Tak si připadám jak ve zpovědnici. Jé, byl někdo z vás zamala ve zpovědnici? A na prvním přijímání? Tak podobně rozechvěle jsem se cítila v pátek. Vlastně už celý týden před pátkem, a ten pátek tuplem, když jsem se kolem šesté odpoledne vezla do dalekých Vodňan.

     Přijeli jsme tam za mlhovaté tmy, všude prázdno a ač jsou Vodňany jistě hezké, neviděla jsem z nich nic víc, než jen paneláky, mezi kterými jsme hledali ten jeden správný.

     Cesta byla fajn, měla jsem zas po dlouhé době svého syna jen pro sebe (těžko se za jízdy, zvláště když řídíte, utíká), prima jsme si popovídali a i když jsem se celou dobu snažila moc o účelu cesty nebavit, bylo to jasně dané. Ano, v pátek večer jsme jeli pro mého "pana psa". 

      Otevřely se dveře a z nich vyběhly dvě pidizvířátka. Jedno úzké a malé, druhé tlustochlupaté a malé. Hm, a obě se vrhla k Robertovi, protože je načichlý svou Ireskou. Jak jsem později zjistila, to hádě byla osmiměsíční fenka čivavky, ta bílá koule s maskou Zoro mstitele, byl můj budoucí spolubydlící. Po lehké výměně společenských proslovů na téma: "Je hodnej, je žravej, dojděte si k veterináři", jsem maskáče sbalila do ručníku a jeli jsme domů.

     Celou cestu jsem jej měla jak bryndák pod krkem. Ač byla cesta dost houpavá (slušně řečeno), ač mě oba - paní chovatelka i syn - předem varovali, ať si nic nedělám z toho, že bude celou cestu kňučet, tak se žádný nářek nekonal. Prcek si mi ustlal na ňadrech a celou cestu spokojeně prochrápal. 

      Po vypuštění do patřičně zadrátovaného a zabedněného bytu udělal svou první a zatím jedinou loužičku na koberci. Dostal pak jemné upozornění, že by bylo vhodné ji příště situovat na hadr, který má v předsíni. Což dodržuje. Tedy, zatím. Hovínka tvoří ne na hadr, ale tak pět až deset centimetrů vedle. Vzhledem k tomu, že je to patrně gentleman už ve své podstatě, vždy po vykonání potřeby mi to hlásí: "Fak, fak!" Odejdu tedy s ním, seberu toaleťákem a spláchnu.

      Během jeho vítězného tance, prokládaného občas nezdařenými kotrmelci, ho chválím a chváááááálím a chváááááááááááálím, pak dostane ňaflíček piškotu a odebéřeme se zase do obejváku - on ke hrám, já buď taky ke hrám (neuvěřitelný, já, ve své velebné tlustosti běhám přes celý byt, čokl skáče kolem mne jak gumovej a jsme oba blažený), nebo, když se posléze zhroutím vysílením na kanape a sleduju v tv detektývku, vystačí si sám se svou přehršlí doma vymyšlených a vyrobených hraček.

      Sám si zatáhl polštář ke mně pod stůl, kde tráví chvíle mého psaní. Jo, je tady, pochopitelně, i teď :-) Taky jsme byli dnes u paní doktorky na veterině, dostal jedno bodlo a hlavně!!! dostal od ní piškotek. Za to by si, podle všeho, nechal rozpíchat celej kožich.

     Mám stále pocit, že se mi zdá. On vůbec nekňučí, je to budoucí psí sympaťák. Až vám budu vyprávět, co vyváděl, když tu byl syn se svou bordeřicí (mj. oni oba neuvěřitelně zhnojení, spokojení a unavení z tréninku), tak tomu nebudete věřit. Prcek je tč. váhově i rozměrově její šestina... 

d@niela, nájemkyně bytu,

Kayo, nájemník

... : mia I

to máš nejlepší antidepresivum I nějaké to kilo možná půjde dolů, když se kolem něho budeš otáčet. Vybrala jsi krásné jméno.

leden 28, 2015 07:36

je kouzelnej : Eli

a moc ti Danielo radost, kterou ti Kayo přinese, přeju a těch pár starostí? všechno má přece i svůj rub, ale v případě psa - aspoň tak to mám celá léta já - lícová strana vyhrává na celé čáře...ovšem kromě chvil, kdy bych ji nejradši roztrhla vejpůl

leden 28, 2015 09:47

Jak jsem se zmiňovala výše, zatím ven prostě nemůžem - : d@niela

chybí všechna očkování.

Jinak - už si trénuje obojek (jako vše, vzal to v pohodě), mám připravený vodítko. Takže po 17. únoru, kdy jdeme na další sadu injekcí, už snad bude smět mezi dvou i čtyřnožce.

Dík za radu, tu hygienickou savou podložku si zatím zchrastím... Ale já ten hadr okamžitě přemáchnu, mj. louži udělá maximálně ve velikosti dna kávového šálku.

Kočky jsou hezké, milé - ale není to moje volba.

leden 28, 2015 19:06

... : deeres

Kája je hezký jméno, ale ty sis pořídila podle zjevu maskovaného Zorra, nebo Arsena Lupina. Na Batmana by potřeboval ty monokly přes celý vršek hlavy. Tak ať ti dělá jenom radost.

leden 29, 2015 12:20

deeres, však taky měl hodně dlouho "pracovní název" Maskáč :-))) : d@niela

P.S. Snažím se být normální, normální, normální... Nerozplývat se, přestat se chovat jak infantil...
Jenže zatím se mi to nějak nevede.

leden 29, 2015 15:57