Skrytý způsob života netopýrů, krom čehosi tajemného kolem nich, přináší i to, že o nich lidé málo vědí a jejich představy se rozchází se skutečností. Pokud se setkáte se zraněným či nějak jinak ohroženým netopýrem (zesláblý, v zimním období vám vletí do bytu, ....) tak by jste se měli něco o těchto tvorech dozvědět.
Netopýři patří v naší republice mezi zvlášť chráněné živočichy a pro jejich pobyt v zajetí musí být splněna základní ustanovení. V současnosti je to na některé druhy výjimka z MŽP, a u ostatních druhu výjimka od správ CHKO, ředitelství NP, RŽP OKÚ nebo pověřeních RŽP MÚ. Po splnění všech těchto náležitostí je možné chovat v zajetí jedince neschopné přežít ve volné přírodě.
Po jejich vyléčení a zesílení je ale stejně bezpodmínečně nutné zajistit jejich návrat na svobodu. U jedinců s trvalým poškozením platí oznamovací povinnost příslušnému úřadu, že tento jedinec zůstává ve vaší trvalé péči.
Chov netopýrů musí směřovat k jejich návratu do přírody. Přežít mohou jen zvířata dostatečně vyživená a schopná letu. Vyživenost zjistíme na váze (vždy před krmením). Letu schopnost si ověříme vypuštěním v místnosti.
Zde je však nebezpečí ztráty zvířete tím, že se zraní, nebo schová a uhyne žízní.Proto je nutno zajistit nábytek a interiér místnosti (např. položením desek na skříně, ucpáním mezer mezi nábytkem, nábytkem a stěnou, uzavřením skříní, a pod.). Pokud se i přes veškerou pozornost podaří netopýrovi "zmizet", nezbývá, než čekat, až jej hlad a žízeň donutí ukryt opustit (to bývá nejčistěji v noci). To může ale trvat i několik týdnů...
Naštěstí jeho pohyb není úplně tichý, takže jej můžem často naleznout podle šramotu a odchytit jej. Nemá smysl hledat zvíře v pohovce či mezi nábytkem. Jsou to mistři v ukrývání, i takový „Kaprfíld“ by se od nich mohl lecčemu přiučit. Navíc hrozí nebezpečí, že jej poraníme či nechtěně zabijeme.
Komunikovat s ním je poměrně jednoduché - pokud bude určitý zvuk spojován s určitou činností, usnadní to práci ošetřovatele a zmenší stres zvířete. Zvířata velmi citlivě reagují na chování ošetřovatele. Vyvarujte se prudkých pohybů a příliš hlasitých zvuků, vhodné je i tlumené rozptýlené světlo.
Běžné zvuky domácnosti (televize, hodiny, pračka, hluk z ulice..) netopýry neruší, zvyknou si na ně tak jako na zvuky ve volné přírodě (bouřky, vichr, vodoteč,..). Velmi záhy poznají po hlase vás i členy domácnosti, dokonce i vaše hosty rychle tolerují, pokud je občas slyšet ošetřovatel či jiná známá osoba.
P.S. Jak netopýra získáte? Velice jednoduše - například takto:
Na tři neděle se zabydlela početná kolonie netopýrů hvízdavých čítající více než 150 jedinců v ložnici panelového domu v ulici Karla Steinera. Do bytu ve 4. patře nalétali netopýři otevřenou ventilačkou. Majitelé našli po návratu z cest svůj byt zaneřáděný trusem a mrtvými netopýry. Později jich v pytli odvezli 150. Spousta dalších vylétala sama oknem.
Museli pak odstavit veškerý nábytek a srolovat koberec. Naštěstí však mezi místnostmi měli zavřené dveře, a tak netopýři zaneřádili jen ložnici... Očekává se, že podobných zásahů budeme teď během měsíce mnohem více. Netopýři totiž právě nyní začínají opouštět své letní kolonie a hledají si místa k zimnímu bydlení. Otevřená okna je velmi lákají. Při odjezdu na dovolenou by neměla v bytech zůstávat ani pootevřená okna, pokud tam není síť proti hmyzu.
-red.-
