COŽ TAKHLE DÁT SI SEGEDÍN? |
Úterý, 14 leden 2020 | |
Pokud jste skálopevně přesvědčení, že název tohoto jídla má něco společného se slavným maďarským městem Segedín (maďarsky Szeged), pak vás zklamu, protože původ segedínu a jeho názvu je neprokazatelný, a ze všech možných teorií a pověstí se jeví spojitost se zmíněným městem jako nejnepravděpodobnější. Například samotné slovo guláš, v Maďarsku označuje polévku. To co mi Češi nazýváme gulášem, je ve skutečnosti perkelt.
Ingredience 500 g vepřové plece nebo kýty pokrájené na kostky 2 lžíce sádla 3 cibule 3 stroužky česneku 2 lžíce hladké mouky 1 sáček kysaného bílého zelí 4 lžíce sladké mleté papriky 4 bobkové listy 1 lžička mletého kmínu 1 l hovězího vývaru 150 ml smetany ke šlehání 1 lžíce zakysané smetany sůl čerstvě mletý pepř Postup V hrnci rozehřejte sádlo a orestujte na něm pokrájenou cibuli s přisypaným kmínem a mletou paprikou. Přidejte maso a nechte ho zatáhnout. Pak přihoďte česnek, zaprašte moukou a osolte. Ještě pár minut restujte a přidejte papriku. Zalijte polovinou vývaru, přidejte bobkové listy a duste cca půl hodiny. Přidejte vymačkané zelí a přilijte zbylý vývar. Duste cca hodinu. Vmíchejte smetanu pro zjemnění a nechte provařit. Následně osolte a opepřete. Podávejte s houskovým knedlíkem nebo oblíbeným pečivem. Mj. gulášky veškerého druhu, ptáčky jakbysmet – tedy ptáčky z jakéhokoliv masa – zneužívám jako úplatky hodným kamarádům, když potřebuju s něčím pomoci. O synáčkovi ani nemluvě…
Co vy, dámy, taky předestíráte podobnou přebáječnou krmi občas ze zištných úmyslů? d@niela
P.S. Příště vám dám návod na:
Komentáře
... : Michal
Výborně. A pokud se přidá rajský protlak, ne sladký kečup, bude to transylvánský guláš a ren já radši.
leden 15, 2020 05:51
... : *deeres*
Jsou jídla, která dodnes nejím. Díky školní jídelně segedín patří mezi ně. Přitom zelí můžu a ani tlustý vepřový mně nevadí, jenže nesmí být uvařené v zelí. Už jenom pohled na fotografii se mně hnusí.
leden 15, 2020 09:10
... : mamča
*deeres* : U nás je zase neoblíbené kysané zelí, takže i do segedínu dávám zelí sterilované. Správný segedín se má dělat z libového bůčku, ale v naší rodině je každé vlákno tučného masa odpreparováno s důkladností chirurga, takže vepřová plec to jistí.
Vepřovou kýtu nebrat, je k tomuto účelu moc suchá. Nedej se otrávit zkušeností ze školních jídelen. Segedínek vyrobený doma je o něčem jiném. Já jsem takhle nejedla od školky brambory s mrkví. Jen pohled na to vařené maso a mrkev s hráškem ve mně vyvolávala nevolnost, a vzpomínku na krutou učitelku, co mě to nutila jíst, a ještě mi přidávala. No, a vidíš, dneska tohle kdysi nenáviděné jídlo dělám, ale maso peču a mrkev dusím na másle. Je to dobrůtka. leden 15, 2020 10:20
... : Milene
Já si zelí nakládám. Takže teď je období jídel z kysaného zelí. Segedýn, zelnačka, všechno možné bramborové se zelím.... Segedýn také dělám z plecka, protože bůček můžu jen pořádně ale pořádně upečený. Takový škvarkový.
leden 15, 2020 10:46
... : *deeres*
Díky školní jídelně a po žloutence, jsem nejedla nic, mimo chleba s máslem, nebo sádlem a jablka, zaléváno litry mléka. Postupně jsem se opět naučila většinu jídel jíst i vařit. Ale kynuté knedlíky nejím dodnes, koprovku, na tu se nemůžu ani podívat, rajskou, tak tu jenom v případě, že si jí uvařím já a segedín, ten nebudu jíst nikdy, stačí ho cítit a už mně to nedělá dobře. A to v družině mne nikdy nenutili dojídat, protože věděli, že jim to vzápětí vrátím a budou to muset uklízet.
Všeobecně nemusím omáčky s knedlíkem, ale zadělávanou mrkev s hráškem, brambor a libové vepřové dělám do obrovského hrnce, to milují u nás všichni. leden 15, 2020 10:47
... : Bara
Jsem presvedcena, ze jidla kde je hlavni cast kysane zeli, tak to se neda zkazit. Tahle jidla miluji, zelnici a segedin jsem naucila jist i meho manzela, ale delam k nemu br. kasi, protoze knedlik proste nemusi. Nedavam cesnek a tolik bobkoveho listu. Diky za pripomenuti, mam plan na zitra a pozitri bude jeste lepsi.....
leden 15, 2020 14:19
... : Milene
Bara
To je zvláštní kombinace. Ale já segedýn hodně ráda a knedlíkům se snažím vyhýbat, obzvlášť teď, po vánocích. Tak to asi vyzkouším. Většinou vařím jen pro sebe. Anebo pro bráchu a ten sní úplně všechno a rád. Tak co. leden 15, 2020 15:33
... : Bara
Milene, tak to mne jako zvlastni kombinace fakt nepripada, ale kdyz chces trochu dietnejsi prilohu, tak i vareny brambor by sel, protoze je k tomu dost "omacky". Docela by me zajimalo, co k tomu podavaji Madari.
leden 15, 2020 18:26
... : NČ
Dost dobrý, Deer. Už samotný slovo szegedín mi od školních let zvedá žaludek. Úplně stejně, jako slovo rýže nebo koprová omáčka. A co se v mládí naučíš ....
Nikomu jeho chutě nechci kazit, ale tohle, ne, že bych zrovna mít nemusel. To už nikdy nesmím!!! leden 16, 2020 08:45
... : *deeres*
Jedna moje teta měla za manžela Slováka, co byl vlastně Maďar, tak u nich jela trochu jiná kuchyň. Na segedín se u nich nepamatuji, ale vařívala pekelný guláš, papriku si na to vozila z Maďarska.
Příloha u nich nikdy ke guláši nebyly knedlíky, ale tarhoně. Nastrouhané a uvařené nudlové těsto. Spíš to znáte asi jako špecle. Neplést s podobným slovem, ale zcela jiným významem. NČ, ty školní kuchařky od sebe nejspíš opisovaly. Jeden čas byla kuchyň v Raisovce zavřená a my chodili na obědy do školy na Jiřáku. Stejný hnus, který ve mně zanechal nezapomenutelné stopy a úplně totéž potkalo mojí dceru, už po hadráku na Orteňáku, ani ona dodnes nejí koprovku. leden 16, 2020 11:23
... : Bara
O tarhone (testovina) jsem drive nikdy neslysela, ale po jedne diskuzi s kamaradkou vim, ze se da koupit v lidlu, a po hledani informaci na google jsem narazila na stranku, kde jsou uvedeny recepty a presny popis jak se tarhona vari. Jeste jsem to nerealizovala, ale tarhona se doporucuje nejprve oprazit, tim ziska oriskovou chut a pak varit jako ryze. Jsou to v podstate vetsi "kulicky", vetsi nez bulgur. Zrejme tarhona delana doma ma asi trochu jiny tvar (specle, jak uvadi deeres) a chut nez ta kupovana.
leden 16, 2020 13:02
... : *deeres*
Teta nic nepražila, udělala tuhé nudlové těsto (vajíčko,hrubá mouka, nesolit), nastrouhala na hrubém struhadle a nechala na papíře na slunci uschnout a pak podle potřeby uvařila. Používala to i do polévek, nejenom jako přílohu. Ale já to nikdy nemusela, co jsem u ní jedla ráda, tak to byly drbáky s cibulkou, nebo halušky s bryndzou a ze všeho nejraději čabajku jen tak, bez ničeho, když si jí dovezli z Maďarska. Z kysaného zelí dělala zelné plecky, ty jsem milovala , ale dodnes i když jsem vyzkoušela všechny možné recepty, tak to není ono.
Byla to jenom hladká mouka, kysané zelí, sádlo se škvarky, droždí, sůl, kmín, pepř a pečené na plechu v troubě. Ale takové křoupáky, jako uměla ona, já neumím. leden 16, 2020 16:36
|