Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

   Možná by mi vysvětlila Květoslava (8.12.), proč se tak stalo. Její jméno září v prosinci jako sluníčko a voní létem. Má pochopitelně stejný význam jako Flóra – “žena milující květiny”. Znáte snad nějakou, která kytičky nemusí? Já ne, dokonce i moje alergická kamarádka si stále nosí nové a nové domů a zkouší, co její organizmus ještě vydrží.
   “Vrátit slávu” by měl Vratislav (9.12.) Potomci Přemysla Oráče jistě věděli, proč svým synům dávají tohle hezké slovanské jméno. Vratislav II. byl asi nejznámější z nich, jak by také ne, když se stal prvním českým králem. Jeho titul sice ještě nebyl dědičný, ale přeci jen to bylo víc, než kdyby zůstal “pouhým” knížetem.
   “Zářící a mladá” byla ve své lásce Julie (10.12.), díky klasikovi se stala i “božskou” ve smyslu nesmrtelnosti. Tak dlouho jsem toužila po téhle zfilmované klasice z roku (tuším) 1967, až jsem se dočkala. Nemám ráda smutek a pláč, ale tenhle film a příběh mě doslova na tři hodiny omráčil a upoutal v křesle.
   Ženou, která ráda o všem rozhoduje je dozajista Dana (11.12.) – “soudkyně”. Měla jsem jednu kamarádku s tímhle známým jménem, jenže pak se odstěhovala někam na Červený vrch a od té doby jsem o ní už roky neslyšela. Je mi to líto, protože byla fajn a vůbec neměla tendenci za mě všechno rozhodovat.
   Bylo by příjemné kdyby v době, kdy se potřebuji vypovídat z nějakého trápení, vedle mě byla nějaká “naslouchající” Simona (12.12.). Jméno samo je ženským protějškem Simona či Šimona chcete-li a do našich končin se dostalo z francouzštiny.
   Lucie (13.12.) noci upije a dne nepřidá. Nedá mi to abych jméno pocházející z latinského “lux – světlo” neuvedla obecně známým rčením. Je v něm krásný paradox, není to totiž k mé velké lítosti tak, že by se nám už začal prodlužovat den, konec konců je to jasně řečeno. Spíš ukazuje jen na rozdíl mezi pravým slunečním dnem a občanským dnem podle našich hodinek, který se soumrakem ještě zdaleka nekončí. Takže ještě musíme na slunovrat chviličku počkat.
   Úplně první křesťankou v Řecku prý byla Lýdie (14.12.). Ačkoliv jméno označuje ženu pocházející z Lýdie (oblast v malé Asii), Tak ta první Lýdie byla známá spíše tím, že obchodovala s purpurem a stala se patronkou barvířů. Obchodníků s barvou je mezi námi určitě mnoho, ale když už se tak blížíme k vánočním svátkům, tak bych spíše Lýdii trochu změnila sortiment, aby mohla při prodávání zanotovat: “…tiše a ochotně purpura na plotně voní, krásně voní…”
   Pomaloučku jsme se dostali do poloviny prosince, děti už otevřely většinu okének v adventním kalendáři a mně čeká každoroční bolest zad při hrbení se nad kuchyňskou linkou při pečení mnoha a mnoha kil vánočního cukroví, z kterého po Novém roce zbudou maximálně kokosky. Přeji oslavencům ať si svůj svátek patřičně vychutnají, alespoň na ten jeden den nechají Vánoce zastrčené někde v zapomnění a užijí si pohody a klidu…