Ještě v létě slaví své jmeniny Oleg (20.9.), který „přináší spásu“. I když k nám se jméno dostalo z Ruska, jeho pravlastí je Skandinávie a jeho původním tvarem „Helgi“. Jedním z mála ruských filmů, které jsem dokázala dokoukat v dobách temna až do konce, byl Bezhlavý jezdec, kde hlavní roli vytvořit Oleg Vidov. Moc se mi tenkrát líbil, tak bych si to docela zopakovala s odstupem těch pár (desítek) let…

   „Božím darem“ byl jeden z apoštolů. Jeho jméno znamená totéž co Matěj. Na celém světě je oblíbené jméno Matouš (21.9.) a vedle Matěje má základ v hebrejském „Mattithjáh“ i Matyáš.

   „Dárečkem“ pro každý den je Darina (22.9.). Alespoň to je jeden z výkladů – pochází-li z jihoslovanštiny. V případě, že nikoli a má základ ve jméně „Darie“, pak znamená, že je „nositelkou dobra“.

   Bílá paní Perchta je legendami opředená postava v českých krajích, ale její jméno se v našem kalendáři nezachovalo ve své původní podobě, takže v první podzimní den bude slavit Berta (23.9.), která znamená vlastně totéž a obě mají základ ve staroněmeckém slově berath, to znamená "zářící" nebo "skvělá".

   Jaromír (24.9.) je  "slavný svou silou či bujností". Když nahradím to „bujností“ bojovností, pak při vyslovení tohoto jména nemůže našince napadnout nikdo jiný než Jaromír Jágr. Jeden z nejlepších hokejistů světa, který ale jak se zdá i přes své úspěchy stále postrádá to, co člověka činí šťastným – tedy lásku… Nutno podotknout, že ve stejný den slaví svůj svátek i Jaromíra.

   Další ženou v kalendáři — pro nás vlastně ženou předposlední – je Zlata (25.9.), netřeba představovat význam a asi není potřeba ani představovat jeho nejznámější nositelku u nás. Herečka Zlata Adamovská vytvořila spoustu krásných rolí a určitě ještě další přijdou, takže se my, diváci, máme na co těšit.

   Poslední oslavenkyní tohoto týdne a vlastně i našeho celoročního představování jmen z kalendáře, je Andrea (26.9.). K nám se dostalo prostřednictvím italštiny a francouzštiny. Jak je vidět z české podoby tohoto jména (Ondřejka), má stejné základy jako Ondřej. Je tedy řeckého původu a značí ženu „odvážnou a statečnou“. A musím říct, že tedy tyhle vlastnosti Andrejce, kterou znám, rozhodně nechybí. Je totiž kadeřnice, která je ochotná i schopná na hlavách svých zákaznic experimentovat a já si zatím rozhodně stěžovat nemůžu.

   Tady by mělo naše povídání o příštím týdnu končit. Ale nemá cenu si poslední dvě jména, která nám ještě chybí, nechávat „na potom“, takže si je dovolím přidat už dnes.

   Již z bible je známe jméno Jonáš (27.9.) a asi je jen málo lidí, kteří nikdy neslyšeli vyprávět příběh o Jonášovi, kterého spolkla velryba a po třech dnech vyvrhla na břeh, takže mohl na druhý pokus splnit úkol, který mu dal Bůh.

   A jak se říká: To nejlepší na konec. Pro každého to může být jiné jméno, ale určitě se nikdo nebude zlobit, když „za to nejlepší“ označím jméno Václav (28.9.). Českými dějinami prošlo tolik Václavů. Pokud se nemýlím, tak i Karel IV. se jmenoval Václav a až při biřmování ve Francii přijal jméno Karel. No a konec konců, Václavové sedí na hradě dodnes. Jméno samo je slovanského původu a znamená, že jeho nositel je  „více slavný“. Přeji tedy všem Václavům jejich slávu a nám všem hodně zdraví, ale i štěstí (neboť jak říká moje kamarádka: na Titaniku byli taky zdraví — ale to štěstí jim chybělo…); k jmeninám ať je máme kdykoli…

pavla@kudlanka.cz