Kudlanka - RECEPTY Z DĚTSTVÍ

Jako malá treperenda jsem milovala pečené kuře a bramboračku. Pár let bylo kuře u nás doma dokonce určitým rituálem, patřilo neodmyslitelně k nedělnímu obědu (stejně jako po obědě pohádka z rádia) a nedej bože, když ho maminka "zkazila" tím, že ho udělala na paprice se smetanovou omáčkou. To jsme se sestrou obě považovaly za temnou zradu :-).

Stejně vřelý vztah jako k pečenému kuřeti jsem měla k bramboračce. Maminka ji dělala hustou, voňavou, s tmavou jíškou a houbami, takže hotová polívka byla tmavá a výborná. Jednou v létě jsme byli u maminčiny kamarádky a já se od rána poctivě těšila, neb teta slíbila k obědu bramboračku.

Radovala jsem se přesně do chvíle, než teta položila talíře na stůl a v nich byla obyčejná světlá vodová polévka z vařených brambor a zeleniny, dokonce v ní bylo snad i mléko. Sice jsem to bez brblání vychovaně snědla, ale dodneška si pamatuju to zklamání, že TOHLE přece vůbec není bramboračka....

Taky si s dětstvím spojuju zapraženou krupici neboli krupici na slano, kterou nám holkám maminka párkrát do roka dělávala k večeři. Musí to být velice starý krajový chudý lidový recept, protože ho dostávala v dětství na stůl už moje dnes pětadevadesátiletá babička i její tehdejší kamarádky a nikdy nikde jinde jsem se s ním už nesetkala, jenom u babičky a maminky.

Na pánvičce se nasucho, bez oleje, opraží krupice do hnědě zlatavé barvy. Pánev se přiklopí nakloněnou pokličkou a škvírou mezi krajem pokličky a pánve se krupice zalije vodou.

Poklice slouží hospodyňce trochu jako štít, protože rozpálená krupice po kontaktu s vodou hrozně bublá a prská. Vody se nalije asi půl až centimetr nad hladinu krupice a na slabém plamínku se krupice nechá nabobtnat, povařit a vodu vsáknout, až místo kaše vznikne hmota, která se skoro rozpadá do hrudek.

Do podušené krupice se přidá trocha soli a másla, v ideálním případě se jídlo místo másla omastí vypečenou šťávou ze dna pekáče po upečeném vepřovém. Hotová krupice se nějak souměrně narovná na talířek (naše maminka dělávala kopečky naběračkou) a dozdobí syrovou zeleninou, třeba rajčetem.

Většině lidí zní tenhle recept asi dost podivně, ale nechutná to až tak špatně jak se může zdát – opražení nasucho dá krupici příchuť trochu do oříšků.

.... : Nona

..... moje babička z tatínkovy strany dělávala zvláštní "pudink" jako pohoštění pro návštěvu. Měla krásné skleněné mističky s obloučkovým okrajem, takže mističky vypadaly jako kytka....
Recept: V horké vodě babička zavařila kukuřičný škrob (Maizenu) do hustoty pudinku, osladila, okyselila citronovou šťávou (hodně). Po dovaření nechala pudink lehounce zchladnou a pak vmíchala syrový žloutek a míchala tak, aby se nevytvořily hrudky. Vše získalo krásnou zeleno-žlutou barvu.
Pudink nechala vychladit.
Když jsme přišli na návštěvu, nastříkala na pudink domácí šlehačku a nastrouhala kousek hořké čokolády!
Asi to bylo tehdejší kvalitou surovin, ale té chuti jsem pak nikdy nedosáhla!!!

leden 08, 2015 08:07

.... : Nona

..... k předchozímu receptu doplňuji, že na dno mističek, než se vliv pudink, dávala babička pár piškotů - ty je třeba navlhčit nějakou sladkou šťávou, aby ztěžkly a nedejbůh nevyplavaly po zalití pudinkem napovrch!

leden 08, 2015 08:15

Vzpomínám na maminku : Michal

a nějak mi to kloudně nejde. Totiž, vzpomínání jde, ale vzpomínat na její vaření v dobrém se mi hodně nedaří. Maminka uměla božsky péct, ale vaření? smilies/angry.gif

Na její rajskou vzpomínám s láskou, ale to je jediné. Když přišlo kuře nebo telecí na paprice měl jsem jako kluk co dělat abych nezvracel přímo do talíře. Představte si, kuře uvařené i s kůží v jinak snad dobré omáčce! Ta hnusná žvýkací a slizká hmota co jsem musel spolknout!
A dál, maminka byla strašně "nóbl", takže u nás doma měl česnek vstup zakázán. Umíte si kdo představit bramborák bez česneku? My ho měli často, maminka ho milovala.
To by snad stačilo. Říká se, že každej mužskej je zvyklej a vychovanej maminčinou kuchyní. Tak to to mám v životě jednoduché, všechno je lepší než jídlo doma. A tu rajskou, kterou maminka, kdo ví proč, vařila dobrou, umí má Anička lepší. Tolik lepší, že ač jsem jí z kuchyně téměř vystrnadil, tak rajská a koprovka jsou její doména, do toho se necpu smilies/kiss.gif

leden 08, 2015 08:55

Michale : mia I

Ty budeš vděčný strávník)) Je fakt, že dřív hospodyně vařily i pařáty drůbeže, pečlivě vyčistěné, to bych nepozřela. I když ono dnes jíme kolikrát větší hnusy, jen pečlivě rozmělněné . Ale vizuální stránka je vizuální stránka - kůže nebo škraloup je pro mě taky noční můra.

Bramboračku miluji, tmavou. Dřív jsem dělala jíšku na sádle, teď už pár roků jen opražím mouku na sucho, dietnější varianta. Česnek o. k. , ale houby neee, ty nejím, přitom spousta lidí si bez nich bramboračku neumí představit, dají právě polévce tu správnou tmavou barvu . Co je ovšem výborné, je orestovat kroupy-lámanku na sádle s cibulkou, pak zalít a vařit jako klasickou bramboračku, třeba i bez jíšky. K tomu vdolky na sucho pečené v troubě, potřené jen oslazeným mlékem a domácí jablečná povidla.

leden 08, 2015 09:16

Michale, taky dělám kuře na paprice s kůží. : Myška

Ale než dodělávám omáčku, kuře vytáhnu, kůži odstraním - dostanou ji psi - a maso vykostím a nakrájím na kousky. Dodělám omáčku (zahustím záklechtkou s mlékem, nakonec přidám kysanou smetanu), dám do ní nakrájené čisté maso. Podávám s knedlou. Naučila jsem se to od své maminky kdysi dávno, když jsem začínala s vařením. Máme to tak moc rádi.

Moje maminka vaří výborně. není jídlo, které by mi od ní nechutnalo. Je to tím, že nevaří to, co nám někomu nechutná. I já se tím řídím, a moje rodina byla vždycky spokojená. Snad právě proto nikomu z nás nechutnají jídla v různých školních vermendách a jiných "výkrmnách".

leden 08, 2015 09:20

Kuře na paprice : nikola

- vařím přesně jako Myška. Jééé, já na to dostala takovou chuť

Krupici jsme jako děti dostávali buď klasicky na sladko, ale někdy i na "slano" Maminka to dělávala tak, že uvařila klasicky krupici v mléce, osoleném a ke konci tam přidala pár vajec. Jedli jsme to s okurkou. Připomínalo mi to trochu klasické "knedlíky s vajíčkem". Svým dětem jsem to také několikrát uvařila a talíře vracely vymetené

leden 08, 2015 12:38

... : Bara

Moje maminka byla moc dobra kucharka.
Hodne lidi nenavidi dusenou mrkev. Moje maminka nakrajela mrkev na kolecka, bobkovy list, nove koreni a hrebicek, veprove maso a jen lehce zaprazila svetlou maslovou jiskou. Vynikla tim sladka chut mrkve. K tomu brambory varene ve slupce. Delam ji tak dodnes. Jednou jsem byla na navsteve u tety, delala mrkev. Ta jeji byla nastrouhana na hrubem struhadle, chutove na kyselo a zalita smetanou. Nemohla jsem to polknout, jezismarja jak ja jsem trpela......

leden 08, 2015 14:40

Mio, : Michal

já jsem mlsnej jako kocour. Totiž, rozeznávám dva druhy jídla, na naplnění žaludku, když jsem v letu nebo třeba v práci (i když tam už pár let nemusím), to vezmu zavděk i tou závodkou a pak dobrůtky k mlsání a u toho se vyřádím a vybírám si.
Ovšem třeba kuře na paprice, tak to bych u tebe i u Nikoly jed a s chutí. Nemusím mít labutí jazýčky, ona i prostá jídla naší krásné české kuchyně se dají uvařit podle bodu jedna, naplnit žaludek, nebo bodu dvě, kdy si po jídle pohladím teřich a řeknu to jsem si pochutnal.

leden 08, 2015 15:14

Markétko, to je český kuskus :) : bb2

kuskus se nemusí opražit, má oříškovou příchuť sám o sobě, stačí zalít vroucí vodou, nechat odstát, ne vařit, přidat kousek másla, sůl a je hotovo. Jí se jen tak, nebo jako příloha k něčemu, nebo jako součást jiného jídla.

leden 09, 2015 01:46

Myško, ono to asi není v umění vařit, spíš v chutích jednotlivců, : bb2

mně třeba teď v dospělosti chutná od mámy skoro všechno, ale jsou jídla, která mi nechutnala nikdy a od nikoho a pak jsou jídla, která mi chutnají jen tak, jak si je uvařím já.

Kdyby mamka měla vařit tak, aby chutnalo všem, tak se zjeví, zrovna třeba u kuřete na paprice. Táta vždy rád obíral kosti, takže měl rád kuře v omáčce i s kostmi a kůží. My se sourozenci naopak, sestra tohle jídlo dokonce nesnáší.
U mě doma je to tak, že jeden to nemá rád vůbec, druhý se sebezapřením, další jen když je to z kuřecích prsou upečených na paprice, z výpeku pak udělaná smetanová omáčka, a nejraději to má s noky, zatímco jiní s knedlíky, já se dopracovala k témuž a nejmladší je vegan, toho se kuře vůbec netýká.
Nebo bramborový salát, o tom jsem se tu už párkrát rozepsala, rodičů a sestry milovaný bramborový salát mně nikdy moc nejel - ale netušila jsem, že by šla jiná varianta, tak jako dítě nepřemýšlí o tom, že rajskou nebo koprovku někdo vaří jinak. Viz Markétka a její šok z jiné bramboračky. Takže jsem prostě neměla ráda bramborový salát. Dneska si na něm pochutnám velmi, ale jen na těch mých - dělám jiný na velikonoce, jiný štědrovečerní a jiné dva tři druhy během roku. Ale ten "klasický" český vánoční nemám v oblibě.

Králíka na česneku máme rádi se špenátem a bramborovým knedlíkem, můj táta se zelím a bramborovými špalíčky (na které ho mimochodem naučila mamka, přinesla si ho z Moravy, tradiční rodinný recept), mamka nejradši s bramborem a kompotem a potomstvo králíka vůbec nejí.

Takže aby všem vždy velice chutnalo, musela by mamka pokaždé vařit více variant jednoho jídla a to po ní rozhodně my zmlsané huby nechceme.

leden 09, 2015 02:00

Myško, nedávno se tu psalo o čokoládě, už nevím kde, : bb2

psala jsi o čokoládě Orion, že ji nekupuješ kvůli obsahu rostlinných tuků, a o Lindt, že to je jiná liga. Čokoládě, která se tu prodává, moc nedám, jím jen mon cheri, tak dvakrát do roka, zde prodávané bonboniéry mi nikdy nechutnaly, ani Lindt. Mamce ale jo, takže když dostanu, dám to jí.
Teď před vánoci jsem dostala postupně asi tři bonboniéry - pralinky "Hell & Zart" a "Lindt des Damens", tzv. luxusní, a papírovou kazetku s figurkami andělíčků z čokolády, Lindt. Hezké, ukousla jsem jednomu hlavu a vyplivla. Vzpomněla jsem si, co jsi o Lindt psala, tak jsem mrkla na složení bonboniér - ta jiná liga obsahuje mj. srágor palmový olej.

Jinak mi chutná bonboniéra Godiva, chutná mi tak moc, že na složení radši nekoukám :-) Problém je, že když můj jazyk ochutná kvalitu, už se nechce vracet. Ale zase tím pádem ušetřím, protože Godivu si teda nekupuju, to je jen výjimečný dárek.

leden 09, 2015 02:15

Baro, dušenou mrkev : bb2

dělá mamka podobně, všichni si na ní moc pochutnávají, kromě mě a dcery. K tomu brambor, vařený, ale bez slupky.
My dvě nemáme rády tu sladkou, máme radši "moji" verzi - slanější, s pepřem a půl na půl s hráškem. Což můj muž a táta s chutí sní, ale není to pro ně dušená mrkev :-)) A nejraději k tomu ne dušené vepřové, ale opečené kuřecí nebo kotletu.

leden 09, 2015 02:18

Bb2, k té čokoládě - tu bonboniéru, o které píšeš, neznám. Co já jsem koupila od Lindt, tak to byly čokolády bez příměsi rostlinného tuku. : Myška

Ale já kupuju čokolády celkem málo. A od Lindt ještě míň.

Co se týká vaření jídla, všichni, co čteme Kudlu víceméně pravidelně, víme, že ty vyvařuješ snad pro každého člena rodiny zvlášť. Takže to, co jsi teď výše napsala, mne nepřekvapuje.
U nás to bylo a je jinak, nikdy jsme si nikdo nevymýšleli, že to nejíme, a to jo, nebo tamto nejíme s tímhle. To by se maminka zbláznila a já pak ve své rodině taky. Naštěstí to nebylo požadováno. Otec si po svatbě s mamkou v tomto směru polepšil, a s mým bývalým jsme měli to štěstí, že tchyně vařila velice podobně, takže nevznikaly žádné rozpory nebo chuťové války.

leden 09, 2015 07:47

Mysko, : Bara

pred Vanoci jsem na nemeckem WDR sledovala test cokolad a marcipanu. K memu prekvapeni skoro vsechny "luxusni" cokolady a marcipany od znamych znacek byly zazareny na spodnich mistech. Jak slozenim % kakaa, tuku a cukru. Snad vynikaji pouze luxusnim zabalenim a prezentaci. To co asi platilo o jakosti drive, neplati nyni. Navic prodavane cokolady z Lidlu se umistily o stupne vys. Takze predstava, ze to, co je drazsi a znamejsi musi byt i lepsi, bohuzel v hodne pripadech uz davno neplati.

leden 09, 2015 11:42

Baro, jasně, proto když něco kupuju, koukám na složení. : Myška

Fakt je že se u čokolád dívám na to, jestli obsahuje rostlinný tuk a kolik kakaa, a obsah cukru nesleduju. Zas nejsem tak ujetá smilies/wink.gif

. A opravdu si nemyslím, že co je dražší je lepší. Třeba čokolády schoggeten (hořká) jsou na velmi dobré úrovni a nestojí ani dvacku.

leden 09, 2015 13:12

Myško, : bb2

ne, pro každého člena zvlášť ne, na to nemám čas, to jen o vánocích se snažím, aby chutnalo všem. Jinak se to řídí tím, zda je doma přítomen vegan, pak se vaří vegansky a když dostaneme chuť na maso, hodíme si na pánev biftek nebo kotletu.
Jinak jako všude - uvařím, kdo chce, ten jí, kdo ne, ten si musí udělat něco sám.

Co jsem chtěla říct je to, že jsme ze svých původních rodin na něco zvyklí a většina lidí to považuje za to nej. Současně se tady stále v rodinách dost vaří. Takže proto je většina českých žen, matek od rodin, "skvělou" kuchařkou. A jsou to dobré kuchařky, ale přitom by jejich jídlo spoustě lidí nechutnalo.
Třeba tvoji synové můžou říct, a nejspíš říkají, že máma výborně vaří, přičemž tvé kuře na paprice bych nepozřela a naopak, mé variace by zase nechutnaly vám.
Přitom obě jsme nazývány výbornou kuchařkou.
Já to označení nemám moc ráda, protože to, že vařím tak, jak mi chutná a jak chutná mým lidem, neznamená, že jsem dobrá kuchařka. Umění je uvařit tak, aby to chutnalo 250 lidem různého ražení :-)

leden 09, 2015 15:10

Bb2, ano termín dobrá, výborná, skvělá kuchařka je velmi subjektivní. : Myška

A protože každý z nás hodnotíme subjektivně, klidně prohlásím, že je moje maminka skvělá kuchařka. Nejspíš je skvělá jen pro nás - rodinu a přátele. Skvělá je už jen proto, že nás nikdy nenutila jíst něco, co nám opravdu nechutnalo, protože to nevařila. Možná tady je ten rozdíl...

leden 09, 2015 17:01

Myško, to ani ne, : bb2

i když nenutit co nevyhovuje je základ nejen u jídla, ale kdyby platilo co píšeš, tak bych byla ta nejlepší kuchařka na světě, a moje mamka taky, protože salát, co mi nejel, mi nenutila, prostě to nebylo mé oblíbené jídlo, stejně jako smažený květák, na kterém si dnes, v dospělosti, moc pochutnám - ale zase jen na té své úpravě.

Mně přijde a vždy přišlo úplně normální, že něco nechutná 4 lidem ze 4, ale jen třem, a tak se to jídlo vařilo podle těch tří a ne podle toho čtvrtého. Vy holt jste měli doma vzácnou výjimku, kdy vždy všem chutnalo od maminky vše.
Pro mě není jídlo zásadní věc, jsem velmi mlsná a vybíravá pokud jde o složení, ale najím se s chutí nejprostšího jídla, chleba s máslem nebo brambor na loupačku, vaření je pro mě spíš něco jako ruční práce, relax, takže tak nelpím na tradicích, konzistenci a kontinuitě v rodinné gastronomii ;-)

leden 09, 2015 17:18

Baro, : bb2

mně nakonec nejvíc chutná domácí čokoláda, kterou připravovali na vánoce babička s dědou. Přitom v ní nebylo po kakaovém máslu ani památky ;-) ztužený tuk - postrach zdravé výživy, cukr, kakao, rum. Strašně ráda jsem se dívala, jak to děda s babi vyklepávají z formiček. Nejradši jsem měla obyčejnou, bez příměsků. Oni tam občas pro vylepšení přidávali naloženou višeň, kokos, ořech, ale to nebylo ono.

leden 09, 2015 17:21

Bb2, opravdu se u nás nic zvláštního nedělo. Asi prostě otec přišel v manželství k lepšímu jídlu, a nás si maminka navykla na svou kuchyni. : Myška

Připadá mi to přirozené. Stejně jako mi přijde přirozené, kdyby mi něco nechutnalo, to mamince říct (já vím, už jsi tu vysvětlovala, proč jsi ten salát vždy přetrpěla a nechci to znovu otvírat).
No pro nás ani pro jednu - mamku a mě - není vaření nějakou extra zábavou. I když teď, kdy něco složitějšího vařím občas, už skoro jo. Ale ty roky, kdy jsem vařila denně, to zábava nebyla. Byla to nutnost. Přece bych nenechala děcka a manžela o hladu! A dnes si, když mám chuť na teplé jídlo, udělám nějakou rychlovku.

Domácí čokoláda - i u nás se taková dělala. Teta ji dělala do formiček na mědvědí tlapky a pak balila do barevného staniolu. Taky nám chutnala tak, bez nějakých příchutí. Jo, to už je skoro třicet let...

leden 09, 2015 17:35

fakt? táta nemluvil o tom, že jeho maminka vařila nej? :) tak to můj jo, : bb2

ale rád si zvyknul na máminu, asi proto, že je lehčí, zdravější. Táta byl zvyklý na takovou selskou kuchyni, hodně buchet, vdolků, poměrně dost masa, špek, sádlo, uzené. Babička z Moravy vařila hodně prostá jídla z brambor a zeleniny, co vypěstovala na zahrádce, a mamka tenhle základ převzala.
Nějak to s tátou namíchali. Třeba minutky z jater a bifteky dělal a dodnes pro ně dva dělá táta, taky domácí tatarku a hranolky.

Že mi něco nechutná jsem samozřejmě řekla, takže třeba ovocné knedlíky, smažený květák, plíčky na smetaně nebo jiná rodiči oblíbená jídla jsem nejedla.

Salát se u nás dělal jen na Štědrý večer a pro mě to byla taková součást toho večera, že mě ani nenapadlo někomu sdělovat, že mi to moc nechutná. Večeře pro mě byla nejmíň důležitá, pouze nutný předěl mezi dnem a nadílkou.
Sestra, která salát zbožňovala, chodila ujídat a dodnes ho dělá stejně, na tom byla s večeří podobně, taky skoro nejedla. My děti se těšily na rozsvícení stromu, u nás se rozsvěcel až po večeři a byly pravé svíčky, ne elektrické, a na cukroví, to se jedlo taky až po večeři, na pouštění skořápek po vodě a na mámin vaječný koňak. Večeře byla nudná povinnost, ne gastronomická záležitost, bylo mi jedno, jak chutná, to až v dospělosti jsem to začala řešit. Moje děti taky nikdy skoro nejedly štědrovečerní večeři, nemohly samou nedočkavostí, jen čekaly jak na drátkách, až dospělí skončí :-)

Myslela jsem vždycky, že to tak mají všichni, do doby, než se o tom diskutovalo tady na Kudlance. Překvapilo mě, že to někdo má jinak a to, že se někdo v dětství nerozplýval nad bramborami s majonézou, vařenou mrkví a gothajem, a dokonce to nijak neřešil, je pro něj divné.

leden 09, 2015 18:14

oplatkové koule, to je další záležitost, : bb2

u nás tradiční vánoční cukroví, velmi oblíbené. Když o tom někomu řeknu, tak to vůbec nezná a skoro nikomu to nechutná, má rodina to kdysi ochutnala a tím to skončilo. My se mohli utlouct :-)

leden 09, 2015 18:19

Baro, : bb2

to já bych si ji s chutí dala, ale když jsem se pokoušela, tak to nedopadlo. Byla jedlá, údajně chutná, ale nebyla to ta od babičky :-) No a protože doma to nikdo nejedl, rozdala jsem ji, tak ji asi hned tak neudělám.
U nás se čokoláda moc nejí, ani na vánoce, ani ta pravá. Kolekce nekupujeme, nikdo to nejí.

leden 09, 2015 18:54

kolekce na stromeček, : bb2

to by mě zajímalo, kde kromě ČR se prodávají a věší na stromek čokoládové figurky.. :-)

Baro, jednou za čas, tak dvakrát do roka, mám sladké puzení. Ne, že bych jindy sladké nejedla, ale nejradši právě domácí pečené věci, domácí cukroví, domácí koláč, štrůdl. Nemusím různé lité buchty na plech, to je spíš za trest. Ovocné šátečky, košíčky, to jo.

Ale jednou za čas slupnu tabulku oříškové čokolády, nebo krabičku višní čokolády, na posezení. Nebo dva tři, jo, dva tři!, pytlíky želatinových kyselých bonbonů. Pak mám zase na půl roku pokoj.

leden 09, 2015 19:49