Já však musím podotknout, že tím, že miluji Nigellu (a moje žena to ví), nejsem vůbec nevěrný. Ani trošku. Ani kousíček. Přiznejme si, že v myšlence snad ano. To nezapírám. Ale jen trochu. Asi tak, jako kdyby žena přišla pouze trošku do jiného stavu. Víc ne. Tato královna pánve a nádherného pekáče je jen takovým mým postpubertálním vzorem krásné ženy. U ní určitě i ta láska prochází žaludkem. Ona to sama říká. Ona miluje jídlo.
Kdyby mi tak udělila řád dřevěné vařečky... Jééééé

Ale abych odpověděl Daniele jak to vlastně se mnou je, zkusím to několika staršími verši. Ty řeknou vše.

Už nehledám žádnou ženu.
Nevím PROČ a nevím k ČEMU?
Mám tu svou a ta mi stačí.
Ona ví, kde pata tlačí.
Také jsem chtěl kozatou,
k tomu ještě nohatou.
Snad i trošku prdelatou,
také mírně baculatou.
Teď mám menší než jsem sám,
nestěžuju si však Vám.
Maso kolem análu,
to má také v normálu.
Mnozí z nás jsou dolňáci,
někteří pak horňáci.
Já fakt nevím, kam sám patřím,
jsem vždy vzrušen tím, co spatřím.
MOZEK! Ten je důležitý!
Myslící a pracovitý!
Důležitější než kozy,
to zjistíte velmi brzy.
Jak nádherné, když pracuje,
když to v mozku rotuje,
když můj může odpočívat,
netečně se na svět dívat.

dívala jsem se poctivě až do konce.... Koupím, udělám...
Ale - Nigello, kam se na tebe hrabe paní Sandtnerová!

jdeště další dva recepty - mělo to být jídlo o třech chodech.

prosím, co jsou ty bílé granule, co dala do kastrolu jako první?

Díky

moc děkui, tohle mne tedy nenapadlo :-)

na recept se podivam doma. Ted tu mam 3 velka pressa s prichuti. Neumela jsem si vybrat a protoze mi to nedela potize, vyzunknu vsechna. Visnove, bananove, vanilkove. Ale nevim,zda to neprebije ta skorice, kterou jsou zasypana.

Samozrejme zalezi na kazdem co mu chuti a co ne. Ja preferuji kavu horkou,tedy bez cukru, bez prichuti, maximalne trochu mleka. I ledovou kavu mam radeji bez cukru.

Že by to bylo podobné? Když byla holka malá, chodila se mnou ráda nakupovat. Když tam viděla všechny ty barevné kuličky, kostičky (čili svinstvo), žadonila, abych jí to koupil. Já jsem jí řekl, že to jí nekoupím, že je to svinstvo. Čokoládu nechtěla, ale svinstvo ano. I u pokladny žadonila, abych jí koupil svinstvo, ale to už se na mne lidi dívali tak nějak jinak, než normálně. Dítě chtělo koupit svinstvo...

teda to průsvitný - jwe to to, co se prodává pod názvem Marshmallow

protože to "svinstvo" je o něco výš popsáno i přiložená fotka...
:-)
Ale, jak tak na to koukám, nečte tu víc lidí

já jsem ten obrázek od Daniely samozřejmě viděl, ale myslel jsem to tak, jestli to "svinstvo" není náhodou nějaká modifikace toho našeho známého žužu. Ale už asi vím co to je i jak to chutná.

Ja som zuzu jedavala, u nas bolo nedostatkovym tovarom, otec mi ho ako decku nosil z Prahy. Je to to iste, len zuzu malo iny tvar.
Dani a ako sa daju masmallows pouzit ako polotovar?
Skusala som si ich opekat ( doma nad plynom ) ale ani tak ma nedojali. Ty mas americke skusenosti, tak hod daky recept. Please

ja bych naopak rekla, ze zuzu a marshmallows nejsou jedno a to same. Jako dite jsem zuzu silene milovala, sacek stal tenkrat myslim 2 Kcs (doufam, ze se nepletu, byly to male kosticky v jemnych pastelovych barvach s neprilis vyraznou ovocnou prichuti, byly spis gumovitejsi konzistence. Marsmallows jsou spis penovitejsi, lehoucke jako pericko, v podstate je to samy cukr, tedy chut je nevyrazna, krom toho, ze je prijemne sladka. Mohou to byt kostky, ale i jine tvary jako napr. vrtulky apod. Po tom, co se marshmallows objevily u nas, po shlednuti jednoho americkeho filmu jsem je take opekala nad sporakem napichnute na vidlicce...a seredne jsem si popalila pusu a jazyk. Od te doby je s opekanim konec, vysledek je ten, ze marshmallows moc nemusim, ale zuzu bych si dala. A vubec vyrabi se jeste zuzu, nevite nekdo??? Nemyslim tim nejake napodobeniny, ale ty zuzu, co se prodavaly asi tak pred 30 lety.

jsem neviděla léta. Ty kostičky byly jako poprášený takovým jako "pelem" - ale nebyl to cukr - asi škrom, aby se k sobě nelepily, nebo co, ale byly skvělý - to je je Marshmallows se prodávalo taky - a hlavně na poutích, byl to takový dvoubarevný, či tříbarevný pruh - taky se tomu říkalo žužu, ale už to nebylo ono. Tohleto druhé žužu zas pamatují mé děti ze svého dětství.

..tak ja myslim tie 3farebne pasiky co opisuje Bodka. U mna bolo zuzu to. A nedalo sa to tu zohnat. Mozno preto nam to bolo take vzacne. Ako Bonpari ci ako sa volaju tie cukriky. Kedysi sa z nich robila ochutena palenka "bomparovica" brrr, kto by to teraz pil? Aj ked podla mna sa tazko da posudzovat, lebo ja takmer nepijem.

za zuzu prave-nefalsovane povazuji prave ty kosticky, poprasene tim "pelem". To aspon byly bonbonky!!! Na ty barevne pruhy si taky pamatuju, ale zuzu se tomu u nas nerikalo. Prodavalo se to zabalene v celofanu hlavne na poutich a podobnych akcich, jak rikas ty, v obchode jsem to snad ani nevidela. Ale ani za nic si nevzpomenu, jak se tomu u nas rikalo.

to je bomba, to by me v zivote nenapadlo, ze nekdo bude vyrabet koralku z Bonpari! To se jeden nestaci divit, jak jsou lide vynalezavi...
Je ale fakt, ze kdyz je neceho nedostatek a neda se to sehnat, tak to chutna nejak vic a lepe. Kdyz byly Bonpari nedostatkovym zbozim, vsichni jme se u nas doma po nich mohli umlatit. Postupem casu se uz pak daly koupit vsude a nejak nam uz tolik nechutnaly, vysvetlovali jsme si to tim, ze jsou nejake jine a ze ve fabrice nejspis sidi recepturu. No nejspis to bylo tim, ze uz to pro nas nebyla takova vzacnost.

vyrabeji se jeste Lekoricove konfity? Byly to takove drobne ovalne bonbonky polite barevnou cukrovou polevou a uvnitr byl mrnavy, cerny pendrek. Ja jsem tomu rikala "Certi hovinka", jeste ted si jasne vzpominam, jak mi poskocila hlava, kdyz mi maminka vlepila pohlavek, protoze jsem na celou trznici hulakala, ze chci certi hovinka. Maminka byla tehdy v rozpacich nad tim, jak se to jeji dcerka vyjadruje a pak i kvuli tomu pohlavku a ja v slzach, protoze mi bylo jasne, ze hovinka nebudou...
K tem mym bonbonovym otazkam chci jen dodat, ze jsem za kopeckama, tak ani nevim, co se u nas jeste vyrabi. Ja si tak trosku snim a v duchu sepisuju seznam, co vsechno si nakoupim, az se mi postesti dostat se do CR. Seznam je uz aspon kilometr dlouhy a ja slintam, jak Pavlovuv pes.

ale nechutnaly mi - vůbec mi nechutnal pendrek, hašlerky a podobný věci.Zaq mého dětství se vyráběly fialky /bombony/, maliny, spousty druhů karamelek - nejradši jsem měla oříškový, sisinky - to byly karamelky s ovocnou náplní. A taky NUGÁT!!! byl čokoládovej, dvoubarevnej, nebo bílej mandlovej. Haha s těmi hovínky jsi mi připomněla moji neteř Radku. Tenkrát byla malinká a já měla k bráchovi přijít, už nevím, co se slavilo a když švagrová odcházela na nákup, tak jí brácha připomněl, aby koupila nějaký chlast - na tu oslavu. Šbvagrová dorazilaw do sámošky, nacpala Radk do nákupního vozíku a jak projížděli mezi regály tak radka volala jasným hlásekm:"Mami, nezapomeň kouúit ten chlast! Už jsi koupila ten chlast? Přijde teta, tak ať máme ten chlast...."v sámošce nastalo ticho a Dáša dělala že je neviditelná. Pak se tam nějakou dobu styděla ukázat.

na sisinky (Sisi) bych malem zapomnela, ty jsem taky milovala, ony se tak bajecne lepily na zuby!!! Oriskove karamelky byly taky fajn, dokazala jsem na posezeni zlikvidovat cely sacek, i maliny mi chutnaly. Fialky jsem ochutnala az po revoluci, delal je tehdy nejaky soukromnik a byly moc dobre, po case jsem je koupila znovu, ale uz od jineho vyrobce a ty uz nestaly za zlamanou gresli. Mi rodice zase basnili driv o mejdlickach (mydylkach), jaka to byla slast, ty jsem take ochutnala po revoluci, byly od nejakeho maleho vyrobce a nestaly za rec, nasim, kdyz je ochutnali, se s prominutim zkrivila huba a tu hruzu vyplivli. Taky Horicke trubicky za kacku byly super, po 89 roce je delali casto soukromnici a za mnohonasobnou cenu, ale s puvodnimi trubickami uz to do cineni moc nemelo.
Posledni dobou mam pocit, ze kamkoliv jeden zajde do supermarketu, najde uplne stejne veci, jako treba bonbony znacky Haribo a tomu podobne sladkosti. Sakrys, uz nam globalizuji i ty bonbony...