Tohle je vlastně vzpomínání; víc vzpomínání, než že bych vám chtěla jen nabídnout recept na jedno z nejjednodušších jídel. Nevím jak vy, ale mne "zemlbába" provázela dětstvím i mládím, stejně jako jsem ji pak v nejrůznějších variacích předkládala svým dětem.
Je to jídlo lahodné, nasytí (není problém ho udělat opravdu hodně), a v neposlední řadě není drahé. I když, co já vím, už jsem ji hodně dlouho nepekla :-)))) Vzpomínám, že super žemlovka byla z loupáků, tvarohu a jablek. Tady na Jižním Městě je kolem plno opuštěných zahrad, to byl nejspíš ten dávný starý Chodov. Na procházkách s dětičkama jsem během času objevila mnoho zapomenutých a většinou už zplanělých stromů, jablka, hrušky, švestky, a při troše hledání i nějaký ten keř - rybíz, angrešt.
Je to už ale dávno, jo, dávno tomu, v některých těch místech jsou teď už novostavby... Ale když bylo Lence kolem 5 - 6 a Robert byl úplný skřítče, tak se dalo při troše snahy vrátit z procházky s taškou nějakého toho ovoce.
Tohle trvalo hodně dlouho, snad těch deset, patnáct let, takže nejrůznější varianty žemlovky nebyly žádným problémem. Byly nejrůznější obměny - se švestkama, meruňkama, rybízem... jednoduše jakékoliv ovoce je v ní báječné. Navíc sem tam ještě rozinky, vajíčka, navrch může být sníh... nakonec třebas nastrouhat čokoládu... A i sám základ se dá měnit - z veky, z vánočky, z rohlíků - nápadů nebylo nikdy moc. Jéje, to vám byla mnohdy lahoda.
Ovšem to bych nebyla já, abych neexperimentovala: Lenka navrhla, já udělala - žemlovku na slano... Nojo, určitě vás nějaký ten případný postup napadl - místo jablek kousek něčeho "od masa", místo tvarohu kus nějakého toho sejra... Jo, vřele doporučuju.
Už jsem žemlovku hodně dlouho nejedla, jak to teď píšu, docela jsem na ni dostala chuť! Při té příležitosti bych se vás ráda zeptala, jestli máte nějaké ty rodinné obměny tohoto babičkovského jídla.
Napište, určitě se to bude zas hodit i jiným (a já si určitě taky vyberu) :-)))
d@niela
Podobnou reakci na sladké opečené rohlíky měla moje dcera ve školní jídelně.
My jsme tomu doma říkali žemlovka, ale žemle v tom nebyly.
Já jí pekla v Remosce, místo rohlíků tam byly Club sušenky a piškoty, tvaroh se žloutky, rozinky, všechno zalité smetanou a navrch zapečená čepice z vyšlehaných bílků s cukrem. I tak to kdysi bývalo rychlé jídlo za pár šupů.
Toustový chleba, trošku na pánvičce ožahnout, pak lehce namočit do mléka, jeden tvaroh, vajíčko, pár rozinek, nějaké to jablíčko...
to přeci musí být taky super a cena i dnes minimální
