KDYŽ GULÁŠ - TAK TENHLE:
Úterý, 05 srpen 2014
Můj vztah ke guláši se vyvíjel stejně tak, jako přibejvaly jeho nejrůznější mutace. Jsem jeho nadšenou konzumentkou i kuchařkou, přestože jsem začla gulášem klasickým (hovězí kližka + cibule + paprika mletá sladká a další koření, to celé udušeno do bezvědomí a zahuštěno vodou, ve který rozkloktala máma mouku hladkou), a se svraštělym čelem a povytaženym hornim pyskem, tedy s výrazem odporu, jsem odkládala na kraj talíře všechno, co nebylo čistý maso, ale omáčka mi docela chutnala.

 
 
 
 
 
 
      Nejvíc s vařenými kolínky nebo jen tak s chlebem. Postupem let jsem ochutnala i uvařila guláš z vepřovýho, hovězího, kuřecího i sojovýho masa a jeho varianty s houbama, zeleninou, slaninou, vínem, pivem, zahuštěnej jíškou, moukou, chlebem i bez. A vrátila se k osvědčenýmu recepisu, kterej vám dnes předkládám:
 
 
GULÁŠ NEJGULÁŠOVATĚJŠÍ
 
 
      Potřebujete cca kilo hovězího zadního (ti, kterým nevadí žoužele v kližce, koupí kližku), který nakrájíte na kostky (já dělám malý kostičky cca 2x2cm) a pohodíte je do větší mísy. Tu pak zasypete drcenym kmínem (já si celej sama drtim v hmoždíři – úžasně voní i chutná!), bílým pepřem, sladkou paprikou (těm, kteří se jako já nedusí v důsledku staženýho jícnu z chilli, doporučuji pálivou či chilli, stačí malá kávová lžička) a nejlíp čerstvou majoránkou – kdo nemá, vezme sušenou.
 
 
 

 
 
      Přidejte dvě lžíce rostlinýho oleje (olivovej normální, kdo chce, může i virgin, ale mně to přijde škoda) a pěkně rukama prohňácejte, až je maso obalený kořením. Záměrně neuvádím dávkování, já osobně používám až dvě hrsti kmínu a hrst pepře i papriky, ale někomu to může právem připadat hodně, takže dávkujte dle libosti…
 
 
 
 
 
 
      Misku strčte na cca hodinu do lednice a ze špajzu vyndejte aspoň čtyři velký cibule, který nakrájejte napřed na podélný půlky a pak na polokolečka – je s tim míň práce, navíc cibule se stejně při dušení skoro rozpustí…. Taky si připravte kus starýho, skoro tvrdýho chleba – stačí patka a nejlepší je tmavej chleba. Kdo nemá, holt použije třeba suchou tmavou jíšku od Knorru či Vitany, ale věřte mi, chleba je chleba…
 
      Jděte si dát kafe, cigárko, přečtěte si kus knížky nebo se projděte, neb máte ještě čas do uplynutí povinnýho hodinovýho spánku okořeněného masa. Hodina uplynula? Pak si připravte na jeden hořák papiňák, do kterýho nalijete kus oleje, na němž budete opékat cibuli (kdo chce, použije vepřové sádlo, taky moc dobrý), na druhej velkou pánev, kterou trochu předehřejete a pak do ní vyklopíte odpočinutý maso. Tak. V papiňáku syčí cibule, klidně ji nechte trochu zhnědnout, omáčka bude mít lepší chuť…a stejnou vařečkou obracejte maso na pánvi. Pokud vám přijde, že se maso nemá na čem opékat, přilijte tam lžíci nebo dvě oleje a opékejte do hněda, až maso pustí šťávu, která začne bublat a kapku hnědnout.
 
      To je správnej čas, kdy se maso přehodí z pánve do papiňáku. Šťávu, která zbyla v pánvi, zalijte hrnkem teplé vody, promíchejte a vylijte do papiňáku. Maso by mělo být zakryté vodou, ne však utopené, páč by se spíš vařilo, než dusilo…. Přiklopte papiňák a jakmile na vás začne syčet, přendejte jej na nejmenší hořák, stáhněte plyn (elektřinu) na minimum a nechte gulášek aspoň hodinu poooomaloučkuuu dusit alias probublávat. Kdo nemá papiňák, totéž platí u kastrolu – přiklopit, stáhnout přívod a nechat cca 2 hoďky být. A teď si na určenej čas jděte po svejch, ať už na rande, k telce či drbům se sousedkou.
 
      Při relaxu můžete buď v ruce, anebo na struhadle, vytvořit z tý skoro suchý chlebový patice malý drobečky. Kdo rád česnek, ustrouhá, vylisuje či nožem naseká 2 stroužky česneku. A kdo ne, může si natrhat trochu (hrst) čerstvý majoránky na korunování finální chuti. Po určeném čase sundejte poklici a vyndejte kousek masa – je měkké, až se skoro rozpadá na vlákna, tedy „nitkuje“? Pokud ne, ještě ho nechte podusit, pokud ano, přelijte gulášek z papiňáku do kastrolu, ve kterym dojde k velkýmu finále: drobky chleba hoďte do bublajícího guláše, zamíchejte a až se začne znovu vařit, zkontrolujte, zda je dost zahuštěný – drobky by měly být rozpuštěný a z vody se tím pádem stává ta správná omáčka.
 
      Nasaďte svému guláši korunu v podobě česneku a čerstvé majoránky, přihoďte hrst soli, nechte znovu přejít varem a vypněte. Nalijte si na malinkatej talířek hotovou omáčku, vysrkněte, ochutnejte – málo slané? Málo ostré? Přidejte, co je vám libo (pepř, sůl, třebas i libeček, další stroužek česneku, chilli….) a nechte váš skvost odpočinout, nejlíp do druhýho dne, kdy se všechny přísady a chuti náležitě rozleží.
 
      Já podávám guláš s bramborovou kaší, což, rozmícháno, vypadá, jako by to někdo přede mnou už jedl a vrátil, ale řeknu vám, je to bomba! Vy si guláš dejte s tím, na co máte chuť – chleba, rohlíky, kolínka, bramboráčky, bramborový či houskový knedlíky…
 
Tak ať vám chutná tak, jako mně!
ROSEANNE
 
 
 
Komentáře
chleba netřeba : šídlo
cibule s rozpuštěnýma kližkama to jistí, naopak je kolikrát třeba na závěr naředit. Asi autorka dává moc vody na začátku.
srpen 06, 2014 10:35
Jo, jenže - : d@niela
nevím, jak vám, ale mně se mooooockrát stalo, že maso "pustilo haldu šťávy". Fakt si někdy říkám, že snad bylo vodou napuštěné... Nevím jak, ale najednou je v hrnci maso potopené - a to sem tam žádnou vodu nedala!!!
srpen 06, 2014 11:20
Taky mám : Ivča
spíš problém to dohustit, než že by mi tekutina chyběla... A to chodím pro maso do řeznictví, ne do supermarketu...

srpen 06, 2014 14:32
fakt : Iris
guláš a olivový olej??
srpen 07, 2014 08:15

Powered by Azrul's Jom Comment
busy