Tady by mělo být znovu důrazné poučení: „Nechoďte samy, dámy!“ – Inu, ale stalo se … Pozdě večer přechází přes tmavý park osamělá žena, když se ze tmy náhle ozve: "Stát!" Žena se udiveně zastaví. "Lehni!" Žena si lehne. "Plazit se!" Žena je tak ustrašená, že se hned začne plazit. Po chvíli se nad ní někdo skloní a s účastí v hlase se zeptá: "Paní, je vám špatně? Já tu sice cvičím svého psa, ale mohl bych vám zavolat doktora!"
Hezký víkend všem,
d@niela
Komentáře
... : Josef Kouba
To je doufám pouze vtip.
Rok 1964-6. Plazením vpřed a k zemi si pamatuji pouze z vojny. Týden pršelo, a ve dvě ráno byl vyhlášen poplach. Rota bažantů v prvním měsíci výcviku v počtu asi třiceti, stála v plné zbroji za 15 minut ospale na buzerplace a chcalo jako z konve. Nadporučík Bísek, protože mu manželka pravděpodobně nedala, si hodlal zchladit žáhu.
Kousek za kasárnami byl asi 100 m vysoký mírný kopec, čerstvě zorán, přeměněn v hluboké bahno.
Postavil nás před kopcem do řady a s pokřikem huráááá jsme měli dobýt vrchol kopce. Pokřik hurá jej neuspokojil a v polovině kopce křičeli hurá asi jen asi tři útočníci. Kopce jsme nedobyli. Po neúspěchu nás seřadil na lajně fotbalového hřiště kousek od kasáren, které bylo 20 cm celé pod vodou. Rozkaz zněl, k zemi plížením vpřed. Posledních deset bude potrestáno zákazem vycházky.
Abych to zkrátil. Sprchovali jsme se v tom co jsme byli oblečení, studenou vodou, samopaly byli obalené blátem a ráno se museli svítit čistotou.
Takže v tom parku sedni lehni, plazením vpřed to byl jen úsměvný zážitek.
Pepa Kouba.
Rok 1964-6. Plazením vpřed a k zemi si pamatuji pouze z vojny. Týden pršelo, a ve dvě ráno byl vyhlášen poplach. Rota bažantů v prvním měsíci výcviku v počtu asi třiceti, stála v plné zbroji za 15 minut ospale na buzerplace a chcalo jako z konve. Nadporučík Bísek, protože mu manželka pravděpodobně nedala, si hodlal zchladit žáhu.
Kousek za kasárnami byl asi 100 m vysoký mírný kopec, čerstvě zorán, přeměněn v hluboké bahno.
Postavil nás před kopcem do řady a s pokřikem huráááá jsme měli dobýt vrchol kopce. Pokřik hurá jej neuspokojil a v polovině kopce křičeli hurá asi jen asi tři útočníci. Kopce jsme nedobyli. Po neúspěchu nás seřadil na lajně fotbalového hřiště kousek od kasáren, které bylo 20 cm celé pod vodou. Rozkaz zněl, k zemi plížením vpřed. Posledních deset bude potrestáno zákazem vycházky.
Abych to zkrátil. Sprchovali jsme se v tom co jsme byli oblečení, studenou vodou, samopaly byli obalené blátem a ráno se museli svítit čistotou.
Takže v tom parku sedni lehni, plazením vpřed to byl jen úsměvný zážitek.
Pepa Kouba.
březen 04, 2023 09:47
