Vážení, prosím o radu: v dubnu l.r. jsme byli na procházce s naším psíkem (uvázaným na vodítku) a zezadu na nás vyběhl z neuzavřené ohrady cizí pes. Ošklivě potrhal našeho psa, manžel jej chtěl chránit, lehl si na něj a cizí pes pokousal i manžela; případ jsme ihned ohlásili Policii ČR, ta jej předala k vyšetření pořádkové komisi při Magistrátu města.
Nám vznikla škoda 10.000,- Kč (léčení psa, ušlá mzda manžela, roztrhané oblečení). Minulý týden se teprve konalo jednání pořádkové komise - majitel psa samozřejmě nepřišel, čas pomalu plyne a mám obavy, že by mohlo dojít k promlčení. Jakým způsobem pokračovat dále? Jsem přesvědčená, že nejlepší by bylo podat na majitele psa žalobu, pak by hradil i veškeré soudní výdaje, protože my na tomto incidentu nemáme sebemenší míru zavinění. Nebo čekat - ale domnívám se , že majitel psa se bude jednání záměrně vyhýbat, aby uplynula stanovená doba k promlčení.
Děkuji za radu.
Marianna
ODPOVĚĎ:
Následující body platí pro zahájení podobného jednání:
(ale hodí se to i pro ostatní)
Každý majitel psa je plně zodpovědný za jeho chování a v případě, že pes někomu způsobí újmu, tak musí nést následky.
1) Pokud nastane incident, je nutné zjistit všechny nacionále majitele, bydliště a podobně.
2) I když budete mít příslib řešení, pamatujte, že se může vše změnit, proto incident vždy nahlaste na policii.
3) Vyhledejte veterináře a jeho zákrok si nechejte co nejpřesněji rozepsat. Nesmí chybět specifikace, že poranění bylo způsobeno jiným psem.
4) Nenechte se postavit do role svědka. Vy jste přímý účastník!
5) Pozor na lhůty k vyjádření se k události a pozdější podání případné žaloby.
Například na území Prahy pohyb psů v současné době řeší částečně obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. hl. m. Prahy, o ochraně veřejné zeleně, která upravuje vstup se psy na některá místa. Ve veřejné zeleni je v souladu s § 2, písm. c) vyhlášky zakázáno vstupovat se psy na dětská hřiště a pískoviště a umožnit vstupovat na ně volně pobíhajícím psům. Dále je ve veřejné zeleni podle § 3, odst 1g) a odst. 2d) zakázáno volné pobíhání psů.
Tady jsou dva velmi dobré odkazy, které doporučuji pročíst:
a jak je to s promlčecí dobou?
Čtěte:
PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ, PROMLČECÍ DOBA
Stávající právní úprava stanoví, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Uvedená právní úprava znamená, že promlčecí doba byla u přestupků jeden rok od jeho spáchání.
Navrhovaný zákon o přestupcích stanoví, že řízení o přestupku lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k projednání přestupku o jeho spáchání dozvěděl. Přestupek nelze projednat, jestliže od jeho spáchání uplynuly 2 roky. Nová právní úprava tak prodlužuje promlčecí lhůtu u přestupků o jeden rok na dva roky. Vedle toho však zakotvuje novou jednoletou lhůtu pro zahájení řízení o přestupku. Důvodem prodloužení promlčecí doby pro projednání přestupku je, jak se uvádí v důvodové zprávě, skutečnost, že stávající prekluzivní lhůta jednoho roku od spáchání přestupku je příliš krátká, zejména s ohledem na možné obstrukce při projednávání přestupku nebo jeho právní kvalifikaci. Dochází proto k případům, že přestupek po uplynutí jednoroční lhůty zůstane nepotrestán. Stává se to rovněž v případech, kdy orgány činné v trestním řízení zjišťují, zda nejde o trestný čin. Teprve poté vracejí případ správnímu orgánu k dalšímu řízení a ten obvykle již nestačí přestupek projednat pro krátkost lhůty.
Na druhou stranu je třeba poznamenat, že prodloužením lhůty postačí správnímu orgánu řízení včas zahájit a pak poměrně má dlouhou dobu pro uložení sankce. Přijetí nové právní úpravy promlčecí doby u přestupků může ve svém důsledku znamenat, že se přestupková řízení budou „protahovat“, protože úředníci nebudou tlačeni zákonnou jednoroční lhůtou k jejich rychlému rozhodnutí.
V §21 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona dochází k upřesnění definice přestupku, a to tak, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty a nově se dopustí přestupku i ten, kdo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije. Zároveň se skutková podstata uvedeného přestupku zužuje na zneužití ceniny (např. kolku), neboť zneužití razítka státního orgánu, resp. úředního razítka, se stalo od 1. ledna 1998 trestným činem podle § 176a trestního zákona, a proto nepatří do právní úpravy přestupkového zákona.
právník
