Ať se mám, jak se mám, papouši se u mne mají skvěle. Už je to rok a půl, co jsem začala s poletuchama. Tenkrát jsem si koupila andulku - tyrkysově modrýho samečka. No a za měsíc si na mě zvyknul tak, že nedával to, že jsem občas celý den pryč. Jeho srdceryvný řvaní jsem vydržela přesně týden, pak jsem šla do zverimexu a koupila mu kámošku. Tím to všechno začalo...
Současnej stav mých poletuch - mj. o těch prvních třech jsem už psala zde ...
1) Žolinka - ta úplně první moje poletucha, přišla ke mně domů v červnu 2015, kdy jsem měla 39. narozeniny. Dříve jsem o ní psala jako o Žolíkovi, a byla jsem si jistá, že je to kluk , mimo jiné i proto, že furt chodil(a) ošukávat krmítko. Je klasicky tyrkysově modrá, s bílou hlavou a tvářema, s černobílou kresbou na křídlech a tmavomodrým ocasem. Ptala jsem se jí, co to mělo znamenat, odkdy že holky chodí trénovat sex na krmítku a ona mi odsekla, že se jí prostě chtělo:-)
2) Ferda - tu jsem kupovala Žolince jako kamarádku měsíc po ní - v červenci 2015. První seznámení probíhalo ve formě přes-hodinového visení na záclonách a žvatlání blbostí. Velice rychle se holky naučily, jak se mnou vydrbávat ohledně krmení, abych je náhodou nezavřela do klece - jedna se cpala a druhá seděla ve dvířkách a pak se potvory vystřídaly. Jak jsem se hnula na gauči, hlídač písknul a už byly obě dvě čúzy v trapu.
Ferda je žlutozelená straka, tzn. tady žlutej flek a támhle zase světle zelenej. Kresbu na křídlech má černožlutou a ocas žlutej. Jo a taky tyhle první dvě začaly zedničit a měly na svědomí ty díry ve zdi, který jsou na fotkách, co jsem ti poslala. V současnosti už mám vymalováno, zeď je šedá a díry vyspravený vyrovnávacím tmelem.
3) Filipová - nojo, dříve Filip, Filípek. Totéž, co u Žolinky, vybarvila se jako holka až skoro po roce. Je klasicky světle zelená - tzn. žlutá hlava a tváře, tělo celý světle zelený, křídla černožlutý a ocas tmavomodrej. Je z nich nejstarší, v současnosti něco přes dva roky. Tu jsem kupovala mamince k narozeninám v květnu 2014, po tom, co jí v prosince umřel anduláček, kterýho měla 5 let. Po smrti maminky byl(a) Filip(ová) smutná, seděla v kleci, nechtěla žrát, ani ven a tak jsem se s tátou dohodla, že si ji vezmu k těm svým dvěma raubířům, že se třeba vzpamatuje, protože byla na mámu hodně fixnutá. To bylo v říjnu 2015…
Což se povedlo - až moc. Permanentně sváděla boje především se Žolinkou o krmítko. Jakmile si Filipová sedla ke krmítku, Žolinku popadl amok a z druhý strany klece vydržela viset celou dobu a zobák nezavřela a nadávala a nadávala. Filipová jí to příležitostně vracela jinejma sviňárnama - třeba ji jednou zákeřně a podvraťácky shodila z větve.
Takže byly už tři holky... Tak jsem si řekla, že by to chtělo nějakýho kluka, ale tentokrát už fakt klidně trochu staršího, ale abych se zase nesekla, a aby už byl stopro vybarvenej.
A začátkem února 2016 jsem si tedy domů přinesla:
4) Cipíska. Je to cca půl roku starej kluk - tzv. opalín. Celý tělo světlounce modrý s nádechem do tyrkysova, bílá hlava a tváře, šedobílý křídla a šedej ocas. Okamžitě byl středem pozornosti všech tří holek, a i když Žolinka s Ferdou pekly spolu, tak příroda nakonec zvítězila a Ferda se dala dohromady s Cipískem. Od tý doby jsou furt spolu a" ťutaj". Povídají si "ťu ťu ťu", probírají si vzájemně peříčka a Cipísek ji občas krmí. Žolinka ze začátku dost žárlila, ale pak se to trochu uklidnilo. Filipový - tý to tak nějak bylo jedno.
Koncem července, při nákupu zrní,
mi z nový nadílky ve zverimexu doslova učaroval
5) Rarášek - dvouměsíční sameček - už jsem byla poučená, že mladí kluci mají ozobí sytě růžové a pak jim zmodrá.
(Naopak mladé holky ho mají světle modré a s bílými kroužky kolem nosních dírek a pak jim zhnědne a po hnízdění a vyvedení mláďat jim opět na nějakou dobu zmodrá. A pak zase zhnědne, když jsou připravený na další hnízdění- proto jsem před tím dvakrát sekla a mladou holku jsem omylem považovala za kluka.
Chybama se holt člověk učí.)Ten mi učaroval především proto, že je fialovej - fialový andulky jsou dost vzácný. A navíc mi barevně ladí k ostatním.:-)
Jméno dostal tak, že v tý přenosný klícce, kterou mi pán půjčil (zná mě a ví, že o ni nepřijde) dělal kotrmelce.
Vždycky vyšplhal nahoru, zahulákal si a skočil dolů na dno. A zase nahoru a hup dolů. A takhle celou cestu až domů. Tak mu povídám: "Ty jseš ale rarach." No a už mu to zůstalo.
Po příchodu domů, jak uviděl ty čtyři ostatní raubíře, tak se okamžitě s řevem začal domáhat vypuštění z klece tak, že kousal do mříží. Tak jsem ho pustila. Během dvou hodin už se opičil po Cipískovi jak jeho věrná kopie. Neomylně si vybral kluka jako kámoše.
Takže s Cipískem blbne a neustále mě provokujou tím, že lítají společně na hrazdu, na výhrůžky mi prděj a dokud po nich nehodím žvejkačky, tak se z ní nehnou. A takhle třeba dvacetkrát za sebou. Pacholci mizerný.:-)
Asi před 14 dny zkoušel dělat do Ferdy, ale dostal od Cipíska napráskáno, takže v současnosti střídavě nahání Filipovou se Žolinkou. Aktuálně vede Žolinka, protože Filipová ho naposled naštvaně klovla do hlavy po tom, ci ji pronásledoval neúnavně půl dne kam se hnula.
Včera tahal Žolinku laškovně za ocas, ta trochu držkovala, ale nechala si to líbit. Tak uvidíme......
Ahoj, kudlanky a kudlánci,
a všichni,
co máte doma i něco jinýho, než člověka :-))).
LENKA 1
https://www.youtube.com/watch?v=FUA8JXHLDHw
a hlavně - jak je pak dostaneš do klece?
Když je fakt potřebuju zavřít, tak holt musím počkat do tmy a odchytit je. Naposled jsem jim to provedla na jaře, kdy jsem potřebovala umejt okna a vymalovat. Tak byli zavření dva dny a dvě noci. No naprdnutý na mě byli asi ještě týden po tom.
https://www.youtube.com/watch?v=REBagMZEHL8
Ti moji umějí mlaskat a hvízdat melodie, který jim pískám.
