Kdysi dávno, když Mrtvé moře bylo teprve nemocné, jezdili jsme s kamarády na čundr, a jedli, samozřejmě hlavně konzervy. Teprve časem jsem povýšil na osadního kuchaře a věnoval se vaření s celým úsilím; ovšem musel jsem se to nejdřív naučit. Můj stěžejní repertoár byl guláš (vařený podle mých dnešních znalostí poněkud špatně), ale nám to tenkrát nesmírně chutnalo. Inu, mládí…

Vzpomínám se slzou v oku na jízdu motorákem kdesi na severu Čech, jeli jsme ve vlečňáku, byla zima a uprostřed vozu stála kamna. Dobře, máme oheň, je skoro poledne, je tu teplo, takže je čas spáchat oběd. Jak řekli, tak udělali, a k nesmírnému pobavení spolucestujících jsem na těch kamnech spáchal právě to koloszvárské zelí.

Samozřejmě, jako správná parta trampů a recesistů, nabídli jsme ochutnat všem spolucestujícím, hlavně aby byla sranda. No, byla, a je na co vzpomínat.

Tenkrát stála konzerva leča s klobásou 5,40, konzerva golubců (zelný list) dokonce jen 4,50, teda pokud se dobře pamatuju, ono už je to drahně let.... Prodávaly se tenkrát dokonce tři maďarské konzervy, přímo luxusní, byly totiž drahé.

Byly to: Szertés Borda Bákonyi Morda - bákoňská vepřová pečínka v paprikovém pörköltu s žampióny a lahůdkovým špekem,  Koloszvári Töltöt Káposzta, kde nebyla paprika, ale vepřové maso v zelných listech s rýží, a Húsgombócok Tejfölös Kaprosmartásban, což byly koule z mletého vepřového ve smetanové koprové omáčce.

Kolozsvár jsem se naučil ihned, moc nám chutnal, a na ohni uvařený byl cenově mnohem příznivější. Vařívali jsme to pak s malou obměnou. Místo rýže jsme používali brambory, a protože jsme sebou troubu nenosili, vše jsme vařili v kotlíku na ohni. Pak už to ovšem nebylo vrstvené Kolozsvárské zelí, ale směs v kotlíku. Ale stejně to bylo báječné. Tak, a tady vám teda předkládám ten, aspoň podle mě, nejlepší recept na Kolozsvárské zelí. Receptů je moc, liší se v drobnostech, podle toho, jak si chcete usnadnit život. Podle mého soudu je nejlépe znát ten nejlepší a pak můžeme hledat různé zkratky a usnadnění, že.

Na perkelt:

200 g plecka
2 lžíce husího sádla
1 středně velkou cibuli
1 lžíci mleté sladké papriky
2 lžičky rajského protlaku
1 rajče
pasta z červené papriky
2 stroužky česneku, sůl

Dále pak:

100 g anglické slaniny
1 kg kyselého zelí
100 g rýže
paprikovou klobásu
3 krkovice nebo kotlety
1 zakysanou smetanu
1/4 l sladké smetany, sůl

Nejdříve si připravíme perkelt. Na sádle zpěníme drobně nakrájenou cibuli, přidáme papriku, česnek a maso nakrájené na malé kousky. Přidáme rajský protlak, nakrájené rajče, podlijeme vodou a podusíme doměkka. Rýží uvaříme jako obvykle, na jeden díl rýže dva díly vody. Naložené zelí udusíme se slaninou do poloměkka. Na dno zapékací misky dáme vrstvu rýže, na to vrstvu zelí, vrstvu perkeltu, nakrájenou klobásu. Na to ty tři kotlety nebo řízky z krkovice. Pak zbytek zelí a navrch zbytek rýže.

Pečeme přikryté asi 25 minut v troubě na zhruba 200 stupňů, poté vyjmeme, vše zalijeme směsí obou smetan a ještě asi 20 minut dopékáme.

Tak, to byl ten nejsložitější způsob. Na čundru jsme samozřejmě vynechávali ten perkelt, místo něj a těch kotlet tam přišlo jen na kostky nakrájené vepřové.

Ovšem v dobách, kdy jsme si ráno na ohýnku vařili „severskou snídani“, což byla konzerva hrášku s vejci, vše smícháno, to vám byl luxus!

MICHAL

... : Michal

Josef Kouba: Nejsem barbar, tak bigos znám Naposled jsem ho měl minulý týden v tržnici v Kudowa Zdroj. Podíváte-li se na recept, je jich tu hned několik, http://www.grilovani-barbecue.com/viewtopic.php?f=96&t=949&p=1810&hilit=bigos#p1810 zjistíte že to vůbec není jednoduché jídlo. Pro sebe si ho nevařím, je ho totiž moc. Masa by se dalo dát míň, kysaného zelí taky, ale co s hlávkovým? Míň než hlávku nekoupím a co se zbytkem?
Deeres: svatá pravda, ale zas jsme nekoupili jahody v březnu

duben 25, 2019 12:55