Prosím, abyste mne nebrali jako rasistu, jen se nějak nezvládnu přizpůsobit. Do jednoho třípokojáku v našem paneláku se jako podnájemníci přistěhovala nějaká dost velká, asi arabská rodina. Asi, nevím přesně. Jenže – oni sice pracují (muži), ale ženy jsou doma a mají neustále puštěnou tu jejich muziku. A dost nahlas, od rána do večera. Donedávna měli stále otevřená okna, takže to rezonovalo celým domem.
No, na navíc to jejich vaření. Mají nějaké své speciální koření, které je masivně cítit. Co je dost problematické je, že oni jsou velice přátelští, stále se smějí, snaží se s námi komunikovat, také lidem nabízejí to jejich jídlo…
Jsou hodní, ale bohužel, oni vlastně těmi svými vůněmi a hudbou ovládli dům. Snaží se být kamarádi se všemi, jenže je dost těžké jim nějak cokoli vysvětlit - navíc když zatím ještě ani pořádně nemluví a nerozumí česky, takže jakékoliv pokusy jdou úplně mimo. Jsou prostě docela fajn, ale měli by tu hudbu ztlumit, to své vaření taky nějak míň pouštět do domu… Vždyť to znáte – v paneláku je všechno slyšet, všechno cítit…
No, chtěli jsme to nějak naznačit majiteli bytu, ale ten je prozatím nedosažitelný. Prý na jaře odjeli někam do zahraničí a stále se ještě nevrátili.
MICHAL
ODPOVĚĎ:
Ahoj Michale,
je fajn, že jsou přátelští, takže se opravdu a vážně s nimi zkuste domluvit, zjistit, jakou řečí mluví, respektive, odkud jsou. A pak už by nebyl problém si nějak přeložit pár vět - jsou k dispozici nejrůznější translatory - a vytisknout si pro ně pár vět. Nebude to asi stát za moc, ale bude to stačit.
A velmi slušně jim napsat, že je fajn, že tam také s vámi bydlí, ale že opravdu musí brát ohled na ostatní spoluobyvatele - tedy, že stejně jako vy nepouštíte svou oblíbenou hudbu na plné pecky, že stejně jako vy všichni nevětráte svou kuchyň do celého domu, tak aby i oni to ztlumili a pokud tam máte v kuchyních ventilace, tak aby ji používali...
Dá se to vyřídit velmi slušně, přátelsky a případně se jakkoliv dále s nimi domlouvat.
Držím vám palce, aby se to povedlo.
d@niela
Já jsem rasistou už dlouho a zatím jsem nenašel ani jedinej důvod, proč jím nebejt.
Pokoušet se o nějakou domluvu s nima, jak ti radí redakce, to, podle mě, vůbec nemá smysl. Oni se chovají zcela normálně, jak jsou zvyklí po léta letoucí a jak to mají ve svých genech zabudováno po staletí. Nikdy nepochopí, jaký ohledy by měli mít, když se, podle svý "kultury", přeci chovají normálně.
Buď se s tím smíříš, nebo se odstěhuješ. Jiný řešení neexistuje. Ještě jedno řešení teda existuje, ale psát o něm, je přísně zakázaný. Tak nepíšu.
Jen, což je pochopitelné, jich někdy bylo v jednom bytě až moc. Prostě se sešli na návštěvách. Což mezi Čechy se už teď moc nepraktikuje
- ale jak říkám, proti těmhle pár rodinám nic nemám. Nedělají bordel, pracují a snaží se mluvit česky. Jenže ti, co jsou u těch nahoře, těm to bude asi trvat dýl.
Pokoušet se o nějakou domluvu s nima, jak ti radí redakce, to, podle mě, vůbec nemá smysl.
Přesně, ani když hovoříš jejich řečí. Ještě, když jsem bydlela v Holešovicích, tak naše domácí půdu a horní garsonky upravila na mezonetový byt. Ten si pronajali starší řečtí manželé. A stejně tak, jak nejspíš byli zvyklí doma, kde si chodili dát kávičku a cigáro před dveře svého domku, aby si doma nenakouřili, chodili před svůj byt i u nás v domě. Posadili se na schody, ona si dala cigaretu, on viržinko. A protože místo balkónů jsme už dávno měli výtah, tak nevětratelný barák se okamžitě proměnil v hospodu čtvrté cenové kategorie.
Tak jsem tam pověsila piktogram se zákazem kouření, který ignorovali. Desítku let jsem měla spolupracovníka Řeka a tak nějaké to "kali méra" jsem pochytila. Tak jsem slušně řecky pozdravila a sdělila jim, že je v domě zákaz kouření, ukázala na piktogram a pro jistou jim to řekla ještě anglicky, protože moje řecká výslovnost mohla být mimo mísu.
Koukali jak z jara a kliďánko kouřili dál, zřejmě hluší a piktogramu nerozuměli a já měla nahuleno v celém bytě. Nakonec, na stížnosti všech postižených nájemníků, zasáhla majitelka domu a řečtí manželé se odstěhovali.
