Loni jsem napsala dost zásadní, oči i pusu otvírající článek o základní salátové zálivce. Pokud jste článek nečetli, rozhodně se k němu vraťte, protože je o 
A pak taky píšu,
- jak umývat salátové listy proč byste to neměli dělat pod tekoucí vodou,
- jak je správně osušit pomocí odstředivky a proč je tak strašně důležité, aby listy byly zcela suché,
- jak salátové listy smíchat se zálivkou v co největší míse a teprve potom je rozdělit na talíř a proč byste nikdy neměli zálivku nalívat na salátové listy, které už na talíři leží.
Dnes bych tohle téma chtěla ještě víc posunout a ukázat vám ještě další velmi důležitá a stejně tak mocná salátová kouzla.
Jak vybírat a kombinovat salátové listy
Určitě jste si všimli, že salát na talíři není jen o ledovém salátu nebo o baby špenátu. Naopak, různorodé směsi několika druhů salátových listů vévodí jak dobrým restauračním kuchyním, tak se pěkně vyjímají i v chladících regálech supermarketů. Ty nejlepší saláty, které kdy dostanete na talíř, obvykle využívají kombinace více druhů listů. Pokud se ptáte, jak dostupné listy dobře zkombinovat, zde je jednoduchý návod:
Dobrý mix obsahuje různé barvy, různé konzistence a různé chutě.
- Co se týká barev, je to jednoduché. K dispozici máte saláty zelené (většina) a červené (čekanka nebo lollo rosso) a pak taky listy, které jsou z části zelené a z části červené — například baby listy červené řepy nebo některé druhy dubáčků. Takže to zkuste zaonačit tak, aby váš salát využíval vizuální kontrast červené a zelené, případně aspoň kontrast mezi světle a tmavě zeleným.
- Co se týká konzistence, i zde byste se měli snažit o kontrast, v tomto případě ale měkkého a křupavého. Existují velmi křupavé salátové listy, jako je ledový salát nebo čekanka, a pak taky velmi měkké salátové listy, které fungují jako výplň a používají se pro nastavení objemu. Patří mezi ně třeba polníček, rukola nebo baby špenát. Zkuste tedy do salátu dostat trochu křupavého i měkkého zároveň.
- Co se týká posledního bodu, kterým je chuť, tady už byste měli zapomenout na hledání kontrastů, ale vyrazit směrem hledání rovnováhy. Jak se to projevuje? Každé jídlo obsahuje v určité míře čtyři základní chuti: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. O sladkou, slanou a kyselou se postará zálivka, takže listy by se měly postarat o hořkou.
Zálivka z modrého sýra
Ukážu vám to na příkladu. Všimněte si například, že když se pokusíte o dobrou známou kombinaci:
- čekanky (hořký a křupavý chuťový profil),
- zálivky z modrého sýra (hořký, slaný a hebký profil)
- a vlašských ořechů (nahořklý a křupavý profil),
tak to bude dokonalé, teprve až přidáte hrušky pošírované ve víně (sladký, kyselý a měkký profil) nebo aspoň trochu čerstvého ovoce (sladké a kyselé, ačkoli už přidává příliš mnoho křupavosti do této kombinace). Vidíte, jak je velká míra hořkosti vyvážená přítomností sladkého ovoce, které jinak v salátu nebývá obvyklé? A jak bude záležet i na tom, aby tohle ovoce bylo zároveň nakyslé a pokud možno i měkké?
Je to opravdu jako kouzlo...
Dnes vám tímto vysvětlením dávám do rukou velmi mocnou zbraň:
Podívejte se na salátové listy, které máte k dispozici. Sledujte, jak vypadají barevně, jak křupou a jak chutnají. Podle toho můžete zvolit nejen co nejvhodnější zálivku, ale taky přidat některé doplňky salátu jako jsou další druhy zeleniny, ovoce, sušené ovoce, ořechy, krutony, maso, sýr, opečená rozdrobená slanina, vejce a podobné kousky.
Pokud budete usilovat o kontrast v barvě, kontrast v konzistenci a vyrovnanost v chuti, vždycky to bude skvělé.
Caesar salát
Abych vás ještě trochu navedla, ukážu vám, jak se tahle pravidla odrazila v proslulém salátu Caesar. Ten podle tradice obsahuje listy římského salátu, které jsou zároveň křupavé u stonku a měkké a vláčné na koncích. Tedy tu máme kombinaci křupavého i měkkého hned od začátku. Když potkáte dobrý římský salát, je lehce nasládlý a velmi šťavnatý.
Dále do salátu přijde zálivka z majonézy, ančoviček, česneku, parmazánu a někdy i kaparů, tedy něco dost kyselého i slaného, co navíc přináší hebkost díky majonéze. Zní to možná divoce, ale když se podíváte na chuťový profil celku, má šanci to fungovat.
Poslední součástí tohoto salátu jsou opečené krutony z pečiva, které přidají nejen křupavost, ale taky dodají nenápadně sladkou i nenápadně hořkou chuťovou linku, ostatně jako každé opečené pečivo.
Pokud se tomuto salátu rozhodnete zvýšit výživnou hodnotu, aby fungoval jako plnohodnotné jídlo, a přidáte taky trochu rychle opečeného kuřecího masa nebo krevet, už nemusíte řešit, jak tenhle bílkovinový přídavek ochutit, stačí mu jen trocha soli. Neměl by ze salátu nikam chuťově vyčnívat, aby nenarušil rovnováhu.
Pro 2-3 osoby:
3 lžíce majonézy
1-2 ančovičkové filety
1 stroužek česneku
1 lžíce strouhaného parmazánu
1 římský salát
1 větší kuřecí prso
1 lžíce oleje
opečené krutony ze 4 plátků toustového chleba
1. Ančovičky rozmačkejte vidličkou, černek rozetřete a společně s parmazánem důkladně promíchejte s majonézou. Římský salát rozeberte na jednotlivé listy, natrhejte na velikost sousta, opláchněte a vysušte, nejlépe v salátové odstředivce.
2. Kuřecí maso podélně rozřízněte na stejně vysoké plátky, osolte, opepřete a zprudka osmahněte po obou stranách na trošce oleje dozlatova. Odstavte a maso nakrájejte na nudličky. Salát důkladně promíchejte se zálivkou a rozdělte na dva talíře. Ozdobte kuřecím masem, posypte krutony, případně ještě kousky parmazánu, a ihned podávejte.
Tak ať vám slunce svítí.
. Sami máme rádi grilované kuřecí ňadro v salátu a nemusí to být vždy jen Caesar. Kontaktní gril je u nás dost používaný. 
