Do schůzky s blonďatou lvicí zbývalo ještě pár hodin a tak jsem si sedl na jedno. Byl jsem podivně nervózní, ale nebál jsem se. Někdy mě romanticky napadá, že bych se chtěl znova bát. Stejně bát, jako před dvaceti lety. Těšit se na první objetí a neuroticky se třást před prvním polibkem.  Teď se spíš bojím, že zklamu jako chlap a já pochopím, že pomalu přichází stáří. "Hele vole, seš komunista?"  Zahlaholil opilej obejda u mého ucha a bez pozvání si přisedl. Usmál jsem se a pozoroval projíždějící tramvaj. "Hele, tak seš nebo ne?" "Jasně, jsem členem ústředního výboru." Musím se toho kořaly nějak zbavit. "Jé, von je to komouš. Ku*evskej komouš!" "Tak to nejsem, já jsem obrozenej komunista." Blbeček zamžikal očkama a zamyslel se. Evidentně to byl nadlidský výkon, protože u toho mi vyzunknul zteplalou dvanáctku. "Jasně obrozenej! Nejseš náhodou obřezanej?" "Ne, to byl předseda a tak dostal v rámci očištění strany padáka." "Si děláš p*del, že jo!" Dvě zamyšlení během minuty, tak to už je přírodní úkaz. "Nedělám, přijímáme jen prokádrovaný lidi. Nebereme židy, katolíky, alkoholiky a děvkaře." "Hele, a víš proč já chlastám?" "No tak to by mě zajímalo!" "Protože kašlu na lidi." "Kašleš na lidi, chlastáš a lidi pak kašlou na tebe!" "Ty provokuješ, co. Hele, nemáš na jedno?"
"Nemám! Máme drahý stranický poplatky!" "Si naštvanej, protože ti stará nedala, co." "Mě nedala stará, ale tobě nedá nikdo!" Zmizel, jako pára nad hrncem, ale měl pravdu.
     Stará mi nedala už několik let. Vlastně si pamatuji den, kdy jsem se miloval se ženou naposled. 15. června loňského roku. Těsně potom mi ta moje krasavice oznámila, že jsem chlap k hovnu, protože soused Brunclík koupil ženě dovolenou v Karibiku a já nemám ani na chatku na Sázavě. Vlastně měla pravdu, ale na chatku jsem ještě měl. Jenže potom spustila o sousedově autě a taky o tom, že když byla ještě s Petrem, tak měla peněz kolik chtěla. Ženský mají podivný nápady po orgasmu. Napadlo mě, že na tu dovolenou myslela po celou dobu, kdy jsem se snažil vyvolat v ní vrchol blaha. Ještě dneska si vzpomínám, jak jsem se té myšlenky lekl!
     Zahlásil jsem něco o intelektuálech, sbalil si peřinu a zmizel do obýváku. Natrvalo! Rozuměl jsem tedy, proč se mi rozepíná zip před tím pohovorem, ale vlastně jsem ani sexuální dobrodružství nevyhledával. Jenže ta lvice byla nádherná. Vzpomněl jsem si na ty její bradavky a pomalu se vydal na tramvaj. Cesta do Modřan je dlouhá. Naposledy jsem tam byl před lety. Noční tramvaj mě tam vyvezla po jednom nočním tahu. Potkal jsem tam tehdy jednu z rakouské televize a celou noc jsem řešil dilema, jestli znásilním já jí nebo ona mě. Skončilo to patem. Nikdo neznásilnil nikoho, ale kocovina z toho byla pořádná.
     Uvědomil jsem si, že jsem si nestihl převléknout spodní prádlo. Hmmm, tak to udělám dojem. Bílé hadrslipy, které jsem dostal od maminky k maturitě. Jedna kolegyně mi jednou vyprávěla, že nejhorší erotický zážitek pro ženu je chlap ve slipech. Vystoupil jsem na Karlově náměstí a vydal se do obchodu si pořídit nové spodní prádlo. Nerad nakupuju, opravdu nerad. Petra se vyžívala v nákupních horečkách. zabíjela tím svoje deprese i odcházející mládí. Prodavačka se znuděně opírala o pult. Nevím, proč nosí prodavačky tak hluboké dekolty. Ta moje prodavačka ho měla tak hluboký, že by měla mít na něj zbrojní pas. Usmála se na mě. Vzal jsem jedny černý boxerky. Hluboký dekolt se mi snažil poradit. Vzala mezi palec a ukazovák citlivou partii. Prohlásila cosi o kvalitě a hlavně vzdušnosti.
      Nervózně mi zaškubalo v pravém oce. Poděkoval jsem a zmizel z krámu. Ani jsem si nevšiml, proč mi do sáčku ta prodavačka hodila balíček ochucených Vulkánů, ale asi to je na Karlově náměstí standard. Zaplatil jsem búra za kabinku v metru a své dědečkovské slipy vyměnil za moderní boxerky. Najednou jsem se cítil mužněji. Nikdy bych nevěřil, kolik sebevědomí dokáže dodat spodní prádlo a s tím zvýšeným sebevědomím jsem si naposled sedl na tramvaj do Modřan.
     Cesta podél Vltavy mě vrátila ve vzpomínkách zpátky. Nikdy jsem nepřemýšlel, že bych byl Petře nevěrný. Někdy se to stalo, ale já to nikdy neplánoval. Teď jsem měl pocit, že jsem nevěrný. Podivné! Soudní rozhodnutí o rozvodu máme doma a já myslím na svou zklamanou manželku. "Víte, Petra je jako princezna. Počítejte s tím, že když s vámi zůstane, tak se musí cítit jako princezna. Jinak vám připraví peklo!" To mi říkal tchán, když jsem žádal o ruku. "Ale já ji miluju." "To někdy nestačí. Já jsem taky její matku miloval. Dnes bych v některých případech byl i pro rituální sebevraždu." "To snad ne." "Mladý pane, ženská je jako černá díra ve vesmíru. Mizí v ní věci, peníze, myšlenky a ona má pořád hlad. Pokud ji nebudete zásobovat, sežere vás!
      A měl pravdu. Hlas ohlásil tu mojí zastávku.

      Vystoupil jsem do zhasínajícího dne a vydal se k modřanské škole.

Radek Hromuško — Kostěj  Komentáře (11)