skoda,ze tva pokracovani nejsou denne:-))..hodne poucne..diky..Jana

myslim ze trochu prehanis. Vlozky jsou tady (Canada) i v Americe prave velice tenounke. Nejtlustsi jsou nemocnicni, ale ty nejsou ani na trhu. Zrovna tak dziny, nerikej ze te je nenechal ani zkusit, vzdyt to prece je naprosto normalni, ze si zkousis vec kterou kupujes. No a asi ses mu lip libila v normalnich kalhotkach, nez v pradle ktere sis privezla. Vzdyt rikas ze na to dohlizel, abys je nosila. Prece nebude s potesenim koukat na neco co ho odpuzuje. Jinak si ale myslim zes v podstate ses s nim mela fajn az na nejake blbosti, proste nekdy ho posedlo setreni a nekdy zase byl schopnej rozhazovat jako ozraly namornik:) Costka jsou po cele Americe a jsou to moc fajn obchody.

nyni velmi, velmi dost hodne spatne. Neco z toho tez osobne znam, nastesti je to jiz davna minulost a umim si to tedy dost predstavit v realu. Ztrata osobnosti, podrizenost, zavislost,brrr, uz mne jen mrazi pri tech slovech a dodam: nikdy vice, kdyz tak i treba jen s treba s dvouma kalhotkama, ale se svou hrdosti a cti:-)))

ale musim rict, ze ma Daisy pravdu, Aleno, jsou tu vlozky i opravdu silne - copak to neznas? Jsou minimalne 4 sily - od lehkych po ty nejtlustsi. A verim, ze prave ty asi byly v clearence :-))) Jo, taky znam tyhle pripady - ti panove si mysli, ze holt holka z Vychodu musi byt vdecna za vsechno a jen on vi, co je pro ni nejlepsi. Chapu, ze kdyz na nem byla Daisy zavisla financne, ze byla brzy i jinak. Hele, mela jsi tam nejakou kamaradku? Nekoho na svou osobni zabavu? Nebo jsi se bavila jen s nim?

vsak Daisy nepsala, ze v US nemaji tenke vlozky, ale ze ten jeji je nakoupil, protoze byly na sleve a nepidil se po velikosti.A k tomu obleceni-Americani maji hrozny vkus, ted je dost moderni nosit teplaky a kalhoty od pyzama kamkoliv: na nakupy, do restauraci,do letadla....
Costko je fajn obchod.

Dnes si s Tebou, Daisy, dovolim nesouhlasit. Slo o nepochopeni situace. Amerika je DRSNA a TVRDA zeme. Tady nazehlene kalhotove ci suknove kostymy, lodicky na vysokych poodpatkach, nacancane ucesy a slozite make-upy nepatri. Ty jsi se tu neorientovala a tak to ten Tvuj mily vzal do svych rukou. Chtel Ti pomoci, jen sel na to nesikovne(co muz vi o zenach a jejich oblekani) a Ty jsi mu tou svoji az prilisnou pasivitou nepomohla.
Ziji uz 11 let v jizni Kalifornii. Behem hodiny a pul tu muzes vystridat chladnejsi vetrnejsi klima u oceanu, prijemne udolni klima, teplou polopoust, horkou poust a hory vysoke 6000 az 8000 feet nad morem, kde ted mrzne a je snih. Kdyz se povede den, tak se muzes behem chvilky koupat v oceanu i lyzovat na horach. Takze obleceni tu musi byt prakticke, aby se hodilo do vsech techto klimatickych zmen. Bez auta se tu nikam nedostanes a ridit ve vysokych podpatkach je az nebezpecne, neustalym lezenim a vylezanim do a z auta vezme nazehleny kostym za sve, slozity uces ti brzy rozfouka vitr nebo splihne diky vlhku atd. Jsem sportovnejsi typ, takze jsem se snadneji nez Ty temto zmenam prizpusobila, ale nekdy v tech zacatcich jsem si vzpomnela na ty urcite typy ceskych zen, ktere by tu trpely. A ze Te ze zacatku Tvuj mily zahrnoval dary a pak se zacaly objevovat naznaky jeho financni opatrnosti? Mel Te rad a proto ty darky. Zrejme je ci byl pri penezich, ale v dobe pred hyper a supermarkety v Cechach byl rozdil v pracovni moralce tady a tam. Mozna je stale, to uz nevim, jsem tu uz moc dlouho. Co ale vim je, ze tady se vydelavaji penize tvrde a ze si tady kazdy vazi i toho jednoho dolaru. Zkusila jsi si tu vydelat alespon ten jeden dolar? Pracuji na profesionalni urovni a prijizdim z prace dost vyzdimana. Pokud si nekoupim rano kafe do auta, tak zadne uz do vecera nestiham. Proste se tu musi makat, musis byt svemu zamestnavateli prinosem nebo se s tebou rozlouci. Proc by me mel drzet, kdyz na me misto ceka dalsich deset lidi? Takze je tu tvrdy zivot, i kdyz stoji za to jej zit. Tim jsem chtela rict, ze tady se k penezum neprichazi snadno, takze nemuzes ocekavat, ze se bude kazdy den zbesile utracet. To by si brzy skoncila pod mostem, protoze tady ti na rozdil od Cech nikdo nepomuze. Musis tu vzdycky myslet i na ty horsi doby, Amerika neni socialni zeme. Kazdy je tu sam za sebe a ma za sebe a sve pocinani odpovednost, ne stat jako v Cechach, proto musis byt s penezi tady rozumna. Amerika se mi dostava uz pod kuzi, takze mam radost, kdyz nekde v supermaketu na slevach usetrim nejaky ten dolar, i kdyz pak za opravu skrabance na aute dam v body shopu 600 dolaru. Tedy je to nepomer, ale i mnozstvi penez, ktere mam, neni nekonecne.
Jinak pises moooc dobre. Vzdy se tesim na dalsi Tve vypraveni. Jen mam dojem, ze u vas ta komunikace vazla, ze si nemela byt pasivni a ze si se mela tady(v Americe) trochu vic porvat o sve misto na slunci. Mozna by Tva story dopadla dobre. Tady se opravdu neda jen tak unaset proudem. Je nas tu hodne holek z Cech a musim rict, ze mam k nim obdiv, jak se s novym prostredim szily. Koneckoncu i ja se tu zaradila a ze jsem si tu mnohokrat pobrecela, ale vzdy jsem se vzpamatoval a sla dal. Vratit se domu s porazkou nebyla pro me option. Jednou jsem se rozhodla jit za svou laskou za ocean a tak jsem to prijala se vsim, co k tomu patri, nejenom to pozlatko.

Jak to tak čtu, samozřejmě zcela neznalej té nádherné země zaslíbené, nabývám přesvědčení, že do Kalifornie už teda jezdit fakt nemusím. Je to vlastně vesnice (jen trochu rozlehlejší), ale naprosto podobná vísce na severu Čech, kde mám chaloupku pod horama. Tam si taky každej výhradně obouvá catsky nebo holiny, oblíká starý hadry a teplý bavlněný prádlo. A dámy zde rovněž nepotřebují vyšší krámfleky na botkách ani krajky na kalhotkách. Rozdíl ve vložkách zřejmě též nebude žádnej, ale to jediný si netroufnu odhadnout. Pro potravu i pro oblečení se jezdí do Frýdlantu nebo do Liberce 15 až 30 km (cca 10 až 15 mil), bez problému též v teplákách nebo v pyžamu, a zde zejména sekáče a akční slevy jsou velmi vyhledávány. V zimě máme sníh, v létě občas i slunko, příroda docela fajn. Na jedno pracovní místo též 5 až 10 nezaměstnanejch. Přesně jak v Kalifornii! Ztrácím důvod k cestování.

musim priznat ze neznam. Nikdy jsem se vlozkama nezabyvala, nikdy jsem nenosila nic jineho nez tampony, ale co jsem parkrat byla nuceno vlozky zakoupit byly teninke...Mozna je to tim ze neziju ve Statech.....

Všechno je realativní.
Ano, v té době jsem byla přesvědčena, že jsem nejšťastnější člověk na světě, a že tím štěstím možná umřu! Nikdy jsem nebyla šťastnější!
Pak je střih - pár událostí, pár zvratů a zásahů z venčí, a najednou bylo všechno jinak. TEdy - ne najednou, ale pozvolna. Na konci jsem nikdy nebyla tak nešťastná, tak kmoc zoufalá a bezradná. A vplížila se mně do duše deprese, neschopnost sama uvažovat, nedokázala jsem nic rozhodnout, protože co já jsem rozhodla, blo bezpečně vždy špatně. Rozhodoval o všem on. Kdy půjdeme spát, kdy budeme vstávat, kdy kam půjdem nebo nepůjdem, kdy budem jíst, a kdy si povídat. Trval na tom, že všechno budeme dělat spolu, ale úplně všechno - tak jemnější duše prominou - chodil se mnou i na záchod...
O u j e

Ja nemogu prichodit v Prag v eto vremja, porouchal se mně kamarád, který mně tam chtěl vzít /jako spoluzavazadlo/, tak jsem smutná, a přemýšlím o náhradním termínu. Nechám to asi na leden, pojedu sama a vlakem, jenže tam zabloudím. Pokud se nenajde dobrá duše, která mne pod křídlo uchopí, přiváže si mne k noze, pojedu tam zcela určitě zbytečně.
Jak se tam vnucuju, co....:-)))) ale chci se juknout na synka svého, a taky na Hradčana... a na Kampu, a Karlův most... už jsem tam děsně dlouho nebyla!
Kdyby ještě byly spartakiády, nabeton bych se přihlásila mezi dorostenky! )klííííd - jako trenérka! A to by mne tam zavezli, i najíst a napít dali, a na spartakiádní lehátko uložili. Co víc si může tak skromná bytost jako já přát? Už jen dobré lidi kolem sebe, a to budu mít, tomu věřím! Pá

se nikdy k nicemu nevyjadrila ale taky se nijak nesnazila byt nejak k necemu. Proste jela do AMERIKY za bohatym princem ktery se o ni uz navzdy postara. Ja to vidim tak, ze protoze nebyla spoluhracem a partnerem tak si nechala cokoliv libit bez zblptnuti. Je to skoda protoze zenske v tom veku jako ona uz vedi co chteji a umeji si svoje zaridit. Jeden by cekal takovou neschopnost od devatenactky. Mozna kdyby nasadila lepsi komunikaci a zaroven mu dokazala ze JE prinosem, tak by to vsechno bylo o necem jinem. Proc ses na tu cestu nepripravila (myslim abys byla schopna mluvit, pracovat, ridit, najit si kamaradky a zit aktivne bez zavislosti na chlapovi ktereho ani poradne neznas. To mi teda nejde na rozum).

Ahoj, nejsi - ciste naaahodou - odnekud z Chicaga? Jinak, celkem s tebou souhlasim - asi to bylo jako skocit do vody, o ktere vubec nevis, jak je hluboka a co v ni vlastne je :-)

Jo, jsem z Chicaga. V Californii mam jednu kamaradku a ta je Slovenka (to Ty nejses, tak jak jsi mne vyhmatla?)

ve skakani do vody bez vedomi hloubky jsem prebornikem, ale vzdycky jsem se umela postarat sama o sebe. Takze o to jde spis..... Vidim, ze jste se tady setkaly nejakym zazrakem:)

ona se nam Dejzy chysta do Prahy? To budeme mit 17 dilu "V sedesati do Prahy"??? Uf.
Ja jsem opravdu nehasteriva osoba, ale kdyz ctu ..."jenže tam zabloudím. Pokud se nenajde dobrá duše, která mne pod křídlo uchopí, přiváže si mne k noze, pojedu tam zcela určitě zbytečně. ..." No snad se nam Dejzy v ty Praze domluvi. Nebude to lehke, vsak o tom jeste uslysime....Uz lituju toho chudaka co si ji privazal k noze.

Dejzíííí, já bych to viděl spíš tak, že ta Amerika je v tom tentokrát, výjimečně, zcela nevinně.
Rozdílnost povah, zvyků, návyků, zálib, je nejčastějším důvodem rozvodů i rozchodů, a zpočátku oslnivě zamilovaní by měli s důležitými kroky, těžko vratnými, vždycky počkat až po skončení té "oslnivé" fáze vztahu. Teprv pak je člověk schopen vnímat realytu a rozhodovat se. A tohle, myslím, vůbec nesouvisí se zemí, či kontynentem, kde se příběh odehrává. Určitě totéž, co popisuješ, by nastalo i kdybyste spolu žili třeba ve Vostravě.

Ano. NČ trefil hřebíka na hlavu... ONo nejde o Ameriku jako takovou, ta jen umocnila zcela předvídatelný vývoj - kdbych ovšem byla ve stavu normálním Já nebyla.
Ono to duševno a reakce na různé situace jsou opravdu "mršky"!
Po bitvě každý generál, a já dneska vím, co bylo špatně, a nenechala bych už se vmanipulovat do podobné situace. To vím ale bohužel až dneska. Až jsem upadla na ústa, a dost dlouho se z toho hrabala.
omlouvám se všem, kdo všude trefí, mluví pěti jazyky, vše zvládají, všechno umí, a nikdy se jim nestalo nic, za co by se třeba styděli nebo se jim prostě nepovedlo tak, jak chtěli.
Omlouvám se, třikrát si sypu hlavu popelem - já jsem bohužel jiný případ.

Jo, v Praze se může stát, že zabloudím, ale budu mít zároveň velké štěstí, jélikož doufám, že při dotazu na cestu narazím na česky mluvícího okolojdoucího.
Tím, že píšu o svých nejniternějších pocitech nechci vzbuzovat v nikom ani lítost, ani pohrdání, prostě to tak bylo.
Ahoj všem, a krásný den!

je mile,neskutecne vtipne a lidske. Prosim Te nenech se otravit a pis dal. Pokud za morem ziji same Yty a Mrsky . . . brrrr

ony spis za morem bydli holky ktere si timhle vsim prosly.....a vedi o cem je rec

my co nezijem za velkou louzi preci vime, ze vsude je chleba o dvou kurkach! Tady jde spis o vztah a pouceni ze skod, kterym moznaaaa slo predejit, mozna ne. A hlavne - abychom se zasmaly, no ne??

my co nezijem za velkou louzi preci vime, ze vsude je chleba o dvou kurkach! Tady jde spis o vztah a pouceni ze skod, kterym moznaaaa slo predejit, mozna ne. A hlavne - abychom se zasmaly, no ne??

Souhlasim s Agatou a dekuji Daisy za to, ze pise o necem, co se muze prihodit komukoliv...myslim tim propad do stavu, kteremu se rika laska, stavu, ktery s rozumem nema ale vubec nic spolecneho:-))

Daisy, napsala jsi tu odpověď výše moc hezky. Piš dál je nás tu určitě dost, které nerozebíráme každé Tvé slovo které jsi napsala do hloubky a do dalších negativ. Vždyť každý člověk je originál a život a postoje v něm nejsou přes kopírák. Ať to Ti, kterým se nelíbí co jsi udělala nebo naopak neudělala nečtou a hotovo. Těším se na pokračování a děkuji Ti za hezké počtení.

Aleno, nevim, cim si holky za morem prosly, ale zda se, ze u toho zcela ztratily smysl pro humor a nadsazku. Co by pak musely napsat Helen Fieldingove, kdyby se dostaly k ni na chat :)) Jinak preji hezky vikend vsem, i tem "dokonalym".

ja si tim prosla taky a v te nejhorsi forme jakou si umis predstavit, proto nejak mam trochu problem s Daisy soucitit.....Jinak kdo je Helen Fieldingova?.

btw.: autorka Bridget Jonesová: S rozumem v koncích (2004), Deník Bridget Jonesové (2001), Celebrity pro Afriku, Bujná fantazie Olivie Joulesové, atd.
-------------------
no, to je taková paní, co píše docela fajn a velice úspěšný knížky, co se podle nich točejí známé filmy :)

některé přispěvatelky by na chatu s Helen F. nepsaly, neboť
a) ji neznají,
b) je takové "hlouposti"nezajímají,
c) jsou velice moudré, nikdy nechybují
d) by to nejspíš bylo pod jejich úroveň

:)))

moje moje -já jsem to všechno přežila! To pokládám za vůj největší životní úpěch. Nedá se tam vtěsnat všechno, byl to uragán citů, pocitů, a byla to opravdu smršť. Zcela určitě by se dalo leččemu zabránit, ale ve stavu klidném, NORMÁLNÍM, kdybych já zůstala já. Mně právě nejvíce iritovala ta změna, neuvěřitelná změna,která se se mnou stala během relativně krátké doby.
Mohlo se to možná jmenovat: Jak se z normální, samostatné a sebevědomé stala slepice, bez vlatní vůle, vlastní myšlenky, která i dýchala na povel...
Určitě tím prošlo více žen ( a možná i mužů), když vás partner vtáhne doslova vcucne do sebe. Zpočátku to člověk bere jako dar, nádheru, takový pseudostav svobody. Jo. BE FREE!! jsem slyšela pořád. Čím vícekrát jsem to slyšela, tím míň jsem se free cítila. Naopak Kolem mne se plíživě omotála pavučina nesvobody - a nakonec totálního průseru. Snad se k tomu dostanu, tedy k závěru. Je to ale dot silné, a jak tak koukám, sklidím dost kruté kritiky.
Jen jsem asi měla hned na úvod říct, že dostat se do psychosomatického, duševního marasu, kdy mozek sedí někde v zadní místnosti našeho bytí, a všechno řídí cit, potřeba lásku dávat, ale i brát, je to hluboce emotivní a velmi intimní záležitost, a najednou koukáte, že hážete perly sviním. A ony ne, že je nežerou. Oni je začnou po vás plivat.
Možná ten poslední díl vynechám, to už byla diagnoza, a ne smutek nebo zklamání. Stačilo tak málo, a nežila bych už. Shoda okolností, pár špatně vypočtených "náhod", a já jsem to - tenkrát ke své veliké nelibosti přežila.
Dneska se mně vlasy s hrůzou staví na hlavě - kam jsem to až došla ve svém zvráceném uvažování.
Má to být ale hmhmhmh ... skoro literatura faktu, kdy to všechno se událo, já byla hlavní postava v tom veleobskurním divadle. ale bez sebemenšího podezřeí, že jsem herec - loutka.
Jela jsem tam zamilovaná, seveběvědomá, sebejistá - a odjížděla jsem zlomená, bez vůle žít, bez schopnosti se postarat sama o sebe, a bez absolutně žádné přestavy, co bude se mnou dál. Ale jen to, že mne nakonec do toho letadla násilím dokopal bylo zvláštní. Já jsem v té době už nežila. Jen jsem chodila, kam se mně řeklo, jedla jsem, co se mně dalo, uvnitř jsem byla úplně mrtvá, jen ta tělesná schránka ještě dožívala. Poznal by to jen velmi pečlivý pozorovatel. Dostala jsem se do stavu psychicky vážně nemocného člověka - a jednou jsem si vzomněla na film Plynové lampy.
Den po dni, hodina po hodině na mně bylo plácháno znásilňování mé osobnosti, ukrajování mého sebevědomí a jistoty, až už nebylo ukrajovat co, azůstala troska - do které se tak krásně kope!
Moc jsem se rozepsala, jen prosím, mohu-li, nehledejte chyby, chybičky, určitě tam jsou, některé příhody a zážitky sice mám v sobě jako živé, ale poslouponosti, názvy, míle -. to se mně motá. Už ani nevím, kde všude jsem byli. Mám to před očima, mám to ve své duši, ale do slov to nedokážu vměstnat.
A ještě k té poznámce, jak v Americe se musí makat, zatímco u nás v Čechách máme veget.
Jednak už to dávno není pravda, a u nás nastoupil ranný kaitalismus ( tedy ještě bez řádně zformovaných odborů a chránících zákonů pro pracující). Na jedno místo u nás čeká 40 lidí, a z podpory vyžijí jen velmi, veli skromní lidé.
Tam když dělat chceš, tak děláš. A že češi, ale nejen ti, vůbec imigranti celou americkou ekonomiku vlastně táhnou dopředu, to snad nepopřeš.
V česku jsem měla i dvě zaměstnání, když jsem byla se synem sama / otec nebyl...), a musela jsem se sakra otáčet. A dnes bojuju dál. Dřu - a věř mně, tady máme ten nejtrdší kapitaismus, který na nás zkoušejí. Zahraniční firmy si sem dovezou své manažery a zkouší, kolik a co si mohou dovolit. Vzhledem k vysoké nezamněstanosti dávájí minimální mzdy, a po třech měsícech protě zaměsntnace vymění. Ty staré, co by po třech měsících měli nárok na již vyšší plat vyrazí, a naberou zase další naivní, ktří jim tam tři měsíce makají skoro zadarmo v liché naději, že když budou dělat hodněk a více, a neplacené přesčasy zaměstavatel si toho všimne, a možná si je nechá.Nenechá. Vezme si radši nového, na kterém další tři měsíce parazituje.
Ale k porovnávání máme málo prostoru.
Trošku bych to zhrla.Všude žijí lidé dobří i lidé zlí. Jde jen o to, v jakých mantinelech jest jim dovoleno žíti. A u nás to stále ještě je v plenkách.
Tak jsem se rozepsala, protože to původně měl býti jen takový příběh, jak se může člověk změnit, aniž to zpozoruje, co to s ním udělá, a jaké toí má další náslekdy.
U mně dot kruté, ale možná moc neuvěřitelné, tak to utnu v bodě a.
dOBORU NOC.

Samozřejmě že věk je zaokrouhlen nahoru. Bylo mně 46 .-) a do tý Prahy bych jela jako skoro čerstvá -sátka. V šedesáti už budu určitě někde v Gronsku, a v iglů ťukat na kayboard zážitky s medvědama, eskymákama, a sněhem. Taky dobrý, ne? Ale chlapa už tam nechcuuuuuu!!!!!!

Daisy pokracuj! Nedaj sa odradit. Neviem sama, ako by som riesila taku situaciu, aku si zazila Ty. Velakrat v zivote mi mi napadlo, ze by bolo mozno jednoduchsie presunut v niektorych chvilach zodpovednost na niekoho ineho. Ale nakoniec som rada, ze je to tak ako to je. Chybami sa clovek uci.(aspon dufam).Netrufam si nikoho sudit. Sama si si vedoma (teraz), ze Tvoje chovanie vtedy malo byt ine. Ale po bitke je kazdy general. Mozno, keby si sa vtedy dokazala zmobilizovat, pisala by si aj Ty iny pribeh. Ale je obdivuhodne, ze to vsetko popisujes s humorom. (chodiaci kacer Donald - to nema chybu!!!).Prave tymi chybami je to ludske a je v tom smiech cez slzy. Ma to napatie, je v tom sranda...Pis dalej!

Musim se Ti omluvit. Vcera kdyz jsem odeslala ten mail o Praze, tak mne to pak mrzelo. Priznavam ze ty Tvoje clanecky ctu moc rada (jinak bych sem nechodila, ze jo). Vis na mne to psani pusobilo takovym "on, muj pan a vladce se o mne postara a ja mu dovolim cokoliv". To mne dostalo. Specielne to, je jsi uz nebyla jarni kure (nebo jak se to rika). Ja ziju v Americe pres 20 let a my vsichni jsme si ze zacatku uzili. Nikdo nam nekoupil cervena auticka a ja osobne ze zacatku nakupovala obleceni v Salvation Army. Jsem jim hrozne vdecna ze nas zachranili v dobe kdy jsme nemeli vubec zadne penize ani nabytek, zato jsme ale meli 3 lete dite. Asi proto jsi mne tak nadzvedla a ja se uprimne kaju. Bylo to ode mne osklive a prosim Te nedej se odradit a pokracuj v psani. Vzdyt ja se na to tesim!!! Jo, a tedka kdyz jsi nam vysvetlila ze jsi normalni zenska a ze to byl jenom takovej ulet, tak to beru. To se muze stat kazdemu. A myslim to vazne.

kam smerujes, Daisy. Mela jsem v praci jednoho takoveho kretena. Byl to Rumun, mimochodem moc peknej chlap. Trikrat rozvedenej - ne vlastni vinnou, to akorat ty zenske co si vzal byly totalni nemehla. On to byl takovy perfectionista, vsechno muselo byt tip top presne tak jak on to videl. Buzeroval, ale v praci mu to nebylo nic platne, tam byl jeden z mnoha a vsichni na nej zvysoka....Pozval si do Ameriky rodice na rok a kdyz se rozvypravel jak mu maminka zkazila CELEJ nakup, protoze neulozila ovoce a zeleninu do tech jedinejch spravnejch pytliku a na to jedine predurcene misto...To bylo porad. Jeden si myslel, ze ta mama sem prijela jenom proto aby mu delala naschvaly. Pritom to byli moc prijemni lidi (ty rodice). Blbstajn je vzal na exkurzi po svem pracovisti. Byli sympaticky. No nic chlapikovi nechybelo, akorat nemel zenskou. A stalo se ze v nedeli s rodicema v kostele potkali holcinu. Byla to taky Rumunka a byla tady cerstva. Totalne cerstva. Sice umela anglicky, ale bydlela u sestry (vdane), potrebovala rychle najit praci, bydleni...proste se chytit. No, temer instantne ji privedl do sveho zamestnani na exkurzi. Vsechno vysvetloval, byl dulezity jak zabradli. Nejakym trikem se mu podarilo ji k nam dostat (zaslouzily dlouholety pracovnik se primluvil za novou dusicku....). A jeste nez odjedou rodice zpatky do Rumunska musi byt svatba...raz na raz vsechno to slo jak na dratkach. A byla svatba, a oba pracovali na stejnem miste, a s holcinou nikdo nemluvil, protoze to neslo. On byl vzdycky kolem a nikdo z nas ho nemel nijak v lasce. Pak mi vypravel jak je to vyhodne, ze nepotrebujou druhe auto, vzdyt on ji vsude odveze. Jedou spolu do prace, jedou spolu z prace, odveze ji do kostela i na nakupy. Ohhh jak je to vyhodne. A ja koukala s naprostym zdesenim a dovolila jsem si tenkrat podotknout ze to by se mi nelibilo. Ja bych se citila udusena, zalknuta tou neustalou pritomnosti nekoho kdo at udelas co udelas tak on to po Tobe musi poopravit. Jen tak malicko. Bylo to perfektni ale ted je to jeste lepsi...No, bylo mi holky lito. Vzdyt on ji primo dusil svoji vecnou pritomnosti a tim svym vseznalkovstvim. Po nekolika mesicich mi rozhorcene oznamoval, ze mu prej daji zenu na jinou smenu a to teda ne. To on si promluvi s vedoucim...blah blah blah.. No jiste to holky tusite. Ono se provalilo ze holcina si SAMA zazadala aby mohla jit na jinou smenu. Neni divu, kazdou volnou i nevolnou chvili, soboty nedele v praci i doma mas za zadkem poradnicka. Kreten byl na mrtvici jak mu to totalne narusilo zivot. Vzdyt to tak krasne fungovalo...:)))))

Milá Daisy a všechny ostatní komentující ženy a pánové.Každý napsal svůj názor, příběh.Nevím jestli byl mezi vámi i studovaný odborník na mezilidské vztahy, ale neznám (bohužel) spolu žijící páry, kde by se nevyskytly nějaké problémy. Sama žiji již 30 let s mužem, kterému říkám velitel.Ale jeho komandování přehlížím a dělám to co považuji za správné. Uvedu příklady: Nechtěl se mnou jezdit na žádné dovolené a já ráda cestuji.Říkal, že na zahraniční dovolenou nemám nárok! Tak jsem mu oznámila z letiště kam odlétám a položila telefon. Samozřejmě zuřil, ale když jsem se vrátila neřekl ani slovo kritiky. Asi byl rád, že jsem nezůstala jinde :-) .Udělala jsem si řidič. průkaz, ale mohla jsem řidit, jedině když seděl vedle mne. Dle velitele jsem dělala všechno špatně (i dýchala). Tak jsem si koupila vlastní ojeté auto. To byl řev, který slyšeli sousedi v okruhu 1 km daleko: "Okamžitě to auto vrátíš! Žádné auto nepotřebuješ!" Auto jsem nevrátila a teď mi na něho platí i pojištění:-) A mohla bych pokračovat dál co mi zakázal a co jsem přesto udělala: např. dálkově vystudovala školu, chodím do divadel, kin a bavit se s přáteli. Velitele nic nebaví, má své zájmy (např.zahrádku - na kterou též chodím pomáhat) a už se smířil s tím, že nejsem jeho podřízená, ani dítě a všude vykládá :" Ta moje samostatná jednotka" :-))
Daisy pokračujuj, moc hezky píšeš, i když to asi bude trochu smutné.

to je krasne. Myslim to, jak ses omluvila. Kdyby jen tak bylo vice takovych lidi, kteri dokazi uznat, ze treba neco prepiskli ci se mylili, to by se to zilo!
Ano, taky si myslim, ze Daisy mohla udelat spoustu veci jinak - btw. si to mysli i ona sama, ale vypraveni je to krasne a take velmi, velmi poucne. A to, ze tu nektere zeny prosly statecne velmi spatnymi podminkami v Americe je obdivuhodne, ale skoro bych az napsala, ze to s tim nema co delat. On ji totiz klidne mohl psychicky tyrat a dusit nekde v Cechach nebo tak a bylo by to dopadlo stejne. Nemam za sebou takovyto zazitek, ale jako vetsina zralejsich lidi, kdyz se podivam za sebe, jen nevericne kroutim hlavou, co vsechno jsem byla ochotna - a jak rada!!!! - obetovat ve jmenu "lasky"..... Az ted mi dochazi, ze nejen tudy cesta nevede, ale jak pise Daisy, je to cesta do pekel. Nevim, zda ten jeji byl az takovy psychopat nebo jen narazil na tu spravnou dusicku, to neni at tak dulezite. Dulezite je si zachovat urcitou davku nezavislosti a to hlavne kvuli svemu sebevedomi a v neposledni rade kvuli tomu, ze opravdu nikdo nikdy nevi, co bude zitra...kdyz pak jsi totalne zavisla na partnerovi, musi to byt silena bezradnost, kdyz ho treba i jen odvezou do nemocnice a ty ani netusis, kde a za kolik se plati slozenky.... Jsem velmi samostatna osoba, nicmene rizenim osudu se stalo, ze meho manzela na jare vzali do vazby na dva mesice. Mohu vam rict, ze jsem byla totalne vykolejena tim, si vsechno nahle zarizovat sama - a ani mu nemoct zavolat a poradit se! Zadna legrace, k tomu nervy...a to bych se nebala sama sebe nazvat velmi emancipovanou zenou...jsem ponekud odbocila :-))) ale vy mne jiste chapete....

Nemohu říct více.
Děkuji ....
Vaše Daisy

Tak jako se nema skakat do reci, tak se nemel vyjadrovat nazor uprostred pribehu, kdyz nezname jeho pokracovani a konec. Budiz nam omluvou, ze pribeh Daisy se dostal do faze, ktery mi holky za oceanem duverne zname a proto nam Daisyin postoj pripadal nepochopitelny a zareagovaly jsme. Zadna zminka o nejake vaznejsi psychicke indispozici jeste nebyla a prozatim v tom vypraveni Daisyin partner neudelal nic tak nenormalniho, zarazejiciho. Zvlaste v teto posledni kapitole jsem shledavala jeho podobnost s mym muzem. Kdybych totiz nechala nakupy pro me jen na nem, tak to dopadne uplne stejne, a to neni zadny zloduch. Proste ho nakupy otravuji, popadne prvni, co se mu zda rozumne, jen aby to uz mel za sebou. Z tohoto duvodu se mi zdalo nefer davat partnerovi Daisy cerny puntik jen proto, ze koupil spatne obleceni. Chapala jsem to jako nedorozumeni. No nic. Tak se, Daisy, nezlob. Nebylo to mysleno zle, jen unahlena reakce ctenare. Mela jsi jen rict, dockej casu jako husa klasu a bylo by to vyresene. Uz Ti skakat do reci nebudu a Ty pokracuj ve svem vypraveni.

jeste porad nevim jak jsi mne propalila ze jsem naaaahodou odnekud od Chicaga, protoze to jsem. Jedina linka ktera k tomu smeruje je v rubrice "Chlupacci" kde v pribehu o listicce pisu o nasem kocourkovi z New Yorku. To bys ale v tom pripade (ty detektive) musela zit v Queensu, NY a ne v jizni Californii. A podle toho jak popisujes zivot v CA, jak dlouho tam zijes (a skutecnost ze ridis, narozdil od kamaradky z NY) hmmm nejak mi to nesedi. Byla to jenom nahoda nebo mam tak osobity styl ze to okamzite krici do sveta "CHICAAAGOOOO"?

právě jsem obdržela parádní krizi, a nemohu psát, pokračovat. Utlo se mně to, a nevím, kudy kam.
Sedím tady, čumím, a nemohu se hnout z místa. Jsem v bodě A, kdy se to všechno zvrtlo do šílené doby, a mně se chce brečet, a ne psát.
Jaksi to je ještě sakra živé...
Myslela jsem si, že už jsem v pohodě. Nejsem.
V momentě, kdy mám psát o tak děsivé věci jako je pokus o sebevraždu ztrácím odvahu.
Ještě dneska se třesu, když si na to vzpomenu, jak málo stačilo, a nebyla bych tu vůbec.
HELP ME!

Mrsko, to Te odhalila Yveta ne ja. Ja jsem taky Yvetta,jenomze s dvema t, ale tady pouzivam nick Yta. Tedy tady Yveta a Yta jsou dve rozdilne osoby.

Mrsko, pred chvili jsem Ti odpovedela, ale asi se to neodeslalo. Takze znovu. To jsem nebyla ja, kdo uhadl, ze jsi z Chicaga, ale Yveta. Yta a Yveta jsou zde dve rozdilne osoby. Ja, Yta, jsem z Kalifornie, ale odkud je Yveta, to netusim.

Milá Daisy, tak psát chvíli přestaň a rozpoutejme veselou debatu o čemkoliv, jen ne o (promiňte ten výraz) blbých chlapech. Samozřejmě existují i pro nás normální, ale asi jich bude málo, nebo se silně přetvařují.:-))

tak si dej chvilku pohov. Ja jsem o tom premyslela a kdybych mela psat o tak osobnich vecech a pritom byt kritizovana nejakyma Mrskama taky bych ztratila nit. Odpocin si a pak nam dej vedet co se vlastne stalo.
P.S. Tak uz se na mne nezlob.

pozvi si na delsi navstevu nekoho, koho dobre snasis, at nejsi doma sama.
V myslenkach se vrat k necemu hezkemu, a chvili nam pis o uplne necem jinem.
Tve postrehy a texty , jsou moc pekne. Radi je cteme. Vsak se nikdo nebude zlobit, kdyz vypraveni ukoncis a zacnes o necem, pro Tebe, bezproblemovem.
Daisy, mame Te radi.
Ja osobne bych si rada od Tebe precetla nejake postrehy ze soucasneho zivota v Cechach. Ale radeji nic politickeho, at se nedohadame.
Nasmala jsem se pri vypraveni o nakupech v Costco. Vzdyt Costco se stalo tematem i pro slavou Bombackovou !! Vyslo to i v cestine.
A co se tyce tech vlozek, tak slo asi o hygienicky material pro lidi, kterym samovolne odteka moc (hacek nad "c").
No nic uz se zase smeji : jeden maly hacek, a co z toho muze byt za blabol.
Tak pa-pa a nezoufej !!
Jestli chces, napis mi, Daniela Ti da adresu. Kdyz je u vas noc, ja mam den ; tak to by se Ti mohlo treba i hodit.
V CA jsem zila cca 5 let.
Popovidame si.

ctu tvoje povidani a moc moc mi to neco pripomina...mohla bys mi prosim napsat svuj mail, rada bych si s tebou vymenila zkusenosti:-)))
mej se fajn..
Andrea

Moc děkuji - teď jsem ulehla, jsem doma na marodce, a net doma - radši nemluvit! Furt mně to padá, připojení trvá tak dlouho, že jsem mezitím upekla kachnu!
Do práce mám mail djarosova@mmo.cz, tam ted nejsem zejo. Domu - dajar@email.cz, ale éšlik já se tam dostanu!!!
Kdo v dobrém přicházíš, vejdi! Ráda si popovídám, jsem ženská veskrze ukecaná. Doufám, že nikdo nezneužije tyto údaje, věřím v serioznost a Vaše IQ!
Zatím pá, příští pondělí jdu do práce - doufám. Jen co si upravím vnitřnosti do snesitelné polohy - vs. - velmi nepříjemné a bolestivé vyšetření v pondělí mne zklátilo, kachna je tam tak, jak se upekla, nevím, kdo ji zlikviduje, já jsem na heřmánku a piškotách.
Bye!!!!

Kachnu bych ti s potěšením pomohl zblajznout (zlikvidovat). Piškoty na heřmánku fakt nemusím, vnitřnosti si do snesitelné polohy raději upravuju fernetem.
Tak se nám rychle dej do pořádku, ať tvé další americké zážitky skouknem co nejdřív. To napětí - co a jak - to je nesnesitelné.

To víš, jako každýmu chlapovi voní (po určitym věku) ze všeho nejvíc dlabanec - myslím, že voňavá kachýýýnka je asi to nejsexuálnější dráždidýlko :-)))

Heleďse ty krasavče, jistě i vozdobo dámských ložnic! To jako závidíš? Neboco?
Se klidně pozvi taky a uvidíš. Ať rozhodne dáma, komu bude přednost dána. Pokud de vo tu kachnu, tak snad ani nemusim. A když už, tak raději kuře nacpaný hormónama z Xaverova. Teda fakt ti můžu na stopro sdělit, že pokud by se někdy čirou NÁHODOU - VOMYLEM, vo mě zajímala nějaká baba, tak že to určitě nebude žrádlo, na co by mě mohla dostat! No, a uš je to teda venku. Ta moje poznámka vo kachně, to byla jen trapná záminka k vetření se do Vostravy.

jen mne řekni aspoň dva dny předem, ať nabílím chalupu....:-)
Neboj, kachna je na mražáku, já jsem v teple. Vařit umím, ale máš-li nějaké fobie z vařeného doma jídla, dostaneš čaj a piškoty. Těch ještě pár mám. Těším se na tvé pohledy, až budu dlabat červené dušené zelí, braborové knedlíčky a do zlatova upečenou kachničku jako první chod, pak máme svíčkovou s brusinkama - recept od babičky, nepřekonatelný!, nadívaná kuřátka mandlemi, kulaté plněné panenské řízky, štrůdl jablkový pravý český doma šudlaný ořechama a rumem, posloze bych si mohla dát moji specialitku - krabí salátek s jablky, a nakonec zelňačku s ostravskou klobásou. Moji speciální dršťkovku si nechám na snídani. Neboj! Už chápu, a v životě bych na jídlo nikoho nelákala! Voni se slejzaj sami... kolik já mám přátel, když neprozřetelně špitnu - dneska vařím!
Klidně bych se s něma mohla vylodit na západní straně a ukončit druhou světovou válku o bratru dva roky!
jo, malá vsuvka.... umřela žárovka v předsíni, umřela zářivka v kuchyni. Potřebuju přimontovat světlo na strop do pracovny, a kape mně kohoutek. urvalo se mně jedno úchytko na vanovém závěsu, a potřebuju malovat a tapetovat. To ale nehrozí, vybrala jsem moudře tyto práce na jarní měsíce, jednak bude světlo, a jednak - do té doby už mne budeš taaaaaak milovat, že budeš šťasten, když budeš moci!!!
... tedy ... malovat, jasně!

Jsem holka skromná, hodná, přívětivá, milá, něžná, ale potřebovala bych CHLAPA - aspoň jednou za měsíc, aby posunul skříně, poopravil stále více odchodivší věci, pohladil mne, řekl, že jsem nejkrásnější, a zas jel dom.
Této mety se mně nepodaří dosáhnout, tak o tom aspoň kecám a sním.
Krásný den, přátelé!

( a taky jsem ukecaná, a přeháním....) :-)))))

Asi´s to psala tomu Neurvalýmu Čičmundovi.
Ten ti ale tvoje přednosti nigdy neocení, gdyš místo pěkně obrostlých kachýnek dává přednost hubeným vyskákaným kuřátkům (NČ - nemenuješ se docela náhodou Kulínský?). A místo piňa colady dává přednost sprostýmu fernetu! Hahaha. Co ten může vjedět o roskoších chlapskýho života.
Přijel bych oblíznout kůstku o příštím víkendu.
NČ - takle se to dělá!

Zkus na mě aspoň na chvilku, kolem svátků lásky, zapomenout - i když vidím, že ti ležím nejen v žaludku, ale už asi ve všech tvých orkánech.
Moje odpovědi tobě, které bych rád použil, jsou fakt vesměs na těchto stránkách nepublikovatelné, nemohly by stejně projít kudláckou cenzůrou.
Viz shora:
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat nevhodné a vulgární příspěvky

Asisi mě ne docela správně pochopila. Proti vobžerství, spočívajícím v konzumaci Tebou uvedeného v podstatě nic nemám. Tedy až na všechno, co, byť jen z dálky, zavání jabkama, drškama, vnitřnostma, cugetama, kapustou - to NIKDY!
Jen mi přijde docela líto času a energie, kterou musí skvostná žena věnovat přípravám výše uvedeného, a to jen proto, že se to pak vzápětí protlačí do vnitřností, kde to opět neposlouží k ničemu jinému, než k udržení životních funkcí. V tom to je! Já osobně si docela dobře umím představit mnohem zajímavější způsoby společného využití času. Teda, tak to vidím já, což ovšem nikomu nevnucuju (Pavlíčku, viď)!
Mé pohledy na ženu, cit: "dlabající červené dušené zelí, braborové knedlíčky a do zlatova upečenou kachničku....", by mohly být docela určitě i mlsné, souhlasím s Tebou, ovšem byly by VÝHRADNĚ ovlivněny makeupem a eventuální rafinovaností, či nedostatečností oděvu dlabající ženy - zcela jistě ale ne náplní stravovací nádoby.
Jednou za měsíc do Vostravy Ícéčkem - to by šlo, to by snad mou stárnoucí schránku ani vychrtlou šrajtofly nezruinovalo, a měsíc na regeneraci snad postačí. Žárovky, zářivky, tahání jarmar, to též jednou za měsíc zvládám. Malovat jo. Tapetovat - NIKDY a NIC!
A, cituji tě: "...a kape mně kohoutek...". No pokud nekape nic jiného - huráááá!!!
Jo, ještě dotaz. Máš nářadíčko? Vzal bych kdyštak svý, ale mám ho už létama dost vopotřebovaný, vojetý :-)
Tak hlavně jednou měsíčně nešpitej před svými přáteli "dneska vařím". Nerad bych jel do Vostravy narvaným vlakem do narvanýho nevymalovanýho bytu.

en čé - nuže dobrá. Kachnu prostřu v županu, pod kterým bude NIC. V tom mám praxi. Musíš ale uznat, že chlapi v určitém věku se radší ohlédnou po dobře vypečené zlatavé kachně, než krátkých sukýnkách a hlubokých výstřihách. I když - ohlednout se, to jo. Ale sežrat Sorry - na to už nemaj zuby! :-)
Kdy mohu očekávat tedy tvou návštěvu? Malbit koupím... nářadí nemám.
Vercajk nosí řemesníci! :-) a různí jiní opraváři, údržbáři, pábitelé a oblbovatelé.
Pavlíka vynecháme z diskuze, stejně to vypadá, že zájem má hlavně o tebe! :-) Že by?
Tož se dáme do boje!
Já s kachnou, v negližé, v síťovaných punčochách a blonďatými vlasy poletujícími kolem spanilé tváře ( uh), a co nabídne Pavlík?
( abych ještě včas přihodila....:-)))