KYTIČKY DOMÁCÍ (bytové a balkónové)

Pěstování, rady, vzájemná výměna atd.

KYTIČKY DOMÁCÍ (bytové a balkónové)

Příspěvekod daniela » čtv kvě 25, 2006 3:09 pm

Sem bychom mohli psát i o bylinkách kuchyňských,
tedy jejich pěstování a používání v domácích podmínkách
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm

Příspěvekod lenucha » úte kvě 30, 2006 10:06 am

To je vyborny napad. Ja za oknem pestuji jitrocel (to byla spis nahoda, nez ucel) uspesne asi rok, jinak mam marijanku, tymian a bazalku a chili papricky, ktere zatim ne a ne vylezt. Jeste mam seminka dalsich lecivek/koreni, ale asi budou muset jeste pockat... Klidne sem postupne nejake info o vyuziti pridam, ale musim si to nejprve dovezt. Ja totiz nevlastnim ani pocitac, natoz pak internet 8)
Umění žít spočívá v tom, správně se rozhodnout, na co se vys*at :)
Uživatelský avatar
lenucha
 
Příspěvky: 7
Registrován: stř kvě 24, 2006 5:05 pm

Neznámá květina

Příspěvekod Míša » stř kvě 31, 2006 9:24 am

Nevíte někdo, jak se jmenuje kytka (nevím zda pokojová či balkonová) a jak se má správně pěstovat - s tmavě zelenými "chlupatými" listy, která má kalichový květ? Kalich je úzký, na konci se rozvírá, sytě červený, opět jakoby chlupatý. Uvnitř je kalich žlutý s červenými tečkami. Kytka kvéte poměrně hojně, kalichy trčí do stran na stvolech. Přezimuje, 2-3 letá rostlina ztrácí listy a zatahuje se, na jaře pak vyraší nové mladé rostlinky. Kdo to ví - odpoví. Já to teda nevim :cry:
Míša
 
Příspěvky: 32
Registrován: úte kvě 23, 2006 10:40 am

Příspěvekod lenucha » stř kvě 31, 2006 5:05 pm

Ted jsem si po sobe precetla prispevek a rikam si, aby me nezavreli. To, co pestuju, je samozrejme majoranka! :o Co se tyce te podivne kytky, prosila bych jeste lepsi popis. Jaky to ma tvar listu?
Umění žít spočívá v tom, správně se rozhodnout, na co se vys*at :)
Uživatelský avatar
lenucha
 
Příspěvky: 7
Registrován: stř kvě 24, 2006 5:05 pm

BAZALKA

Příspěvekod lenucha » stř kvě 31, 2006 5:26 pm

BAZALKA
Droga:
Kvetouci nat
Tlumi krecove bosleti, zlepsuje traveni, harmonizuje peristaltiku, pusobi proti nadymani, protizanetlive i mirne antisepticky (latky nicici choroboplodne zarodky). Dale podporuje vykaslavani, praci srdecniho svalu a mirne uklidnuje a vyzivuje nervy. Pomaha pri nespavosti a migrene i pri psychogenne podminenych zavrati. Je to vhodny doplnek proti pruduskovemu astmatu a podporuje jaterni cinnost.
Inhalace:Snizuje krevni tlak, pusobi pri tezkem nachlazeni a celkovem ubyvani sil.
Zevne:Kozni zanety v ustni dutine, paradentoza.
Nalev (vyluhovani jen 10minut):vyssi davky->predrazdeni, zaludecni nevolnost, bolest hlavy.Nepodavat dlouhodobe!
Samostatne jako koreni.
Caj-kombinace s:dobromysl(oregano), medunka, puskvorec, rebricek, hermanek, benedikt, tymian, koren lopuchu, repik
Pri depresich, uzkosti a ochablosti: 35g cerstve bazalky zalit 0,7l sucheho bileho vina, 7 dni vyluhovat pri pokojove teplote; prefiltrovat, vylisovat listy, tekutina se ulozi v chladu a temnu, muze se pridat trochu medu. Uziva se 1/2sklenicky, ktera se pije pomalu po kazdem jidle po dobu 10dni.
Pri krecovych zilach: caj na bezny salek
1 lzicka majoranky
1 lzicka bazalky
1 lzicka maty peprne
Upravime jako nalev, prikryjeme a 5-10 minut vyluhujeme, scedime a pijeme 2x az 3x denne pojidle, vyjma vecere.
Pri nespavosti: 1 polevkovou lzici bazalky prelit vrouci vodou a 5 min vyluhovat.
Dobrou chut :)
Umění žít spočívá v tom, správně se rozhodnout, na co se vys*at :)
Uživatelský avatar
lenucha
 
Příspěvky: 7
Registrován: stř kvě 24, 2006 5:05 pm

Příspěvekod Míša » čtv čer 01, 2006 9:01 am

Tak už jsem to zjistila!
Jedná se o mexickou rostlinu, která nemá český název.
Jmenuje se smithianta. A tady se na ni můžete i podívat :
Obrázek

No, není krásná? :)
Míša
 
Příspěvky: 32
Registrován: úte kvě 23, 2006 10:40 am

Příspěvekod lenucha » čtv čer 01, 2006 11:40 am

Tak takovou kytku jsem videla poprve v zivote. Vypada zajimave a ty kvety! No uzasny.
Umění žít spočívá v tom, správně se rozhodnout, na co se vys*at :)
Uživatelský avatar
lenucha
 
Příspěvky: 7
Registrován: stř kvě 24, 2006 5:05 pm

Prosba ke kamarádce:

Příspěvekod daniela » čtv čer 01, 2006 12:50 pm

prosím tě, stav se občas u mě doma
a zalej mi kytičky, jo?


Obrázek
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm

Příspěvekod Míša » čtv čer 01, 2006 1:30 pm

No to je nádhera! Tak takhle si nějak představuju důchod (ten pokročilejší samozřejmě) :lol:
Míša
 
Příspěvky: 32
Registrován: úte kvě 23, 2006 10:40 am

Příspěvekod Aknela » pon čer 05, 2006 3:56 am

Mám jeden kytičkový dotaz,

V posledních měsících mi začla plesnivět hlína u mojí oblíbené kytky a ta celkově taky nevypadá nejlíp. Nevíte jak se té plísně zbavit? Někde jsem četla, že snad pomůže tam dát trochu písku, ale nevím jakého. Myslíte, že mám vyrabovat dětem nejbližší pískoviště?

Díky za odpovědi :)
Aknela
 
Příspěvky: 2
Registrován: pon čer 05, 2006 3:53 am

Příspěvekod Míša » pon čer 05, 2006 11:11 am

S tím pískem je to pravda. Má se odebrat vrchní vrstva půdy s plísní a na její místo nasypat jemný písek. Ten z dětského pískoviště postačí, jenom z něj vyber větší kamínky.
Míša
 
Příspěvky: 32
Registrován: úte kvě 23, 2006 10:40 am

Příspěvekod Jana » pon čer 05, 2006 4:50 pm

Děvčata pěstujete některá Aloe Vera a neznáte náhodou starou recepturu na domácí elixír právě z této rostliny?
Jana
 
Příspěvky: 97
Registrován: pát kvě 05, 2006 1:49 pm

PLÍSEŇ

Příspěvekod daniela » stř čer 07, 2006 12:06 am

Pokud jde o plíseň na zemi v květináči, je způsobena nadměrnou zálivkou;
doporučuji seškrábnout a doplnit novým substrátem.
Pokud jde o bílé skvrny, může to být způsobeno vyšším obsahem solí ve vodě nebo i tvrdostí vody.
Takže: plíseň seškrábněte, ošetřete FUNDAZOLEM, zalévejte zespoda. Nebo přesaďte rostlinu do jiné země.


Přeju hodně úspěchů :lol:

(FUNDAZOL - postříkat)
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm

Příspěvekod Ceskymo » úte čer 13, 2006 12:39 am

Jano,
kdysi jsem si vyrabela cosi z aloe - nevim, jestli to byl ten spravnej recept, ale zabiral:
nekolik listu z aloe nakrajet na kousicky, i se stavou dat do lahve ciryho alkoholu (vodka atd...), nechat nekolik tydnu ulezet - ja to davala do lednicky, ale asi to neni treba - a potom pocucavat podle potreby (bylo to skvely na bolavej zaludek), kloktat (na bolavy zuby) nebo tim polit ranu - ale to jsem radsi resila primo platkem listu z aloe na tu ranu.

Ale to bylo co jsem vymyslela, mozna by to slo i bez toho alkoholu jenom do vody a zase nechat louhovat...?
Haf!
Uživatelský avatar
Ceskymo
 
Příspěvky: 9
Registrován: ned kvě 21, 2006 6:50 pm
Bydliště: Johannesburg, CA

PŮVABNÁ MASOŽRAFKA....

Příspěvekod daniela » úte čer 20, 2006 12:50 am

Dionaea muscipula - Mucholapka podivná

Charakteristika

Mucholapka je vytrvalá vlhkomilná rostlina a v přírodě i v kultuře se dožívá běžně věku přes 10 let. Vytváří přízemní růžici o průměru do 20 cm, vyrůstající z cibulovitého asi 1 cm velkého podzemního útvaru, tvořeného ztlustělými spodními částmi listů. Z tohoto útvaru vyrůstá několik drátovitých, 8 až 10 cm dlouhých kořenů. Listové čepele jsou přeměněny v pohyblivý lapací orgán.V letním období, kdy je dostatek světla i kořisti, vyrůstají vzpřímené listy s úzkými řapíky a dobře vyvinutými pastmi. V zimě pak dominují široké asimilační plochy řapíků se zakrnělými lapacími čepelemi. Do dnešní doby bylo vyšlechtěno velké množství různých forem a variet této rostliny.

Výskyt
Mucholapka dnes roste pouze na několika místech v Severní a Jižní Karolíně (JV USA). Je registrována mezi ohroženými druhy, přesto jí neustále ubývá. Počty na přirozených stanovištích se odhadují pouze na několik desítek lokálních populací.

Stanoviště
V přírodě roste v kyselé, silně písčité a trvale zamokřené slatině, která je nezarostlá nebo částečně porostlá nízkými travami a ostřicemi. Preferuje dobře osluněná místa a snáší jen mírný přístin okolní vegetací. Tu účinně likvidují občasné požáry, které mucholapka přežívá ve formě podzemního cibulovitého orgánu. Podnebí je vlhké a teplé, zimy bývají mírné se slabými mrazy.

Způsob lovu
Na okrajích obou částí čepele se nacházejí četné nektarové žlázy. Po jejich obvodu jsou tuhé špičaté výrůstky, které po sklapnutí pasti zabraňují kořisti v úniku. Hmyz je váben vůní nektaru, červeným zbarvením pastí, ale také zbytky předchozí kořisti. Při vstupu na vnitřní stranu čepele, jsou podrážděny citlivé chlupy. Ty vyšlou elektrický signál vedoucí k sevření pasti. Přičemž pro sevření pasti jsou nutná nejméně dvě podráždění jednoho nebo více chlupů. Vlastní princip sevření pastí dosud nikdo uspokojivě nevysvětlil. Je-li kořist polapena, oba laloky pasti se pevně přiblíží k sobě a zcela obklopí tělo oběti. Potom již začíná vlastní trávení pomocí kyselých trávicích šťáv. Pasti nejsou ve skutečnosti tak účinné jak se může zdát. Létající hmyz polapí mucholapka jen vzácně, převládá spíše lezoucí. Při umělém podráždění je past schopná se otevřít a sevřít přibližně desetkrát. Přikrmování je možné, ale nemělo by se přehánět. Vedlo by to k nadbytku živin a rostliny by vytvářely zakrnělé lapací orgány.

Pěstování

Teplota: V létě možno mucholapku pěstovat venku, v zimě vyhovuje teplota nejlépe mezi 5 a 10 °C.
Umístění: Celoročně na plném slunci, pouze je-li rostlina umístěna za sklem (např. v akváriu či sklenici) je třeba mírně zastínit.
Zálivka: Květináč by měl stát alespoň v době růstu neustále v misce s několika centimetry dešťové vody, v zimě udržujte substrát stále mírně vlhký. Protože mucholapka vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, je dobré květináč umístit např. do akvária nebo větší sklenice, které však necháme shora otevřené, aby byly rostliny dobře větrány. Zalévat výhradně dešťovou vodou! Rosení se obvykle nedoporučuje.
Substrát: Hrubá vláknitá rašelina nebo její směs s praným říčním pískem. Přesazuje se jednou za 2 až 3 roky, pěstuje se obvykle v malých plastových květináčích o průměru asi 5 cm.
Dokrmování: Jsou-li mucholapky umístěny venku, není třeba dokrmovat, rostlina si sama nachytá dostatek potravy. V opačném případě je dobré dát rostlině jednou za měsíc jednu mouchu. Vydatnější dokrmování je spíše na škodu, neboť rostliny pak mají nadbytek dusíku, nejsou nuceny tvořit pasti, které v důsledku toho zakrňují.
d@niela
Uživatelský avatar
daniela
Site Admin
 
Příspěvky: 132
Registrován: stř dub 26, 2006 12:10 pm


Zpět na KYTIČKY - VŠECHNO, CO O NICH POTŘEBUJETE VĚDĚT

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků

cron
[CNW:Counter]