NÁJEMNÍ BYT

[Kamila]

Nevíte někdo, zda mi majitel, když bych byt opustila, vyplatí nějaké odstupné? Nebo nemusí vůbec nic? Ani pomoci sehnat byt, když nebudu mít na nájemné? Možná se vám ty dotazy zdají přihlouplé, já jsem ale "pole neorané" a ve stejném bytě bydlím od narození. Nyní s deregulací za zády začínám panikařit...

[daniela]

Jak uchovat nájemní byt s nízkým
regulovaným nájemným.
příklad:
Osmnáctiletá vnučka se přihlásila k trvalému pobytu ke své babičce do bytu s regulovaným nájemným. Byla by přeci škoda, kdybychom se toho krásného bytu v centru Prahy měli vzdát, říkali si její rodiče. Za několik měsíců babička zemřela a vnučka se po určité době do volného bytu nastěhovala. Bydlí v něm dodnes. Tak vypadá jeden ze způsobů, jak "pro rodinu" uchovat nájemní byt s nízkým, regulovaným nájemným. Na koho a za jakých podmínek může nájem bytu po smrti bývalého nájemce přejít, upravuje občanský zákoník.

Nájem přechází na blízkého příbuzného (dítě, rodiče, sourozence, zetě nebo snachu), který prokáže, že s nájemcem v den jeho smrti žil ve společné domácnosti. Přechází také na osoby, které se zemřelým žily alespoň po dobu tří let před jeho smrtí nebo na něj byly odkázány výživou. Do této skupiny novela Občanského zákoníku od března nově zařadila i vnuky nájemce, kteří původně patřili mezi blízké příbuzné. Pro všechny musí platit, že nemají vlastní byt.

BYDLET SPOLEČNĚ
Příslušná ustanovení zákona vyžadují, aby osoba, která si na přechod nájmu dělá nárok, žila se zemřelým ve společné domácnosti. Pouhé vyřízení trvalého pobytu nebo vizitka na dveřích bytu či na domovní schránce nestačí. Osoba musí být skutečným členem rodiny. To znamená, že musí v bytě bydlet, pečovat o domácnost, obstarávat domácí práce a udržovat v bytě pořádek. Pokud tomu tak není, nelze považovat přechod práva nájmu za zcela legální.

"Pokud se vnučka přihlásí k babičce a skutečně s ní žije ve společné domácnosti, je vše v pořádku. Existuje celá řada indikátorů, podle kterých to umíme poznat. Prověřujeme například, jestli vnučka doprovázela babičku k lékaři, nebo zda spotřeba elektřiny, vody či plynu odpovídá tomu, že byt užívaly dvě osoby," říká jeden ze zakladatelů agentury ŠMEND Miroslav Duda. Její detektivové se specializují právě na odhalování podvodných případů s nájemními byty.

Více než dvouleté zkušenosti detektivů z různých případů ukazují, že rozporů je možné najít víc než dost. V jednom z případů, který řešili, sice přihlásili rodiče svou dceru u babičky, ale dál na ni pobírali přídavky na dítě a uplatňovali slevu na dani, jako kdyby s nimi žila ve společné domácnosti. Ale dcera přeci nemůže bydlet na obou místech současně.

Jindy zase zájemci o přechod nájmu předstírali, že babička užívala byt až do své smrti. Detektivům bylo podezřelé, že se do bytu přihlásil syn pouhých čtrnáct dní před tím, než zemřela. Při vyšetřování zjistili, že babička dlouhou dobu žila v domově důchodců ve stavu, kdy o sobě téměř nevěděla a nemohla udělat jakýkoli právní úkon.

FINGOVANÁ SMĚNA

Takovou fingovanou směnu si lze popsat na jednoduchém schematickém příkladu. Pan Novák, nájemce v obecním bytě s regulovaným nájemným, si postaví nemovitost za Prahou. Takovou skutečnost by měl obci - jako vlastníkovi nemovitosti - nahlásit a byt uvolnit. Pan Novák se nechce však bytu vzdát jen tak, proto se pokusí o fingovanou směnu. Hledá (buď sám nebo s pomocí "specializované" realitní kanceláře) majitele soukromého domu, který má ve svém domě byty s regulovaným nájemným. Majitel domu, pan Stárek, chce nájemníky vystěhovat, protože by rád svou nemovitost zrekonstruoval a přestavěl na hotel. Pan Stárek musí nájemníkům podle platných pravidel nabídnout byt ve stejné či lepší kvalitě a nebo odstupné, proto mu nabídka pana Nováka na fingovanou směnu vyhovuje. Nájemce ze soukromého bytu, pan Kadlec, se přestěhuje do obecního. Pan Novák se z obecního bytu přestěhuje k panu Stárkovi, ale jen "na oko". Ve skutečnosti se stěhuje přímo do svého nového rodinného domku. A za nějaký čas se s ním pan Stárek dohodne na ukončení nájmu.

Pan Stárek si tedy za mírné odstupné uvolnil byt a jeho bývalý nájemník, pan Kadlec, je nadšený tím, že se dostal do obecního.



Pro soukromého vlastníka nemovitosti zase může být výhodné nechat si "prověřit" nájemníky, kterým chce vyplácet odstupné za uvolnění bytu. Protože téměř v každém domě se najde alespoň jeden nájemník, který užívá byt v rozporu s platnými pravidly, pronajímatelům se vyplatí, aby se zajímali o to, jak bylo s bytem v minulosti nakládáno".

Regulované nájemné se dnes týká téměř tři čtvrtě milionu bytů. I když bude do budoucna jejich počet klesat a regulované nájemné se bude přibližovat výši tržního.


Zjistí-li detektiv, že smlouva byla uzavřena protiprávně, předloží v závěru druhého stupně zjištěné údaje znovu nájemci. V zastoupení klienta - vlastníka bytu - se s ním může dohodnout a vyřešit celou záležitost elegantně. Pronajímatel se může například s nájemcem dohodnout, že uzavře novou nájemní smlouvu, ovšem už za tržních podmínek. Nebo se spolu domluví na ukončení nájmu.

Pokud má nájemník černé svědomí, měl by postupovat smírnou cestou. A na dohodu obvykle přistoupí i pronajímatel. Ví, že může trvat několik let, než dosáhne pravomocného vyklizení bytu.

--------------

pár drobností, co jsem vyhrabala v internetu )
.

[Kamila]

Dani děkuju, vidím, že sis s tím dala spoustu práce. Asi jsem se měla "vymáčknout" konkrétněji.... nechci ani "přijít" k bytu, ani ho nechci "vyměnit". Jen se bojím neúměrného zvýšení nájmů a dnes bych ho (ten byt) zřejmě musela opustit bez odstupného....takže nebudu mít lautr nic.... co má teda dělat samoživitelka s dítětem, když jsem se tady narodila - takže jsme tu zvyklí, byt je velkej jo - 80 m2 ale 1 + 1.... tak co se mnou? Asi nic, jsou to jen řečnické otázky. Prostě si najdu něco malýho nebo si vemu hypotéku.... nicméně budu vděčná za každou připomínku, díky!