Jsem moc ráda, že se vám líbilo moje minulé psaní o kachnách a děkuju za pochvalu zahrady. Musím se přiznat, že náš život s kachničkama pěkně prožívám. Je to rozhodně lepší než večerní sledování televize. Posuďte sami...
1.díl - Kachny se představují
Přilétají k nám kachny. Kačenka a kačer - vypadá to na pěkný mladý párek. Zjevně se jim u nás líbí, obzvlášť kachničce, ta si přímo zamilovala starou kupku sena.
2. díl - Ustálení situace
Kachny přicházejí pravidelně. Začínáme je přikrmovat. Budujeme jim jezírko - vodní nádrž, aby se jim u nás líbilo. Vyvstává malá otázka - budou mít ještě mladé, nebo už je moc pozdě?
3.díl - První malá zápletka
Zjevně se jim u nás líbí. Přilétají celkem pravidelně, už několik týdnů. Tráví u nás celý den. Ovšem - kachny objevily u souseda skutečně jezírko i s vodopádem, ne jen napuštěnej lavór s občas vyměňovanou vodou. Ted už k nám chodí jen 3x denně na jídlo, a zbytek dne tráví ti zrádci u sousedů.
4.díl - Návrat a klid před bouří
Je to dobrý; sousedům se kachní párek nelíbí a vyhánějí je pryč. Situace se opět vrátila do starých kolejí a kachničky tráví svůj den znovu u nás. Opět řešíme otázku, proč nemají mladé, zda je mít někdy budou a co se jim asi mohlo stát.
5.díl - Krize a znásilnění
Klidný den je narušen agresivním útokem třetího kačera (pojmenovali jsme ho Prcíř). Zcela bezohledně se vrhl na kachničku, a po chvíli pronásledování (resp. následování za sebou: kachnička – za ní Prcíř – za ním kačer-manžel) se Prcíři podařilo kachničku chytit za krk a naskočit.
6.díl - Deprese
Kachny jsou sřlídavě u nás, střídavě u sousedů, střídavě někde jinde. Schovávají se. Prcíř majestátně několikrát denně přelétavá nad zahradou, nebo přímo běhá po zahradě a systematicky hledá svou oběť. Jsem ráda, že náš párek přežil krizi a i nadále zůstávají spolu.
7.díl - Konfrontace I.
Po zahradě přechází Prcíř a honí kačera (asi je mu jedno, kdo to příště bude), kačer před ním kličkuje. Při další příležitosti kačer odhání Prcíře od kachničky. Osobně zasahuji a oba kačeři odlétají pryč. Vyděšená kachnička se zatím krčí pod pivoňkama.
8.díl - Konfrontace II.
Prcíř to ovšem nevzdává a při pravidelně každodenní kontrole konečně kachničku nachází. Kačer se staví na ochranu. Opět osobně zasahuji a zdá se, že náš párek pochopil moji aktivitu - kačer chrání kachničku, zůstává s ní a já děsím pouze Prcíře, který naštvaný z neúspěšného lovu odlétá.
9.díl - Ustálení situce
Kachny přilétají pravidelně. Většinou se rychle najedí, případně v jezírku umyjou, obejdou zahradu, občerství se čistou vodou ze psí misky a odcházejí odpočívat do nějakého úkrytu. Dny tráví schované v keřích. Věří mi a pochopily, že jsem na jejich straně. Když jim sypu jídlo, přibíhají ke mně jak slepice.
10.díl - Katastrofa!
Naprostá hrůza. Kachnička kulhá. Při bližším pohledu je vidět, že jí pravá noha (nahoře, tam u těla) krvácí. Dokulhá k jídlu a pak většinu dne proleží schovaná v keři. Nemá vůbec sílu se dostat ani k vodě, natož celá vlézt do jezírka.
11.díl - Kačer je blbec
Kachnička pořád kulhá. Vždy se nějak přesune a pak dlouho odpočívá. Jak zpočátku následoval kačer ji, teď chodí ona za ním. A ten blbec se rozhodl, že se půjdou projít na zeleninovou zahradu, kde jsou zvýšené truhlíky - takže prakticky překážková dráha. Kachnička statečně přelézá za ním. Na konci je plot. Takže cesta zpátky. Kachnička uprostřed truhlíku už nemůže. Napřed celou hodinu jen stojí na jedné nožce, pak 2,5 hodiny leží a odpočívá v truhlíku. Kačer je stále s ní. Nakonec jsem je našla opět u sena. Zjevně to nějak zvládla.
12.díl - Konec první sezóny
Kachnička už chodí lépe. Sice pořád kulhá, ale vlezla si už do bazénku. Pes zvládnul celkovou situaci velice dobře, prakticky neopouští verandu kromě na vyčůraní se, dokonce přestal obtěžovat i veverky, které bydlí na borovici nad senem. Veverky se s kachnami velice skamarádily a bok po boku jedí (a i pijou) z jedné misky.
Ráno ale pes celý rozrušený poskakoval a tak jsme se podívali za plot. A tam stal Pan Jelen (nebo srnec s parohama, co já vím, co to je). Úžasný, majestátní a klidný. Pochutnával si na vrbě, co nám roste za plotem. Bylo mi jen líto, že ho neviděly děti. Večer se situace se psem opakovala.
Pan Jelen přišel i s Paní Laní. Úžasný zážitek. Stali tam a hrdě opětovali pohled z očí do očí. Čas se zastavil…
Že by začátek nové sezóny?
LENKA
Také jsme kdysi sdíleli podobné nadšení z příletu kachní rodinky na náš rybníček. Také jsme krmili. Následně si kachny chodily říkat o žvanec až před dveře domu, posléze se otrkaly a klidně si to vpochodovaly otevřenými dveřmi až do baráku. Naučily se žrát i přímo z ruky. Ach, jak to bylo roztomilé! Poněkud méně roztomilá začala být všude v okolí domu rozpleskaná kachní ho*na. Když mi kachny sklidily celý záhon ještě zelených jahod, nepřipadalo mi to roztomilé už vůbec.
Situace se vyřešila sama tím, že náš starý německý ovčák flegmatik opustil tento svět a nový hafan, když odrostl ze štěněcího věku, dal kachnám jasně najevo, kde je jejich místo. Takže teď už se drží pouze na rybníku a v jeho okolí.
Jo a kachňátka byla každý rok. Ovšem vzhledem k tomu, že máme v rybníku sumce, jejich osud byl pokaždé brzy zpečetěn.
Jinak sexuální ataky kačerů na kachny jsou jen pro otrlé nátury. Úplně nejhorší je, když kačer vykonává akt přímo na vodě, takže kachna je i s hlavou potopená pod vodou (proboha jak dýchá?).
V těchto okamžicích jsem fakt ráda, že jsem se nenarodila jako kachna.
Pěkný fotky a napínavý příběh. Jsem zvědavá na pokračování.
