Ufff - tak jsem si početla - jak hodně komentářů, tak i e-mailů od mých milovaných kamarádek. Asi jsem vás všechny svým skučením dost vyděsila, ale já jsem si už na čubíčka v bytě zvykla. Ne, ještě tu není, ale mám ho tu zatím "neviditelného" (ještě jsem téměř normální, nebojte!) Dost možná si některé databázistky pamatují, jak jsem tu už několikrát psala o psech, co prošli naším domovem - ať jsme bydleli na "venkově", nebo tady v paneláku.
Jenže tenkrát jsem byla ženská s dvěma věčně hladovými oplégry na krku, dokonce jsem se starala o RD 8 + 2 + velká garáž + velká zahrada... (když byla robátka věčně připochcíplá, pronajala jsem panelák a odstěhovala se do rozestavěné vilky kus za Prahou. Dávala jsem ji dohromady, ze staveniště udělala krásnou zahradu s velkým skleníkem, vydláždila terasu, měli jsme 54 králíků a sedm slepic, psy... Zavařovala jsem ročně až 400 sklenic, udělala z rozestavěné ratejny krásný barák a pak jsme šli zpět do Prahy.
Byli jsme tam čtyři roky, děti neuvěřitelně ozdravěly a - a stačilo to :-).
Takže jsem si zažila i venkov, i zvěřinec.
Náš poslední pes byl Mooray, boloňák, kterého přes výslovný zákaz - "Už mi nesmí čuba přes práh!" přitáhla dcera, když prohlásila, že si ji stejně nikdo neveme a ona skončí jako stará panna se psem. No, panna...
Do té bílé klepotající žížaly jsme se všichni okamžitě zamilovali a předháněli se jeden před druhým, koho má víc rád...
Pak si ho odvezla dcera do Boise.
Už je na svém obláčku a nyní tam mají dalšího hafana, o kousek většího, také bílého a je prý to "neuvěřitelně prodejná ženská", tj. totální mazel - tenhle Petrželka... Mj. jmenuje se Parsley, je to kluk, a je zase milovaný všemi. Lenka mi řekla, že si prostě život bez pejska už ani nedovedou představit...
Uvažovala jsem tedy, ano, nemyslím na nic jiného, a rozhodla jsem se. Když vidím, co zvládla Ireska s Robertem, zůstává mi až rozum stát. Ten věčný smutňoch, věčně s nataženým čumákem, se proměnil v neuvěřitelně šťastného kluka. Všechno teď bere jinak, i práce, která ho kolikrát hodně moc štvala, když mu něco nešlo, je už snesitelnější. A pochopitelně je podstatně snesitelnější i on :-)).
- Stejne si kazdej den rikam, jaky mam stesti, ze mam tak uzasnou princeznu jako je Ireska, ve snu jsem si nemohl prat nic lepsiho.
- Dal jsem Iresce precist knizku o trenovani zvirat, aby si me mohla jeste lip ochocit.
- Asi jsem se uz docista zblaznil, mam ji vedle sebe a stejne se divam na jeji fotky. Ale lecit bych se z toho nechtel...
Vím, že pejsek má před sebou dost možná 10 - 15 let, a kdo ví, v jakém stavu budu já - jenže to přeci nevíte nikdo, jak vám bude zítra! To by se lidi museli bát mít i děti, protože "co kdybych se najednou nemohl/a starat?" Pevně věřím, že naopak si budeme vzájemně hodně dávat. Neexistuje dvounožec, který by mne přemluvil, abych se ráno fofrem oblékla a vyběhla ven, ale když tu ještě bydlel Můra, a moje milované dětičky se ráno štěkaly, že "já s nim byla včera", "ne, ty kecáš, já s nim byl včera!", tak jsem musela fofřit já.
No, bydlíme v přízemí, pod okny jsou trávníky, docela velké a malý kousek od nás je veliký park. A navíc - v nejhorším případě tu loužičku utřu, hovínko seberu, no... Můru jsem to zvládla naučit během pár dnů, tak proč bych to nezvládla i teď... Mj. už jsem ušila pelech, mám tu misky, připravené (řádně vyprané) plyšové i jiné hračky... A to jsem se zařekla, že pokud nebude doma, tak nic zařizovat nebudu. Mám ale už připraven seznam, delší než na nákup jídla, co všechno budu muset nutně pořídit.
Koukla jsem se na web, kde píšou lidi o podobných pesanech, jakého si přivezu. Panebože, to budu stejně blbnout? Ne, stejně ne, určitě ještě víc, protože jsem ve věku důchodovém a tedy majitelka téměř neomezeného kvanta volného času :-))).
Tak uvidíme...
d@niela,
majitelka pesa in spe
Ale Ty už jsi rozhodnutá, tak víš, do čeho jdeš.
Hodně štěstí !
jinak - moc pěkně píše o tom, jakého psa si pořídit pan Desenský http://www.psycholog-psu.com/faq.html
Nas pesan se pred par mesici odebral do vecnych lovist. Viseli jsme na nem "nezdrave" vsichni. Clovek, ktery miluje sveho psa(kocku, slona, papouska...) je o kus lasky bohatsi. A ma vic k rozdavani.
