dnešní noc jsem strávila tak, že jsem se celou noc dívala na mobil. Nenapsala jsem mu, ale čekala jsem jestli napíše. Takže spánek nula, ale hlavně že jsem se dívala na mobil. Nelze tomu zabránit, protože na to prostě pořád myslím ! A pak nemysli na velblouda. NO fajn, ráno jsem si mohla zaznačit alespon půl čtverečku tedy. Co dělám od té doby ? Hledím na mobil. Mám pocit že to nikdy neskončí. Já nevím Ornellat, co je ideální. Přežívám doslova z hodiny na hodinu, a nevím jak dlouho se tohle dá vydržet.
listopad 14, 2011 12:31
milan : ornellat
to je opravdu typický názor chlapa....takže, když žiju dlouhodobě s někým, a nejsme oddáni, tak on si může vyšukávat kde chce, jo??? no, tak Tebe bych chtěla mít taky doma...chudák Tvoje přítelkyně či partnerka, jestli tedy nějakou máš 
listopad 14, 2011 12:32
linda1, petr xxx : ornellat
Lindo,na mobil nehledím...ale sedím a koukám do blba...když mobil pípne, srdce mi poskočí....i když v něm zase napsaná lež...jak jinak....
Petr...jj, máš pravdu....potíž je v tom, že nikoho jiného potkat nechci....ale nějakou aktivitu vyvíjet musím....to vím....problém je v tom, že ještě musím nechat uspat pejska svého milovaného....takže letošní rok je opravdu super....a to bude bolet daleko víc, než to, že jsem vykopla prolhaného a nevěrného chlapa....ale spojení obojího, je vražedná kombinace, přijdeš najednou o vše, na čem Ti záleželo a co jsi miloval.....
Petr...jj, máš pravdu....potíž je v tom, že nikoho jiného potkat nechci....ale nějakou aktivitu vyvíjet musím....to vím....problém je v tom, že ještě musím nechat uspat pejska svého milovaného....takže letošní rok je opravdu super....a to bude bolet daleko víc, než to, že jsem vykopla prolhaného a nevěrného chlapa....ale spojení obojího, je vražedná kombinace, přijdeš najednou o vše, na čem Ti záleželo a co jsi miloval.....
listopad 14, 2011 12:40
Ornellat - : Linda1
tak to s tím pejskem je pro Tebe rána, moc mě to mrzí. Chlapa čert vem, ale tohle...
listopad 14, 2011 12:44
to je ta : anina
komedie života Každý hledá něco jiného - holka vztah, chlap sex. Pro holku je sex potvrzením vztahu, kdežto chlap chce klidně sex bez čehokoliv, kdykoliv a s kýmkoliv, jsou-li vhodné podmínky. Tak to příroda nastavila v zájmu zachování rodu
Každý hledá něco jiného - holka vztah, chlap sex. Pro holku je sex potvrzením vztahu, kdežto chlap chce klidně sex bez čehokoliv, kdykoliv a s kýmkoliv, jsou-li vhodné podmínky. Tak to příroda nastavila v zájmu zachování rodu listopad 14, 2011 12:53
Euridiko : KK
jo tak tyhlety teorie taky znam a opet bych je zaradila do kategorie rad k nicemu.
Z teorie "závislosti" se da vypreparovat jako pravdive pouze to, ze kazdy clovek je svobodna bytost. To znamena, ze nemuzu nikoho nutit, aby se mnou byl, pokud nechce, ... a pokud odejde, nezbyva mi, nez to respektovat. Tzn. zadne prosby a premlouvani, zadne vycitky, zadne citove vydirani nerkuli (demonstrativni) odchody z tohoto sveta... Az potud souhlasim.
Ale co je slabinou teto teorie, ze nepravdive rika ci naznacuje, ze je spatne/divne/zavisle/patologicke..., kdyz je mi lito, ze me nekdo opustil. Pripadne ze jsou divne vsechny "rezidualni" city, ktere k byvalym partnerum hodne z nas chova. A uz vubec nic tahleta moudra nerikaji o tom, jak s timhletim pocitem nalozit. Doporucuji mozna neco jako "dat tomu druhemu svobodu, prat mu jen dobre", coz jsou pro me pouha proklamativni (a falesna) prohlaseni, ktera casto nekoresponduji skutecnym myslenkam a pocitum. Mne tady tyto teorie dokazaly akorat jeste vic polozit na lopatky, pripadala jsem si jako nejaky psychous, zavisly na partnerovi, kteremu se nedostavalo lasky rodicu (asi) nebo co, proste kdyz si psycholog nevi rady se soucasnou situaci, zacne vsechno hazet na rodice a jejich vztah k nim (kdo z nas mel vztah k rodicum 100%?), nejlepe na nejake "podvedome" zazitky z doby, kdy byl cloveku jeden rok, tudiz si je nepamatuje a psychologove fantazii se meze nekladou :-)
Dnes vim, ze pocity smutku nad ztratou partnera jsou naprosto normalni, stejne jako jsou normalni pocity smutku, kdyz vam nevyjdou nejake sny (treba o studiu na vysoke skole). Je zajimave, ze v techto pripadech se teorie zavislosti neuplatnuje a v rodicich se nikdo nerype.
Z teorie "závislosti" se da vypreparovat jako pravdive pouze to, ze kazdy clovek je svobodna bytost. To znamena, ze nemuzu nikoho nutit, aby se mnou byl, pokud nechce, ... a pokud odejde, nezbyva mi, nez to respektovat. Tzn. zadne prosby a premlouvani, zadne vycitky, zadne citove vydirani nerkuli (demonstrativni) odchody z tohoto sveta... Az potud souhlasim.
Ale co je slabinou teto teorie, ze nepravdive rika ci naznacuje, ze je spatne/divne/zavisle/patologicke..., kdyz je mi lito, ze me nekdo opustil. Pripadne ze jsou divne vsechny "rezidualni" city, ktere k byvalym partnerum hodne z nas chova. A uz vubec nic tahleta moudra nerikaji o tom, jak s timhletim pocitem nalozit. Doporucuji mozna neco jako "dat tomu druhemu svobodu, prat mu jen dobre", coz jsou pro me pouha proklamativni (a falesna) prohlaseni, ktera casto nekoresponduji skutecnym myslenkam a pocitum. Mne tady tyto teorie dokazaly akorat jeste vic polozit na lopatky, pripadala jsem si jako nejaky psychous, zavisly na partnerovi, kteremu se nedostavalo lasky rodicu (asi) nebo co, proste kdyz si psycholog nevi rady se soucasnou situaci, zacne vsechno hazet na rodice a jejich vztah k nim (kdo z nas mel vztah k rodicum 100%?), nejlepe na nejake "podvedome" zazitky z doby, kdy byl cloveku jeden rok, tudiz si je nepamatuje a psychologove fantazii se meze nekladou :-)
Dnes vim, ze pocity smutku nad ztratou partnera jsou naprosto normalni, stejne jako jsou normalni pocity smutku, kdyz vam nevyjdou nejake sny (treba o studiu na vysoke skole). Je zajimave, ze v techto pripadech se teorie zavislosti neuplatnuje a v rodicich se nikdo nerype.
listopad 14, 2011 14:07
Můj skromný názor : Kofi
No, mě pomohlo to, že jsem se zamilovala do života, začala si vážit sama sebe a začala jsem respektovat sama sebe i právo na to být šťastná s někým, kdo o to skutečně stojí, netrvalo to ani tak dlouho, jak jsem myslela, než jsem se postavila zase na nohy a „samota“ se stala přínosem nikoli přítěží. Nakonec pro mne nebyl problém s exem komunikovat, protože když máte úctu sami k sobě (když si uvědomíte, že jste hodnotná bytost – stejně jako ostatní), můžete hovořit s kýmkoli. Věděla jsem, že mi ublíží, jen když mu to dovolím. Já se rozhodla, že pro mne jsem nejdůležitější já a začala jsem se tak i chovat. Zahodila jsem sebelítost a každou vzpomínku házela do koše, jakožto nepotřebný materiál.
Uvědomte si, že se nezhroutil svět, že žijete dál a je to krásné, máte v sobě tolik síly se zvednout, i když to tak nevypadá, je ve Vás. Co chcete se svým životem udělat? Litovat se v koutě a marnit čas vzlykáním? O co ve Vašem životě běží? Možná chvíli, neboť to byl nepříjemný šok. Ale co pak, až ta chvíle přejde? Život je tu pro Vás, tak se ho nebojte vzít do vlastních rukou. Odpusťte jim, odpusťte a běžte dál. Není to lehké, ale děláte to pro sebe, abyste tu zlobu s sebou nemusely vláčet po zbytek života. Milujte se, milujte samy sebe, upřímně a čistě. Buďte k sobě laskavé a trpělivé, výčitkami a trestáním sebe sama si nepomůžete. To děláte už dlouho a moc to nepomáhá. Upadly jste, to ano, ale je čas vstát a nenechat se ubít jednou životní situací (ne není to jednoduché). Ale na druhou stranu se zas taková hrůza nestala, žijete a pokud ne, tak je načase s tím začít!!
Uvědomte si, že se nezhroutil svět, že žijete dál a je to krásné, máte v sobě tolik síly se zvednout, i když to tak nevypadá, je ve Vás. Co chcete se svým životem udělat? Litovat se v koutě a marnit čas vzlykáním? O co ve Vašem životě běží? Možná chvíli, neboť to byl nepříjemný šok. Ale co pak, až ta chvíle přejde? Život je tu pro Vás, tak se ho nebojte vzít do vlastních rukou. Odpusťte jim, odpusťte a běžte dál. Není to lehké, ale děláte to pro sebe, abyste tu zlobu s sebou nemusely vláčet po zbytek života. Milujte se, milujte samy sebe, upřímně a čistě. Buďte k sobě laskavé a trpělivé, výčitkami a trestáním sebe sama si nepomůžete. To děláte už dlouho a moc to nepomáhá. Upadly jste, to ano, ale je čas vstát a nenechat se ubít jednou životní situací (ne není to jednoduché). Ale na druhou stranu se zas taková hrůza nestala, žijete a pokud ne, tak je načase s tím začít!!
listopad 14, 2011 16:15
Ornello, však to je úplně v pohodě : Krakonoš
a vyřešilas to zcela jistě dobře. Jen ty sama jsi měla skutečný informace vo jeho věrnosti či nevěrnosti, ty jsi vyhodnotila a vztah ukončila. Patrně teda nešlo jen vo kamarádství, a je jasno a vymalováno. V tom případě stál za prd, ty se voklepeš a život bude zase růžovej. Poradna splnila perfektně svůj účel - tazatel se zamyslel a přišel na správný řešení sám. Tak to má bejt. Hodně štěstí!
listopad 14, 2011 16:28
Kofi : KK
Pekne.
listopad 14, 2011 17:02
krakonoš : ornellat
musela jsem to tak udělat...nešlo to jinak a už nebylo zbytí.....zešílela bych...teď také šílím, ale sama...v baráku je prázdno a pusto.....po 9 letech to fakt kamarádství nebylo...a už je to všechno fuč....musím začít znova, sama, bez chlapa.....díky za podněty a názory
listopad 14, 2011 18:27
Myslel jsem : Krakonoš
kamarádství s kamarádkama, že teda asi nebylo jen kamarádství. A v tom případě jsi udělala dobře. Víš kolikrát jsem já začínal znova? Neboj, to dáš! Jo a ještě jedna poznámka - devět let je na chození strašně moc dlouho. Nevim, jestli cheš mít rodinu (a spoustu dalších informací nevim), ale jistý je, že prakticky žádnej vztah nevydrží hromadu let bez nějakýho silnýho tmelícího prvku a vývoje, bez "dítěte". Přičemž tím "dítětem" může třeba bejt společne provozovanej útulek pro psy, vedení voddílu mažoretek atd.... Každej nechce nebo nemůže mít děti, rodinu. Ale vztah, kdy dva lidi jen žijou spolu (pracujou a ve volným čase spolu nějak relaxujou nebo se bavěj), ale nemaj společnej nějakej zásadní "projekt", nemá šanci na přežití dlouhejch let. Ježdění na kole a chození do kina prostě nevydrží naplňovat vztah 10, 15 let - vyhoří to. Váš vztah byl "přechozenej" i bez kamarádek a sklonů k nevěře. Proč tomu tak bylo budeš nejspíš vědět. U těch důvodů začni, až se budeš "vodmilovávat". A příšte přeju lepší volbu.
P.S. Elektrikáři Praha maj chybu v tel. čísle.
Jo a ještě jedna poznámka - devět let je na chození strašně moc dlouho. Nevim, jestli cheš mít rodinu (a spoustu dalších informací nevim), ale jistý je, že prakticky žádnej vztah nevydrží hromadu let bez nějakýho silnýho tmelícího prvku a vývoje, bez "dítěte". Přičemž tím "dítětem" může třeba bejt společne provozovanej útulek pro psy, vedení voddílu mažoretek atd.... Každej nechce nebo nemůže mít děti, rodinu. Ale vztah, kdy dva lidi jen žijou spolu (pracujou a ve volným čase spolu nějak relaxujou nebo se bavěj), ale nemaj společnej nějakej zásadní "projekt", nemá šanci na přežití dlouhejch let. Ježdění na kole a chození do kina prostě nevydrží naplňovat vztah 10, 15 let - vyhoří to. Váš vztah byl "přechozenej" i bez kamarádek a sklonů k nevěře. Proč tomu tak bylo budeš nejspíš vědět. U těch důvodů začni, až se budeš "vodmilovávat". A příšte přeju lepší volbu. P.S. Elektrikáři Praha maj chybu v tel. čísle.
listopad 14, 2011 20:33
KK : Euridika
Já tu knížku dočítám a je fakt docela zajímavá - zajímavý pohled např. na víru. Není to blbost (to o té závislosti) - protože jsem si tím obdobím prošla kdysi taky. Trochu jsem to vytrhla z kontextu a hodně zkrátila, možná to ubralo textu na smyslu. Autor se zabývá taky problémem nezávislosti - strachu se citově vázat a být zklamán,což je můj případ. Odvíjí se to opět od výchovy, jako v podstatě všechno. Autor píše - rodiče milující, ale náhle mizející (a já si uvědomila, že se ve 14 letech naši rozvedli a oba měli dost svých starostí s novým partnerem, takže pro nás v podstatě zmizeli). To, že je patologické neumět žít bez partnera, je taky pravda. Vždycky říkám, že otevřít si žíly kvůli chlapovi nebo ženské je pitomost. Něco úplně jiného je, když přijdete třeba o dítě.
Já vím, že přečtení knížky nikoho neosvobodí od závislosti, ale může si v sobě udělat trochu jasněji. A najít si nějakého dobrého terapeuta nemusí být přece na škodu. Mě kdysi hodně pomohl ujasnit si priority.
Já vím, že přečtení knížky nikoho neosvobodí od závislosti, ale může si v sobě udělat trochu jasněji. A najít si nějakého dobrého terapeuta nemusí být přece na škodu. Mě kdysi hodně pomohl ujasnit si priority.
listopad 14, 2011 22:21
... : ornellat
Dnes je den "D"..."on" vyhozen v neděli, zůstaly mu tu ovšem jeho věci, v průběhu dnů jsem je pobalila a dnes si pro ně má někdo přijet...nevím kdo, ale výslovně jsem žádala, aby on to nebyl...nechci ho již nikdy vidět.....doufám, že tohle bude to jediné, co alespoň dodrží, když to slíbil....pocity? děsné, každou věc, co jsem brala do ruky, jsem nechtěla pustit....z očí jsem měla vodovodní kohoutky....jen doufám, že tohle všechno brzy skončí a já se vrátím do normálního života bez lží, úpěnlivě střežených tajemství a podvodů....není totiž nic strašnějšího ve vztahu dvou lidí, kteří spolu žijí, že jeden druhému nevěří...i když u nás to bylo jen jednostranné...on mi věřil 100%...proč taky ne, že....měl mě jistou....achjoooooooooooo......nechám se utratit:-((( 
listopad 15, 2011 08:01
Ornelatt,Linda, : deeres
věřte nebo nevěřte, ale Daniely teorie s pravítkem v praxi často funguje. Přijde pak den, kdy onen kdysi tak milovaný přileze s prosíkem, jenomže vy už dávno budete někde jinde. Jenom si řeknete:" Kristepane, kam jsem to dala voči!?!"
listopad 15, 2011 08:12
Nemůžu : Linda1
si zatím pomoct, ale pořád mi z toho všeho vychází nejlíp jak se odmilovat způsob - že je mi z něj špatně, hnusí se mi..Bohužel, je to týrání sama sebe, protože mám pořád před očima jak ona vypadá, za jaký model mě vyměnil, jak s ní spí, prostě bujná fantazie a ta mi dává zabrat :-( Pořád si říkám, že když se mi bude hnusit a bude mi z něj zle, tak mě to přece jen staví trochu na nohy, i třeba s myšlenkou na pomstu - však neboj, já ti ukážu ... Jenže to rve srdce, bohužel jenom moje.
listopad 15, 2011 08:33
daniela : ornellat
Danielo, to co jsi napsala je hrozně fajn...možná je problém, že už nejsem 20tka....ani 30tka...a už ani 40tka....dítě mám dospělé, samostatné....možná proto mě to tak složilo....i když jsem vztah ukončila, není mi to k ničemu...stále se trápím a tak to bolí, že to ani popsat nejde
listopad 15, 2011 08:35
Ornellat : Linda1
taky nejsem žádné tele, a právě proto nás to asi tak trápí. Ale holka, sakra to by v tom byl čert, aby někde nebyl aspoň jeden chlap, který si nás zaslouží ! I kdyby to z počátku měl být jen převozník. Akorát se obávám, že tady budeme brzy řešit otázku - jak a kde se v takovém věku seznámit ? Když se to tu propíralo, tak jsem nedávala pozor, myslela jsem si, že tohle nebudu potřebovat
listopad 15, 2011 08:45
... : deeres
Dneska se seznamuje přes internet a kdo opravdu chce, věnuje tomu svůj čas a vytrvá, tak nakonec i uspěje. Ale najít toho pravého není záležitost na pět minut, ale nakonec na každý hrnec se najde poklička, jenom to chce vytrvat a nenechat se hned odradit neúspěchem.
listopad 15, 2011 09:06
deeres : ornellat
toho pravého...vidíš a já si tolik let myslela, že tohle byl ten pravý....že už nikdy nezažiju zklamání...jsem neskutečně naivní bytost....že je to ta moje poklička na ten hrnec, co píšeš....jsem prostě v prdeli:-(((
listopad 15, 2011 09:28
Milenka je prostě jen milenka. : Milan
Každá žena si může rozmyslet, jestli chce být manželkou, nebo jí stačí být milenkou.
Manželku může mít každý jen jednu (tedy ve stejném okamžiku, postupná polygamie je u nás právně přípustná), ale milenek kolik zvládne.
Když chcete mít muže jen pro sebe, požádejte ho o uzavření manželství. A hned budete vědět, na čem jste: když Vás nechce, tak Vás prostě nechce a Vy nemůžete počítat s tím, že se v jeho životě udržíte jako jediná.
Nechápu, skutečně nechápu, jak může žena žít léta s mužem ve společné domácnosti a nechtít uzavřít manželství. Nebo jak může žít s někým, kdo si ji nechce vzít, a přitom doufat v trvalost a stabilitu takového konkubinátu.
Nazývat se pyšně přítelkyně na té věci nic nezmění. Milenka je pořád jen milenka a její postavení nejlépe vystihuje termín, který vymyslel pan Mládek pro svou universální novoslovanštinu: bokovaja ženščina.
Manželku může mít každý jen jednu (tedy ve stejném okamžiku, postupná polygamie je u nás právně přípustná), ale milenek kolik zvládne.
Když chcete mít muže jen pro sebe, požádejte ho o uzavření manželství. A hned budete vědět, na čem jste: když Vás nechce, tak Vás prostě nechce a Vy nemůžete počítat s tím, že se v jeho životě udržíte jako jediná.
Nechápu, skutečně nechápu, jak může žena žít léta s mužem ve společné domácnosti a nechtít uzavřít manželství. Nebo jak může žít s někým, kdo si ji nechce vzít, a přitom doufat v trvalost a stabilitu takového konkubinátu.
Nazývat se pyšně přítelkyně na té věci nic nezmění. Milenka je pořád jen milenka a její postavení nejlépe vystihuje termín, který vymyslel pan Mládek pro svou universální novoslovanštinu: bokovaja ženščina.
listopad 15, 2011 09:52
Milé holky, neblázněte:))) : Eva
to, co teď zažíváte, nezpůsobuje už žádný proradný chlap, Vy si tohle utrpení teď děláte fakt samy svýma myšlenkama!!!
Tak za 1.: přestaňte pitvat, co, kdy, kde jste mohly udělat jinak, aby nebyl nevěrný. NIC!!!! jste nemohly udělat jinak, nešlo tomu zabránit, nejste nikterak nedostatečné, že je Vám chlap nevěrný! ty, co si vybíráte, jsou už prostě takové typy.
Otázkou je, proč Vám přijdou tak neodolatelní, tudíž by to chtělo zapřemýšlet a popřípadě změnit i celý komplex nároků na partnera. Jestli nechcete například moc úspěšné muže???
Za 2. opravdu už je nejvyšší čas se naučit žít sama. Teprve když toto zvládnete, potkáte, na základě zákona rezonance, který fakt funguje i bez našeho přičinění, někoho, kdo to také umí, ale úplně jinak si váží toho, když může život s někým milovaným sdílet. Když se žít samy nenaučíte bez toho, že byste to pociťovaly jako újmu, že žijete chvíli samy, tak si přitáhnete zase nějakého paskvila chlapa.
Za 3. Okamžitě přestaňte provádět destrukci sebe, začněte se i v myšlenkách hýčkat. Jste určitě moc fajn holky, tak se, proboha, takhle samy netýrejte. Chápu, že to zranilo Vaše nejvnitřnější já, že máte pochybnosti o sobě, proč jste mu nestačila, co má ta jiná jiného, lepšího , než Vy. Tak nemá NIC!!!! Když chce furt jinou, ať jde! Neumí Vás prostě jen vůbec docenit.
Za 4.Začněte mít radost z prostých věcí: že jste zdravé, že jste už ledacos v životě zvládly, že Vás lidé potřebují, mají Vás mnozí rádi, že Vy samy se sebou se cítíte dobře a ke vědomí vlastní hodnoty přece nepotřebujete žádného chlapa, aby Vám tu Vaši hodnotu potvrdil!!!
Za 5. Začněte žít minutu po minutě, hodinu za hodinou si vymýšlejte program, udělejte si plány na další dny a i kdyby se Vám zoufale nechtělo, dokopejte se k tomu a všechno to zrealizujte.Člověk potřebuje řád pro své dny, když se zastaví, zničí ho to. Dejte si do těla, hodně aspoň choďte, jednak se Vám vyplaví endorfiny a druhak se Vám rozpohybuje myšlení, tudíž máte velkou šanci vystoupit ze začarovaného kruhu momentálních myšlenek.
Hned teď běžte k zrcadlu a usmějte se na tu fajn holku, kterou jste! A neříkejte, že to nejde! Jde, musíte svým myšlenkám a pocitům teď poručit, jinak Vás dočista zbytečně utýrají. A smát se na sebe choďte několikrát denně, dokud Vám to nepůjde samo a nezačnete se cítit lépe.
Držím Vám všechny palce!
Tak za 1.: přestaňte pitvat, co, kdy, kde jste mohly udělat jinak, aby nebyl nevěrný. NIC!!!! jste nemohly udělat jinak, nešlo tomu zabránit, nejste nikterak nedostatečné, že je Vám chlap nevěrný! ty, co si vybíráte, jsou už prostě takové typy.
Otázkou je, proč Vám přijdou tak neodolatelní, tudíž by to chtělo zapřemýšlet a popřípadě změnit i celý komplex nároků na partnera. Jestli nechcete například moc úspěšné muže???
Za 2. opravdu už je nejvyšší čas se naučit žít sama. Teprve když toto zvládnete, potkáte, na základě zákona rezonance, který fakt funguje i bez našeho přičinění, někoho, kdo to také umí, ale úplně jinak si váží toho, když může život s někým milovaným sdílet. Když se žít samy nenaučíte bez toho, že byste to pociťovaly jako újmu, že žijete chvíli samy, tak si přitáhnete zase nějakého paskvila chlapa.
Za 3. Okamžitě přestaňte provádět destrukci sebe, začněte se i v myšlenkách hýčkat. Jste určitě moc fajn holky, tak se, proboha, takhle samy netýrejte. Chápu, že to zranilo Vaše nejvnitřnější já, že máte pochybnosti o sobě, proč jste mu nestačila, co má ta jiná jiného, lepšího , než Vy. Tak nemá NIC!!!! Když chce furt jinou, ať jde! Neumí Vás prostě jen vůbec docenit.
Za 4.Začněte mít radost z prostých věcí: že jste zdravé, že jste už ledacos v životě zvládly, že Vás lidé potřebují, mají Vás mnozí rádi, že Vy samy se sebou se cítíte dobře a ke vědomí vlastní hodnoty přece nepotřebujete žádného chlapa, aby Vám tu Vaši hodnotu potvrdil!!!
Za 5. Začněte žít minutu po minutě, hodinu za hodinou si vymýšlejte program, udělejte si plány na další dny a i kdyby se Vám zoufale nechtělo, dokopejte se k tomu a všechno to zrealizujte.Člověk potřebuje řád pro své dny, když se zastaví, zničí ho to. Dejte si do těla, hodně aspoň choďte, jednak se Vám vyplaví endorfiny a druhak se Vám rozpohybuje myšlení, tudíž máte velkou šanci vystoupit ze začarovaného kruhu momentálních myšlenek.
Hned teď běžte k zrcadlu a usmějte se na tu fajn holku, kterou jste! A neříkejte, že to nejde!
Jde, musíte svým myšlenkám a pocitům teď poručit, jinak Vás dočista zbytečně utýrají. A smát se na sebe choďte několikrát denně, dokud Vám to nepůjde samo a nezačnete se cítit lépe. Držím Vám všechny palce!
listopad 15, 2011 10:04
Milane, fakt si myslíš, : jednababi
že manželství je celoživotní záruka věrnosti? Že když se chlap ožení, lze "počítat s tím, že se v jeho životě udržíte jako jediná"? Že oddací list funguje jako selektivní pás cudnosti?
"Když chcete mít muže jen pro sebe, požádejte ho o uzavření manželství."
"Když chcete mít muže jen pro sebe, požádejte ho o uzavření manželství."
listopad 15, 2011 10:24
... : Hanka V.
Evo, to jsi napsala moc hezky. To by si zasloužilo dát jako radu do hlavního článku. Souhlasím s tím do posledního slova. Přesně tak to funguje. Znám to sama ze své zkušenosti, leč prokopat jsem se k tomu musela sama metodou pokus-omyl. Ale je to za mnou a dnes už to vím taky. Jen mi to pár let trvalo, protože jsem se nikde nedočetla takového hezkého návodu.
listopad 15, 2011 11:14
... : ornellat
tak mám smůlu...věci dnes odvezené nebudou...není auto, zkouší na mě, že si pro ně přijede sám...asi mě chce pořádně ještě potrápit..no, tak o to tedy nestojím...nechci ho ani vidět...no, tak to nikdy....a jeho stupidní otázka, jak je?? mě přivedla do varu!!!!!!
listopad 15, 2011 12:20
Kdybych tě měla nablízku... : d@niela
Dyk on tě má jak na dálkový ovládání! Trochu sebeovládání, ženská! Frajerka budeš, když to tedy všechno spakuješ, připravíš si to ke dveřím a pošleš mu sms: "OK, tak si přijeď, máš to tu" - No, a když ho uvidíš za dveřma, otevřeš, usměješ se, balíky mu vyšoupneš a řekneš "Ahoj, doufám, že je to všechno, když tak se ozvi..."
A - budeš se tvářit neuřvaně, suverenně, pohodově.
Já vím, bude to fuška, tak si dej třebas před tím panáka, studenej hadr na obličej, abys nevypadala uřvaně, chápeš?
Pak můžeš promočit všechny polštáře (slzama, jak jinak), ale ten pohled na uřvanou zhrouceninku mu rozhodně nedopřej!
Doháje, máš přeci nějakou hrdost, ne?
Tak, a pak mi napiš, jak to proběhlo...
Mj. až to zvládneš, uvidíš, jakou budeš mít ze sebe radost, že jsi se alespoň malinko postavila na svý nožičky
A - budeš se tvářit neuřvaně, suverenně, pohodově.
Já vím, bude to fuška, tak si dej třebas před tím panáka, studenej hadr na obličej, abys nevypadala uřvaně, chápeš?
Pak můžeš promočit všechny polštáře (slzama, jak jinak), ale ten pohled na uřvanou zhrouceninku mu rozhodně nedopřej!
Doháje, máš přeci nějakou hrdost, ne?
Tak, a pak mi napiš, jak to proběhlo...
Mj. až to zvládneš, uvidíš, jakou budeš mít ze sebe radost, že jsi se alespoň malinko postavila na svý nožičky
listopad 15, 2011 12:32
... : Hanka V.
Ornelo, tak mu napiš, že existuje taxislužba, i nákladní, a že mu tedy dáš ty věci před dveře do bytu. Třeba je tam, až si najde auto, ještě najde.
listopad 15, 2011 12:32
... : Hanka V.
Případně mu je vykliď do sklepa, ať je nemáš na očích.
listopad 15, 2011 12:33
Jak na dálkový ovládání, : Linda1
ježiš to je přesně ten výraz. Se mnou taky tak zachází. A otázka jak mi je, mi přijde jako nejtrapnější výsměch. A po ní následuje, taky mi není dobře...uuuuuffffff A pak mě nemá držet pomyšlení na pomstu ??
Ornello, drž se. Jsou to šmejdi, oba !
Ornello, drž se. Jsou to šmejdi, oba !
listopad 15, 2011 12:43
... : ornellat
Nachystala jsem to všechno na dvůr a že toho je, to je na náklaďák a napsala mu, že je mi jedno, že nemá auto..až ho bude mít, tak bude....nechci aby mě viděl, jak jsem z toho v háji...nedopřeju mu žádnej pohled na mě...proč taky....nejsem taková frajerka, v normálním životě ano, ale co se jeho osoby týká, tak se přiznávám, nedávám to.....
Hanka.....díky za nápad....akorát, že já bydlím 40 km od něj a on je pan šetřivý :-)))...to je jen záminka, aby mě viděl...aby zase blábolil ty nesmyslný sladký řeči...a já už je nechci poslouchat....aby si mohl nechat otevřená zadní vrátka, když mu to náhodou u té mladé, neokoukané nevyjde....a já to nechci..chci ty dveře zavřít a udělat tlustou čáru!!!!
Hanka.....díky za nápad....akorát, že já bydlím 40 km od něj a on je pan šetřivý :-)))...to je jen záminka, aby mě viděl...aby zase blábolil ty nesmyslný sladký řeči...a já už je nechci poslouchat....aby si mohl nechat otevřená zadní vrátka, když mu to náhodou u té mladé, neokoukané nevyjde....a já to nechci..chci ty dveře zavřít a udělat tlustou čáru!!!!
listopad 15, 2011 12:43
linda.... : ornellat
a to jsi trefila...není to náhodou jedna a ta samá osoba??? :-))...přesně to píše, jak Ti je, mě taky není zrovna nejlíp...vraždila bych!!!!!
listopad 15, 2011 12:48
Hehe : KK
s tema vecma se kolikrat dejou veci. Pripomina mi to "muj rozchod". Nejake moje veci byly u nej, nejake jeho u me. Ja mu ihned po oznameni rozchodu vratila klic od jeho domova, doma jsem sbalila veci (vesmes to byly kraviny typu knizky, CD, par kusu obleceni atp.) do tasek. On mel tehdy u sebe krome veci obdobneho typu take muj PC a videokazetu z moji promoce. Vsechno ostatni vem cert, ale PC byla pro me tehdy vec, kterou jsem si nemohla dovolit nekomu velkoryse prenechat a videokazeta z promoce je proste vec osobniho charakteru, se kterou skutecne nevim, co by chtel delat. Jelikoz on tehdy ten muj PC jeste potreboval (ja ne), tak jsem mu ho jeste na 14 dni pujcila s tim, ze mi ho doveze spolecne se vsemi mymi vecmi a ja mu predam ty jeho. Co myslite, ze se stalo? Pocitac mi sice po dvou tydnech privezl (ale az po urgenci), ale na to ostatni zapomnel, dokonce zapomnel, ze by mi taktez mel vratit klic od meho domova (!!!). Nad starymi kramy jsem mavla rukou, ale ta videokazeta me docela zrala. Byla jsem ale tak hrda, ze jsem ho kvuli tomu nekontaktovala asi rok... pak jsem na natlak rodiny jednoho dne u nej zazvonila a o tu kazetu mezi dverma proste pozadala. To uz jsem byla pravda trochu vic nad veci a nehrozilo, ze me uvidi ubrecenou nebo tak neco :-).
listopad 15, 2011 12:51
Za chvíli : Linda1
se budu Ornellat v tom pláči i smát . Jak je ti, je mi smutno, proč to tak musí být ? Není mi dobře, necítím se dobře, takhle je to špatně atd atd...Si říkám, a za jakých okolností mi to píše ? Chodí s mobilem na záchod, nebo do koupelny ? Nebo píše jen když má příležitost. Já vím že je to hnusný, ale mě ta chuť na pomstu prostě nepřechází ... naštěstí se znám, je to jenom v myšlenkách. Ta snaha nechat si otevřená vrátka, vždycky to ten prevít tak dělal. Nidky se nedokázal úplně odstřihnout, pokaždé někam dolízal.
. Jak je ti, je mi smutno, proč to tak musí být ? Není mi dobře, necítím se dobře, takhle je to špatně atd atd...Si říkám, a za jakých okolností mi to píše ? Chodí s mobilem na záchod, nebo do koupelny ? Nebo píše jen když má příležitost. Já vím že je to hnusný, ale mě ta chuť na pomstu prostě nepřechází ... naštěstí se znám, je to jenom v myšlenkách. Ta snaha nechat si otevřená vrátka, vždycky to ten prevít tak dělal. Nidky se nedokázal úplně odstřihnout, pokaždé někam dolízal.listopad 15, 2011 12:55
Hele : KK
ja mam myslenky na pomstu obcas jeste ted :-). A to uz uplynula od rozchodu pekna radka let. Treba kdyz si vzpomenu, v jakem stavu mi ten pujceny pocitac vratil. Jakozto spravny "brouk Pytlik - prace vseho druhu" dospel k zaveru, ze by bylo treba nainstalovat nejaky lepsi operacni system (tusim namisto Windows 98 rovnou Windows XP), akorat jaksi nepopremyslel nad tim, zda na to ten PC ma vhodny hardware. Takze umysl sice mozna dobry (nevim, snad nejaky zastydly pocit studu ci spatneho svedomi), ale PC na hovno, pomaly a porad padal. Po cca dvou letech, kdyz to videl muj manzel, jen kroutil palici, jak toto nekdo mohl udelat... Nas*at do ruk a nepustit k vode.
listopad 15, 2011 13:02
linda.... : ornellat
úplně stejný....oni to snad píší přes kopírák....on je u té své a mě píše takové sms...no nechápu....zabít málo...i já mám chuť se pomstít....ale jeho to dožene samo, nastaví se mu zrcadlo, postupem času...na každou svini se vaří voda a najde řezník...a jedno jestli ho miluju nebo ne!!!!
listopad 15, 2011 13:08
linda... : ornellat
nemáš skype...mohly bychom se denně dělit o zážitky ze sms, co nám píší :-))
listopad 15, 2011 13:10
Že s nimi ještě vůbec komunikujete, lindo a ornellat! : Myška
Vykašlete se na ně, sms mažte a hotovo. Trochu hrdosti!
listopad 15, 2011 13:17
myška... : ornellat
i na to dojde, jen jak zmizí ty jeho krámy..pak ho bloknu a je to
listopad 15, 2011 13:20
... : Hanka V.
A otázka jak mi je, mi přijde jako nejtrapnější výsměch. A po ní následuje, taky mi není dobře...
Lindo, tak mu neříkej, že ti není dobře. Usměj se a řekni, že je ti fajn. Kdyby odpověděl, že mu není dobře, tak mu prozraď, že je to jeho problém. Vybrečet se můžeš až doma, až tě nebude vidět. Dokud mu budeš dávat najevo, že tě to mrzí, že je ti to líto, že jsi smutná a nešťstná, dotud se bude ptát a trápit tě. Když neuvidí očekávanou reakci, přestane ho to za chvíli bavit.
listopad 15, 2011 13:25
Děkuji, : Linda1
já ten návod v podstatě znám. Ignorovat a ignorovat. Jenže, návod je jedna věc,ale pak to neudržíte na uzdě. Nevyměňuji si s ním sms pořád, ale večer jsem to neustála (chlapec asi měl volno tak psal). Neodpovídám že je mi zle, ale že to mu může být fuk. Jenže on je věčný kňoural (já si kňourám tady a nebo sama v posteli), to od něj pak přišly zprávy o tom jak je mu bídně...a já si říkám jo bídně..a jak je to možný ? Nový model, nová žena, teplo v posteli, tak proč je mu bídně ? Kdo mi tohle vysvětlí.. Na druhou stranu, ať škemrá žebrák, až mu na to ta jeho nová přijde... Ornello, napadlo mě, že plevelíme tady diskuzi, možná vlastní výměna by nebyla špatná, pokud máš zájem, zvaž to a nechám ti u Daniely svoje skype. Možná podpora tohoto typu nám pomůže. Je pravda, že tady pluji na něj, ale uvnitř ho nemám vymazaného, pořád k němu cítím lásku, za to všechno si to nezaslouží, a proto to taky tak bolí.
Na druhou stranu, ať škemrá žebrák, až mu na to ta jeho nová přijde... Ornello, napadlo mě, že plevelíme tady diskuzi, možná vlastní výměna by nebyla špatná, pokud máš zájem, zvaž to a nechám ti u Daniely svoje skype. Možná podpora tohoto typu nám pomůže. Je pravda, že tady pluji na něj, ale uvnitř ho nemám vymazaného, pořád k němu cítím lásku, za to všechno si to nezaslouží, a proto to taky tak bolí.listopad 15, 2011 13:34
Ornello, : d@niela
takže jsi zajíček už po několikátém odstřelu... No a? Já vím, teď si říkáš, že on byl ten poslední atd. - Blbost!
Zaprvé, tyhle pokořenecké řeči a myšlenky nejsou k ničemu, jen tě to dusí a trápí. Proč?
Musíš si poručit, napřed třeba jen to, aby to na tobě neviděli všichni. Abys se před okolím zase postavila na nohy, ukázala, že "tebe jen tak něco nerozhází". Ono to zatím nepůjde "nafurt", chápu, že ještě nějaký ty kapesníky vyždímeš, ale nepoddávej se tomu tak.
Mám takový životní kredo: "Dum spiro spero" - v překladu z latiny to je "Dokud dýchám, doufám". A ještě něco - ptáka Fénixe, co se znovuzrodil z vlastního popela.
Jednoduše - pokud to jde, nevzdávat se, i když tě život šlape, mlátí - nevzdávat se.
Co ty víš? Třebas už někde je nějakej bezva frajer, kterej je pro tebe připravenej... Hodnej, zodpovědnej, ohleduplnej... Jen ty jsi na něj neměla čas, protože jsi urputně trvala na tomhle neřádovi...
Tak, už se trochu usměj...
Zaprvé, tyhle pokořenecké řeči a myšlenky nejsou k ničemu, jen tě to dusí a trápí. Proč?
Musíš si poručit, napřed třeba jen to, aby to na tobě neviděli všichni. Abys se před okolím zase postavila na nohy, ukázala, že "tebe jen tak něco nerozhází". Ono to zatím nepůjde "nafurt", chápu, že ještě nějaký ty kapesníky vyždímeš, ale nepoddávej se tomu tak.
Mám takový životní kredo: "Dum spiro spero" - v překladu z latiny to je "Dokud dýchám, doufám". A ještě něco - ptáka Fénixe, co se znovuzrodil z vlastního popela.
Jednoduše - pokud to jde, nevzdávat se, i když tě život šlape, mlátí - nevzdávat se.
Co ty víš? Třebas už někde je nějakej bezva frajer, kterej je pro tebe připravenej... Hodnej, zodpovědnej, ohleduplnej... Jen ty jsi na něj neměla čas, protože jsi urputně trvala na tomhle neřádovi...
Tak, už se trochu usměj...
listopad 15, 2011 13:37
Lindo "až mu na to ta jeho nová přijde... " : Myška
Snad bys ho nechtěla vrátit?
Já bych tedy na sms nereagovala, i kdyby v nich fňukal sebevíc. Má co chtěl, a fňuká jen proto, aby tě trápil, aby tě k sobě pořád poutal.
Já bych tedy na sms nereagovala, i kdyby v nich fňukal sebevíc. Má co chtěl, a fňuká jen proto, aby tě trápil, aby tě k sobě pořád poutal.
listopad 15, 2011 13:39
Souhlasim : KK
taky jsem se musela naucit na urcite veci nereagovat, resp. reagovat urcitym zpusobem.
Tak napr. na otazky, jak se mam, je asi opravdu blbost odpovidat, ze blbe. Ale zase pozor na nejake prehravane veseli, to obvykle druha strana stejne prokoukne. Nejlepsi je odpoved s kamennym ksichtem typu "jde to". Pokud on zacne horekovat, tak bych bud strucne odpovedela "to je mi lito" (hotovo, tecka), pokud by mel tendenci pokracovat a rozvadet to, tak bych mu slusne sdelila, ze nejsi zadny psycholog amater a pokud ma problemy, at se obrati na nekoho fundovaneho. Kdyz se naopak naparuje, jak se ma dobre, tak bych rekla neco jako "to je fajn" a snazila se hovor utnout (stylem "zrovna strasne specham, promin").
Ale dalo mi to praci. Hlavne ty kamenne ksichty.
Casem se treba budete schopni normalne pobavit. Ale to je horizont spis let nez mesicu. Behem te doby si x krat projdete fazemi smutku, hnevu, vzteku, touhy po pomste, po sebeutraceni... Ja jen drzim pesti, at to obdobi trva co mozna nejkratsi dobu a at vam pomuze nalezt ten spravny protejsek.
Tak napr. na otazky, jak se mam, je asi opravdu blbost odpovidat, ze blbe. Ale zase pozor na nejake prehravane veseli, to obvykle druha strana stejne prokoukne. Nejlepsi je odpoved s kamennym ksichtem typu "jde to". Pokud on zacne horekovat, tak bych bud strucne odpovedela "to je mi lito" (hotovo, tecka), pokud by mel tendenci pokracovat a rozvadet to, tak bych mu slusne sdelila, ze nejsi zadny psycholog amater a pokud ma problemy, at se obrati na nekoho fundovaneho. Kdyz se naopak naparuje, jak se ma dobre, tak bych rekla neco jako "to je fajn" a snazila se hovor utnout (stylem "zrovna strasne specham, promin").
Ale dalo mi to praci. Hlavne ty kamenne ksichty.
Casem se treba budete schopni normalne pobavit. Ale to je horizont spis let nez mesicu. Behem te doby si x krat projdete fazemi smutku, hnevu, vzteku, touhy po pomste, po sebeutraceni... Ja jen drzim pesti, at to obdobi trva co mozna nejkratsi dobu a at vam pomuze nalezt ten spravny protejsek.
listopad 15, 2011 13:43
Myško, : Linda1
máš pravdu. Fňuká jen proto, aby mě trápil a aby mě k sobě poutal. Vůbec nechápu, proč to dělá, co z toho má ? A vrátit ho ? To je otázka, ne nechtěla bych ho vrátit (křičí rozum), srdce říká třeba možná (???). Ne já vím že nechtěla ! Ale momentálně možná právě tohle je ten pocit po tom pocitu pomsty...neměl sis hrát chlapečku s ohňem, teď tě nechce ani jedna....
listopad 15, 2011 13:43
linda : ornellat
kde máš ten skype....u daniely, a jak se k němu dostanu?
listopad 15, 2011 13:48
Jen abys to vydržela, Lindo, pokud by ho ta druhá kopla do zadku! : Myška
Abys nevyměkla, a nevzala ho zase na milost! Tím by si ověřil, že tě má dokonale ochočenou a vše by začalo nanovo.
listopad 15, 2011 14:01
daniela... : ornellat
Danielo, díky..už jsem se usmála...ono to časem půjde, já vím..jen musím překonat tohle šílené období...jen ty sms od něj...to je takovej humus, zvracela bych...ale jo, ať pokračuje, hnusí se mi sám....
vážně nevím, jestli na mě někde někdo čeká...pravda je ta, že nechci chlapa ani vidět a to hodně dlouho:-(
vážně nevím, jestli na mě někde někdo čeká...pravda je ta, že nechci chlapa ani vidět a to hodně dlouho:-(
listopad 15, 2011 14:04
Šmarjá, Lindo, proč to píše??? : Eva
Vůbec, vůbec si nenamlouvej, že snad kvůli tobě, kvůli tomu, aby tě k sobě poutal....ten se stará nanejvýše a výhradně o sebe! Jeho egu, mužské ješitnosti dělá mooooc dobře, jak jsi vyřízená, jak se o něj ženský mohou poprat, rvou si z hlavy vlasy, celé noci prosedí nad mobilem, zda neucmrdne nějaká SMS...to musí být ale SAMEC!!!!
listopad 15, 2011 14:07
Myško, : Linda1
já si to nebezpečí uvědomuju...příliš jsem vždycky milovala a on byl můj osudový, to jsem říkala i když jsem s ním nebyla i když jsem s ním byla. Nevím za ty roky, pořád nás to táhne k sobě, proč. A jak já blbec umím odpouštět. Nechci vyměknout, opravdu ne. To už by byl můj konec. To je právě to, v čem se tak zmítám, nenávist - láska - touha - pomsta - žárlivost...
Ornello, měla jsem kdysi mail na Danielu, ale nemám ho. Opravdu svůj veřejný skype zde nemůžu uvádět, nezlob se. Nevím jak, pokud se ti podaří poslat kontakt, mě ted nic nenapadá.
Ornello, měla jsem kdysi mail na Danielu, ale nemám ho. Opravdu svůj veřejný skype zde nemůžu uvádět, nezlob se. Nevím jak, pokud se ti podaří poslat kontakt, mě ted nic nenapadá.
listopad 15, 2011 14:09
Evo, ale on ji k sobě právě poutá, kdyby se odpoutala, tak se na něj vykašle, bude imunní vůči jeho výlevům, a : Myška
on bude moct chodit po uších, a nebude mu to nic platné.
listopad 15, 2011 14:16
... : Hanka V.
Lindo, odpouštět jo, nechat si kálit na hlavu ne. Klidně mu odpusť, ale nedovol mu (a hlavně sobě), aby ti zase znovu ubližoval. Zejména nyní, když už víš, jaký je.
A jestli hledáš mail na danielu, tak vlevo v menu máš přímo "kontakty" a pod tím odkazy na "napište nám".
A jestli hledáš mail na danielu, tak vlevo v menu máš přímo "kontakty" a pod tím odkazy na "napište nám".
listopad 15, 2011 14:16
linda : ornellat
hele, já to risknu..můj skype je petrushak717
listopad 15, 2011 14:19
Evo díky : Linda1
brečím už jen smíchy :-) On to byl fakt SAMEC
listopad 15, 2011 14:47
... : ornellat
Dneska smíchy nebrečím, včera jsem se jakžtakž bavila...ale dnes...od brzkého rána sedím a bojím se, že si pro ty krámy, co tady má přijede sám....nechci ho už vidět....srdce mi tak buší, že mám pocit, že mi vyskočí z těla!!!!!
listopad 16, 2011 08:14
... : ornellat
achjo.....od rána od 1/2 9 sms, že nemá auto a že si pro ty krámy chce přijet sám...no to určite....vystrčim to před vrata a je to.....třeba to tam ještě najde až se uráčí si pro to přijet!!!!
listopad 16, 2011 09:07
... : Kofi
když se to před časem týkalo mně, tak jsem mu napsala, že pokud si do tehdy a tehdy nepřijede budu to brát jakože o ty věci nestojím a že je vyhodím nebo že před barákem udělám výprodej, že o ně nestojím a že chci mít už od něj klid a že mně skutečně nezajímá, jak si to zařídí (jeho taky spousta věcí nezajímala). Nakonec (asi po třetí výzvě) pochopil, že to myslím vážně. Byla jsem drsná, ale jinak to nejde.
Jsem si taky dělala srandu, že to nafotím, dám na net a pošlu mu odkaz, aby si případně mohl své věci odkoupit.
No jo, ale jak to udělat, abyste nemuseli být v kontaktu nevím, asi to prsknout za dveře až Ti dá vědět, kdy dorazí. A moc se s ním nemazat. Jinak to asi nejde. Není to příjemné a je to hodně čerstvé, ale vydrž, přejde to.
Jsem si taky dělala srandu, že to nafotím, dám na net a pošlu mu odkaz, aby si případně mohl své věci odkoupit
. No jo, ale jak to udělat, abyste nemuseli být v kontaktu nevím, asi to prsknout za dveře až Ti dá vědět, kdy dorazí. A moc se s ním nemazat. Jinak to asi nejde. Není to příjemné a je to hodně čerstvé, ale vydrž, přejde to.
listopad 16, 2011 10:35
kofi : ornellat
už došla sms, že přijede kámoš za 45 minut...on ví, že se s tím nepářu, že pokud by někoho nesehnal, že bych to vystrčila za vrata a bylo by mi jedno, kdo to ukradne...tak se snažil....každý strůjcem štěstí svého....já mu neříkala, aby se začal kurwit, lhát mi a dělat ze mě debila....udělal si ze mě rohožku, co čeká ode mne..že budu milá, hodná...no tak to těžko :-)
listopad 16, 2011 10:48
Super, : Kofi
tak to nakonec dopadlo dobře, tedy, že nepřijede on. A Ty se nemusíš trápit ještě více.
A teď je to všechno jen na Tobě, jak rychle se z toho dostaneš.
Hlavně si nepřipouštěj k tělu myšlenky začínající kdyby... nebo vzpomínky... to je taková soukromá mučírna. Jistěže přijdou, ale nech je odejít, nezaobrírej se jimi.
Musíš být v tomto k sobě tvrdá, abys netpěla víc než je třeba.
Nemáš zapotřebí se jím už zaobírat, myslím, že není dobré ani pěstovat v sobě zlobu. Jen uvědomění, že tohle pro sebe nechceš. A to by mohlo stačit. Prožiješ pár krušných chvilek, ale čím víc si budeš vážit sama sebe, tím to bude lepší. Pomalu se začneš na svět usmívat a on zas na Tebe a bude Ti krásně.
Jistě to zvládneš, vyhraješ ten vnitřní boj a nakonec si třeba uvědomíš, že jsi ho vlastně nemilovala, že jsi milovala představu, kterou sis o něm vytvořila. Tak jsem to alespoň měla já. Nebylo třeba se na něj zlobit, protože najednou přede mnou stál člověk, který si vlastně sám nevěděl rady se sebou ani se svým životem.
A že to jak se ke mně choval nebylo vlastně ani tak o něm jako o mě. Kdybych byla jiná (silnější a sebejistější) nikdy by mi do života nevstoupil. A přišel právě proto, abych si to uvědomila a našla sama sebe. Jsem mu nakonec vlastně vděčná i když jsem si prožila perné chvilky. Ale dnes jsem někdo jiný i díky těm všem zážitkům. A hlavně jsem šťastná jen z toho, že žiju. Dřív bylo mé štěstí podmíněno vnějšími podmínkami a dnes to tak již není.
Ale každý má jinou cestu a tohle je jen můj náhled a má zkušenost.
A teď je to všechno jen na Tobě, jak rychle se z toho dostaneš.
Hlavně si nepřipouštěj k tělu myšlenky začínající kdyby... nebo vzpomínky... to je taková soukromá mučírna. Jistěže přijdou, ale nech je odejít, nezaobrírej se jimi.
Musíš být v tomto k sobě tvrdá, abys netpěla víc než je třeba.
Nemáš zapotřebí se jím už zaobírat, myslím, že není dobré ani pěstovat v sobě zlobu. Jen uvědomění, že tohle pro sebe nechceš. A to by mohlo stačit. Prožiješ pár krušných chvilek, ale čím víc si budeš vážit sama sebe, tím to bude lepší. Pomalu se začneš na svět usmívat a on zas na Tebe a bude Ti krásně.
Jistě to zvládneš, vyhraješ ten vnitřní boj a nakonec si třeba uvědomíš, že jsi ho vlastně nemilovala, že jsi milovala představu, kterou sis o něm vytvořila. Tak jsem to alespoň měla já. Nebylo třeba se na něj zlobit, protože najednou přede mnou stál člověk, který si vlastně sám nevěděl rady se sebou ani se svým životem.
A že to jak se ke mně choval nebylo vlastně ani tak o něm jako o mě. Kdybych byla jiná (silnější a sebejistější) nikdy by mi do života nevstoupil. A přišel právě proto, abych si to uvědomila a našla sama sebe. Jsem mu nakonec vlastně vděčná i když jsem si prožila perné chvilky. Ale dnes jsem někdo jiný i díky těm všem zážitkům. A hlavně jsem šťastná jen z toho, že žiju. Dřív bylo mé štěstí podmíněno vnějšími podmínkami a dnes to tak již není.
Ale každý má jinou cestu a tohle je jen můj náhled a má zkušenost.
listopad 16, 2011 11:40
... : ornellat
a je to...všechno už je pryč...tak a teď se jen dostat ze stavu strašného smutku a prázdnoty:-(((
listopad 16, 2011 11:45
se hlásí, : Linda1
že zarytě mlčí...ale chcípám to je pravda. Zatím žádný odraz ode dna...V každém případě se dostávám do stavu apatie, což je asi dobře.
listopad 17, 2011 21:24
... : ornellat
no dnes je zase den....od rána brzkého, slzy...smutek, beznaděj...naštěstí nepíše sms, poslední ve středu odpoledne, rychle se oklepal...pořád hledím na mobil a čekám....ale na co??? zpět ho vzít nemohu, i kdybych sebevíc chtěla...nic by to nezměnilo....do prdele, do prdele, do prdele!!!!!!!!
listopad 18, 2011 10:07
Holky : KK
ono to opravdu bude na dlouho :-(.
Rozchod, ktery me asi nejvic zasahl, jsem absolvovala pred cca 7 lety a bohuzel urcite rezidualni pocity smutku pretrvavaji. Ani ne tolik nad tim, ze nejsme spolu (postupem casu vidim vic a vic, ze by to byl zivot nanic), ale spis nad zpusobem, jakym ten rozchod probihal. Neni nad to se umet rozejit/rozvest slusne a s gracii :-(.
Rozesli jsme se nekdy v zari. Pamatuju si, ze prvni tyden jsem chodila jako ve snu. Nic jsem nejedla, jenom jsem pila vodu. Byla jsem totalne vyrizena. Nasledujici dny vubec neubihaly, resp. tyden jeste jakz takz, ale nebylo lehke zit jen praci a navratem domu do prazdna. Citila jsem se strasne sama i proto, ze jsem se najednou citila (a rekla bych pravem) odrizla od spolecnych pratel, dosud spolecne provozovanych aktivit... Prihlasila jsem se proto na intenzivni kurz anglictiny a i kdyz jsem kolikrat zapasila s odporem tam jit, zpetne mam pocit, ze to bylo to nejlepsi, do ceho jsem mohla svuj cas investovat.
Pak byly tezke prvni Vanoce sama, to jsem prochodila vecery ulicema a bulela jsem. Totez Silvestr a vubec "prezit zimu" nebylo nic moc. Pocity se trochu zlepsily na jare, svoje udelal urcite i cas. Zase jsem hodne chodila ven, ale opet spis sama. Postupne jsem si udelala i vlastni pratele, ti spolecni bohuzel z velke casti skoncili jako jeho pratele :-(, coz byl dalsi duvod k depresi.
Na jare jsem se taky seznamila a zamilovala, mohlo to byt super, ale nebylo to oboustranne intenzivni - vyrovnane, a tim padem me cekal dalsi rozchod, ktery jsem prozivala stejne blbe, jako ten predchozi, i presto, ze jsem tady s tim clovekem byla jen par mesicu.
Pak jsem udelala v zivote takovou vetsi inventuru, zmenila jsem hodne veci... a pak jsem se seznamila s mym nynejsim manzelem. Pak uz to bylo fajn, moc fajn... ale dlouho jsem sebou tahla "batoh" z predchozich vztahu, resp. hlavne z toho prvniho. Vzdycky rikam, ze jsem tak trochu "citovy vozickar". Ze uz ode me ten partner nektere veci nemuze cekat a s nekteryma bohuzel nehnu. Treba prave s pretrvavajicim pocitem smutku, ktery me od te doby provazi, kam se hnu. Proto moc neverim tomu rceni, ze co cloveka nezabije, to ho posili. Nekdy ho to akorat zmrzaci.
Rozchod, ktery me asi nejvic zasahl, jsem absolvovala pred cca 7 lety a bohuzel urcite rezidualni pocity smutku pretrvavaji. Ani ne tolik nad tim, ze nejsme spolu (postupem casu vidim vic a vic, ze by to byl zivot nanic), ale spis nad zpusobem, jakym ten rozchod probihal. Neni nad to se umet rozejit/rozvest slusne a s gracii :-(.
Rozesli jsme se nekdy v zari. Pamatuju si, ze prvni tyden jsem chodila jako ve snu. Nic jsem nejedla, jenom jsem pila vodu. Byla jsem totalne vyrizena. Nasledujici dny vubec neubihaly, resp. tyden jeste jakz takz, ale nebylo lehke zit jen praci a navratem domu do prazdna. Citila jsem se strasne sama i proto, ze jsem se najednou citila (a rekla bych pravem) odrizla od spolecnych pratel, dosud spolecne provozovanych aktivit... Prihlasila jsem se proto na intenzivni kurz anglictiny a i kdyz jsem kolikrat zapasila s odporem tam jit, zpetne mam pocit, ze to bylo to nejlepsi, do ceho jsem mohla svuj cas investovat.
Pak byly tezke prvni Vanoce sama, to jsem prochodila vecery ulicema a bulela jsem. Totez Silvestr a vubec "prezit zimu" nebylo nic moc. Pocity se trochu zlepsily na jare, svoje udelal urcite i cas. Zase jsem hodne chodila ven, ale opet spis sama. Postupne jsem si udelala i vlastni pratele, ti spolecni bohuzel z velke casti skoncili jako jeho pratele :-(, coz byl dalsi duvod k depresi.
Na jare jsem se taky seznamila a zamilovala, mohlo to byt super, ale nebylo to oboustranne intenzivni - vyrovnane, a tim padem me cekal dalsi rozchod, ktery jsem prozivala stejne blbe, jako ten predchozi, i presto, ze jsem tady s tim clovekem byla jen par mesicu.
Pak jsem udelala v zivote takovou vetsi inventuru, zmenila jsem hodne veci... a pak jsem se seznamila s mym nynejsim manzelem. Pak uz to bylo fajn, moc fajn... ale dlouho jsem sebou tahla "batoh" z predchozich vztahu, resp. hlavne z toho prvniho. Vzdycky rikam, ze jsem tak trochu "citovy vozickar". Ze uz ode me ten partner nektere veci nemuze cekat a s nekteryma bohuzel nehnu. Treba prave s pretrvavajicim pocitem smutku, ktery me od te doby provazi, kam se hnu. Proto moc neverim tomu rceni, ze co cloveka nezabije, to ho posili. Nekdy ho to akorat zmrzaci.
listopad 18, 2011 11:27
Tady je to jak online : strejda
komentované hokejové utkání.
Dobrý...
Dobrý...
listopad 19, 2011 12:12
шайбу! шайбу! : Krakonoš
шайбу! шайбу!
listopad 20, 2011 13:57
uf uf uf : ornellat
Včera byl den D, po 8 dnech jsem ho zase viděla...rozhovor neproběhl zrovna v klidu....ale byla jsem smířená, že to se mnou nic nedělá....no, opak byl pravdou...večer přijel ke mě domů....já kráva ho pustila....debata o ničem...jen obviňování a mlčení....jsem kráva nebeská...proč jsem to dělala, co jsem od toho čekala...že se za 8 dní změní....asi jo....no, naivka jako zeměkoule....nedokážu mu odolat, je to hrozné...neumím se ovládat.......dnes ráno odjel...již navždy.....nedávám to....byla jsem v tom vztahu nějak navíc....zase smutek, pláč, beznaděj a zoufalství....lobotomii....neděláte někdo?????
listopad 22, 2011 12:23
Šmarjá, Ornello, : Eva
přišel včera večer...a odjel dnes ráno...již navždy.....PROČ si tak ubližuješ? Nebo to bylo snad pro sichr, kdyby TO náhodou bylo naposledy v životě?
Nesoudím Tě, ale je to dočista sebevražedné chování, holka. To Tě nikdo nenaučil se mít ráda?
Nesoudím Tě, ale je to dočista sebevražedné chování, holka. To Tě nikdo nenaučil se mít ráda?
listopad 22, 2011 18:06
... : bb2
za to může Krakonoš, kdyby neskandoval šajbu, šajbu, tak by Ornellin úžasňák neskóroval
listopad 22, 2011 18:13
asi není : Linda1
vhodné nějak otvírat starou diskuzi, ale můžu Vám říct, že takovým peklem skrz rozchod a návrat jsem neprošla snad nikdy. Toho člověka miluji, miluji ho celým srdcem. Je to 14 dní, co doslova dodělávám. Proběhly diskuze, vysvětlování. Je to na dlouhé psaní, a nemám sílu to celé vypisovat, nezlobte se. Jen takhle asi - slíbil, že vše (svůj paralelní vztah jinde o kterém jsem nevěděla) vyřeší v co nejkratší době. V jaké neřekl, ale vím že do vánoc to nebude. Fajn, chápu. Ale - bojím se, bojím se, bojím se. Chci mu dát šanci, ale bojím se ...nechci se stát utajovanou milenkou ! Přísahal, že by to nikdy nedopustil. Mě už nepracuje ani hlava, ani duše, nic... Chci si najit nekoho jineho, nedokazu se na nikoho ani podivat, nejde to !! Jak to mam udelat ? Nemuzu tady prece sedet a cekat ? Ano, jakysi termin jsem si dala a pokud do té doby se nebude něco dít, tak končím...ale co do té doby mám dělat ? zabíjí mě to !
listopad 23, 2011 15:07
to Eva.. : Ornellat
Evi, asi ne, nebyl nikdo, kdo by mě to naučil....domnívala jsem se, že to umím, ale opak je pravdou.......jak píše Linda...zabíjí mě to......do tohoto všeho jsem musela nechat uspat svoji chlupatou lásku....můj smutek je šílený, ani popsat se to nedá....
listopad 26, 2011 15:09
Linda a Ornella : Adrianaaa
Chtěla jsem se nškde dočíst jak to s vámi holky vypadá teď, prožívám si teď podobný problém a to co čtu mi pomáhá urovnat si věci v hlavě.
září 04, 2012 11:54
Adriano, : Linda1
vypadá to jednoduše. Ani jedna ani druhá s nimi nejsme. Podrazů od nich přišlo ještě hodně. Pro mě je to skoro půl roku, kdy je to definitivně ukončené. Nejde to ale zapomenout, nejde to vymazat z hlavy a pořád na něho myslím. Sebezničující, hodně.
září 17, 2012 13:02
