Jinak je Ki prima, vyrostl jako z vody, má už 10 měsíců, moc rád se sprchuje a hrne se do sprcháče kdykoliv jen zapomeneme zavřít, i když jen sprchuju kytičky nebo když je tam někdo z nás. Jo, jo, zoubkama pracoval dost a dost, ještě jsme ani nestačili zahladit stopy. Nejraději však má mop. Ten se mu náramně zamlouvá, bojuje s ním, vrčí na něj a hlavně štěká. Ani lux ho nenechává v poklidu a tak luxovat celý domeček se soustavně útočícím Ki, je docela veselé...

     Pracuje s manželem na zahrádce, tahá mu koště, vrčí a štěká na něj, tahá nás všechny za nohavice a tkaničky, kouše nás do lýtek po ránu v kuchyni a má náramnou radost, když pískáme. Co ho rozhodně nenechává v klidu, je kolečko; bohužel, a tak musíme pracovat často s Ki zakousnutým v kolečku; nějak ho to točení velmi rozčiluje a nedá se to odnaučit, počká si, až naložíme a vyráží...

     Je to nezbeda a velký mazlil. Mazlení má dost, je jako velkej míša, lehne si na záda a když mu pořádně drbete bříško, startuje nožkama jako na mopedu. Když jsme si přivezli malinkou Bihan a měli ji na klíně, také začal vyžadoval chování na klíně a mazlit, ale bylo to poněkud náročnější, leč Ki byl spokojený. Zaplať pánbu, že už ho to přešlo, při těch jeho kilech.

     Sprchování a vodu miluje, je to obrovský  plavec, plave jako parník. Tím, jak byl vychován bez plotu, tak nikam neutíká, je stále někde kolem. Když jdeme do lesa, mám vodítko na krku, ani ho nepoužívám, je v lese šťastný, lítá stále někdo okolo na dohled a hlídá si nás. Chodíme spolu na houby, leč bohužel nehledá.

     Také jsem si říkala, že musím zhubnout a že bych po ránu mohla chodit běhat do lesa. Brala jsem Ki sebou, měla jsem to tak na 20 minut, zase jen tak rozumně, aby mě nevzal infarkt v mém věku. Ale Ki to vyautoval hned v prvopočátcích. Celou dobu lítá okolo, ale jakmile se rozběhnu, tak on si sedne a sedí a sedí .... je to palice dubnová, je naprosto nesportovní, místo toho aby mě motivoval.