Šalvěje existuje mnoho druhů - ta, o které bude řeč, je starou léčivou rostlinou, které si vážili již staří Římané. Je znám římský výrok: "Proč bychom měli umírat, když máme na zahradě léčivou šalvěj?" Šalvěj lékařská pochází z jižní Evropy, kde se volně vyskytuje na suchých slunných stráních a skalách. Hojně roste hlavně v balkánské oblasti, ve velkém se pěstuje například v Řecku a Chorvatsku.
Naše prababičky ji pěstovaly ve svých zahradách a věřily, že jim pomůže vyléčit všechny nemoci a ochrání je před smrtí. Pokud se k pěstování šalvěje necháte zlákat, daří se jí na teplém místě, nejlépe s vápencovou půdou. Stín a vlhká půda jí nesvědčí.
O léčivých účincích šalvěje se zmiňovat nebudu, nejsem bylinkářka a pokud vás to zajímá, dočtete se mnoha informací na internetu. Předložím vám recept na limonádu ze šalvějových květů, který jsem získala od Ratimira z chorvatského ostrova Krk. Ratimir a jeho žena Štefica jsou starší manželé a úžasní lidé, na které nikdy nedokážu zapomenout.
V posledních letech se hodně žehrá na Chorvatsko, jak je tam draho, jak jsou Chorvaté neochotní a „rumplují" akorát z Čechů peníze. Já takovou zkušenost nemám - vždy jsem se tam setkala jen s milými lidmi, ať už to bylo v horách nebo u moře. Ale třeba také záleží na tom, co z člověka vyzařuje: jestli tam přijede nabubřelý Čech, který si o sobě myslí, že je mistr světa amoleta, anebo tam přijede Čech, který se nad domorodce nepovyšuje a chce poznat co nejvíce z jejich běžného života, aniž by tím opovrhoval. Například na jedné horské chatě jsme pomohli před deštěm složit dříví - a hned před námi stála domácí travarica. A společně s českou becherovkou jsme navázali „družbu" až do kuropění.
Konkrétně tedy Ratimir se Šteficou nás zahltili takovou vstřícností a pohostinností, že jsem něco takového ještě nezažila. (Možná k tomu napomohlo i to, že jsem se před nimi blýskla několika málo chorvatskými slovíčky, co znám, což jim udělalo ohromnou radost.) Takže jsme u nich ochutnali vynikající domácí klobásky, pršut, vínečko, „ptíčnice" (naprosto skvělé buchty plněné marmeládou z granátových jablek) a spoustu dalších dobrot včetně již zmíněné limonády ze šalvějových květů. Jinak Chorvaté na Krku vesměs pěstují na svých zahradách kromě květin plno druhů bylinek - šalvěj, levanduli, rozmarýn, tymián, bazalku, oregáno, bobkový list, kopr a spoustu dalších, které ani neznám a z chorvatského názvosloví jsem nedokázala určit, o co se jedná. Na své zahrádky jsou ohromně pyšní a každé ráno a večer je chodí poctivě zalévat. Přes poledne se pak schovávají do svých příbytků za zavřené dřevěné okenice, popíjejí osvěžující šalvějovou limonádu a nevystrčí z domu ani nos. Ukáží vám na sluníčko, řeknou „karcinom" a „moram odmorit se" (musím si odpočinout) a hrrr... už se běží schovat někam do stínu. Kdepak se vystavovat na ostrém slunci! Také domorodce mezi turisty bezpečně poznáte - mají světlou pleť. No, to jen tak na okraj... Nyní už ten originální recept:
ŽALFIZA ili KADULJA
Ingredience: 1 litr vody + 32 květů šalvěje lékařské,
1 ½ litru vody + 2 kg cukru + 8 dkg kyseliny citronové
Postup: Květy šalvěje zalijeme studenou vodou a necháme 24 hodin odstát. Poté přecedíme. Druhý den svaříme 1+1/2 litru vody s cukrem a kyselinou citronovou a po vychladnutí smícháme s šalvějovým extraktem. Sebereme z povrchu pěnu a stočíme do lahví. Pokud se ještě vytvoří u hrdla lahve nějaká pěna, slijeme ji. Limonádu uchováváme v chladu, ve studeném sklepě vydrží až dva roky.
Pozn. Možná vás zarazí ten přesný počet květů. Ratimir mi zdůrazňoval, že mám dávat určitě jen takové množství, v žádném případě více.
Je to rychlé, snadné a získáte lahodný nápoj, který by měl mít údajně léčivé účinky. Vzhledem k jazykové bariéře vám ale nemohu prozradit, jaké konkrétně.
V kuchyni se však využívají hlavně šalvějové listy, a to jako koření, především k tučným masům, neboť šalvěj má vliv na správné trávení. Usušené lístky vám vydrží přes celou zimu. Z těch čerstvých si pak můžete připravit zajímavý předkrm anebo rychlé netradiční pohoštění pro přátele. Jednotlivé lístky operete a osušíte v utěrce. Vytvoříte si těstíčko z vejce, mouky, mléka a soli. Namísto mléka můžete použít třeba pivo nebo bílé víno. Koření si přidejte podle svého uvážení - třeba špetku muškátového oříšku nebo bílý pepř či trošinku pálivé papriky. Lístky šalvěje namočte v těstíčku a osmažte v olivovém nebo slunečnicovém oleji. Mňamka!
(Už jen dovětek: podobnou chuťovku si můžete připravit například i z kadeřávku, což je listnatá zelenina, která se na našich zahrádkách ani v obchodech až tak běžně nevyskytuje. A je to velká škoda.)
A tak vám přeji po chorvatsku: „Dobar tek!"
Míša z Humplu
Ale, kto chcete skusit, kamarat z Etiopie ma naucil etiopske zazvorove mlieko na nadchu, v zime sa moze zist, do mlieka sa da prevarit zazvor a osladi sa, aj to je fajnotka. Odporucam vyskusat.
