Posilam vam Imogenu...

[sasa]

pomoc pomoc
v noci k nam prisla jeskynka, odnesla si mou hodnou holcicku a podstrcila mi svyho spratka

moji mladsi dceru prepadla oskliva puberta ve veku, kdy jsem to uz skoro necekala (je ji 16). doposud proklamovana a v celku dodrzovana poucka "prichazis-li domu, zanech svou pubertu prede dvermi. az zas budes odchazet, tak si ji tam vyzvednes" ztraci svou ucinnost.

puberta se projevuje permanentnim nas*anim. s nami rodici hovori (pokud se uraci hovorit, nekdy pouze bezslovne hledi) velmi podrazdene jako se slabomyslnym obtiznym hmyzem... ja vim, ze jsem mela byt na neco takoveho pripravena, ale in natura je to dost udesne. starsi dcera (17 let) je v pohode, a tahle mladsi byla vzdycky hodnejsi a milejsi, takze o to horsi je to rana
mladsi synek (14 let) se nastesti zatim projevuje pouze drzkovanim...

miluju betty macdonaldovou. jedna jeji povidka zacina: myslim, ze anglicane jsou velmi civilizovany narod. poslou imogenu do skoly - a poslou znamena z rangunu do anglie ci naopak - ve veku sedmi let a jentaktak ji privezou, kdyz je ji tricet.

tesat tahle slova do kamene

jedna moje kamoska tuhle popisovala rozhovor s jinou svou kamoskou. taky ji licila nejakou prihodu s pubertalnim potomkem.
a kolik je tvymu synovi? zeptala se kamoska
18
no, to je na potrat uz trochu pozde

tato veticka mi momentalne tane na mysli 50x denne

a co vy? podelte se o hruzne zazitky s pubertou.

p.s. pokud jsou vase deti uzasne, roztomile, milujici a chapajici, zalozte si, prosim, vlastni tema

[Kana]

Na Imogenu jsem myslela nejmíň dva roky intenzivně několikrát denně. A nemá cenu popisovat co mistrně popsala Betty MacDonaldová. Prošly jsme si barevnými vlasy (to ještě byla brnkačka), pozdními příchody, hromadami v pokoji dcery, kde bylo namíchaný špinavý prádlo s čistě vypraným, mezi tím sem tam bota, kelímek od jogurtu s plísní, nějaká ta nedopitá pet lahev s vodou a zbytek svačiny.... Došla jsem tak daleko, že jsem to vše dokázala nakopat zpět do jejího pokoje, když se to začalo valit ze dveří dál do bytu a dveře zavřít. O tom, že na mě její veličenstvo shlíželo jako na absolutního de*ila většinu času ani nemluvím. Říkala jsem si, že mi mimozemštani odnesli moji milou holčičku a nechali tam hnusnýho spratka a byli natolik rafinovaní, že občas na hodinku nebo dvě mi vrátili moje dítě aby to byla větší a ledovější sprcha, když se zničeho nic zase objevil spratek. Ale Betty měla pravdu i v tom, že se jednoho dne otevřely dveře a domů se sice nevrátilo moje malé hodné dítě, ale fajnová ženská.
A nejvíc síly mi vždy dodalo, když jsme naprosto zdeptané sedly s kamarádkou vlastnící stejně starého a ohavného spratka k lahvince červeného a do podrobna jsme si vylíčily čím nás naši drahoušci zase vytočili - nic totiž človeka postiženého puberťákem nepotěší tak jako to že v tom není sám.

[Inka]

Holky a víte co je ještě horší? Když už přežijete poměrně ve zdraví pubertu svých dětí a Vaše hodná, milá, hezká a chytrá holčička začne žít s imbecilem, kterého strašně miluje a který si nevidí na špičku nosu, nemá základní slušné vychování, to tomu svýmu fakánkovi můžete říci ledacos, dokonce mu i dát facana přes celou hubu, ale tomuhletomu, nemůžete říci vůbec nic, musíte dělat, že se nic neděje. A navíc mu to nemůže říct ani Vaše holčička, že je nevychovanej, nafoukanej blbec to on by se urazil. To je síla. Neumí slušně pozdravit, neumí normálně konverzovat (v češtině), tváří se, že Vás přehlíží jako krajinu. Vůbec si nedovedu představit, že bych se bývala takhle chovala ke svému tchánovi nebo můj potenciální manžel se takhle choval k mým rodičům. Museli byste ho vidět, ksicht má jak puchejř a to je prosím zamilovanej, nechtěla bych ho fakt vidět, až ho to přejde. Vždycky měla takové normální známosti, které prima zapadli do rodiny, ale tohle ja fakt těžkej úlet, doufám, že prozře, než si ho vezme.

[sasa]

inko, uprimnou soustrast.
take se desim okamziku, kdy si jedna z mych ratolesti privede k nam domu zivotniho partnera a zustanou u nas naporad. vzhledem k tomu, ze mame dvougeneracni domek, jeden z nich mi tam nepochybne zakotvi.

[Míša]

He-he. Moje dcera chodívala s takovým klukem, typickým slušňákem, zamlouval se mi .... ji ovšem nudil. Teď si nabrnkla takovýho týpka s kérkou na předloktí (myslela jsem, že mě vomejou, když jsem to "dílo" viděla), navíc je to "herec". No, kdyby byl HEREC, tak by mi to tak nevadilo, ale on je to komparsista, občas si štěkne nějakou tu roličku ve stylu "paní, nesu vám psaní" v zahraničním filmu a má na čas vyděláno. Pak se jen válí doma a nedělá nic. Ovládám se a mlčím a jen ve skrytu duše doufám, že dcerunka za čas prozře.
Jinak těžkou pubertu dcery jsme si odbyli v patnácti, zatímco syna naprosto minula. Ovšem když si vzpomenu na pubertu vlastní, děkuju Bohu, že se děcánka nepomamila. To bych asi nerozchodila

[Inka]

No holky já taky mlčím a doufám, že prozře, leč musím připustit, že každým dalším setkáním na něj získávám větší a větší alergii. No zatím mlčím, ale musím se fakt dost držet. Taky před tím měla milého slušňáka, který ji nudil, jako bys psala o mé dceři. Vůbec nechápu co na něm vidí. Ještě jsou oba dva berani narození v jeden den, měsíc a rok. No snad jí to má něco říct, nevím. Budu se muset vyvarovat nějakých setkání, nebo mi ta huba ujede a bude zle. No je prima, že v tom nejsem sama. Pamatuju si když jsem se vdala, tak moje maminka pořád chodila říkala: já jsem tak ráda, že jsi vdaná a máš takového slušného kluka. No teď jí naprosto chápu, tuhle jsem jí to říkala do telefonu a smála na plný pecky.