Jedno bylo naprosto v poradku, ale u druheho jsem si uvedomovala, ze ma stale problemy se zaludkem. Jak se najedlo trosku vic, hned zacalo zvracet... Pridala jsem je  k tem kockam, co jsem uz doma zivila, jen s tou vyjimkou, ze tohle byla MOJE kotata.  Kocky jsou v arabskych zemich strasne uboha zvirata. Nezabijeji je po narozeni, takze kocici populace se stále nekotrolovane rozrusta, ale taky se o ne nikdo nestara... tyhle kocici deticky mely navic smulu, ze jim umrela mama; nemyslim, ze by je opustila, opousteni deti je lidskou vysadou... 

     Jean-Marc privedl domu navstevu, ktera mne velice udivila. Dve arabske divky.. Jmenovaly se Saida a Hedia. Saida je velice popularni jmeno a tahle  Saida byla opravdu prekrasna holka. Hedia byla obycejnejsi, ale mela v sobe vic zivota a navic, jeji anglictina byla opet lepsi nez moje...  Vubec tyhle holky mi nepripadaly jako typicke Arabky. Vlastne z toho, co delaly, jsem zustavala vydesena i ja... S Hediou jsem se setkala potom jeste mockrat. Casto jsem byla i u ni doma a jeji maminka,  dva bratri a ctyri sestry, byli velice prijemni lide. Tatinka nemeli, toho zastupoval nejstarsi bratr. Od ni jsem se dozvěděla, ze pozdeji, kdyz jsme s Alainem odjeli na dovolenou, delala se u nas velka party, na ktere se nekolik holek snazilo jen o jedno -pripravit Christiana o poctivost. Branil se, chudak, zuby nehty a nakonec je naprosto prekvapil, podarilo se mu totiz utect. Po ulici se ho prece jen neodvazily honit, ale Christian se tu noc uz bal vratit domu.. Pro ne to byla legrace, ale on byl cerstve vystudovany knez ...

     Jednou jsem se Hedii ptala, jestli jejimu budoucimu manzelovi nebude vadit, ze nebude panna...Zasmala se: "Aleno, ja prece budu panna....." "Jak muzes byt panna, kdyz jsi spala s Jean-Markem?" "Ty si myslis, ze jsem byla panna pred Jean-Markem?" rozesmala se."Jean-Marc je mi uplne lhostejnej!  Sla jsem s nim jenom proto, ze je to Francouz, s arabskym klukem bych to neriskovala, to by se rozneslo.... "Takze ty o Jean-Marca nestojis? Podivila se:  "A proc bych o neho mela stat? Nic zajimavyho na nem nevidim...Ty jo?" Musela jsem uznat, ze ja taky ne."Jenze ja s nim nespim!!!" "Spis zase s Alainem.. — no a vezmes si ho?" "Nevim. spis ne..." uznala jsem. . Hedia pokracovala: " Az se jednou budu chtit vdat, tak si vyberu nekoho odsud… "Pockej, rikala jsi, ze budes panna. Tak tomu fakt nerozumim... "Jednoduse! Kdyz potkam chlapa, na kterem mi bude zalezet a budu si ho chtit vzit, tak si  zajedu do Francie k doktorovi, kterej mi voperuje zpatky panenskou blanu. Tam tyhle operace bezne delaji, par mych kamaradek tam uz bylo, nic na tom neni.... No, nebude sice prava, ale  to  se uz nikdy nepozna.  Zatim se snažím, abych si uzila co nejvic.. Ona ta operace vyjde na dost penez.. Ale pockej, ja budu nejpanenstejsti ze vsech panen! Vis, tady se vyvesuje po svatebni noci z okna prosteradlo...“

     Hediin nazor na jeji svet mne zarazil. Na druhe strane fakt je, ze arabsti kluci pred svatbou maji sex s kdejakou turistkou z kterekoli evropske zeme. Starsi zenske sem jezdi a plati jim za to, ze mladi kluci s nimi jdou, stejne tak buzeranti maji v Tunisu presne to, co si predstavuji pod pojmem „raj na svete“, ale holky nemaji pravo na nic. Mohu mit za zle Hedie a Saide, ze si resi situaci po svem? Nakonec ten, kdo si je vezme, to stejne nepozna a jestli mu zalezi v zivote jenom na tehle hlouposti, tak mu to patri ...

      Prisla mi spousta dalsich dopisu a telegramu od Lukase, ale ja jsem je bez cteni hazela do popelnice podle Alainovy rady. Nechtela jsem se zase nechat premluvit. At to bylo jak to bylo, fakt byl ten, ze  jsem o navratu prestala uvazovat. O to vic jsem ale premyslela, ktere zemi bych davala prednost. V podstate padaly v uvahu dve: Amerika a Canada, ale jenom o jednu z nich mohu zazadat... Zase ta rozcesti.... Amerik a- moc se o ni pise, at uz v dobrem nebo ve zlem. Canada — co vlastne vim o Canade? "V lesich Ontaria, kde cerstva smula voni, tam kde paze drevorubcu vladnou jen, kde stalete sosny se pod sekerou kloni...“ nebo " Dostal jsem psani z Ontaria, z te dalky dejchne poezie...", pripadne: "Ach ta Kanada, ta je ta tam, a Manitou je na to sam..." motaly se mi hlavou trampske pisnicky. No jo a hraji tam hokej, vzpomnela jsem si na sympaticke prezvykavce z druhe strany sveta. V podstate teda nevim o Kanade nic...a kdyz nic nevim, to nejspis znamena, ze by to mela byt dobra zeme! Zazadam tedy o Kanadu!