K dnešním hádánkám mne inspirovaly fotografie, které jsem pořídila při návštěvách Prahy. Připravila jsem z nich pár hádanek pro vás – jsou to fotografie pomníků a jedné pamětní desky. Vy budete mít možnost tipovat odpovědi.
První fotografii jsem pořídila kousek od Staroměstského náměstí. Zde, na malém prostranství poblíž ulic Dušní, Vězeňské a kostela sv. Ducha, stojí pomník zhotovený z bronzu, vážící 800 kg. Má úctyhodnou výšku 375 cm a právem tak budí zájem kolemjdoucích o společné foto se záhadným mužem, sedícím na ramenou velikána.
Velikán je ve skutečnosti jen prázdný mužský oblek bez bot. Zajímavostí je, že přesně v místech, kde pomník stojí, probíhá hranice městských částí Prahy, takže každá „noha“ spočívá v jiném pražském obvodě. Socha se zároveň ocitá v duchovním prostoru tří náboženství - je mezi synagogou, kostelem katolickým a protestantským.
Pomník vytvořil na přání společnosti vedené paní Martou Železnou sochař Jaroslav Róna, a byl odhalen 4. 12. 2003, v roce 120. výročí narození muže, jehož jméno máte uhodnout.
Jelikož se jedná o velice známou osobnost, nápověda nemůže být příliš obsáhlá. Náš neznámý se narodil 3. 7. 1883 v Praze. Měl složitý vztah s otcem, což ovlivnilo jeho celý život, v němž se cítil rozpolcený, osamocený, nešťastný.
Zvláštní byl jeho vztah k sexu, který považoval za jakýsi odpad lásky; přesto se jej nezříkal a navázal několik vztahů se ženami. Nejsilnější byl ovšem jeho přátelský a korespondeční vztah s Milenou Jesenskou.
Z jeho tvorby jmenujme např. Popis jednoho zápasu, kterým se inspiroval sochař Róna při tvorbě výše zmíněného pomníku. Skvělá Iva Janžurová si v roce 1968 zahrála ve filmu Zámek, zfilmovaném rovněž podle tvorby našeho neznámého. Mimochodem, Zámek byl zfilmován celkem čtyřikrát. Náš neznámý ve své závěti vyslovil přání, aby jeho nevydaná pozůstalost byla zlikvidována.
Naštěstí se tak nestalo a on patří k nejvíce oceňovaným spisovatelům 20. století.
Zemřel předčasně 3. 6. 1924, pochován je v Praze-Strašnicích.
Další fotografie je z úpatí Petřína.
Zachycuje známý Pomník věnovaný obětem komunismu, který byl odhalen 22. 5. 2002. Pomník tvoří zužující se schodiště se sedmi postavami. První socha je celá, další jsou zmrzačené, znázorňujíce fyzické i psychické utrpení politických vězňů.
Jsou zde zobrazena přesná čísla lidí odsouzených, popravených. Autor pomníku, jehož jméno máte uhodnout, spolupracoval při své práci s architekty Zdeňkem Holzlem a Janem Kerelem.
Nyní nápověda k autorovi. Narodil se 21. 4. 1926 v Praze. Po absolvování reálky se hlásil na AVU, ale nebyl přijat.
Absolvoval tedy kamenosochařskou praxi u sochaře O. Velínského a posléze vystudoval VŠUP. Následně se věnoval restaurátorské praxi.
Žije střídavě v Praze a Litomyšli a patří k velice uznávaným autorům. Znáte jméno sochaře s poněkud neobvyklým křestním jménem?
Inspiraci pro volbu tohoto jména našli sochařovy rodiče v novele o biskupovi z jistého pražského rodu.
Poslední snímek jsem pořídila na jednom velice frekventovaném místě. Nechybělo mnoho a možná bych kovovou destičku zasazenou v dlažbě přehlédla. Z této dvojjazyčné tabulky se lze dočíst, že právě zde probíhá poledník, podle něhož byl v minulosti měřen čas.
K určování času sloužil pražský poledník od r. 1652 a byl vyznačen stínem dnes již neexistujícího Mariánského sloupu v pravé poledne.
Přesný čas Tempus Pragense byl ovšem ve skutečnosti určován pomocí šterbinových hodin v Astronomické věži Klementina.
Od r. 1842 bylo poledne ohlašováno mávnutím praporu, které bylo provázeno od r. 1891 až do dvacátých let 20. století výstřelem z děla hradní bašty číslo XIX.
Deska na fotografii byla do dlažby osazena v 90. letech 20. století. Pražské kudlanky asi budou vědět, kde jsem fotila.
A co vy ostatní? Bylo to na Hradčanském, Staroměstském nebo snad Václavském náměstí?
Hodně štěstí u hádání přeje
MIA
Když mám volno, prší a není nic v televizi, tak tyhle články dělám z různých odkazů na googlu moc ráda. Většinou narazím náhodně na nějaký zajímavý článek. U toho prvního muže z dnešní hádanky jsem třeba narazila na zajímavý článek o pražských nevěstincích a jednom vyhlášeném, kde býval tento spisovatel častým hostem. Fotek k inspiraci mám dost , Prahu Vám závidím, stále je tam co objevovat. Moc se mi při poslední návštěvě líbilo třeba v Haštalské čvrti, tam mít malý byt by nebylo marné.
Kudlanci u nas je dneska 20 stupnu, nadherne teply vetrik, tohle pocasi jsem potrebovala na uklid zahradky, parada.
