Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

   První oslavenkyní v závěru roku je Judita (29.12.), hebrejské „Jehúdith“ označovalo „ženu pocházející z Judeje“. Že je to jméno prastaré, nám dokazuje i fakt, že dříve stával severněji od Karlova mostu ten Juditin. Judita byla žena krále Vladislava I. a most nesoucí její jméno spojoval levý a pravý břeh Vltavy od sedmdesátých let 12. století až do roku 1342, kdy byl při povodni částečně stržen a těžce poškozen.

   Židovský král, jehož jméno se stalo vzorem pro všechny „malé a slabší“, by podle občanského kalendáře slavil svůj svátek 30.12. David nám ukázal, že vyhrávat se dá nejen silou, ale hlavně (a určitě by to mělo být na prvním místě) rozumem. Prapočátek tohoto jména je snad v asyrském slově dádu, přeložit se dá jako „miláček“. Snad někdy později z něho vznikla přezdívka, označující náčelníka ozbrojené skupiny bojovníků – zněla „Davidu“.

   „O Silvestru (31.12.) papeži snížek si již poleží“, pranostika nám dává najevo, že zima už má svojí vládu pevně v rukou a vyjadřuje i toužebné přání dětí… Snad více než někdejšího papeže (narodil se ve 3. století) všichni znají bujaré veselí, které provází oslavy konce roku… Jméno samo má počátky v latinském „silvestris“ a v překladu znamená „lesní“. Tak nevím, jestli by k novoročnímu přípitku nebyla vhodnější borovička než „šampáňo“.

   Nový rok (1.1.) je  svátek pro všechny, kdož jsou schopni ho vnímat. Věřím, že takových je nás většina a spíš než vzpamatovávání se z kocoviny já uctívám to „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ a snažím se doma dělat jen to nejnutnější – uvařit čočku a pak sklidit nádobí, tím pro tento den končím… Možná budu taky hodná na děti, protože v opačném případě by mi mohlo hrozit, že v průběhu roku přijdu o hlasivky.

   „Píši vám Karino…“ krásná báseň Jiřího Ortena, jejíž kousek mi utkvěl v paměti a na kterou si vždycky, když narazím na  jméno Karina (2.1.) vzpomenu. Jméno v němž splynula italská Carina („hezká, milá“) a severská zkrácenina Kathariny (znamenající „čistá a cudná“) je něžné a vůbec se nedivím, že básníkovi učarovala dívka, jíž jméno patřilo.

   Slovanské Radmila (3.1.) by se hodilo blíže k Silvestru, i když na druhou stranu, čím déle bude jeho nositelka „rozradostňující a milá“, tím lépe se s ní její blízcí budou cítit…

   „Dium“ – jasné nebe, z něhož vzniklo poslední jméno prvního týdne roku a které je pro většinu z nás spojené s předčasně zesnulou anglickou princeznou. Pro Římany byla pohanská bohyně Diana (4.1.) patronkou světla, přírody, lesů, měsíce a lovu. I pro nás může ten první význam mít, vždyť den už se minutku po minutce začíná prodlužovat.

   Dovolte, abych vám popřála do nového roku zdraví a štěstí. Bez toho prvního to nejde, ale samo o sobě zdraví nebylo nic platné cestujícím na Titanicu. Těm, kteří zahynuli, chybělo právě to štěstí. Proto vám přeji vrchovatě obojího a to ostatní už snad přijde samo…

pavla@kudlanka.cz